Vylepšený MacBook Air – stejně tenký, ovšem výkonnější

Apple na letošní konferenci WWDC představil vylepšený MacBook Air. Několik týdnů jsme testovali nejvýkonnější model s Core 2 Duo 2,13 GHz a SSD diskem o kapacitě 128 GB.
Kapitoly článku

MacBook Air od začátku jitřil emoce. Ať už ty pozitivní v podobě rozplývání se nad úchvatným designem s až hysterickou snahou o co nejtenčí profil přístroje, či negativní, dštící síru nad kompromisy, které tato snaha znamenala. Air si však svoje zákazníky našel, což potvrzuje už druhá hardwarová revize, poprvé ohlášená na letošní konferenci WWDC. Měl jsem možnost si na pár týdnů vyzkoušet nový nejvýkonnější model – s Core 2 Duo procesorem tepajícím na frekvenci 2,13 GHz a 128 GB SSD diskem.

Luxus v hliníku

Design ultrapřenosného notebooku od Applu se vůbec nezměnil, což neznamená, že by už nebyl pohledný. Naopak, kompletně hliníkové šasi stále vzbuzuje pocit luxusu, čemuž jen přidává precizní dílenské zpracování. Všechny části perfektně lícují, nic nevrže ani se neohýbá, ani když vezmete notebook prakticky za samý kraj (a že je to díky nízké váze bez problémů možné).

Prim hrají zaoblené hrany, jež ještě víc opticky zmenšují profil Airu, který už tak má na přední straně nicotných 0,4 cm a na zadní stále dobrých 1,94 cm. Nicméně prim si se svými 1,6 cm tloušťky již uzmul Dell Adamo.

Zpátky ovšem k Airu. Stylovosti napomáhá i snaha o co největší čistotu linií – na víku přístroje najdete pouze klasické svítící nakouslé jablko, spodní část mimo čtyř gumových nožiček a pár šroubků poskytuje místo třem výraznějším prvkům: průduchům chlazení na zadním zaoblení, konektoru MagSafe a výklopnému panelu s konektory na levé, respektive pravé straně.

 air2.jpg
Velmi tenký Air

Pokud si přičtete výřez na otvírání a velmi decentní okénko pro dálkové ovládání na přední části, je to prakticky vše, čeho si na zavřeném MacBooku Air všimnout. Chybí optická mechanika (dá se koupit externí či nasdílet z jiného počítače).Též žádný slot pro dock zde nenajdete, stejně jako kryty pamětí a harddisku či odejmutelnou baterii. Na dock můžete zapomenout, stejně jako na rozšíření pamětí – jsou naletované přímo na desce. Teoreticky by mělo být možné vyměnit disk (netuším, jak je to s porušením záruky), baterii vám vymění v servisu. Mimochodem, chybí i taková drobnost, jako je díra pro Kensington zámky.

Málem bych zapomněl na jednu příjemnou drobnost, které si ještě lze na zavřeném Airu všimnout. V případě, že je notebook uspaný, vpředu vpravo slabě pulzuje bílá dioda. Jestliže je přístroj zapnutý, ale displej ne, svítí nepřerušovaně. Pokud nesvítí, nelze si ji prakticky všimnout, což je velmi elegantní. Žádné jiné indikační diody na těle přístroje nenajdete.

air1.jpg  air9.jpg
Designem se vylepšený Air neliší od prvního modelu, který byl představený minulý rok

LEDka pro signalizaci nabíjení je přímo na konektoru MagSafe. Jakmile se baterie nabíjí, svítí oranžově, po nabití zeleně. Velmi praktické.Mimochodem, pokud jste zatím neměli s notebooky od Applu tu čest, MagSafe znamená magnetické připojení nabíjecího konektoru k notebooku. Pokud by se někomu podařilo například zakopnout o kabel, nestrhne díky MagSafe celý přístroj.

Chytré, stejně jako řešení samotného adaptéru. Ten překvapí velmi kompaktními rozměry (zhruba 6,5 x 6,5 x 3 cm), lehkou hmotností (183 g) a dvěma vychytávkami. První jsou výklopné „uši“ na namotání kabelu a druhou výměnný systém napájecích vidlicí. Ty najdete v příslušenství dvě: jednoduchou bez zemnění a jednu s prodlouženým kabelem.

