Loni jsme řešili, jestli by se měly učit programovat vaše děti, ale jak jsme na tom vy? Živíte se tím, dokážete napsat něco menšího pro vlastní potřebu, upravit cizí kód, nebo jste programováním zcela nepolíbení?
Škálu v anketě berte jako hrubé zobecnění. Každý má sebevědomí nastavené jinak, takže měřítko nepůjde moc dobře porovnat. O to důležitější roli tentokrát bude mít písemná odpověď. Takhle zvládají programovat naši redaktoři.
Martin Miksa
40 %
Po dokončení základní školy jsem před lety váhal, kam na střední školu a má cesta se nakonec vydala cestou Informační technologie a programování. Osvojil jsem si programovací jazyk C, vyzkoušel si PHP a nezbytným se stalo samozřejmě HTML a CSS. Na vysoké škole jsem se ubíral spíš směrem databází, tedy jazykem SQL (MySQL). Při studiu jsem si vyzkoušel také Javu, Python a dokonce i základní Assembler – nízkoúrovňový jazyk symbolických instrukcí procesoru, u kterého si dodnes vzpomínám, jak mi pil krev.
Nikdy to ale nebyla cesta, která by mě naplňovala, takže jsem nakonec na éru programátora rezignoval a většinu z jazyků jsem i několik let nepoužil. Vše mi ale dalo minimálně technické myšlení, a beru to však jako dobrý základ, který můžu v budoucnu kdykoliv oprášit, když bude potřeba. S databázemi a HTML však koketuji dodnes.
Tomáš Holčík
60 %
Programovat umím tak, abych věděl, že bych se nedokázal uživit programováním. Jsem přitom zkušený programátor. Začínal jsem na osmibitech, kdy jsem se s vlastní GUI aplikací pro databáze na C64 dostal i do celostátní SOČ, mojí mateřštinou je Pascal, ve kterém jsem dělal diplomku, a domluvím se i v C, ve kterém jsem psal aplikace a ciferníky pro chytré hodinky Pebble.
Dokážu programovat makra v Microsoft Office nebo vyrobit jednoduchou webovou aplikaci v Javascriptu. Na aplikace pro mobil nebo nějakou chytřejší aplikaci pro Windows si ale netroufám. Asi bych to časem zvládl, ale nemusím. Nikdy jsem ani nemusel řešit GIT, cloud nebo vícevláknové funkce. Zůstává mi tak algoritmické myšlení a schopnost porozumět smyslu kódu i bez aktivní znalosti syntaxe nějakého jazyka.
Jakub Čížek
neuvádí procenta
Jakožto člověk, který svoji první instrukci Basicu vyťukal na klávesnici počítače Didaktik M někdy před 30+ lety, mám dostatek pokory na to, abych si netroufl ohodnotit svoji vlastní znalost programování. Jako v každé jiné profesi totiž i zde platí svatá pravda, že čím více toho zvládneme a čím více zkušeností máme, tím bolestivěji zjišťujeme, kolik toho ještě neumíme, protože se posouváme stále hlouběji a hlouběji.
Osobně jsem nikdy neměl žádný konkrétní cíl, kolik toho mám umět a programovat jsem se neučil systematicky, ale punkově za pochodu řešením reálných problémů. Když jsem chtěl před jedenácti lety zaměřit všechny Wi-Fi sítě v Česku v experimentu Wifileaks, za pochodu jsem se naučil vývoj v Androidu. Když jsem o pár let později potřeboval vytvořit neuronovou síť na rozpoznávání typu počasí na fotografii, nastudoval jsem si zase TensorFlow a další frameworky.
Obecně mám ale nejraději čisté C na armových mikrokontrolerech a linuxových desktopech (GTK) a na serverech pak Python s jeho nepřeberným množstvím knihoven. Na Windows jsem pak k řešení problémů roky používal C#.
Markéta Mikešová
5 %
Ideálně bych zatrhla něco jako 5 procent. Zorientuji se v HTML a CSS, něco málo bych v tom i poskládala, ale programováním se to zdaleka nazvat nedá. Nikdy mě to zvlášť netáhlo a jelikož žiji se seniornějším programátorem pracujícím převážně z domova, o to víc jsem denně ve střetu s tím, jak moc se tomu věnovat nechci. Každopádně všechna čest lidem, kteří tyto schopnosti mají.
Jiří Kuruc
1 %
V roce 2005 jsme začali pracovat na webu mapující místa známá z filmů. Tehdejší programátor odvedl dobrý kus práce, projekt se spustil celkem rychle a ještě rychleji začal fungovat s pomocí komunity tak, jak jsme to zamýšleli. A jak to tak bývá, rychle přijdou další nápady na vylepšení, stávající programátor ale už měl jinou práci. Do té doby jsem měl jen nějaké základy HTML a jsem netušil jsem zhola nic o existenci databáze či PHP.
Stylem „tohle funguje takhle, zkopíruju to, trochu upravím a bude to fungovat támhle“ jsem se spřátelil s databází a vytvořil několik dalších funkcí, které – smiřme se s tím pojmem – fungovaly. Nic víc, nic míň. Další kompletní předělání projektu ale znamenalo, že se z PHP, kterému "rozumím", stalo PHP, ve kterém nenajdu zhola nic ani po hodinách bádání.
