Řekl bych, že "staré" monitory se od "nových" lišily hlavně rozlišením, a s tím to bylo dost komplikované. I když všechny uměly textový režim (80 znaků/25 řádků), jak vypadal pěkně konkrétní znak záleželo na vlastnostech zobrazovacího adaptéru. Používali jsme (1987 ) adaptéry Hercules (monochromatické, rozlišení 720 x 348 bodů) a texty byly perfektní, tedy ve srovnání s tehdy užívanými adaptéry CGA (320 x 200) nebo EGA (640 x 350).
V každém případě to, že displeje byly obrazovkové (CRT), bylo vedlejší.