Vyroben nejmenší tranzistor na světě - umožní čipy s miliardami prvků!

Vědci z Marylandu vytvořili stokrát menší tranzistor, než jsou ty, které se nalézají v dnešních čipech: objeví se někdy ve vašem počítači?
Výzkumníci na Univerzitě v Marylandu vyrobili zatím nejmenší tranzistor na světě. Použili technologii zvanou „tunneling physics“, která vedla k výrobě tranzistoru o rozměru 25 nanometrů; tvrdí dále, že díky této technologii není problém jít až na deset nanometrů. Tranzistor je základním stavebním prvkem jakéhokoli procesoru, a čím je jich na čipu více, tím výkonnější může být. Současně platí, že čím jsou tranzistory menší, tím menší jsou vzdálenosti mezi nimi a tím rychleji mohou mezi nimi putovat data – to vede k dalšímu zrychlení čipu i při stejném počtu tranzistorů. A konečně menší tranzistory skoro vždy znamenají menší spotřebu energie, tím klesají problémy s přehříváním čipů a je možné je „honit“ na rychlejší takt, rychlejší zpracovávání instrukcí – a máme zde opět urychlení.
  Nová technologie, se kterou je možné vyrobit čipy o centimetrových rozměrech obsahující miliardy tranzistorů (dnes je limitních několik miliónů) využívá zjednodušeně řečeno jakýchsi hradel, která otevírají a uzavírají brány, kterými tečou elektrony, a které je nutí cestovat v krátkých a rychlých vlnách, namísto dosahování stabilních stavů (což platí pro dnešní tranzistory technologie MOSFET). Nová technologie se označuje jako TITOFET, čili tunneling-in, tunneling-out field effect.
  Od objevu tohoto zvláštního urychlování elektronů v tranzistoru k masové výrobě čipů je ještě dlouhá cesta – jedna věc je vyrobit první a jediný zkušební tranzistor, druhá je dokázat vyrábět čipy, které jich budou obsahovat třeba desítky miliónů a které navíc nebudou obsahovat neakceptovatelné procento chybně fungujících tranzistorů.
  Pokud bychom zobecnili celou moderní éru computingu, pak je vlastně vše postaveno na miniaturizaci – bez ní by nevznikl žádný počítač po mastodontech let šedesátých, o éře osobních počítačů ani nemluvě. Proto je snaha o nalezení technologií, které umožní tvořit stále menší a menší tranzistory, vlastně klíčovou hnací silou computingu, byť působící v pozadí. Je zajímavé, že technologie MOSFET, stará už několik desetiletí, se stále drží a stále má zřejmě dostatek rezerv; i proto je velmi nejasné, jestli může zvítězit něco úplně a dramaticky jiného.
  
Váš názor Další článek: Pošlete článek přátelům

Témata článku: Čipy, Tranzistory, Nejmenší procento, Krátká vzdálenost, Miliarda, Elektron, Čip, Nejmenší tranzistor, Stabilní stav, Maryland, Klíčový prvek, Tranzistor, Field, Svět, Dlouhá cesta


Určitě si přečtěte

Nejlepší notebooky do 20 000 Kč. Tipy, co se dnes vyplatí koupit

Nejlepší notebooky do 20 000 Kč. Tipy, co se dnes vyplatí koupit

** S cenou do 20 tisíc lze vybrat solidní notebook na práci i hry ** Přenosné notebooky nabídnou i kovová těla a rychlý hardware ** Možná největší problém je nedostupnost, nejžádanější kusy jsou vyprodané

David Polesný | 21

Internet poslední naděje. Kdo má nejlepší tarif „LTE na doma“?

Internet poslední naděje. Kdo má nejlepší tarif „LTE na doma“?

** Srovnali jsme fixní LTE připojení od tuzemských operátorů ** Liší se rychlostmi, cenou i podmínkami ** Na co všechno dát pozor?

Lukáš Václavík | 43


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest mobilů do 5 500 Kč

Test levných herních notebooků

Hrajeme na Xbox Series X

Programy pro kontrolu dětí na počítači