Výpočty Pascaline i Turingova stroje

Příznivci výpočetních zařízení si výročími tohoto týdne přijdou na své – narozeniny by totiž oslavili Francouz Blaise Pascal a také Angličan Alan Mathison Turing. První z nich se může pochlubit například hmatatelným mechanickým kalkulátorem Pascaline, druhý zase abstraktním modelem Turingova stroje.

Pascalův trojúhelník i Pascaline

Jedním z významných „rodáků“ tohoto týdne je slavný francouzský vědec Blaise Pascal, který se narodil 19. června roku 1623 v Clermontu. Jeho široký záběr výzkumu a nejen vědeckého bádání pokrýval matematiku, fyziku, teologii i filozofii. Pascal již od svého mládí projevoval matematické nadání a čisté vědecké myšlení, jeho otec se proto rozhodl v tomto směru ho plně podporovat. Mezi Pascalovy úplně první matematické příspěvky patřilo zkoumání vlastností obecného trojúhelníku.

V osmnácti letech Pascal sestrojil svůj slavný mechanický kalkulátor nazvaný Pascaline. Prvotním podnětem se mu stalo zjednodušení a zautomatizování výpočtů pro jeho otce, nakonec těchto kalkulátorů ručně vyrobil několik desítek. Pascaline používalo sčítání a odčítání, násobení a dělení se odpovídajícím způsobem převádělo na tyto dvě základní operace.

Klepněte pro větší obrázek

Pascaline
(zdroj:
http://medecine.apropos-sciences.fr/Pascaline)

V matematice se dále výraznou měrou podílel na zkoumání pravděpodobnosti, jeho vědeckým kolegou se přitom stal Pierre de Fermat. Stranou však z matematických oborů nenechával ani průkopnické příspěvky do světa diferenciálního a integrálního počtu. Jeho jméno nese například známý Pascalův trojúhelník, který systematicky generuje binomické koeficienty.

Zřejmě nejznámější jsou však Pascalovy závěry ve fyzice, například zkoumání atmosférického tlaku, kdy právě odpovídající jednotka opět nese jeho jméno. V pozdějším období svého života se výrazně věnoval náboženství a filozofii, kdy publikoval různé teologické spisy a filozofické polemiky.

Blaise Pascal zemřel 19. srpna roku 1662 v Paříži. Na internetu je v současnosti k dispozici hned několik zdrojů, jež poskytují bezprostřední náhled do jeho práce – za všechny jmenujme například Pensées (Myšlenky), The Provincial Letters či některé samostatné menší práce.

Další informace:
http://www.veda.cz/article.do?articleId=11063
http://inventors.about.com/library/inventors/blpascal.htm

Ve své době nedoceněný A. M. Turing

Osobností, která výrazně ovlivnila vývoj informatiky a souvisejících oborů ve dvacátém století, je Angličan Alan Mathison Turing. Narodil se dne 23. června roku 1912 a v raném věku začal jednoznačně inklinovat k matematice a příbuzným oborům.

Již v šestnácti letech se zabýval dosavadními výsledky práce Alberta Einsteina, k další vědecké práci jej výrazně motivoval jeho přítel Chris Morcom. První z řady tvrdých ran, které Turingovi život uštědřil, byla Morcomova smrt.

Vysokoškolský titul Turing získal na cambridžské univerzitě, z tohoto období pochází také jeho zřejmě nejslavnější vědecká práce On Computable Numbers, with an Application to the Entscheidungsproblem. V ní představil a formuloval abstraktní výpočetní model, jenž je dnes znám pod názvem Turingův stroj.

Na internetu se samozřejmě nacházejí také moderní online simulace a zpracování Turingova stroje – například Turing Machine Simulator, JavaScript Turing Machines nebo samostatná aplikace s názvem Simulátor Turingova stroje.

Během druhé světové války se Turing velmi výrazně podílel na tvorbě historie a určoval směr kryptografických válečných bojů – v Bletchley Parku spolu s ostatními kolegy dnem i nocí pracovali na prolomení německých vojenských šifer. V týmu pracovníků Bletchley Parku nebyli pouze matematici, jak by se dalo z kryptoanalytického pohledu předpokládat, nýbrž také špičkoví lingvisté či výborní šachisté.

