Vybíráme optimální disk pro PC – optimalizace softwaru

Defragmentace ve Windows XP

Samotné Windows XP se defragmentují samy pomocí funkce Prefetch. Jak to funguje? WinXP Cache Manager monitoruje start OS a aplikací a „zapisuje“ si, která data dané aplikace potřebovaly. Tento monitoring probíhá prvních 120 sekund po začátku startu Windows nebo 60 sekund po zinicializování všech Win32 procesů popřípadě 30 sekund po spuštění Průzkumníka, podle toho, který časový úsek skončí dříve. Také se tento monitoring spouští na 10 sekund při startu jakékoliv aplikace. Cache Manager nekontroluje pouze potřebné soubory, ale i odkazy na MFT.

Po zjištění všech informací o potřebných datech je Cache Manager předá Task Manageru, který zapíše tyto informace například do souboru Windows\Prefetch\notepad.exe-afdf4c.pf (při spuštění Poznámkového bloku).

Při spuštění programu se pak Cache Manager pokouší zjistit, zda existuje odpovídající prefetch soubor. Pokud ano, Windows pozastaví spouštění aplikace a nejdříve načtou všechna data zmíněná v prefetch souboru do paměti a poté teprve pokračuje spuštění programu, který již má všechna potřebná data v paměti a spuštění je tak rychlejší.

A proč rychlejší? Data se přeci musí načíst tak jako tak, navíc se zde musí přečíst prefetch soubor…

Při startu programu bez Prefetch funkce ale nejsou soubory načteny postupně (tzn. nejdříve celý jeden soubor, pak celý druhý soubor) ale disk načítá soubory přesně tak, jak to chce dotyčný program – tzn. postupně jednotlivé části souboru, takže disk musí mnohem častěji vyhledávat než číst a to načtení programu zpomaluje.

Teď se ale teprve dostane na samotné defragmentování - každé 3 dny v době nečinnosti počítače Task Manager spustí defragmentaci disku, která podle prefetch dat zoptimalizuje disk a zajistí tak nejoptimálnější uspořádání.

Na druhou stranu je vhodné občas (jednou za měsíc apod.) obsah adresáře Prefetch smazat, neboť obsah tohoto adresáře je v ostatních defragmentačních programech viděn jako nepřesunutelná data, a poté disk defragmentovat jiným programem. Z komerčních programů jsou pravděpodobně nejlepší Norton SpeedDisk, OO Defrag a Raxco Perfect Disk.

Norton SpeedDisk byl ještě před dvěma lety suverénně nejrychlejším programem na defragmentaci, bohužel od verze 2002 přešel na sice bezpečnější, ale také pomalejší MS MoveFile API.

Defragmentace ve Win9x/2000

Tyto operační systémy nemají funkci Prefetch, takže je vhodné defragmentovat disk častěji (jednou za 14 dní apod.). nejlepšími programy na defragmentaci jsou i zde programy Norton Speed Disk, OO Defrag a Raxco perfect Disk (v tomto pořadí, první je nejlepší).

Pro Windows 2000 (a i Windows XP) je také vhodná utilita PageDefrag, která obchází omezení NT systémů zabraňujícímu defragmentovat soubory, ke kterým má OS výhradní přístup (to jsou především registry, stránkovací soubor a pod Win XP taky celý obsah adresáře Prefetch). Pokud zdefragmentujete soubory tímto programem, většinou to značně urychlí především start operačního systému (kdy se registry používají nejvíce).

Výkonnostní rozdíl mezi RAID 0 a jedním diskem

Stručně řečeno – malý (v průměru přibližně 10%). Nepořizujte si RAID 0 na hry, office apod. Raději kupte silnější procesor, více RAM nebo lepší grafickou kartu. Jediné solidní využití pro RAID 0 jsou operace, kdy se málo vyhledává a hodně čte/zapisuje. Mezi takové operace patří editace surových audio a video dat. Zvláště upozorňuji na slovo surových – pokud je audio nebo video soubor zkomprimován (audio např. do mp3, ogg; video asi hlavně do DivX/XviD), úzkým místem počítače se při editaci těchto dat okamžitě stane procesor a možná také RAM!

Vzhledem ke startovacím optimalizacím systému Windows XP (viz výše) se počítač s RAID 0 hodí také na tuto operaci – pokud je hlavní náplní počítače start Windows XP, o RAID 0 uvažujte :). Jinak jsou to ovšem vyhozené peníze.

Nejlepší velikost stripe v RAID 0

Obecně lze říci, že menší velikost stripe je lepší na editaci audia/videa a větší velikost stripe je vhodnější na „stolní počítač“. Velmi zajímavý test rychlosti při různých velikostech stripe je na serveru HardDiskInfo. Z výsledků lze vysledovat, že obecně nejlepší velikost stripe se pohybuje okolo 128 kB – to je nejvhodnější velikost pro normální PC. Pro počítač určený na editaci audia/videa doporučuji zvolit stripe na 4 kB, neboť čím menší velikost stripe, tím vyšší trvalý datový tok na úkor vyšší doby vyhledávání – a doba vyhledávání není pro A/V editing tím nejdůležitějším faktorem.