A pokaždé, když se o to pokouším, pochopím, že programování pro mne není. I tak jsem ale za onu malinkou zkušenost s PHP velmi rád a vím, že SELECT * je zkrátka neslušnost v každé společnosti. Můžu si za to nechat to jedno procento?
Marek Lutonský
40 %
Jestliže jako 100 % beru hotového seniorního vývojáře a 60–80 % různé úrovně juniorů, jsem zhruba na čtyřicítce. Živit bych se tím bez důkladné přípravy nemohl, na druhou stranu ve svém oboru využívám kódování velmi často. Jde hlavně o různé věci kolem analýzy dat, pravidelného stahování z různých míst, hodně web scrapingu a použití hotových API. Primárně pracuji v R, kde zvládnu většinu věcí, které potřebuji. Když je potřeba, udělám si něco i v Pythonu, dost věcí řeším přes Apps Script v tabulkách Googlu, občas se objeví něco s SQL.
Filip Kůžel
20 %
Když si trochu přilepším, možná se dostanu na 20 %. Kurzem programování jsem prošel na střední škole, něco málo na vysoké, ale po letech bez praxe nezůstalo mnoho. Mojí jedinou šancí je syn, kterému dělám průvodce speciálem časopisu Computer Programování pro děti. Od úplných základů se pomalu dostáváme ke složitějším věcem, tak snad to ještě chvíli vydržíme.
Petr Urban
0 %
Zatím jsem programování k životu nepotřeboval a obávám se, že to pro mě bude velmi nezáživná činnost. Stejně tak si myslím, že programování je a bude stále užitečnější dovednost, kterou je zkrátka dobré mít. Pravděpodobně se k této činnosti tak propracuji i já, přičemž tahle iniciativa vznikne jen a pouze z hmatatelné potřeby. Neočekávám, že se mne bude někdy plnohodnotný programátor – programování mi připadá zoufale nudné (asi jako hraní fotbalu).
Nepokoušejte se mne přesvědčit o opaku, protože si totiž dovedu představit, proč programování někoho baví. Jen to téměř jistě nikdy nebudu já. Dnes si maximálně poradím s HTML, když potřebuji. A to moc často ani ve velkém měřítku nepotřebuji. Nevím, jestli se to počítá, ale moje dovednosti jsou v tomto tak omezené, že si v anketě s klidným svědomím dávám nulu.
Lukáš Václavík
20 %
Na gymplu jsem se dva roky učil v Delphi, pak v tom pokračoval i na vysoké, kde mi k tomu spadlo i objektové programování v Javě. V nejlepších letech jsem možná byl na 40 procentech, ale fakt to není jako jízda na kole. Zapomíná se to. Dnes už bych z hlavy nenapsal snad ani „Hello World“.
Myslím si, že algoritmům rozumím, ale nemám hlavu na to pamatovat si syntaxi. Dokážu tak lehce upravit cizí kód nebo scriptík, ale abych tvořil něco sám od píky, na to bych se zase musel učit teorii, zkoumat různé dokumentace a to mě vážně nebaví. Ale mám rozjetý kurz v Pythonu, což vypadá na ideální jazyk pro mouly, jako jsem já.
Karel Kilián
40 %
Před bezmála třiceti lety jsem od gymnázia odkoupil český počítač IQ 151. Dalo se na něm programovat v BASICu, který jsem se poměrně záhy (a myslím, že celkem dobře) naučil. Napsal jsem v něm více než stovku programů od výpočtu prvočísel, přes různé třidicí algoritmy, až po pokročilejší věci.
Na vysoké jsem pak přičichnul k Pascalu, ale ten mi k srdci moc nepřirostl. Vadila mi na něm spousta věcí, jako byla nutnost deklarace proměnných či nemožnost používat můj nejoblíbenější příkaz GOTO (odskok na libovolné místo v kódu).
Na přelomu století jsem se naučil HTML a základy CSS, ale samo o sobě to nepovažuji za programování. Nicméně měl jsem tehdy web o počítačích a napsal jsem si v BASICu program, který vytahal obsah článků z prostého textového souboru, nasypal ho do šablony a vygeneroval mi hotové HTML soubory, které stačilo nahrát přes FTP na web.
Později mě zaujalo ASP, díky kterému jsem mohl začít dělat dynamické webové projekty pracující s databází. Kolem roku 2001 jsem si v ASP napsal vlastní (poměrně jednoduchý) redakční systém, používající databázi MS Access. To bych patrně označil za vrchol své programátorské kariéry. Blog potom běžel na tomto řešení několik let a tehdejší poskytovatel webhostingu jen kvůli mým projektům ochotně udržoval při životě příslušný ovladač.
Nakonec ale přišel okamžik, kdy jsem se musel milované databáze v Accessu vzdát. Blog jsem tedy (překvapivě úspěšně) migroval na WordPress, na kterém běží dodnes. Většinu ostatních projektů jsem uvedl do statického stavu. Tím také – asi definitivně – skončil můj poslední projekt, který jsem si sám naprogramoval. Od té doby se programování nevěnuji z prostého důvodu, že na to nemám čas a vlastně už mě to ani nebaví.
A co vy, jak dobře umíte programovat?