První a zřejmě jediná betaverze Windows 7 už unikla na veřejnost, s testem tedy nemusíme čekat do jejího oficiálního uvolnění. Přečtěte si o prvních dojmech.
Když jsem na konci října dostal do rukou první veřejné testovací sestavení Windows 7 (M3), bylo tomuto vznikajícímu operačnímu systému a - odvážím se říci - budoucí legendě rodiny Windows mnoho co vyčítat. Na to, že šlo o betaverzi, projevoval se systém slušnou stabilitou. Některé zjevné mezery v návrhu a kompatibilita s hardwarem a softwarem, kterážto zůstala daleko za očekáváními, však uživatelský zážitek do značné míry kazily. Tehdy bylo ještě příliš brzy hodnotit, jak budou finální Windows 7 vypadat.
Příliš brzy je vlastně i dnes. Jedním ze zvýhodnění, které však oproti situaci na konci října máme, je skutečnost, že současná podoba Windows 7 má být tzv. feature-complete, tedy více zásadních nových funkcí již od Windows 7 čekat nemůžeme. Byť je téměř jisté, že mnoho novinek se ve finální verzi objeví v jiné, než je jejich současná podoba. Pokud jste sestavení M3 testovali a použili jste patch Blue Badge k odemčení v té době skrytých novinek, beta verze Windows, která mimochodem nese číslo sestavení 7000, vás příliš nepřekvapí.
Informace o testované verzi operačního systému
Pokud jste se k pokusům s Blue Badgem neodhodlali podobně jako já, nabízím vám prohlídku zásadních inovací, s nimiž se ve Windows 7 můžete setkat. Ještě jednou však musím připomenout, že popisovat budu betaverzi, která se od verze finální může zásadně lišit.
Instalaci přeházeli v Microsoftu...
Prvním překvapením je instalace. První testy ukazují, že Windows 7 byla oproti Windows Vista zásadně zrychlena. Toho si všimneme právě již při instalaci, která se pohodlně vejde do dvaceti minut. Během samotné instalace byl snížen počet obrazovek očekávajících interakci uživatele a to ze sedmi na pět. Většina dotazů totiž byla přesunuta až do fáze po instalaci, kdy se systém nově dotazuje na produktový klíč, resp. aktivaci, a také nabízí přihlášení k bezdrátové síti. Rozhodnete-li se produktový klíč nezadávat, Windows již nenabízí ruční výběr edice systému a rovnou (alespoň v betaverzi) instalují edici Ultimate. Po skončení instalace také neprobíhá zdlouhavé testování výkonu počítače.
... tlačítka na hlavním panelu si přeházíme sami...
Pokud byla Windows Vista revolucí ve vzhledu pracovní plochy Windows, přinášejí Windows 7 revoluci v jejím ovládání. Součástí sestavení 7000 totiž už je inovovaný hlavní panel. Ten přichází s novým vzhledem, novou funkčností i novými možnostmi. Hlavní panel Windows 7 je vyšší, než byl hlavní panel Windows Vista. Důvodem této změny je odstranění popisků z tlačítek aplikací. Experti Microsoftu přes ergonomii uživatelského rozhraní totiž zjistili, že většina uživatelů se na hlavním panelu orientuje podle ikon aplikací a popisky nečte. Windows 7 tedy přicházejí pouze s ikonami a bez popisků; nabízí ovšem možnost popisky zapnout a ikonky zmenšit na velikost známou z Windows Vista.
Všechny tři varianty hlavního panelu
Tato změna by rozhodně nebyla žádnou tragédií, pokud by ovšem nebyla svázána se změnou jinou. Nový hlavní panel již neobsahuje samostatný panel rychlého spuštění. Nový hlavní panel totiž sám o sobě může panelem rychlé spuštění být. Jakoukoli aplikaci či okno je totiž možno k hlavnímu panelu připíchnout, čímž se sem vlastně vloží zástupce. Až potud je vše v naprostém pořádku. Problém nastává v okamžiku, kdy uživatel chce rozlišit neaktivní aplikaci (zástupce) od tlačítka aplikace běžící či minimalizované. Jediný rozdíl mezi nimi totiž je v rámečku a jiném lomu světla kolem ikony. Toto rozlišení je příliš málo nápadné a produktivitě práce příliš neprospívá. Filozofií ovšem je tento nápad velmi dobrý a na nový styl práce s hlavním panelem se velmi snadno zvyká. Obzvlášť, když Microsoft konečně implementoval možnost jednotlivá tlačítka na hlavním panelu myší přetahovat.
Prohlédněte si pozorně: Které programy běží a které ne? Všimněte si také ukazatele stavu stahování v Internet Exploreru
Dalšími lahůdkami na hlavním panelu jsou funkce Jump Lists a Aero peek. První je jakousi vylepšenou nabídkou po klepnutí pravým tlačítkem. Pokud aplikace danou funkci poporuje, místo standardní nabídky se zobrazí nabídka umožňující přímou zjednodušenou interakci s minimalizovanou aplikací. Například v Internet Exploreru tak lze otevírat položky z historie (velmi užitečná funkce) a ve Windows Media Playeru provádět některé často používané úkoly spojené s přehráváním. Windows Media Player má sám o sobě ještě jednu specialitu. Je totiž ukázkou aplikace umožňující interakci přímo v okně miniatury, která se zobrazí při zastavení kurzoru myši nad tlačítkem na hlavním panelu. Jump lists je možno zpřístupnit i po klepnutí na malou šipku, která se u podporovaných aplikací nachází v menu Start.
