Jedenáctky napodobují macOS, konzervativní prostředí narušují častými a někdy nezdokumentovanými aktualizacemi. Zatímco v první fázi života jim oproti Windows 10 funkce spíše chyběly, Microsoft situaci postupně napravil a zejména do aplikací přidává zajímavé funkce.
V tomto ohledu jsme konečně mohli opustit Desítky. Microsoft ovšem situaci zkazil dotěrnější reklamou, čímž zesílil roky nastupující trend. Tímto článkem navazujeme na pár let starý text o tom, co nám dlouhodobě vadí na Windows 10. Platí, že co uživatel, to názor. Pokud na systému shledáváte jiné nedostatky, podělte se o ně v diskuzi.
1. Nenaplněné sliby a ambice
Může to znít malicherně, ale když už něco slíbíte, měli byste to dodržet. K největším novinkám ve Windows 11 mělo patřit spouštění aplikací z Androidu. Microsoft po téměř dvou a půl letech od vydání první iterace systému oznámil, že jeho snahy o zprovoznění mobilních aplikací na počítačích končí.
Za tu dobu byl Windows Subsystem for Android (WSA) testován v pár zemích, do Česka se nedostal nikdy. Zatímco dnes už můžeme o Jedenáctkách říct, že nabízí dost zajímavého, aby se vyplatilo na ně přejít z Windows 10, v prvních měsících to tak nebylo. Tohle mohla být tak zásadní novinka, že by Microsoft nový operační systém části publika prodal.

Microsoft nechtěl, abyste poznali rozdíl mezi nativními programy a aplikacemi z Androidu
Jenže to se nestalo. Microsoft zjevně nechtěl čeřit vody, takže se nevytasil s okázalým oznámením. Na webu podpory jen potichu zveřejnil poznámku, že WSA skončí k 5. březnu 2025.
Tohle přitom mohla být jedna z ambicióznějších funkcí, které by firma za poslední desetiletí vyprodukovala, a navíc reálně užitečných. Zrovna Microsoft by se svými zkušenostmi měl vědět, že největší zklamání vyplývají z nenaplněných slibů. Neměl by dopředu oznamovat funkce, které pak nedoručí. Tak se důvěra nebuduje.
Místo toho se v systému objevuje stále více reklam a nerespektujícího chování, jak se dozvíte v další kapitole.
Pokračování 2 / 10
2. Reklamy a nerespektování uživatele
Od Windows 8 se v operačním systému objevují reklamy ve velké míře. Najdeme je v Průzkumníku nebo nabídce Start. V mnoha svých aplikacích Microsoft odkazuje na jiné své produkty a služby. Je to trend nepřekvapivý, ale patrný. S ohledem na situaci Windows se ovšem nelze divit.
Je to stále méně důležitý produkt v portfoliu Microsoftu. Dnes už tvoří jen zhruba 12 % příjmů a tohle číslo se pořád zmenšuje. Klasické počítače odchází z domácností a prodlužuje se jejich morální zastarávání. Microsoft sám navíc pochopil, že se nosí upgrady zdarma.
To všechno jsou důvody, proč Windows z hlediska příjmů nejsou perspektivním produktem. Ještě v nultých letech se vše v Microsoftu podřizovalo Windows, dnes je systém často používán jako prostředek pro podporu a prodej jiných služeb.

Reklamy na různé služby od Microsoftu jsou ve Windows 11 obvyklé
Proto všechny ty reklamy na OneDrive, předplatná Microsoft 365 a Game Passu, reklamní aplikace a časem možná odkazy na weby v nabídce Start. Situace se v průběhu času zhoršuje s tím, jak si Microsoft stále více uvědomuje, že by si rád sáhl na trh s reklamou, jako mu to ukazují Google nebo Meta.
V roce 2024 vyšlo najevo, že bezplatný Outlook v masivním měřítku sbírá data a sdílí je s 800 partnery. Naše zprávy nečte, ale jinak je to velký slídil. A co hůř, Microsoft není ochotný říct, jestli se sledování praktikuje také v placené verzi. Outlook už ve Windows ovšem nahrazuje Poštu.
Od roku 2023 se ve Windows 11 (ale i ve Windows 10) objevují reklamy na vyhledávání Bingem ve Chromu. Když odhlédneme od toho, že se tyto výzvy vrací, tak takové chování hraničí s chováním malwaru. Microsoft detekuje, že používáte prohlížeč od Googlu a v něm naopak nepoužíváte Bing. A tak do systému přidá malou aplikaci, která vás pak obtěžuje.