Víc portů by neškodilo

Než se podíváme pod víko MacBooku Air, dáme si krátkou odbočku a nahlédneme na druhou otevírací část přístroj – výklopný panel s konektory. Nejprve chvála, výklopný mechanismus má ideální tuhost a vypadá, že se jen tak neochodí. Bohužel ukrývá stále pouze jeden USB konektor, klasickou 3,5 jack zdířku pro audio a Mini DisplayPort pro připojení na monitor/projektor atd. S jedním USB se dá ještě poměrně vyžít, ovšem čtečka paměťových karet by se pro podobný notebook rozhodně hodila. 3G modem by už byl asi z oblasti snů. Což vlastně platí i pro kvalitní pokrytí 3G sítěmi u nás, takže tuhle absenci neberu až za takový problém.

air4.jpg  air5.jpg
Vyklápěcí skříňka s porty

Výklopný panel není praktický pro bachratější USB flash a konektory, které prostě vinou zasazení panelu do USB prostě nenacpete a budete muset použít nějaký prodlužovací kabel. To samé platí i pro jack zdířku, kompletnímu zastrčení sluchátkového konektoru brání vystouplá hrana panelu. Na druhou stranu musím dodat, že toto nemělo u originálních iPod sluchátek ani u Kossů PortPro žádný vliv na zvukovou kvalitu. Vlastně jsem si toho všimnul až při bližším zkoumání konektorů kvůli tomuto článku.

Jiný problém jsem měl od začátku však s připojováním všech konektorů. Zaoblené hrany a zapuštěné panely sice vypadají krásně, ale zároveň znemožňují jednoduchou manipulaci. Prakticky při každém zapojování USB, sluchátek či nabíjecího konektoru jsem nucen si Air trochu nadzdvihnout. Díky lehké hmotnosti to nepředstavuje až takový rozměr, ovšem u klasických notebookových tvarů není ničeho takového zapotřebí.

air6.jpg
USB klíčenka bude pro připojení do Airu vypadat větší než obvykle

S kritikou nepřestanu ani u Mini DisplayPortu, ovšem nejde přímo o samotný port. Na rozdíl od první verze Airu už tentokrát nenajdete v příslušenství redukci na DVI či VGA, nýbrž budete muset zainvestovat zhruba 1000 Kč. Video redukce nahradil USB ethernet adaptér s LAN s klasickým konektorem RJ – 45. Docela by mě zajímalo, co k této výměně Apple vedlo, přeci jen penetrace Wi-Fi připojením spíš stoupá. I u nás. Osobně mi při používání Airu spíš chyběla možnost připojit druhý monitor, než LAN.

Otevíráme Air

Pod magneticky uzavíraným (2 magnety v rámu nad displejem) víkem uvidíte klasické macovské chlouby – výbornou klávesnici a obří trackpad. Rozložení kláves je pro MacBooky standardní, numerický blok zde nenajdete, což je u notebooků těchto rozměrů pochopitelné. Na funkčních klávesách najdete tradiční multimediální fuknce pro přehrávání a zesilování, tlačítka pro Exposé a manuální korekci podsvícení displeje i kláves. Ty jsou typicky odděleny asi 3mm mezerou a vystupují nad hliníkový povrch. Jejich zdvih je ideální, stejně jako odezva a osobně jsem si na klávesnici velmi rychle zvykl. Což mohu říct i o rozměrném (10,5 x 7,5 cm) trackpadu. Na rozdíl od těch u MacBookůPro není jen jednolitý, ale najdete ve spodní části i jedno tlačítko. Velká plocha je pro práci perfektní, navíc má trackpad výborný povrch pro lepší skluz prstů.

V porovnání s většinou konkurence nabízí i daleko vyšší přesnost a použitelnost ještě navyšuje systém gest jako prvně předvedl iPhone. Dvěma prsty tak scrolujete nahoru a dolů, či si roztažením zvětšujete písmo, třemi se posunujete stránky vpřed a vzad a tak dále. Gesta se prolínají celým systémem, takže si můžete například v QuickTime roztažením zvětšit obraz či pomocí dvou prstů používat rychloposuv. Pracování na trackpadu je až tak ďábelsky intuitivní a návykové, že jsem se přistihl párkrát u toho, jak využívám jen trackpad, i když jsem si připojil k počítači myš.

air3.jpg 
Detail klávesnice

Druhou vnitřní část MacBooku pochopitelně zabírá displej. Ten u Airu má rozměry 13,3 palců a poskytuje maximální rozlišení 1280x800, což je dostatečné. I když se jedná pouze o TN panel, pozorovací úhly jsou velmi dobré, stejně jako podání barev. Lesklý displej dostatečně kompenzuje LED podsvícení, na rozdíl od MacBooků Pro není displej překryt sklem. Díky tomu nejsou odlesky až takový problém ani v aktuálních letních dnech.

Nad displejem najdete integrovanou webkameru s rozlišením 640×480, mikrofon a senzor osvětlení. Ten podle okolních světelných podmínek korigují jas displeje a podsvícení kláves.

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,