Destička miniaturního a levného počítače Raspberry Pi sice neokouzlí každého, zaujme ale geeky a babičky a poslouží i jako multimediální centrum v obývacím pokoji.
O malém počítači jménem Raspberry Pi se na Živě.cz psalo již mnohokrát, pojďme se tedy shrnout ty nejzákladnější informace.
Malina s procesorem
Jde o malou destičku s plošnými spoji a několika konektory o rozměrech 85 x 55 milimetrů a hmotnosti 42 gramů. K dispozici máte 700MHz procesor Broadcom BCM2835 (ARM11). Po přetaktování dosáhnete na 800 MHz až 900 MHz. Čipset má k dispozici 256 MB operační paměti, celkem čtyři USB 2.0 porty (z nichž jsou pro uživatele dostupné pouze tři, na čtvrtém je připojena 10/100 megabitová síťová karta, čtečku paměťových karet, klasický zvukový výstup, HDMI a kompozitní výstup. Mimo to nabízí možnost dalšího rozšíření například o moduly pro domácí automatizaci.
Mikropočítač s SD kartou, na které je uložený systém, USB kabelem a HDMI výstupem
Raspberry Pi bylo původně plánováno ve dvou verzích: levnější verze A neměla mít síťovou kartu, nicméně do výroby nastoupila již výše popsaná verze B. Tu lze včetně poštovného do Česka zakoupit za cenu pohybující se těsně okolo hranice tisíce korun (v závislosti na aktuálním měnovém kurzu).
Vzhledem k nízké ceně nemůžete očekávat kompletní počítač – v krabičce najdete skutečně jen samotnou osazenou desku plošných spojů a krátký manuál popisující zapojení kabelů. A ano, i kabely musíte mít vlastní.
K čemu se to vlastně hodí?
Když si přečtete parametry Raspberry Pi, zjistíte, že to není žádná přehlídka moderních technologií. Vždyť lepší hardwarové parametry dnes najdete u leckterého levného mobilního telefonu. Jenže na to si Raspberry PI nehraje. Jeho síla spočívá v šíři využití.
Můžete jej nasadit jako jednoduchý linuxový počítač pro normálního uživatele. Můžete jej zapojit k televizi a proměnit v domácí multimediální centrum schopné přehrát většinu myslitelných videoformátů. A poslouží výborně jako nástroj pro nejrůznější bastlení – Raspberry Pi můžete nechat ovládat kotel ústředního topení prostřednictvím webové aplikace, kterou si napíšete a na něm spustíte. Můžete z něj udělat centrum domácího zabezpečovacího systému nebo jej necháte hlídat závlahu v truhlících. Nebo cokoli dalšího, co vás jen může napadnout.
Jak to funguje?
Raspberry Pi se napájí prostřednictvím standardního MicroUSB konektoru s napětím o velikosti 5 V, které získáte z jakéhokoli USB portu ve vašem okolí. Spotřeba celého počítače jen výjimečně překročí 3 W, tudíž při běžném použití jej skutečně můžete napájet z jakéhokoli počítače nebo notebooku. Jen při snahách o přetaktování byste měli použít nějaký silnější zdroj, přeci jen 500 mA z běžného portu nemusí příliš stačit.
Operační systém lze zavést pouze z SD karty, Raspberry Pi neumí nabootovat z USB portu. To trochu zamrzí v případě, že byste do SD slotu chtěli zasunout například Wi-Fi kartu, rozšířit tak komunikační možnosti a systém zavádět z disku připojeného přes USB.
A Raspberry Pi ještě jednou – tentokrát s využitím všech dostupných portů
Integrovaný USB hub dovolí připojit tři zařízení přímo a další prostřednictvím rozbočovače. Pokud plánujete k počítači připojovat více periferií, než je například pouze myš, musíte opět počítat s nějakým výkonnějším napájecím zdrojem, než je prostý USB port.
Počítač nemá žádný vypínač, ihned po připojení napájení začne z vložené karty zavádět operační systém. O tom informuje několika světelnými indikátory, z nichž jeden hlásí právě spěšné zavádění systému a ostatní rychlost připojení síťové karty a její komunikaci. Připojení k televizi nebo digitálnímu monitoru prostřednictvím HDMI portu je bezproblémové, jeho prostřednictvím se přenáší také zvuk.
Pojďme se podívat podrobněji na některé z možností použití, které jsem prozatím vyzkoušel.
Raspberry Pi jako počítač pro děti a babičky
V zahraničí je Raspberry Pi velmi populární jako prostředek, s jehož pomocí mohou děti okolo deseti let věku začít s programováním – ostatně mnoho ukázek výtvorů právě těchto uživatelů najdete například na komunitním videoportálu YouTube. A Raspberry Pi se pro tuto funkci velmi hodí.
Bootování a úspěšné spuštění linuxové distribuce Raspbian
Pro počítač je k dispozici několik upravených verzí především linuxových operačních systémů, z nichž však pro běžné použití mohu doporučit především Raspbian. Jde o speciálně upravenou distribuci Debian, která je pro malý počítač nejlépe optimalizovaná a v posledních verzích bez větších problémů zvládá i přetaktování.
U přetaktování se chvíli zastavme – pokud si prostřednictvím instalátoru vytvoříte na SD kartě startovací systém pro Raspberry Pi, najdete po připojení této karty do čtečky ve stolním počítači jednoduchý textový soubor s konfigurací. Jeho úpravou můžete jednoduše volit nejen použitou frekvenci (s kvalitním zdrojem běží počítač stabilně na frekvenci 900 MHz), ale například i výstupní rozlišení a frekvenci použité pro HDMI konektor, ale i výchozí rozdělení paměti. Více informací najdete na stránkách projektu.