Edge se spustil a otevřel stránky z Chromu. Nikdo to po něm nechtěl
Současně Microsoft uživatelky a uživatele stále častěji nerespektuje tím, že jim nedává možnost jeho nabídky odmítnout. Ty se jednoduše neustále vrací a mnoho výzev v Edgi a Windows už ani nemá tlačítko pro odmítnutí. V tom případě je leda odložíte s tím, že od nich nemáte klid napořád. A případ, kdy Edge vykradl data z Chromu, byl úplný vrchol neúcty ke všem, kterých se to dotklo.
Microsoft by podle nás měl základní verzi Windows pokynout zdarma. Mluvili jsme o tom v Podcastu Živě:
V další kapitole si řekneme, že na rozdíl od reklam si Microsoft nedává záležet na tom, aby uživatelské prostředí bylo konzistentní.
Pokračování 3 / 10
3. Nekonzistentní prostředí
Windows obsahují i desítky let starý kód a prastaré prvky uživatelského rozhraní. Svým způsobem bychom tuto platformu mohli označit za Frankensteinovo monstrum. Nemusíme to nutně považovat za nadávku. Síla Windows spočívá především v dlouhodobé kompatibilitě.
Jenže jak se na sebe v čase vrství různé prvky a vizuální styly, tak ne všechno ladí. Naopak. Předělat Windows do jednotného designového stylu by vzhledem k jejich velikosti byla enormní práce, ale přinejmenším v éře Windows 10 se o to Microsoft ani moc nesnažil.
Redesign Fluent ani po dvou letech nebyl zdaleka hotový. Jedenáctky sice nabídly minimum novinek, mnohem lépe se jim však daří budovat jednotnou vizuální identitu. Zní to jako pochvala, tak proč je tento bod v článku o tom, co nás štve? Navzdory viditelnější snaze tvůrčího týmu v systému staré prvky prosakují na viditelných místech.

Nabídka s widgety je výrazně průsvitnější než zbytek moderních prvků
Hlavní kontextová nabídka je průsvitná a zjednodušená, ale na mnoha jiných místech na vás vykoukne původní kontextová nabídka, třeba v dialogu Otevřít. Některé prvky předchází Osmičkám, platí to zejména pro mnohá dialogová okna jako vlastnosti souboru. Nabídka s widgety zase nepoužívá stejnou průsvitnost jako zbytek moderních prvků.
Jakkoli musím uznat, že na sjednocování designu ve Windows 11 Redmondští nadále pracují a pracují na něm víc než v éře Desítek, stále jde o nekonečný a pomalý proces. Než skončí, přijde nějaká další verze systému v novém kabátě a kolečko začne nanovo.
Nemluvím o tom, že firma prvky z Ovládacích panelů přesunuje do Nastavení již více než 10 let a pořád není hotovo. (Nevypadá to, že někdy bude.) Nebo že není schopná dodržet vizuální jednotu napříč aplikacemi. Občas na vás zkrátka vybafne něco, co do systému nezapadá.
K tomu tady máme nepřizpůsobitelnou nabídku Start, které věnujeme další kapitolu.
Pokračování 4 / 10
4. Nabídka Start
Nabídka Start se pod palbou různě silné kritiky nachází přinejmenším dvě desetiletí. její vývoj popisujeme v samostatném článku. Windows XP udělaly krok k pohodlnějšímu ovládání a nabídly často používané programy. Vista přidala textové vyhledávání. Některým lidem se tyto iterace nelíbily a radši zapínali klasický Start.
Přesto nabídka do té doby kráčela po evoluční cestě a nedělala velké úkroky od první verze. Pak nastala éra dotekových obrazovek. Před více než 10 roky se Windows 8 pokusily o revoluci a vnesly celoobrazovkové dotekové rozhraní na klasické počítače, kde udělalo radost málokomu. Nabídka Start se transformovala na obrazovku Start.

