V dnešní části našeho povídání o optimálním disku pro náš počítač se budeme věnovat hlavně high-endovým (a tudíž také velmi nákladným) konfiguracím.
PC pro střih videa (omezeno množstvím financí)
Vyhněte se diskům od společnosti Western Digital. Tyto disky nijak neexcelují v sekvenčním čtení ani v sekvenčním zápisu, což jsou dva nejdůležitější požadavky pro dobrý výkon při těchto operacích. Do popředí se zde ale tradičně dostává Maxtor DiamondMax9+ a Hitachi 7K250. Disky od Maxtoru mají vynikající rychlost zápisu – v této operaci se jim žádné jiné disky nemohou rovnat a rozdíl je poměrně výrazný. Při čtení, což je pravděpodobně častější operace (pokud nepředpokládáme, že disk bude fungovat jen jako dočasné úložiště, na kterém se data jen vytvoří a už se s nimi nijak dále nepracuje) ale zase vede disk od Hitachi, rozdíl ale není tak výrazný jako v případě zápisu.
Pokud je počítač určen opravdu pouze pro střih videa, je dobře větrán a nevadí vám hluk, je lepší disk od Maxtoru. Pokud je počítač určen primárně pro střih videa, ale chcete, aby disk exceloval i při hraní her (apod.) nebo nechcete kvůli disku zbytečně instalovat do case nový větrák (Maxtory hodně topí, takže je to více než vhodné, naproti tomu Hitachi 7K250 se bez větráku bez problémů obejde) nebo nechcete mít zbytečně hlučný počítač, je vhodné uvažovat i o Hitachi 7K250 – výměnou za ztrátu pár procent rychlostních bodů při střihu videa vám budou výše uvedené výhody.
PC pro střih videa (neomezeno financemi)
Pro tyto účely je jako stvořené RAID pole typu 0 (co to je RAID, jsme si vysvětlili dříve včetně praktického testu. Otázkou tedy pouze zůstává, jaký RAID řadič zvolit a především jaké disky.
IDE RAID řadičů se u nás prodává několik typů, které lze v zásadě rozdělit do přibližně čtyř kategorií:
- Levné RAID řadiče (Kouwell 571B apod.) – Tyto produkty poskytují vynikající poměr cena/výkon (cena obvykle do 1000 Kč), horší je to ovšem s jejich technickou podporou, spolehlivostí a někdy i kompatibilitou.
- High-end RAID řadiče (řada Promise FastTrak, Adaptec 1200A) – Tyto produkty nabízejí (v rámci možností) vynikající výkon, technickou podporu, výbornou kompatibilitu. To vše ovšem vyvažuje jejich vyšší cena (okolo 2500 Kč).
- Klasické „hardwarové“ RAID řadiče (Highpoint RocketRAID series, Adaptec 2400A) – Tyto RAID řadiče jsou vhodné i do levných serverů a „umí“ i RAID 5 apod. Jejich cena se však pohybuje nad 5000 Kč.
- High-end serverové řadiče (3Ware Escalade, LSI MegaRAID apod.) – Cena těchto řadičů je někdy i hodně nad 10 000 Kč, ovšem odpovídá tomu i vybavení, rychlost, schopnosti i technická podpora od výrobce.
Běžný uživatel se bude rozhodovat mezi kategorií 1 a 2, kde bude pravděpodobně záležet na finančních možnostech.
S pevnými disky v RAID polích to není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ne každému disku se v RAID poli daří optimálně – příkladem může být např. Western Digital JB, jehož výkon v RAID 0 je někdy i menší, než RAID 0 disků WD BB (tzn. pouze s 2 MB cache). Někdy je ale výkon zase vynikající – pravděpodobně je zde závislost na verzi firmwaru. Podobně je na tom bohužel i Seagate Barracuda 7200.7, a tak nám zbývají opět stejní dva rivalové jako v předcházejícím případě – Maxtor DM9+ a Hitachi 7K250. Menší plus navíc zde má Hitachi, neboť disky této firmy (resp. dříve IBM) jsou a vždy byly v RAIDu jako ryby ve vodě ( = vysoké výkony).
Levný server
Jasnou jedničkou je zde Hitachi 7K250, jen v případě silně zatěžovaného souborového serveru mu „dýchá na záda“ Western Digital JB.
7K250 se pro tyto účely jeví jak stvořený – je to takový „extrémní“ disk. Jeho firmware je optimalizován tak, že přímo exceluje při extrémních zátěžích, ať už se jedná o velké množství zápisů a nebo (ale asi především) čtení o malé velikosti bloku (web server, databázový server) nebo naopak o velké množství požadavků na souvislé bloky dat (souborový server). V této oblasti odvedli vývojáři Hitachi velký kus práce a k velmi rychlému raménku (které „zdědili“ už po firmě IBM) tak přidali další silnou zbraň – optimalizace firmwaru a Tagged Command Queuing. Zjednodušeně řečeno – pokud disk dostane po sběrnici data na zapsání, disk je nezapisuje v pořadí, v jakém přišly, ale firmware je nejdříve seřadí tak, aby raménko s hlavami nemuselo po disku „cestovat“ tam a zpět – to vše ale jen pokud od systému nedostane pokyn k jejich okamžitému zapsání (k tomu se vztahuje chyba obsažená ve Windows 2000 SP3 nebo pozdějším a také ve Windows XP, který bohužel vždy používá flag „bypass disk cache“, takže výkon při zápisu je výrazně degradován – bližší podrobnosti a metody řešení tohoto problému si povíme v poslední části článku).
Pokud tedy systém neoznámí disku, že data jsou kriticky důležitá, disk si je pouze nahraje do cache, zvolí optimální pořadí pro zápis a pokud ještě cache není (do určité míry) zaplněna, čeká disk na další data.
Střední server
Zde je vítězem Western Digital Raptor. Místo 37GB verze by bylo možno při větších cenových omezeních počítat i s Hitachi 7K250, který je výkonově srovnatelný s tímto Raptorem, ale při velmi vysokých náhodných (multitaskingových) zatíženích už na Raptora nestačí – 2800 otáček za minutu navíc se prostě pozná. Raptor 74GB je ale (podle prvních reakcí) hodně odlišná „váhová kategorie“, jak už bylo napsáno v předcházejícím dílu článku. Tento nový Raptor totiž drtí i svoji SCSI konkurenci (především 10000ot disky, 15000ot disky jsou přeci jen stále ještě výkonově někde jinde…) a vzhledem k tomu, že náklady na pořízení kvalitního SATA řadiče jsou zhruba dvakrát nižší než srovnatelný SCSI řadič, hraje Western Digitalu do karet i cena takovéhoto řešení. Proto si WD může dovolit prodávat nový Raptor za takovou cenu, aniž by se musel bát toho, že se disky neprodají.
Samozřejmě – SCSI disky mají svoje výhody. Tou největší je chování disku při opravdu hodně náročných operacích, kde už Raptor ztrácí i oproti 10000ot SCSI diskům. O Raptoru lze říci, že je optimalizován „na střední nasazení“ – při obyčejném použití v domácím výkonném počítači je pouze srovnatelný s Hitachi 7K250 (platí o 37GB variantě), exceluje při použití jako disk do středního serveru a opět ztrácí v konkurenci ultra špičkových řešení v podání 15000 otáčkových SCSI disků.
Špičkový server
A dostáváme se k cíli. A jaký že je tedy nejrychlejší disk na světě? Těžká otázka…
Budeme-li předpokládat, že špičkový server má také „špičkové“ množství I/O požadavků, králem se stane pro někoho neznámá firma Fujitsu a její model MAS3735. Při normálním jednouživatelském přístupu na disk (běžná práce na počítači, hry, video apod.) ale zase vítězí firma Maxtor s řadou disků Atlas 15k. Nutno podotknout, že je velmi malá pravděpodobnost nákupu takového disku do klasické počítačové „jednouživatelské“ sestavy – téměř stejnou práci za mnohem méně peněz tam totiž odvede WD Raptor 74GB.
To je pro dnešek vše, v poslední části probereme jak zoptimalizovat software (OS apod.) pro maximální výkon disku.