Vyřešení záhady: Jak fungují exploze silných nov?

  • Jak je možné, že některé novy explodují tak jasně, že by je to mělo zničit, ale nezničí?
  • Odpověď na tuto otázku teď nejspíš konečně nalezl Ray Li se svými spolupracovníky
  • Z výsledku jejich výzkumu plyne, že silné exploze nov pohánějí tzv. „šokové“ jevy

Novy jsou vesmírné exploze bílých trpaslíků v těsných dvojhvězdách. Dochází k nim, když si bílý trpaslík, tedy vlastně jádro vyhořelé hvězdy podobné Slunci, nakrade od druhé hvězdy dostatek hmoty a jeho hmotnost překročí určitý práh.

Novy jsou velmi zajímavé události a také jsou stále do jisté míry záhadné. Astronomové si například dlouho lámali hlavu nad tím, jak je možné, že některé novy explodují tak jasně, že by je to mělo zničit. A přitom nezničí.

Odpověď na tuto otázku teď nejspíš konečně nalezl Ray Li z Michiganské státní univerzity se svými spolupracovníky. Studovali gama záření a viditelné záření zajímavé novy ASASSN 16ma, a nakonec dospěli k závěru, že silné exploze nov pohánějí „šokové“ jevy. K těm dochází, když je rozpínající se plyn původní exploze dohoněn následnými výtrysky plynu, který se rozpíná rychleji.

Každá nova začíná jako bílý trpaslík v těsné dvojhvězdě. Když takový trpaslík krade hmotu svému hvězdnému partnerovi, tak se v jednu chvíli spustí na bílém trpaslíkovi jaderné fúze. A dojde k explozi novy. Čistě teoreticky, zářivost novy by neměla překročit určitou hodnotu, protože by pak její exploze měla být tak silná, že by v ní bílý trpaslík zmizel. Jenomže celá řada nov tento pomyslný práh překračuje, aniž by při tom došlo k jejich zániku.

Podle Liho a jeho kolegů mohou být exploze nov tak silné a jasné, protože z novy nejprve vytrysknou plyny exploze rychlostí pár set kilometrů za sekundu. Záhy po tom ale následuje výtrysk částic plynu „hvězdného větru“, který se pohybuje asi desetkrát rychleji, nežli původní exploze.

Když do sebe tyto dvě vrstvy částic narazí, tak dojde k urychlení mnoha částic a také k vyzáření gama paprsků. Plyny z exploze se přitom obohatí energií a vyzáří se z nich také rentgenové záření.

Za zdroj záření novy se obvykle považuje výhradně jaderná fúze na povrchu trpaslíka, která spouští explozi novy. Analýza záření novy ASASSN 16ma ale ukazuje, že to tak nejspíš není. Jak se zdá, často také dochází k tomu, že velké množství energie a následného záření pochází i z divoce se rozpínajících plynů samotné exploze novy.

Vědce teď čekají analýzy dalších explozí nov. Všichni jsou zvědaví, jestli se jejich hypotéza potvrdí i v dalších případech.

Zdroj: New Scientist, Foto: NASA

Váš názor Další článek: Antické město bylo nalezeno 1700 let poté, co ho smetla vlna tsunami

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,