Nabídka Start ve Windows 11 je neflexibilní
Rozumnější přístup ukázaly Windows 10, kde už Start nemusel být celoobrazovkový. V této éře se měnil v detailech, jen ho jako stín minulosti doprovázely dlaždice. Těch aktivních bylo minimum. Statická dlaždice je jako běžná ikona a ovládání nepřekáží. Spíše jen působí zvláštně v kontextu doby. Hlavní bylo, že možnosti přizpůsobení a organizace nabídky nebyly malé.
Ve Windows 11 je Start výrazně jiný a doteď je obtížné pochopit, jak Microsoft k takovému výsledku došel. Nový Start ze správných prvků vaří náhodně vypadající polévku. To by nevadilo, kdyby byla správně ochucená. Nepřizpůsobitelnost Startu je v kontextu Windows nelogická a nepochopitelná. Dokonce ani neupravíte její velikost.

V sekci Doporučené se zobrazovaly poslední soubory. Skrýt ji nelze.
Když si na ni zvyknete, Microsoft do ní napasuje návrhy na programy
Příliš si v ní nezorganizujete ikony, byť tvorba skupin se už vrátila. Jen je vyřešená tak, že musíte klepnout navíc. I minulý šéf vývoje uznal, že Start není v uspokojivém stavu. Přesto se od té neposunul. Jen se v sekci Doporučené objevují návrhy na často používané programy. Když už nás Microsoft naučil, že tady najdeme naposledy otevřené soubory, tak nám jeden slot vzal a nepochopitelně do něj cpe programy. To nemá logiku.
Ve Startu by se totiž nádherně vyjímaly widgety, jenže Microsoft buduje konkurenční nabídku. Článek pokračuje v další kapitole.
Pokračování 5 / 10
5. Widgety
Microsoft setrvale ukazuje, že nechápe widgety. Miniaplikace, chcete-li. Zatím asi nejlepším pokus jsme viděli ve Windows Vista a 7, kde jste na ploše mohli mít hodiny, ukazatel vytížení procesoru nebo informace o počasí.
Jenže tento stav nevydržel dlouho. V roce 2011 online galerie přestala přijímat nové widgety třetích stran a o rok později ve Windows 8 koncept nahradily aktivní dlaždice. Nebyla to špatná myšlenka, jenže z několika důvodů ztroskotala.

Widgety jsou v samostatné nabídce, která konkuruje Startu
Navíc dlaždice nikdy nebyly interaktivní, jen pasivně zobrazovaly určité informace. Např. předpověď počasí, nejbližší události v kalendáři a nejnovější e-maily. Na sítích se kdysi objevil koncept interaktivních dlaždic, které bychom mohli považovat za plnohodnotné miniaplikace, jenže experiment nikdy nepřerostl do reálného produktu.
Pokus o oživení widgetů sledujeme ve Windows 11, přičemž Microsoft si opět vybral stěží pochopitelnou cestu. Tyto miniaplikace jsou velice jednoduché a se systémem se neintegrují. Korunu všemu nasazuje umístění – widgety se nachází v samostatné nabídce, což je nepraktické. Microsoft prakticky vytvořil konkurenci nabídky Start.
Poslechněte si Podcast Živě o první velké aktualizaci Windows 11:
Mnohem více by to widgetům slušelo na pracovní ploše nebo právě v nabídce Start. Miniaplikací je nedostatek (Microsoft navíc překvapivě sám některé ruší) a ty, které vznikly, nemáte motivaci používat. Proč byste např. Spotify ovládali z nabídky widgetů, když přehrávání ovlivníte přímo z hlavního panelu? Nabídli jsme návod, jak widgety odinstalovat, abyste o ně nezakopli.
Vždy slavné to není ani s integrací domácích služeb. Přiblížíme si to v další kapitole.
Pokračování 6 / 10
6. Integrace online služeb
Propojení vlastních služeb a produktů Microsoftu není vždycky cizí. Pochválit můžeme OneDrive, který se stal základní výbavou systému ve Windows 8.1. Microsoft předvedl, že soubory nemusí být vždycky stažené všechny. Také máte přístup ke svým souborům hned po instalaci systému a prvním přihlášení.
Přihlašování účtem Microsoft byl obecně dobrý krok, mj. se díky němu synchronizuje část nastavení Windows. Jen by bylo vhodné, kdyby Windows při prvotním nastavení umožnily, aby se OneDrive nenainstaloval, pokud o něj nestojíte.
Dále důvody k radosti nenacházím. Synchronizace nastavení byla během životního cyklu Windows 10 postupně ořezána tak, že dnes do cloudu ukládá zlomek z původních funkcí. Microsoft by přitom po vzoru mobilních systémů mohl víc zatlačit na to, aby se po prvním přihlášení objevilo mně známé prostředí včetně tapety.

