Během bouří a sněžení si lidé víc všímají dat ze srážkových radarů a internetem se opět začnou šířit spekulativní výklady, co znamenají některé zdánlivě uměle vytvořené srážkové obrazce.
Oživeno 15. září 2024. I při aktuálních povodních se znovu vynořují zmínky o řízeném počasí a HAARP, proto vám znovu předkládáme článek původně vydaný v červenci 2021.
K těm nejčastějším anomáliím patří rušení radarů nezbednými provozovateli bezdrátových sítí, kteří vysílají s příliš vysokým výkonem na stejném kmitočtu, ale také soustředné prstence. Připomínají vlnky na hladině rybníku a poměrně často je na srážkových mapách spatříte v místech, kde se nacházejí dva české radary ČHMU v Brdech a na nejvyšším bodě moravské Drahanské vrchoviny západně od Prostějova.
Podivné prstence
Prstence rozhodně nejsou dokladem toho, že by snad někdo na jakési tajemné základně řídil a uměle vytvářel počasí nad Českem, a dokonce jej nezpůsobuje ani žádné rozprašování biochemických agentů z nákladních letadel DHL, jak o tom spekulovali někteří tuzemští poslanci.
Za vším stojí způsob, jak vlastně takový radar funguje. Radar si pomocí elektromagnetických pulzů neustále osahává okolí, elektromagnetické vlny se totiž odrážejí od okolních překážek v atmosféře.
Radar ale nemůže zkoumat spojitě celý sloupec atmosféry, měření by totiž bylo velmi náročné. Namísto toho se nejen u nás ale i ve světě snímá jen několik řezů pod určitým úhlem. V případě ČHMÚ je to dvanáct řezů od prakticky vodorovné hladiny po zhruba 45°. To, co je mezi těmito řezy, pak radarový software dopočítá podle dat z okolí.
Podobné kruhovité útvary na amerických radarech
Bright banding
Pokud se bude v oblasti radaru vyskytovat velkoprostorová srážková činnost jako v posledních dnech, některé řezy se mohou v celém obvodu odrážet od neprostupné vrstvy, což se přirozeně ve výstupu projeví oněmi kružnicemi.
Touto téměř neprostupnou vrstvou – respektive vrstvou s vysokou odrazivostí – je nejčastěji tzv. bright banding (bright-band oblast). Zpravidla ji tvoří ledové krystalky oblačnosti, které už překonaly hladinu 0 °C a začínají tát. Jelikož tají nejprve na povrchu, krystalek obalí vrstvička vody, a vypadá proto jako poměrně velká kapka.
Když na ni narazí v našem řezu radarový pulz, podstatná část energie se odrazí a software přijímače vyhodnotí toto místo jako silnější srážkovou činnost než bezprostřední okolí nad a pod touto vrstvou.
V radarové mapě se pak vykreslí efektní kružnice. Meteorologové v tu chvíli vědí, kde se nachází vrstva bright bandingu a někteří už naopak a s trochou nadsázky nalévají do rozprašovačů ocet a běží na zahradu. Nedělejte to. Je to zbytečné.
Radarové prstence na videu
Podívejte se na časosběrné video aktuálního deště. Díky jeho plošenému rozsahu se v něm krásně vykreslují prstence jak okolo radaru v Brdech (vlevo), tak na vrcholu Skalky (vpravo).