Bezdrátové počítačové sítě už používá skoro každý, a dokonce už i ubývá nezabezpečených hotspotů. Teď to jen chce vyladit rychlost a připravit se na budoucnost.
Problém s maximální rychlostí
Existují ale i systémy SIMO či MISO s jednou anténou na jednom konci a vícero antén na druhém – tyto konfigurace najdete i u 802.11g sítí a slouží pro stejnoměrnější pokrytí signálu různým natočením antén.
Skryté nastavení výkonu routeru
Kromě silnější antény je možné zvýšit výkon, a tím i dosah routeru či AP nastavením regionu, kde se router nachází. V Evropě je u 2,4GHz sítí povolený maximální vysílaný výkon 20 dBm (100 mW), a to u standardu 802.11b, g i n, takže je výkon routeru na tuto hodnotu omezen. V USA mají vyšší limity – okolo 23 dBm – a v jižní Americe dokonce 33/32/30 dBm (b/g/n). Teoreticky tedy lze zvýšit výkon routeru tím, že si nastavíte region na některou ze zemí Jižní Ameriky (např. Argentinu). Porušujete tak ale nařízení ČTÚ a riskujete tučnou pokutu, proto takové nastavení rozhodně nedoporučujeme trvale používat.
Stejně tak ale existuje i mezistupeň 802.11 lite-n, což je standard 802.11n ochuzený o funkce MIMO. U takových routerů není zapotřebí náročných algoritmů a tím i rychlejších a dražších procesorů, ale docílíte s nimi fyzické rychlosti maximálně 150 Mb/s (reálná maximální rychlost okolo 5 MB/s), ovšem za cenu použití dvojnásobné šířky kanálu (40 MHz). Při 20MHz kanálu, který bývá v zarušených oblastech jedinou možností, klesne fyzická rychlost na 72 Mb/s.
Rychlost připojení u standardu 802.11n silně závisí na počtu používaných antén na obou stranách (konfigurace 2 × 2, 3 × 3 či 4 × 4), použité modulaci a použité šířce pásma (20 nebo 40 MHz). Při čtyřech anténách na obou stranách (4 × 4) lze u 20MHz šíře pásma dosáhnout fyzické rychlosti maximálně 288 Mb/s, deklarovaných 600 Mb/s je možných jen u šíře pásma 40 MHz. Na tu ale můžete ve 2,4GHz pásmu většinou zapomenout, 40MHz zde znamená zabraných 7 kanálů z celkových 14, zatímco u 5GHz sítě jen dva z celkových 19 – vaše síť tak na 2,4GHz bude neustále rušena a vy budete rušit ostatní sítě.
Pro dosažení nejvyšších rychlostí je proto nezbytné použití 5GHz pásma a čtyř antén. U tří antén rychlost opět klesá na maximální 216/450 Mb/s (20/40 MHz), častěji lze ale potkat routery se dvěma anténami (maximálně 150/300 Mb/s).
Pokročilé možnosti a vyšší rychlosti
Nejnovějším standardem, který čeká na schválení v roce 2013, je 802.11ac, první certifikovaná zařízení by ale mohla přijít na trh už v roce 2012. Měla by zvládnout přenosy o reálné rychlosti až 1 Gb/s a měla by pracovat někde v oblasti frekvence 6 GHz.
Bezpečnost u Wi-Fi
Skrývání identifikátoru sítě (SSID), omezení MAC adres i volba dlouhého klíče u zastaralého zabezpečení WEP jsou zcela zbytečné kroky k zabezpečení Wi-Fi. Silné zabezpečení neposkytne ani WPA (Wi-Fi Protected Access). Nejlepší je nastavit si na routeru zabezpečení WPA2, které používá velmi obtížně prolomitelnou šifru AES, ovšem ještě v kombinaci s protokolem CCMP, který v pravidelných intervalech mění klíč, kterým je šifrována samotná komunikace (ne vámi zvolený klíč). Jakýkoliv router vyrobený v roce 2006 a později musí WPA2 podporovat.
Ani WPA2 vám ovšem nepomůže, pokud si zvolíte heslo 12345678, když necháte SSID od výrobce nebo nezměníte výchozí heslo do administrace routeru.
Vyšších rychlostí (až 3,47 Gb/s na fyzické vrstvě) bude dosaženo větší šířkou pásma (80 nebo 160 MHz), pokročilejší modulací (až 256 QAM), použitím vícero MIMO streamů (až osmi) a rozšířením MIMO na MU-MIMO (Multi-User MIMO). MU-MIMO umožňuje vysílat nebo přijímat signál více uživatelů ve stejném pásmu současně.
V rámci nových technologií stojí za zmínku i spolupráce Wi-Fi a Bluetooth u Bluetooth verze 3.0 a vyšší, nebo využití Wi-Fi pro přenos audio/video signálů v rámci technologie Intel Wi-Di (Wireless Display). Ta už je ve verzi 2.0 a umožňuje přenos Full HD videa (1080p) společně s vícekanálovým audio signálem. Potřebujete k tomu Wi-Di konvertor na HDMI a notebook s procesorem Intel (pro Wi-Di 2.0 musí být z rodiny Sandy Bridge) a Wi-Fi síťovou kartou, taktéž od Intelu. S vyššími rychlostmi se otvírají nové možnosti Wi-Fi sítí, a určitě se tak máme do budoucna na co těšit.
Článek původně vyšel v časopise Computer.