Kalendář ve Windows 10 zobrazoval události
Osekávání původně nabízené funkcionality pokračuje ve Windows 11, kde už kalendář vedle hodin neukazuje události. V prvních letech Windows 11 místo toho nabízely widget s kalendářem, který byl špatně přístupný a veškerý obsah otevíral ve webovém prohlížeči. A i ten byl loni na podzim zrušen.
Microsoft zjevně postrádá motivaci pro hlubší integraci. Možná je to moc pracné a nevyplatí se to. Windows se tím stávají postradatelnějšími místo toho, aby byly výkladní skříní v oddělení produktivity.

Provázání Pošty s Windows 10 bylo lepší
V tomto roce Poštu nahradil nový Outlook. Můžeme k němu mít výhrady, jde ale jednoznačně o lepší řešení a širší nabídkou funkcí. Jen mu chybí lepší provázanost se systémem. (Ovšem nespolupracuje s událostmi v kalendáři na hlavním panelu ve Windows 10, které se tím dostaly na úroveň Windows 11.)
Když začala pandemie, Redmondští na hlavní panel Desítek integrovali Skype v podobě ikony vedle hodin. V Jedenáctkách využily popularity Teams. Nebudu se pouštět do diskuze o tom, jak byla tahle volba šťastná. Jde ale o další příklad utlumení integrace. Integrovaná verze s názvem Chat zmizela ve prospěch obyčejného klientu. Pro Redmondské je velké téma Copilot, ale ani tam se velká integrace nekoná.
V další kapitole článku se zamyslíme nad tím, jestli po sobě programy a Windows dostatečně uklízí.
Pokračování 7 / 10
7. Nepořádek po programech a údržba
Zbytky po odebraných programech patří k evergreenům Windows. Vychází z jejich otevřené povahy, kterou už Microsoft zpětně nezmění. Windows RT a jejich duchovní nástupci ukázali, že kompatibilita je klíčová a že Windows s čistě moderními aplikacemi ze Storu jsou pro své publikum příliš omezené.
Proto budeme nejspíš navěky většinu programů instalovat vlastními instalačními programy a trpět jejich pozůstatky po nedokonalé odinstalaci. Podotýkám, že programů ve Storu přibývá, ale pochybuji, že by jich bylo dost na to, abychom se časem zbavili stažených instalaček.
Současně si připomeňme, že ve většině případů je jedno, když ve Windows po odebraných programech zůstane pár souborů nebo položek v registru. Máme výkonné počítače a velká úložiště. Pokud nejde o gigabajty dat, je zabrané místo marginální. A ani pár položek v registru typicky chod počítače neovlivní.

Zbytky v registru typicky ničemu nevadí ani nepřekáží
Přesto by si Windows mohly víc hledět toho, kam programy co přidávají a jestli po sobě zametou všechny stopy. Když si tohle můžou pohlídat odinstalační nástroje jako Revo, může to dělat i samostatný operační systém.
Moderní Windows ale jinak za automatizovaný úklid naopak pochválit můžeme. Čas od času uklidí nepořádek v dočasných souborech, pohrobcích instalace servisních aktualizací apod. V tomto ohledu jsou soběstačné a s jejich údržbou si nemusíte lámat hlavu.
Dovedu si ovšem představit, že vám např. doporučí, abyste vypnuli programy po spuštění, které nepoužíváte. Mají dost dat na to, aby to věděly a deaktivace by aspoň menší reálný benefit přinesla. To je oblast, kde by Microsoft mohl a měl víc přitlačit, aby průměrnému uživateli nebo uživatelce nabídl pomocnou ruku při hledání přičin, proč počítač časem zpomaluje. Místo toho vymýšlí nástroj, který vám prodává nesmysly. Tu užitečnou část by ale mohl integrovat přímo do Windows.
Někteří lidé považují za palčivý problém Windows aktualizace. Více o nich v další kapitole článku.
Pokračování 8 / 10
8. Aktualizace
Aktualizační systém ve Windows nepovažuji za katastrofální a občasná hysterie kolem něj mi připadá nepřiměřená. Aktualizace ve Windows bývávaly velice ošklivou záležitostí. Třeba Sedmičky vám automaticky restartovaly počítač, pokud jste u něj patnáct dvacet minut neseděli.
Vůbec jim nepřišlo divné natvrdo ukončit všechny otevřené programy a připravit vás o případnou rozdělanou práci. Vynucování restartů výrazně zmírnily Osmičky, které vás na blížící se akci upozornily a daly vám dost času, abyste vše uložili nebo proces vyvolali sami ve správný čas.
Desítky do mixu přihodily časté upgrady, které se teď odehrávají méně často, ale pořád je to asi nejbolavější místo aktualizačního systému. Bolístka spočívá v tom, že se při tomto procesu někdy znovu nainstalují dříve odinstalované integrované aplikace, jindy se změní nastavení výchozích programů. To by se dít nemělo.
Microsoft proces průběžně optimalizoval tak, aby byl co nejrychlejší. Pasáž, kdy s počítačem nemůžete pracovat, se výrazně zkrátila. Běžné servisní aktualizace se navíc transformovaly do kumulativních balíčků, takže jednou za měsíc povinně nainstalujete jednu servisní aktualizaci, pokud tedy nevyjde ještě nějaká mimořádná.

