Všichni jsou ve ztrátě, ale zákazníci jsou spokojení

Diskuze čtenářů k článku

bogart  |  20. 08. 2002 08:28  | 

Kdysi jsem četl několik významných studií na téma: Proč new economics nezužitkovala své výdobytky do hospodářského růstu (byť mnozí tvrdí, že 90. léta byla způsobena právě díky NE).

Problém je IMHO na straně efektivity promítlé ne do zisku ale do konkurenčního prostředí. Šílená konkurence (od dvojiček Intel-AMD, po malé dodavatele servisu a HW komponent) byla vytvořena efektivitou - zisky se rozpustily nejrychleji, protože "na cestě" vývoje (R&D) NE se vytvořilo takové množství SW nástrojů, které zvýšilo efektivitu, ALE nebylo přetaveno v dlouhodobý zisk, protože ihned se vynořili následníci a celý zisk rozpustili v cenových válkách. Zůstává MS, proprietární giganti, apod. - skutečně pár "silných v kramflecích" - ale tím to končí.

Jednoduše šel zisk příliš rychle dolů přesto, že jej táhla ohromná síla inovací a efektivity. Totiž vynucená efektivita - efektivita zvyšovaná v celých odvětvích nevede anik relativnímu zisku. Nivelizací systémů (prodejnost skutečně nejlepších platforem-řešení - ala SAP, ale nekamenujte mě, prosím, kdo máte jiné zkušenosti - touto nivelizací na vysokou laťku se snížil všem zisk - soutěžením cenovým.

Zajímavým důsledkem je v této tendenci (zisk je snížen za kratší a kratší čas) vznik copyleftu a free as speech platforem. Takzvaný poslední hřebík do rakve tradičnímu vnímání R&D. No pomoz nám pánbůh, aby inovace nepřestaly. Starou logikou se to jeví jako poslední výstřel. Ovšem to není pravda - viz zájem o tvorbu na liberte platformách a projektech. BLížíme se k etice Star Tracku - všechno pro zvýšení lidského kapitálu civilizace.

Pls no flame o těch diskutabilních jmenovaných platformách.  

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Heinz.Guderian  |  20. 08. 2002 09:27  | 

Ne nezbytně. Situace, kdy se každý snažil dělat totéž (např. prodávat knížky po internetu se slevou), musela skončit tak, jak skončila: krachy a vystřízlivěním. Když ale část firem zkrachuje a část si uvědomí, že nemůžou neustále sypat peníze do černé díry s nadějí na zisky kdesi v budoucnosti, zbyde na trhu jen pár hráčů. A pro několik hráčů už zisk bude a zbyde i na R&D. Teď si už každý dvakrát rozmyslí, zda se do něčeho takového pouštět jako nový hráč a bude rozumnější. To IMHO platí pro prodej knížek i pro vývoj informačních systémů.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Bimbo  |  21. 08. 2002 13:57  | 

Stratu tiez hlasi Zive, akurat sa o tom nikde nepise...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Heinz.Guderian  |  20. 08. 2002 09:30  | 

Pan Hlavenka píše: "... zda se firma nedopouští podobně nekalého „kreativního účetnictví“ jako její méně šťastné kolegyně WorldCom či Enron, které to přivedlo k bankrotu."

Enron ale neposlalo ke dnu kreativní účetnictví. Enron poslalo ke dnu jejich špatné hospodaření. Kreatívní účetnictví bylo jen pokusem to špatné hospodaření maskovat.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  20. 08. 2002 10:08  | 

Ano, to máte zcela pravdu, vyjádřil jsem se nelogicky. Jen bych chtěl poznamenat, že akcionáři firmu poslali ke dnu (tj. neprodloužili jí kredit) silně také vinou toho, že účetnictví bylo v příšerném stavu. Dá se spekulovat, že pokud by tomu tak nebylo - pokud by firma "řádně" vykazovala ztrátu - tak by tam možná nalili další peníze, samozřejmě by také reagovali a tlačili na změnu podnikatelského modelu. Totéž u worldcomu - je to bankrot jaksi "pro ztrátu důvěry", ne jenom proto, že má firma nesplatitelné dluhy.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jerry III  |  20. 08. 2002 11:35  | 

Jak muzou akcionari prodlouzit firme splatnost pujcek? Ja myslel ze to delaji banky a ostatni co firme kredit davaji, ne akcionari ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  20. 08. 2002 19:23  | 

Ale řada akcionářů u těchto firem jsou současně investoři, respektive to propojení je tam velmi úzké. Velmi mnoho telco a mladých IT firem je vlastněna významným podílem právě finančními investory.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Marek  |  20. 08. 2002 09:38  | 

Nechcem vyzerať, že rýpem do nepodstatných vecí, ale...

Tato síť, která kdysi byla ceněna na 40 miliard dolarů, má nyní hodnotu pouze 4 mil. dolarů (120 mil. korun!); pokles na tisícinu  původní hodnoty je doslova šílený.

...4 miliony je zo 40 miliard desaťtisícina, nie tisícina.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Michal  |  20. 08. 2002 10:46  | 

Jěště musíme počkat.

Tvrzení, že IT neprosperuje lež. Např. společnost Microsoft (pokud to pan Hlavěnka neví) je velmi prosperující firmou. Takových by se dalo jmenovat více.

Peníze naopak nejsou tam, kde být nemají. Nikdy by firmy, ktéré zmiňujete (energetičtí a naftoví giganti) nespustili služby jako např. www.sweb.cz (varianta light), www.webpark.cz apod. Pobnými službami bych mohl popsat sto stran. Každý kdo dělá něco prosperujícího musí jen kroutit hlavou (majitel malého kameného krámku, který slušně živí svou rodinu nebo manager energetického gigantu, který má na generace vyděláno). 

Cca za 5-10 let se výše zmiňované záležitosti vyřeší, už to začalo (sem tam potkáme placenou službu), na internetu skončí komunismus, pak pan Hlavěnka napíše mnoho dalších knih o podnikáni na internetu, ale zatím musíme být trpěliví.

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Igor Uherčík  |  22. 08. 2002 17:05  | 

Chtěl bych se zeptat diskutujících a p. Hlavenky zda jim také jako mně chybí podobné údaje z Česka. Jsem zvědavý jestli se někdy dočkáme nějaké sumární zprávy pro ČR = jak za čtvrtletí dopadl Seznam, Centrum, Atlas, Patro, Obchodní dům, Spotřebák, Nextra, IOL, Contactel, Vltava a další - tedy obraty, zisky, přírůstek nebo úbytek zaměstnaců ap. v IT sekcích.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  22. 08. 2002 18:32  | 

Kvartály se u nás tak úplně obvykle nedělají, ale my určitě uděláme sumární zprávy za internetové obchody letos.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor
Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest televizí do 25 000 Kč

Nejlepší herní klávesnice

Srovnání správců hesel

Jak upravit fotky pro tisk