Po válce se Turing dále proslavil zejména testem umělé inteligence, přímočaře se tato technika nazývá Turingův test. V jedné místnosti je umístěn člověk a počítač, v další, zcela oddělené místnosti je dotazující se. Pokud není schopen rozpoznat, zda na jeho dotaz odpověděl počítač, nebo člověk, lze hovořit o počítači vybaveném umělou inteligencí.

Konec života se však pro Turinga nenesl ve slavném duchu, jelikož svými myšlenkami výrazně předběhl dobu a také kvůli homosexuální orientaci byl odsunut na okraj společnosti. Pod tíhou těchto okolností se tedy nakonec rozhodl spáchat sebevraždu, dne 7. června 1954 snědl jablko napuštěné kyanidem. Již dříve jste se na Živě o Turingovi mohli dočíst v článku Padesát let od smrti otce počítačů.

Klepněte pro větší obrázek

Alan Mathison Turing
(zdroj:
http://www.kings.cam.ac.uk/admissions/people/members.html)

Další informace:
http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Turing.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing

Bleskově: SSEM neboli Baby

Dne 21. června 1948 se podařilo spustit s největší pravděpodobností první program uložený přímo v počítači. Autorem byl inženýr Tom Kilburn a odpovídající počítač nesl název SSEM (Small Scale Experimental Machine), známý byl však také pod označením Baby. Podrobnosti o počítači SSEM můžete nalézt na níže odkazovaných stránkách anglické verze encyklopedie Wikipedia.

V roce 1920 se 22. června narodil Američan James M. Pomerene, který působil jako vědecký kolega a spoluvynálezce v týmu s Johnem von Neumannem a Hermanem Goldstinem. Z výsledků jeho další práce vyčnívá především zájem o využití paralelních výpočtů více procesorů, modernizace a změny v architektuře pamětí nebo například působení v IEEE.

Další informace:
http://en.wikipedia.org/wiki/Small-Scale_Experimental_Machine
http://www.ieee.org/organizations/history_center/legacies/pomerene.html

Váš názor Další článek: Červnová záplata způsobuje problémy s dialupem

Témata článku: Hardware, Byznys, Alan Turing, Stroje, Pascal, Vědecká práce, Simulator, Ethics, Str, John von Neumann, Výpočetní model, Vědecké bádání, Baby, Turín, Slavný počítač, Francouzský vědec, Pas, Konec života, 19. století, Německý stroj, Známý fyzik, Einstein, Albert Einstein


Určitě si přečtěte

HTTPS byl pouze první krok. Chrome zavádí DoH, tedy šifrované DNS. Dopady mohou být obrovské

HTTPS byl pouze první krok. Chrome zavádí DoH, tedy šifrované DNS. Dopady mohou být obrovské

** Šifrovaný web je dnes už samozřejmost ** Jeden díl skládačky ale ještě chybí – DNS ** Firefox už začal a teď se na šifrované DNS chystá i Chrome

Jakub Čížek | 96

Vyzkoušeli jsme chytrou čínskou zásuvku Sonoff S26 za tři stovky. Nevyhořeli jsme

Vyzkoušeli jsme chytrou čínskou zásuvku Sonoff S26 za tři stovky. Nevyhořeli jsme

** Je sice z Aliexpressu, ale funguje ** Můžete ji ovládat hlasem přes Amazon Echo nebo Google Home ** Za tři stovky zautomatizuje menší 230V spotřebič

Jakub Čížek | 109

Google Coral: Raspberry Pi s čipem, který zpracuje 4 biliony operací za sekundu

Google Coral: Raspberry Pi s čipem, který zpracuje 4 biliony operací za sekundu

** Je to velké jako Raspberry Pi ** Ale je to až o několik řádů rychlejší ** Dorazil nám exotický Google Coral s akcelerátorem Edge TPU

Jakub Čížek | 18

Antivir zdarma: 8 bezplatných řešení, která zatočí s havětí v počítači

Antivir zdarma: 8 bezplatných řešení, která zatočí s havětí v počítači

** Součástí Windows 10 je integrovaný antivirový program. Stačí to? ** Představíme vám sedm aplikací na boj proti virům a malwaru ** Všechny jsou k dispozici zdarma a některé ani nemusíte instalovat

Karel Kilián | 31


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest: 20 powerbank s USB-C

Test: mobily do 3 500 Kč

Radíme s výběrem routeru

Tipy na nejlepší vánoční dárky