Aktualizování Windows už horor nepředstavuje. Kdyby ale Microsoft restarty
z velké části eliminoval, bylo by to skvělé
Samostatně vychází ještě aktualizace pro platformu .NET (Framework) a některé další, ale na trh jdou současně s kumulativními aktualizacemi, takže se vám většinou nainstalují současně a celá operace si vyžádá jeden restart. Který je navíc krátký, protože místo pevných disků používáme mnohem rychlejší SSD.
Navíc dnes Windows viditelně indikují, že se k restartu schyluje a aktualizace neinstalují v době, kdy s počítačem, pracujete. V Desítkách volitelně, v Jedenáctkách už tuhle ochrannou funkci ani vypnete. Můžete se i nechat aktivně upozornit na to, že vás restart čeká a můžete jej naplánovat. Myslím si, že v této podobě je jeden restart měsíčně zcela snesitelný. I dva.
Po čisté instalaci se navíc instalace aktualizací opět odehraje během jednoho restartu, pokud jde vše podle plánu. V éře Windows 7 a Vista jste museli projít několika zoufale pomalými kolečky restartů, kdy se po instalaci některých aktualizací nabídly k instalaci jiné. Problém se časem zhoršoval, jak aktualizace přibývaly. Kompletní aktualizace Windows Vista včetně dvou Servisních balíčků na líném počítači zabrala klidně celý den.
Jiná věc je, jestli by se restartům při aktualizacích nedalo vyhnout zcela. Jak komplikovaná by byla implementace takového mechanismu, ví jen Microsoft. Zatímco jiné položky v tomto článku působí nezvratitelně, s aktualizacemi se blýská na lepší časy.
Aktualizace jsou problematické ještě v jednom aspektu – výrobce nezvládá komunikovat jejich obsah. Netransparentnost a jistou chaotičnost považuji za mnohem palčivější problém než občasný restart. Funkce jsou zapínány postupně, málokdy víte, kdy na vás přijde řada. Další výtka míří ke kvalitě aktualizací, která poklesla. Microsoft by měl lépe testovat, adekvátně využít insiderskou komunitu a být otevřený a předvídatelný.
Microsoft má potíže s nalezením dlouhodobé vize pro Windows. Rozebereme to v další kapitole.
Pokračování 9 / 10
9. Krize identity
Pokud Windows něco neprospívá, jsou nekoncepční změny. Technologický svět se vyvíjí extrémně rychle a operační systém na ně musí reagovat. Mělo by však jít o přiměřené, dobře promyšlené a realizačně zvládnuté zásahy. Relativně se to dařilo, jenže pak přišly Windows 8.
A s nimi násilné nasazení primárně dotekového prostředí a snaha eliminovat klasické okenní prostředí. Pokus proměnit Windows na tabletový operační systém narušil dosavadní kontinuitu. Desítky následně vytvořily hybridní prostředí s možností volby.
Vznikl koncept operačního systému jako služby a ať už jej hodnotíte jakkoli, ve výsledku přinesl do konzervativního prostředí té doby nevídanou dynamiku. Jenže taková dynamika není žádoucí ve firmách, které jsou hlavním zákazníkem Microsoftu.

