79
Fotogalerie

Vyzkoušeli jsme Ubuntu: V prvním kole si vede dobře

Poradí si s Linuxem i naprostý začátečník? Zahráli jsme si na nemehlo a vyzkoušeli jsme populární distribuci Ubuntu.

Kapitoly článku:


Poradí si s instalací alternativního operačního systému Linux běžný uživatel? Bude moci ihned po instalaci využívat tiskárnu, WiFi připojení k internetu a synchronizaci mobilního telefonu? Poslechne si své oblíbené MP3 a bude se moci podívat na DVD nebo DivX film?

Toto jsou stěžejní otázky mnohých, kteří přemýšlejí o tom, že vyzkouší „ten tajemný a fenomenální“ Linux. Rozhodli jsme se těmto uživatelům pomoci a sami jsme na starším notebooku UMAX VisionBook 630LXE vyzkoušeli oblíbenou distribuci Ubuntu ve verzi 7.10 (Gutsy Gibbon), kterou vývojový tým uvolnil v říjnu minulého roku.

Tip: chcete vyzkoušet Linux, ale nevíte, jakou distribuci vyzkoušet? Na českém serveru Linux.cz najdete stručný přehled dostupných řešení pro běžný domácí počítač.

Než však začneme, sluší se představit ve zkratce samotný Linux a Ubuntu. Linux se totiž od Windows výrazně liší, ačkoliv to nemusí být na první pohled zcela zřejmé. Ostatně v každé distribuci dnes najdete grafický desktop s ikonami, hlavní nabídkou „Start“ a systémovou lištou „s hodinami“.

Evoluce jménem Linux

V roce 1983 založil Richard Stallman projekt GNU, jehož účelem bylo vytvořit operační systém, který by byl založen na zcela svobodném software. Pokud používáte svobodný software s licencí GNU/GPL, vždy máte možnost získat zdrojové kódy programu, dále jej upravit a sestavit.

Každý operační systém se skládá z několika částí. Potřebujete základní jádro, překladač pro vývoj programů, příkazovou řádku, textový editor a další aplikace. S pádem železné opony projekt GNU obsahoval téměř vše – chybělo však jádro. Komunita sice vyvíjela jádro GNU Hurd založené na BSD, nicméně díky špatné spolupráci tento projekt přešel na vedlejší kolej.

tux.pngtucnaci.jpg
Tučňák Tux a sbírka jednoho linuxového fanouška z Blanska

Přenesme se nyní do Helsinek, kde se mladý student zdejší univerzity Linus Torvalds po večerech baví vývojem svého vlastního jádra Freax, které čerpá z unixového systému Minix. První verze 0.01 se na světové síti objevuje v září roku 1991 pod názvem Linux a GNU jádro nového komunitního operačního systému je na světě. V devadesátých letech popularita GNU/Linuxu roste zejména na serverech, do hry vstupují společnosti IBM, Hawlett-Packard a Novell. V roce 1996 pak svět poznává také typického maskota Linuxu – tučňáka Tuxe z pera Larryho Ewinga.

Svobodný Debian a Ubuntu pro každého

Co je to linuxová distribuce? Jelikož je GNU/Linux svobodný operační systém, každý má k dispozici zdrojové kódy. Komplexní systém se však skládá z desítek až stovek programů a záleží pouze na každém z vás, jak a z čeho svůj operační systém Linux postavíte. V devadesátých letech vzniklo mnoho komunitních i komerčních projektů, jejichž účelem bylo vytvořit „ten nejlepší balíček“, tedy distribuci skládající se z jádra Linux, GNU programů a v mnoha případech i z programů s nesvobodnou licencí.

V roce 1993 začal skládat jednu z mnoha distribucí také Ian Murdock a pojmenoval ji Debian. Debian je dnes čistě komunitní projekt, který dbá na to, aby distribuce obsahovala v základní instalaci pouze svobodný software. Vždy ale svůj systém můžete rozšířit o programy s odlišnou licenční politikou. Díky tomu si můžete do hudebního přehrávače doinstalovat podporu MP3 a dalších nesvobodných formátů.

debian.gif  debianscreen.jpg
Postavit si na Linuxu futuristickou pracovní plochu chvíli trvá

Debian se v roce 2007 dožil uvedení verze 4.0, postupně se však zejména na desktopech dostává do stínu Ubuntu, tedy distribuce, která z Debianu přímo vychází. Vizí Ubuntu je linuxová distribuce, která bude stravitelná pro běžného uživatele operačního systému Windows. Instalace využívá grafického průvodce, a pokud se zadaří, nezkušený uživatel se nemusí vůbec dostat do kontaktu s příkazovou řádkou.

Ubuntu využívá grafický desktop Gnome, fanoušci KDE však mohou sáhnout po alternativě Kubuntu. K dispozici je také Xubuntu s desktopem Xfce.

Grafický desktop na Linuxu představuje desítky knihoven a programů, které z „nehezkého“ textového operačního systému vytvoří ve spolupráci s grafickým subsystémem X Window System pěknou pracovní plochu s ikonami, okenním manažerem, nabídkou Start a zpravidla hlavní lištou tak, jak to znáte z Windows nebo OS X.

Určitě si přečtěte

Články odjinud