Pokud jsem se při přetaktování chvíli zastavil, u nastavení rozdělení paměti přibrzdím ještě více. Raspberry Pi totiž před startem systému umožňuje rozdělit operační paměť následovně:
- 224 MB pro operační systém a 32 MB pro grafickou kartu. V tomto nastavení většina aplikací pro přehrávání videa nepůjde použít a nebude fungovat renderování 3D scén.
- 192 MB pro operační systém a 64 MB pro grafickou kartu. Výchozí nastavení linuxových distribucí; s 64 MB grafické paměti funguje přehrávání H.264 videa i základní 3D efekty
- 128 MB pro operační systém a 128 MB pro grafickou kartu. Toto nastavení používají především distribuce zaměřené na přehrávání filmů nebo pro spuštění 3D her.
Raspbian Pi je jednoduchá linuxová distribuce s grafickým desktopem LXDE, základními aplikacemi, překladačem zdrojových kódů a webovým prohlížečem Midori.
Distribuce Raspbian s prohlížečem Midori a prostředím LXDE
A reálné zkušenosti? Midori je velmi dobrý prohlížeč, který většinu stránek zobrazí správně a i na nepříliš výkonném počítači vykresluje stránky přijatelně rychle. Pokročilého uživatele neohromí, avšak pokud takto vybavené Raspberry Pi dáte jako desktop dítěti z prvního stupně základní školy, nebude se na něj dívat skrz prsty. Dostane se s ním na internet, zahraje si jednoduché logické hry a vy se nemusíte bát, že by strávilo celé dny na serverech poskytujících flashové hry.
Výuka programování pomocí aplikace Scratch
Dobré zkušenosti mám také s poskytnutím Raspberry Pi prarodičům coby internetovou stanici. Jejich požadavkům Raspbian společně s Midori bez problémů stačil a nepřišlo jim, že by byl jejich nový počítač nějak neúnosně pomalý.
Rapsberry Pi u televize
Jestli však nějaká funkce tomuto počítači opravdu sluší, pak je to použití u televize coby multimediální přehrávač. Především v případě že máte podobně vybavenou televizi jako já.
O čem mluvím? Mám starší model plazmového televizoru od Samsungu, která je vybavena USB portem. Tento USB port se aktivuje ihned po zapnutí televize a při jejím vypnutí zase poslušně zhasne. Napájení je pro potřeby Raspberry Pi dostatečné.
Co to znamená v praxi? Raspberry Pi je připojeno kabelem HDMI do televize a současně napájeno z USB portu televizoru. Vše lze skrýt na zadní stěně (stačí kousek lepící pásky) a jediné spojení s okolním světem představuje UTP kabel počítačové sítě.
Vše funguje zcela automaticky – při spuštění televize se Raspberry Pi poslušně zapne a po přepnutí ovladačem na příslušný HDMI vstup je připraven k použití (bootuje přibližně stejně rychle, jako má plazma žhaví obraz). Po vypnutí televize se vypne také Raspberry Pi, tudíž nespotřebovává žádnou elektřinu. Jednoduché a efektivní zároveň.
Tato možnost zapojení však není to jediné, co z maliny dělá vhodného multimediálního kamaráda. V procesoru integrovaná grafická karta Broadcom VideoCore IV nepatří mezi žádná ořezávátka a dokáže hardwarově dekódovat videoformáty H.264/MPEG4 AVC, MPEG-2 i VC-1. Zatímco podpora pro formát H.264/MPEG-4 je povolena z výroby, MPEG-2 nebo VC-1 přehrajete pouze po zakoupení konkrétní licence.
Postup je jednoduchý a potřebujete k němu znát pouze sériové číslo svého Raspberry Pi. Licenci pro přehrávání formátu MPEG-2 koupíte za 2,40 liber (asi 75 korun) a licenci na VC-1 za 1,2 libry (asi 38 korun). Tedy žádná dramatická investice.
Raspberry Pi a XBMC
Po zakoupení licencí a jejich zavedení do systému (nastavují se před natažením zavaděče operačního systému) získáte z Raspberry Pi zařízení, které přehraje drtivou většinu současných videoformátů. Tedy samozřejmě s odpovídajícím rozhraním
Tím nejlepším je pochopitelně XBMC, které existuje pro Raspberry hned v několika modifikacích. Osobně jsem si nejvíce oblíbil sestavení Raspbmc.
Raspbmc s XBMC udělá z malé krabičky multimediální centrum
Rasbmc má klasický vzhled a stejně tak podporuje i zásuvné moduly. Vzhledem k ceně Raspberry Pi vás překvapí tím, kolik formátů lze přehrávat bez jakýchkoliv problémů. Používám přehrávání přímo ze síťového NASu – žádný disk přímo k malině připojen nemám. Přehrávač si poradí jak s 1080p filmy v kontejneru MKV, tak i s běžným SD videem v DivX. Po zakoupení licencí nebudou překážkou ani ripy filmových DVD (MPEG-2/VC-1).
Raspberry Pi s XBMC udělá z televizoru chytré centrum
Poslední překážkou je dálkové ovládání. Nám se osvědčilo ovládání prostřednictvím iPodu Touch a mobilního telefonu s doinstalovanou aplikací XMBC Remote.
A to je vše. Zatímco můj Raspberry Pi slouží u televizoru, plánuji objednat druhý, pomocí kterého se pokusím ovládat vzdáleně některé části svého domu. Ale to již bude jiný příběh do jiného článku.