K čemu je ve Windows zamykací obrazovka? Připomíná revoluční časy a šlápnutí vedle
Jít proti potřebám svých hlavních zákazníků nedává smysl. Ani domácnosti si nejspíš nežádaly dva upgrady ročně. Do toho se „kreativní aktualizace“ zaměřovaly na vykrývání marginálních potřeb. Nemyslím si, že by je měl Microsoft ignorovat, ale měl by vedle nich řešit největší problémy a výzvy.
Pak se Microsoft rozhodl, že zúročí během covidu oživený zájem o klasické počítače. Rychle vyprodukoval Windows 11. Stran designu odvedl slušnou práci, ale s ohledem na to, že cílí na firmy, je vykročení tímhle směrem opět nepochopitelné.
Jedenáctky napnuly plachty a vypluly vstříc zjednodušování. Do té doby nové verze systému funkce spíš přidávaly než ubíraly. Windows 11 ubraly na špatných místech a zjevně se inspirují u macOS. Vycentrování ikon na hlavním panelu je kosmetické a zbytečné. Osekání možností hlavního panelu nebo kontextových nabídek popírá, že místo Windows je na pracovních stanicích, kde si chcete prostředí maximálně přizpůsobit.
To totiž od Windows očekáváte. Potřebujeme kopii macOS, ke které Windows možná směřují? Jakou změnu vize přinesou Windows 13? Budeme v nadcházejících letech sledovat další změnu přístupu k vývoji a testování Windows? Koho budou chtít Windows uspokojit nejvíc?
Redmondským chybí dlouhodobá ucelená koncepce rozvoje systému, který stále najedeme na zhruba miliardě a půl počítačů. Přestává být jasné, co od značky Windows můžeme očekávat. Jednou je to klasický desktopový systém, podruhé doteková platforma, pak hybridní platforma a nakonec zase desktopový systém, ale méně přizpůsobitelný.
V mnoha situacích se Windows nechovají chytře. Článek pokračuje v další kapitole.
Pokračování 10 / 10
10. Windows se nechovají inteligentně
V základu jsou Windows hotový produkt. Proto by bylo skvělé, kdyby se Microsoft zaměřil na detaily, které se silně podílí na utváření celkového dojmu. I v téhle době se Windows v něčem chovají překvapivě hloupě. Podotýkám, že Microsoft patří k firmám, které roky vyvíjí umělou inteligenci a nastiňují velké vize.
Vyhledávání se zlepšilo, pořád je ale schopné mi po zadání prvních znaků doporučit nerelevantní výsledky místo toho, aby jako první naskakovaly položky, které otevírám a vyhledávám nejčastěji. Překlepy nechápe. Vyhledávač ve Windows nepovažuji za neschopný, své rezervy nicméně má.
Pokud jsou Windows v něčem chytřejší, pak je to nevynucování restartů v pracovní době, což mi za tolik let vývoje připadá málo. Microsoft vyvíjel hlasovou asistentku Cortanu, jenže to s ní nevyšlo. K pořádné integraci Copilotu měl nakročeno, ale pak tenhle pokus shodil ze stolu a asistent stojí samostatně.
Očekával bych, že na mne v dnešní době systém bude více reagovat. Pokud ví, že většinou v sobotu odpoledne hraju hry, mohl by v předstihu spustit Steam a všechno do té doby zaktualizovat. Nebo ať mi ráno připomene, co mně v daný den čeká. Pokud ví, že některé programy připnuté ke hlavnímu panelu nespouštím, ať mi navrhne odepnutí.

Windows 11 rozmístí okna po obrazovce jedním klepnutím
Nebo ať mi naopak navrhne, že bych si program mohl připnout. Já samozřejmě vím, jak se připínají programy, ale většinoví uživatelé a uživatelky se většinou ikon na hlavním panelu nebo ve Startu bojí dotknout. Dočkali jsme se naopak doporučení na zálohování složek na OneDrive nebo používání Bingu.
Ty s díky odmítnete, když máte vlastní vzorce, které vám fungují, ale tohle Windows nechápou. Některá doporučení by se nemusela opakovat, zato by mohla přibýt jiná, vyplývající z poznání uživatele.
V něčem se ledy pohnuly. Microsoft využívá AI k organizaci oken na obrazovce. Nebo vám Windows 11 navrhnou vypnutí oznámení z programů, které jste delší dobu nepoužili. To je ona proaktivita, která navozuje dojem, že mě systém zná a reálně mi chce pomoct. Zatím se jedná o drobky.
Třeba nabídka Start by mohla být dynamičtější a měnit podobu podle toho, jaké úloze se věnujete. Nebo v jaký čas pracujete. A ať se mi automaticky zapne režim nerušit, když mám schůzku!
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně