Výročí: konstanty, prvočísla a identifikace

Aktuální výročí v tomto týdnu pokrývají například úmrtí slavného fyzika Ludwiga Eduarda Boltzmanna, který se nesmazatelně zapsal do historie „svého“ oboru. Další významné události připomenou počátky identifikace osob prostřednictvím DNA a dostane se také na matematiku.

Nejen Boltzmannova konstanta

Kalendárium tohoto týdne začíná procházku významnými výročími na rakouské půdě. Právě ve Vídni se totiž 20. února roku 1844 narodil slavný rakouský fyzik Ludwig Eduard Boltzmann, nicméně připomenutí je v tomto týdnu kvůli datu úmrtí – 5. září 1906 totiž spáchal sebevraždu oběšením.

Vídeňský rodák o fyziku projevil hlubší zájem a začal se jí naplno věnovat až během svých vysokoškolských studií. Po úspěšně získaném doktorátu začala část jeho života, kdy kvůli pracovním povinnostem pendloval mezi Vídní a Štýrským Hradcem. Největších úspěchů dosáhl při zkoumání chování plynů, s jeho jménem se tak díky tomu lze setkat v základních vzorcích a zákonech, například Boltzmannově rovnici, konstantě.

Klepněte pro větší obrázek

Ludwig Eduard Boltzmann (zdroj: Karl-Franzes Universität ve Štýrském Hradci)

Poslední údobí Boltzmannova života bohužel nebyla příliš pozitivní. Velice často upadal do depresí a to také z toho důvodu že se vedly spory o některého jeho dosažené výsledky. Kvůli kritice od svých vědeckých kolegů pak býval podrážděný i agresivní. Nakonec již zmiňovaného data 5. září roku 1906 spáchal sebevraždu během dovolené.

Další informace:
http://en.wikipedia.org/wiki/Ludwig_Boltzmann
http://www.quido.cz/osobnosti/boltzmann.htm

První kroky s identifikací porovnáním DNA

Na stránkách předchozích kalendárií již byla řeč o objevech i využití DNA, například v dílech DNA, smlouva potvrzená otiskem a první neutron či Nadcházející výročí: elektromagnetické vlnění a rychlá fotografie. Využití DNA jako užitné biometrie má samozřejmě několik nemalých překážek, nicméně tento týden si lze připomenout první pasivní identifikaci pomocí této techniky v oblasti kriminalistiky.

Dne 10. září v roce 1984 objevil techniku identifikace člověka podle části řetězce jeho DNA anglický vědec Alec Jeffreys. Zmiňovaná metoda se běžně nazývá DNA fingerprinting a její základní princip je nasnadě – aktuální vzorek řetězce DNA (jakoby jeden otisk-fingerprint) se porovná s původním (druhý otisk-fingerprint) a při jejich dostatečné kvalitě může být zjištěna shoda.

Od Jeffreysova objevu již samozřejmě uplynula pěkná řádka let, během níž se identifikace osoby podle DNA rozšířila především ve forenzní sféře. Díky své přesnosti se uvádí také mezi biometrickými technikami současné doby, nicméně je zde jeden hlavní problém, a to identifikace v reálném čase. Například nejčastěji používané online biometrické systémy snímající otisky prstu jsou schopny správně rozpoznat uživatele během několika málo vteřin, extrakce a porovnání DNA probíhá v laboratořích, trvá nesrovnatelně delší dobu a obecně by byla lidmi méně akceptovatelná.

Další informace:
http://www.spsmvbr.cz/cesky/os_stranky/jedlicka/muzeumzla/lubas/lubas.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Alec_Jeffreys
http://www.ornl.gov/sci/techresources/Human_Genome/elsi/forensics.shtml

Bleskově: prvočísla a mikrovlny

V minulém dílu kalendária, jenž nesl název Obří baterie a transcendentní pí, byla zmínka o takzvaných Mersenových prvočíslech, tedy prvočíslech o jedničku menších než je celočíselná mocnina dvojky. Dne 8. září v roce 1588 se narodil francouzský matematik Marin Mersenne, který dal zmiňovanému zvláštnímu typu čísel vzniknout. Původně se snažil nalézt vzorec, s jehož pomocí by bylo možné generovat všechna prvočísla, což se mu však nakonec nepodařilo.

Klepněte pro větší obrázek

Marin Mersenne (zdroj: FachGruppe - ComputerAlgebra)

Poslední vzpomenuté výročí tohoto týdne patří inženýru Ernstu Weberovi, který se narodil dne 6. září 1901 ve Vídni. Po studiích a určité době práce pro společnost Siemens se přestěhoval do Spojených států amerických, kde později se při vývoji radarových systémů začal věnovat zkoumání mikrovlnného přenosu. V této oblasti nakonec získal několik desítek patentů a obecného uznání. Smrt jej zastihla 15. února roku 1996.

Další informace:
http://en.wikipedia.org/wiki/Marin_Mersenne
http://www.andrews.edu/~calkins/math/biograph/biomerse.htm

Témata článku: Byznys, Biometrie, Marine, Základní identifikace, Elektromagnetické vlnění, Marina, Dostatečný zájem, Obří baterie, Nadcházející týden, Weber, Výročí

Určitě si přečtěte

Tesla chce změnit nákladní dopravu. Její elektrický náklaďák má ohromující parametry

Tesla chce změnit nákladní dopravu. Její elektrický náklaďák má ohromující parametry

** Tesla představila elektrický kamion ** Má obdivuhodný výkon i dojezd ** Prodávat by se měl už za dva roky

Včera | Vojtěch Malý | 122

30 počítačových brzd, které vám zpomalí Windows

30 počítačových brzd, které vám zpomalí Windows

Na webu najdete hromadu rad, jak zrychlit počítač a Windows. My jsme na to šli opačně a naopak jsme hledali činnosti, které ho nejvíce zpomalují. Toto je třicítka těch základních.

12.  11.  2017 | Jakub Čížek | 90

Elektronika, která nepotřebuje kabel ani baterii. Živí se rádiovým šumem

Elektronika, která nepotřebuje kabel ani baterii. Živí se rádiovým šumem

** Každá elektrická krabička má konektor pro napájení nebo baterii ** Jenže pozor, jednou by to tak nemuselo být ** Drobná elektronika se může živit rádiovými vlnami

14.  11.  2017 | Jakub Čížek | 15


Aktuální číslo časopisu Computer

Otestovali jsme 5 HDR 4K televizorů

Jak natáčet video zrcadlovkou

Vytvořte si chytrou domácnost

Radíme s koupí počítačového zdroje