Před 35 roky Microsoft uvedl druhou řadu tehdy teprve se rodícího operačního systému Windows. Značka s námi vydržela dodnes a ačkoli se jedná o výrazně jiný produkt, shodné rysy s praverzí stále najdeme. Pojďme si je přiblížit.
Grafické rozhraní se postupně formovalo, ovšem okamžitě bylo tím, čím se Windows odlišily od tehdy dominantního DOSu a jeho textového rozhraní. Tady už jste upotřebili myš, ačkoli to ještě nebyla prerekvizita. Kdo by ale nechtěl soubory otevírat poklepáním?
Úplně první vydání Windows v roce 1985 nabídlo primitivní grafické prostředí s okny. Druhá verze byla přísnou iterací, neznamená to však, že nepřinesla důležité zlepšováky. Zatímco napoprvé jste okna v systému mohli maximálně rovnat vedle sebe, ve Windows 2.0 jste už manuálně měnili jejich velikost. Okna se dokonce směla překrývat.
Vítejte v instalačním programu Windows 2
Okna, okna, okna
Windows v prvních verzích byly jen grafickou nadstavbou nad DOSem. Pracovní plocha s ikonami tehdy ještě neexistovala, ne v podobě, jakou známe dnes, a marně byste hledali hlavní panel. Ústředním bodem rané okenní platformy byl MS-DOS Executive, jednoduchý správce souborů ovladatelný myší. On byl tím, co jste viděli hned po spuštění. Jeho vypnutí vedlo k ukončení relace.
Správce souborů byl těžištěm Windows
Správce souborů sloužil jako spouštěč a těžiště Windows, protože ani nabídka Start rovněž ještě neexistovala. Systém lákal na základní programovou výbavu. Šlo ovšem jen o pár programů, tudíž složité organizační systémy ještě nebyly příliš potřebné. Microsoft všechny tyto spustitelné programy vyskládal do složky jménem Windows.
Ze správce jste tak rovnou spustili program a hned jste viděli nový systém v praxi, kdy nové okno částečně překrylo to původní.
Okna jste už mohli maximalizovat, ale také minimalizovat. Hlavní panel se zformoval až v dalším desetiletí, přesto okna ve Windows 2.0 při minimalizaci předvedla něco podobného jako ve Windows 95 – proměnila se v ikonu, která se usadila ve spodní části obrazovky. Tedy zhruba v prostoru, kde se později zformoval hlavní panel.
Windows 2.0 umožnily, aby se okna překrývala. To bylo nezbytné,
pakliže jsme se chtěli bavit o pořádném multitaskingu
Ikony minimalizovaných oken ve Windows 2.0 se ale samy od sebe už nikam nepohnuly, aby např. vyplnili nově vzniklé prázdné místo mezi sebou, jako to později činily ikony na hlavním panelu. Zato se tyhle ikony se daly přesouvat po jinak prázdném prostoru – nebyly zkrátka nikde ukotvené a na ploše standardně nebylo nic. Zástupce programů, soubory nebo složky tehdejší plocha nepodporovala, Windows 2.0 přesto položily základy pozdější pracovní plochy.
Ovládací panely a staré známé programy
MS-DOS Executive nezobrazoval ikony, takže jste před sebou viděli jen textový výpis souborů a složek. Složky se od souborů vizuálně odlišovaly tím, že byly zvýrazněné tučným písmem. Kontextové nabídky ani koncept přetahování neexistovaly, ale dvojité poklepání jako příkaz k otevření nebo spuštění už majitelům a majitelkám myší sloužil.
Najdete mezi nimi i Poznámkový blok, Malování nebo předchůdce Wordu. Textový procesor se ještě nazýval Write, ale v dialogu pro uložení souboru můžete použít předvolbu pro použití formátu Microsoft Word. (V roce 1987 Word nebyl fiktivním produktem, jeho druhá verze právě vyšla, ale pro konkurenční Mac OS.)
Malování je s Windows svázané od začátku
Ovládací panely patří k součástem Windows dodnes a jejich primitivní předchůdce se poprvé objevil právě ve Windows 2.0 v 80. letech. Jeho možnosti byly z dnešního pohledu extrémně omezené stejně jako schopnosti samotného operačního systému.
Nastavili jste si datum, změnili rychlost blikání ukazatele nebo přizpůsobili barevné schéma. Kromě pár parametrů myši nejpokročilejší funkce spočívala v instalaci tiskárny. Když pominu chybějící funkce, ty již přítomné byly někdy zbytečně komplikované.
Okno nešlo zavřít rovnou, nýbrž přes malou ovládací nabídku. Od druhé verze Windows přitlačily na ovládaní klávesovými zkratkami, ale jednoduché příkazy jako odstranění souboru po zmáčknutí Delete možné nebylo. Většinu funkcí jste si museli „naklikat“ v nabídkách. Lepší rovnováhu mezi klávesnicí a myší nalezly pozdější Windows.
Ikony šly volně přesouvat po prázdné ploše
Na druhou stranu už Microsoft před koncem 80. let pracoval s konceptem oken, které měly záhlaví, hlavní nabídku a také posuvníky pro vertikální a horizontální navigaci. Ikony na ploše byly sice omezené na minimalizované běžící programy, ale staly se základem pro pozdější pracovní plochu. Občas na vás vyskočil dialog, který principálně používáme dodnes.
Windows 2.0 byly představeny 9. prosince 1987, rychle se ale iterovalo dál. Mimochodem, šlo o poslední vydání Windows, které nevyžadovalo pevné úložiště. Respektive šlo o poslední Windows, které šlo spustit čistě z disket.
Minimální požadavky Windows 2.0 |
procesor |
80286 / 80386 |
operační paměť |
512 KB |
úložiště |
dvě oboustranné diskety, případně pevný disk |
video |
EGA / VGA |
systém |
MS-DOS 3.0 |
myš |
doporučena, ale nevyžadována |