Vyhrává zákazník, prohrává obchodník

Proroci elektronické komerce už v jejích úplných začátcích (cca 1995) rýsovali, jak může e-commerce výsledně změnit vůbec tvář světového obchodu. V té době šlo skutečně o věštby, které nebyly postaveny na reálných zkušenostech - nicméně vypadaly poměrně logicky. A v roce 1998 se ukazuje, že zejména díky americkým internetovým obchodům nastává jakási druhá etapa e-commerce - ta, která začíná mít celosvětový dopad. Pokud nazveme první etapou budování internetových obchodů jako je Amazon.com, CarPoint či CDNow (budování sortimentu a logistiky dodávek, zvykání zákazníků na novou formu objednávání zboží), pak druhou etapou už je internetová globalizace s plným účinkem - lidé přestávají nakupovat ve vlastní zemi, pokud je to v ní výrazně levnější než někde jinde, a nakupují na Internetu, protože právě tam se k levnému zboží dostanou.
Typickým příkladem mohou být například hudební CD či knihy, které jsou i podle ceníkových cen v USA o třetinu levnější než v západoevropských zemích, či dokonce o polovinu levnější než ve Skandinávii. Připočítáme-li k tomu ovšem ještě slevy na amerických internetových obchodech (20-40%), dostáváme se už k rozdílům, pro které stojí za to si cosi "vytrpět" - doma cédéčko za třicet dolarů, z Internetu za jedenáct…

A zde je hrozba i pro vyspělé, zejména evropské ekonomiky. Zatím jsou jejich hospodářství dobře chráněna před levným importem zvenčí, který je prováděn běžným způsobem (viz například nedávné aféry, které se dotýkají i nás - jablka, ocel či cement), ale daleko hůře se brání proti importu přes Internet. Jistě - je zde vždy otázka cla, ale tady narážíme: malé balíčky ze zahraničí nejsou v západních zemích skoro nikdy rozbalovány a proclívány (u nás ano, pravděpodobně proto, že "rozbalovači" na celních úřadech slouží už od dob minulého režimu; tyto zvyky se těžko mění. Přitom u běžné zásilky za pár stovek dosahuje clo třeba jen desetikorun, ovšem agenda okolo toho stojí určitě desetinásobek. Nevadí, však on nás stát zkasíruje na daních nebo o tyto výdaje ošidí třeba školství.). Pokud by náhle začaly celní úřady v takovém Německu či Švédsku rozbalovat osobní balíčky o váze pár deka, asi by to vyvolalo obrovskou nevoli u občanů; pokud by se pak tyto státy snažily na tyto druhy zboží uvalit vyšší sazby, pravděpodobně by jim Amerika pohrozila odvetou.

Pokud se prodej (řekněme) knih přesune v USA z běžných supermarketů na Internet, s ekonomikou to příliš nezahýbe - supermarketů bude jen o něco méně. Pokud ovšem začnou lidé realizovat své nákupy pomocí Internetu v USA místo doma, stačí jen párprocentní přesun, aby domácí ekonomika utrpěla značné trhliny - evropské země mají obvykle přesné rozpočty, příjmy z daní jsou už dopředu precizně rozděleny a jejich zmenšení může vyvolat silné reakce, od stávek státních úředníků až po zhoršení fungování řady veřejných služeb.

Zásadní přínos Internetu je v tom, že vysoké ceny zboží nelze ukrýt - je otázkou deseti minut, kdy uživatel na Internetu najde obchod, ve kterém jsou jedny z nejnižších zboží dané komodity na planetě. Angličan mohl kdykoli nakupovat auta v USA za poloviční ceny, a vždy mu to i s dopravou a clem vyšlo o třetinu níže než doma; prováděl to ale zřídka, protože neměl k dispozici příjemný prostředek pro zjištění nabídky, podrobných specifikací a cen - nyní jej má. Náhle začíná mít vše v rukou zákazník - má v rukou tolik informací jako nikdy předtím. Odhaduje se, že dvacet procent obchodních společností toto nepřežije - nicméně zhruba stejný počet těch, kteří budou schopni prostředí Internetu dobře využít, přežije a polepší si; výsledkem by neměl být výrazný vzrůst nezaměstnanosti. Mohou však vzniknout silné geografické rozdíly - polepší si totiž firmy ve státech jako je USA, a naopak může o živobytí přijít mnoho společností v západní Evropě, která i tak trpí téměř vražednou nezaměstnaností. Je zajímavé, že jako jeden z možných léků se označuje právě co nejrychlejší vznik jednotného evropského trhu - ten totiž vytvoří samostatnou ekonomiku o rozměru prakticky totožném s USA, a pokud bude trh opravdu bez bariér (v to ovšem věří jen málokdo), a pokud se evropská konektivita k Internetu rovněž prudce zlepší, nemusela by Evropa dopadnout tak špatně.