Jump list Internet Exploreru • Interaktivní okno miniatury WMP12 • Plocha s aktivní funkcí Aero peek
Funkci Aero peek vyvolává také zastavení kurzoru, tentokrát však nad novou sekcí hlavního panelu v pravém dolním rohu obrazovky. Pokud zde s kurzorem zastavíte, zesklovatí všechna okna, což vám umožní dohlédnout až na pracovní plochu. Klepnutím na totéž místo se pak okna minimalizují. Tato funkce je přítomna pravděpodobně kvůli absenci postranního panelu, díky níž je nutno miniaplikace umisťovat přímo na pracovní plochu, kde však pod okny aplikací normálně nejsou vidět. Aero bylo drobně vylepšeno i v možnostech maximalizace oken při kontaktu kurzoru s okrajem obrazovky. Již v sestavení M3 se okna maximalizovala na celou obrazovku při přetažšní k hornímu okraji a na výšku při přetažení k okrajům bočním. Nyní se navíc maximalizují na výšku v místě kurzoru, pokud se při tažení za spodní okraj okna dotknete kurzorem vrchního okraje hlavního panelu.
... a zbytek už vlastně známe
V jiných oblastech se Windows 7 Beta oproti verzi M3 příliš nevyvinula. Některé nápady jsou dotažené, funkčnost doladěná, ale zásadní novinky již čekat nemůžeme. Jak víme, systém Windows verzí 7 přijde o řadu integrovaných aplikací. Zmizí tak Windows Mail, Fotogalerie a Movie Maker, které budou nahrazeny novějšími verzemi z balíku Windows Live Essentials. V aplikacích, které zbyly, došlo k drobným inovacím.
Internet Exploreru 8 zjevně delší vývoj prospívá. Oproti verzi integrované v sestavení M3 byla zlepšena kompatibilita a subjektivně také výkon aplikace. Windows Media Player 12 již není pouhým holým oknem, ale skutečně funkční aplikací, na níž je konečně viditelná změna filozofie v ovládání a použití, kdy hlavní aplikace je tvořena v podstatě pouze knihovnou médií a ovládáním přehrávání. Už zde ale nenajdeme žádné rozhraní pro přehrávání či vizualizace. Přehrajeme-li ve WMP video, otevře se rovnou v samostatném okně Now playing. Připomenout zaslouží podpora přehrávání DivX přímo integrovaná v systému. Inovována je i aplikace Windows Media Center, která nabízí snazší a rychlejší konfiguraci a také lehce inovované grafické rozhraní, které vzdáleně připomíná funkci Now playing Zune software.
Okno knihovny a Now Playing Windows Media Playeru 12
Inovovaný Windows Media Center
Ze všech vylepšení uživatelského rozhraní a komfortu, ať již jde třeba o novou správu grafických motivů obrazovky či správu písem, nebo celou řadu průvodců řešením problémů jednoznačně vyčnívá správa uživatelsky odpojitelných zařízení. Skrývá se pod položkou Devices and Printers v nabídce Start. Tento zjednodušený správce zařízení zpřístupňuje na jediném místě konfiguraci různých hardwarových zařízení, umožňuje je odebírat či přistupovat k datům na nich uloženým. Neméně zajímavá je funkce Device Stage, která na základě XML specifikace dodané výrobcem zařízení umí identifikovat některá připojená zařízení, vypsat o nich podrobné informace a zpřístupnit některé pokročilé funkce. Bohužel nevlastním žádné podporované zařízení a tak vám nemohu nabídnout vlastní snímek obrazovky. Dobrou představu si však uděláte například na blogu Paula Thurrotta či na APCMagu.
Devices and printers
Ve jménu rychlosti
Kromě několika povedených nových funkcí vyvolávají pozitivní hodnocení rovněž první měření výkonu systému. Jelikož EULA betaverze zakazuje zveřejňování výsledků, nenajdete v tomto článku konkrétní čísla. Musíte se spokojit s tím, že subjektivně jsou Windows 7, byť betaverze, mnohem svižnější než Windows Vista. Když jsme nahrazovali Windows XP Vistou, zdálo se, že zhruba stejný výkon na generačně mnohem mladším hardwaru je zkrátka jen daní za vývoj. Nyní Microsoft ukazuje, že operační systém může mít ještě více grafických efektů, může být složitější, interaktivnější a přesto výkonnější. Pro konkrétní potvrzení nabízím odkaz na blog Adriana Kingsley-Hughese, který porovnával aplikační výkon Windows XP, Vista a 7 a došel k velmi překvapivému závěru: Betaverze Windows 7 nezískala první místo pouze ve dvou ze čtyřiadvaceti praktických testů.
Testované sestavení Windows 7 (6.1.7000.0.081212-1400) bude pravděpodobně v několika příštích dnech vydáno jako veřejná betaverze přímo samotným Microsoftem. Následovat bude jedno vydání Release Candidate, u nějž se zatím spekuluje o dostupnosti veřejnosti. Finální verze Windows 7 je oficiálně plánována na konec tohoto kalendářního roku, některé zdroje však jako reálný termín vydání zmiňují již léto.
Oživeno
Tato testovací verze Windows 7, respektive přehrávače Windows Media Player 12, obsahuje chybu, která může poškodit MP3 soubory (více zde).