Rozdělení disku

Velmi doporučuji rozdělit disk na 2 oddíly, kdy na prvním oddílu bude operační systém, programy a hry a druhý oddíl bude na data. Velikost jednotlivých oddílů záleží na rozhodnutí uživatele – podle předpokládaného množství nainstalovaných programů. Takové rozdělení má dvě hlavní výhody:

• Je možno dělat zálohy systémového oddílu na druhý (datový) oddíl, takže v případě útoku virem nebo zhroucení OS z jiného důvodu je možné OS obnovit do původního stavu v průběhu několika minut i se všemi nastaveními a se všemi nainstalovanými programy.
• Na začátku disku (fakticky je první oddíl na okraji disku) je disk nejrychlejší. V těchto místech má disk nejvyšší trvalou přenosovou rychlost, což se projeví především při optimalizovaném startu Windows XP. Dalším důvodem je fakt, že pokud se systémová oblast takto „omezí“, disk nemusí vyhledávat data tak daleko od sebe, přestože se oddíl postupně stane více fragmentovaný.

Nevýhody?

• Pokud špatně odhadnete velikost prvního oddílu a začne se vám nedostávat volného místa na tomto oddíle, je nutnost oddíl zvětšit, což vyžaduje nákup programu, který to zvládne (samozřejmě pokud není možné data zálohovat a vytvořit oddíly znovu pomocí FDisku). Ve Windows 2000/XP je také možné vytvořit na konci disku (kde je ještě volné místo) další oddíl, který lze „namountovat“ jako adresář do prvního oddílu. Je ale nutné si uvědomit, že disk bude muset velmi hodně vyhledávat, pokud se bude spouštět nějaký program z tohoto nového oddílu.
• Někteří považují za nevýhodu také to, že se snadno fragmentuje stránkovací soubor a proto je vhodné vytvořit speciální oddíl pro tento soubor. To ale není pravda - čím je stránkovací soubor blíže systému, tím musí hlavička disku méně vyhledávat. Lepší je použít program PageDefrag uvedený výše a nevytvářet zbytečně další oddíl.
• Funkce Prefetch ve Windows XP je použita pouze pro programy ve stejném oddílu jako je systémový adresář (to lze někdy považovat za výhodu).

Optimalizace stránkovacího souboru (pagefile.sys)

Je vhodné zadat sytému pevnou velikost stránkovacího souboru. Zamezí se tím jeho fragmentaci. Tuto velikost je vhodné nastavit na 512 MB v případě, že máte pouze 256MB RAM a nepoužíváte počítač na editaci audia/videa. Pokud máte 512 MB RAM, mohou „odvážnější“ vypnout stránkovací soubor zcela, ti „méně odvážní“ mohou nastavit pevnou velikost na 256MB.

Jakmile zadáte pevnou velikost tohoto souboru, restartujte a poté použijte program PageDefrag uvedený výše. Stránkovací soubor už nebude nikdy fragmentovaný.

Problémy s SCSI pod Windows

Na závěr jsem si nechal jednu málo známou „perličku“, resp. chybu ve Windows.

Windows 2000 SP2 nebo nižší obsahovaly chybu, která mohla zapříčinit ztrátu důležitých dat při výpadku elektrického proudu. Ovladač disku v tomto OS totiž ignoroval návěst „bypass write cache“ (obejdi cache pro zápis), která se používá, když je nutno zapsat nějaká kriticky důležitá data okamžitě na disk (a ne jen zatím do cache). To na jednu stranu způsobilo, že výkon disku nebyl nikdy bržděn, ale na druhou stranu to mohlo znamenat ztrátu dat. Microsoft opravil tuto chybu ve Windows 2000 SP3 a také Windows XP/2003 tuto chybu neobsahují. Problémem ovšem je, že nyní je u disků, které se ve správci zařízení „tváří“ jako SCSI, zase problém, kdy se tato „bypass write cache“ návěst používá vždy, kdy se soubory zapisují pomocí MoveFile API Microsoftu, což je bohužel téměř vždy (týká se to i Průzkumníka apod.). Výsledkem je velmi malá rychlost zápisu, nezřídka i v jednotkách megabytů za sekundu. Rychlost čtení není ovlivněna.

Jak tento problém vyřešit ? Někdy to bývá dosti obtížné…

Pokud máte Windows 2000, je nutno nainstalovat SP4 a poté musíte kontaktovat Microsoft Product Support Services a zažádat o soubor dskcache.exe, kterým je možné povolit zpožděný zápis (write back cache).

Máte-li Windows XP a chcete-li oficiální záplatu, musíte čekat. Proslýchá se, že snad SP2 by měl opravit opravu této chyby… Pokud vám stačí neoficiální záplata, stačí aplikovat program XP Cache Filter. Pokud ho spustíte přes příkazovou řádku bez parametrů, spustí se nápověda (instalace, odinstalace apod.).

Ve Windows 2003 je řešení nejjednodušší, stačí ve správci zařízení kliknout na daný disk pravým tlačítkem, zvolit vlastnosti, zabezpečení a zaškrtnout položku „zapnout vyšší výkon“.

A to už je vše, doufám, že se vám tento miniseriál o optimálním nastavení disku líbil.