Česko | Počasí

Všimli jste si podivných prstenců na srážkových radarech? Ne, není to žádné spiknutí a řízení počasí

Během bouří a sněžení si lidé víc všímají dat ze srážkových radarů a internetem se opět začnou šířit spekulativní výklady, co znamenají některé zdánlivě uměle vytvořené srážkové obrazce.

K těm nejčastějším anomáliím patří rušení radarů nezbednými provozovateli bezdrátových sítí, kteří vysílají s příliš vysokým výkonem na stejném kmitočtu, ale také soustředné prstence. Připomínají vlnky na hladině rybníku a poměrně často je na srážkových mapách spatříte v místech, kde se nacházejí dva české radary ČHMU v Brdech a na nejvyšším bodě moravské Drahanské vrchoviny západně od Prostějova.

Podivné prstence

Prstence rozhodně nejsou dokladem toho, že by snad někdo na jakési tajemné základně řídil a uměle vytvářel počasí nad Českem, a dokonce jej nezpůsobuje ani žádné rozprašování biochemických agentů z nákladních letadel DHL, jak o tom spekulovali někteří tuzemští poslanci.

Za vším stojí způsob, jak vlastně takový radar funguje. Radar si pomocí elektromagnetických pulzů neustále osahává okolí, elektromagnetické vlny se totiž odrážejí od okolních překážek v atmosféře.

Radar ale nemůže zkoumat spojitě celý sloupec atmosféry, měření by totiž bylo velmi náročné. Namísto toho se nejen u nás ale i ve světě snímá jen několik řezů pod určitým úhlem. V případě ČHMÚ je to dvanáct řezů od prakticky vodorovné hladiny po zhruba 45°. To, co je mezi těmito řezy, pak radarový software dopočítá podle dat z okolí.

ec7b6fce-df3e-44aa-b4a3-ca29cc359706b78c6ade-c462-4b3d-938e-a2454de6d68a597f7327-6f3b-49bc-8cf4-95542f5b2f71
Podobné kruhovité útvary na amerických radarech

Bright banding

Pokud se bude v oblasti radaru vyskytovat velkoprostorová srážková činnost jako v posledních dnech, některé řezy se mohou v celém obvodu odrážet od neprostupné vrstvy, což se přirozeně ve výstupu projeví oněmi kružnicemi.

d2276451-64b2-4919-b746-e1a3cf224164
Vrstva bright bandu (Zdroj: Embry-Riddle University)

Touto téměř neprostupnou vrstvou – respektive vrstvou s vysokou odrazivostí – je nejčastěji tzv. bright banding (bright-band oblast). Zpravidla ji tvoří ledové krystalky oblačnosti, které už překonaly hladinu 0 °C a začínají tát. Jelikož tají nejprve na povrchu, krystalek obalí vrstvička vody, a vypadá proto jako poměrně velká kapka.

489ad533-251b-4986-9679-fca7a0bd8690956622d0-03ed-4428-909d-64da3e1681a48ad80307-de75-43bb-9e22-4852fbfe731b
Bright band na vertikálních řezech (Zdroj: Embry-Riddle UniversityMcGill Obcervatory)

Když na ni narazí v našem řezu radarový pulz, podstatná část energie se odrazí a software přijímače vyhodnotí toto místo jako silnější srážkovou činnost než bezprostřední okolí nad a pod touto vrstvou.

V radarové mapě se pak vykreslí efektní kružnice. Meteorologové v tu chvíli vědí, kde se nachází vrstva bright bandingu a někteří už naopak a s trochou nadsázky nalévají do rozprašovačů ocet a běží na zahradu. Nedělejte to. Je to zbytečné.

Diskuze (32) Další článek: Grafická karta Intel DG2 je dle prvních testů výkonem na úrovni GeForce GTX 1050

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,