Ta koncepce toho GUI nebyla zas až tak přelomová,kdo měl 3.11,ten velmi rychle pochopil kam se všechny aplikace přesunuli a zbytek zůstal víceméně stejný.Jenže v té době když chtěl člověk počítač používat,musel se každou aplikaci naučit.V DOSu totiž každá aplikace vypadala a ovládala se tak jak chtěl vývojář a tohle chování se ze začátku přesunulo i do Windows a když se občas dívám na to jak dnes s počítačem neumí zacházet skoro nikdo,říkám si,že to mělo tak zůstat.
Někdy to bylo sice o nervy a taky pěkně na hlavu mořit se nad tím jak se zrovna tohle ovládá,ale člověk byl alespoň nucen se pořád něco učit.Dnes uživatel zakrněl v "lamovitého klikače",který nechápe co je to přípona a na co se používá (zkuste takovému člověku přejmenovat jeho oblíbený film z AVI na DIVX),jak zjistí velikost souboru a že název filmu se mu v jeho DVD přehrávači zobrazuje s podivnými znaky jen proto,že je blb a napsal ho s diakritikou.
Jen ještě k těm minimálním požadavkům na W95,instalátor měl pro případ instalace právě na počítače s procesory 80386 a 80486SX speciální režim,který se spustil ihned po tom co člověk vybral,že to bude instalovat právě na takový stroj,navíc provedená instalace nebylo skoro vůbec totožná (snad až na GUI) s tím co se vám nainstalovalo při výběru klasického IBM-PC.Ale možná to bylo ze začátku úplně jinak,disketovou instalačku jsem totiž neměl,až tu na CD