Vše, co jste kdy chtěli vědět o pevném disku - 2. část

vopruz

kdyz pominu ze 90 procent jsou zvasty tak me nejvic asi dostala veta jeden hdd a jedna CD je neobvykla konfigurace.
Nemluvme o kancelarskych PC, ktera jsou dnes podilem nekde kolem 70 procent trhu, dneska se kazdy normalni clovek snazi mit v pocitaci mechanik co nejmin. vypalovacka jde pouzivat jako cd i DVD, navic rozhodne vetsina lidi CDR nevlastni. nejaky on fly cd copy to je pro hardcore warezaky, kteri chteji usetrit 4 minut casu na kazde cd kopii.

Nevim kde berete informace o tom, ze se lide snazi mit co nejmene mechanik a "vetsina lidi CDR nevlastni". Osobne se zabyvam servisem a montovanim compu. Neexistuje PC, ktere by dneska nekdo chtel bez CDR. Mimo to, osobne doporucuju kupovat male (do 40Gb) rychle spolehlive disky na system (velke mnozstvi malych souboru a casty pristup) a dodatecny datove skladiste (neco nad 120 Gb). Soucasny uzivatel pokud bude pouzivat PC jako kancelarska krysa nebo gamer nepotrebuje ten datak a staci systemova 40 plus stoprocentne CDR. Je tedy podle me uzitecne prozradit mene zkusenym vhodne zapojeni - viz clanek - typicke (aspon podle obvyklych objednavek co mam ja) to jest 2xHDD + CDR. Skutecnost tedy ze 1 HDD a CD je neobvykla konfigurace muzu osobne potvrdit.
Jinak autorovi dik za ty tabulky s PIO, DMA a UltraDMA mody.

no podle mne je celkem nesmysl kupovat male disky do 40 gb ... kdyz treba 80gb jsou jej o neco malo drazsi ... a kdyz uz kupovat dva disky, tak je asi lepsi je spojit do raidu a mit vyssi vykon ... a rozdelit to pak na dve partition .... ostatne 40 gb + 120 gb disk stoji 7400 ... a za tu cenu bych radsimkoupil jednu 160GB nebo 2x80gb a dal je do raidu ... no uplnej nesmysl to neni, ale ja osobne bych kvuli nizkymu pomeru cena/kapacita disky mensi nez 80gb nekupoval. Navic vetsi disky mivaji (obvykle, u jednoho vyrobce pokud jsou ze stejne serie) vice ploten/ctecich hlav a tim vetsi rychlost

A zapomnel jsem dodat, ze 2x80 prijdou na cca 6800 a 160gb disk na 6300 ... cili oboji je levnejsi. Na druhou stranu zas 40+120 ma vyhodu, ze kdyz jeden disk odejde, tak prijdem jen o cast dat.... ale kdyz uz, tak bych spis sel do 80+120

Toto je presne druhy duvod proc sem vice pro specialni systemovy disk. Pokud hardwarove odejde, uzivatel neprichazi o data. A je podle me bezesporu, ze systemovy disk je vice vyuzivany nez datovy. Osobne mam zapnute vypinani disku po urcite dobe, aby se zbytecne netocily plotny a nesnizovala se zivotnost. Datove disky vetsinu casu stoji jen obcas se musi roztocit - systemovy na naky stopping muze zapomenout. S ohledem na nonstop rovoz pocitace je normalni, ze jednou za 2 roky ho menim sys. disk. Co se tice deleni na partitiony u jednoho velkeho disku tak to stale neresi vyse uvedeny problem, kdyz odejde disk tak s sebou do vecnych lovist vezme obe partitiony.

Boze ty ses pako.

Neni vubec problem prekecat obycejny lidi na uplnou hovadinu. Hlavne kdyz to sype. Treba znamy pouziva na pocitaci dosovske ucetnictvi a interlnet, v comforu ho prekecali na pentium4 2GHz s 512MB RDRAM... Stejne tak je blbost 2 hardisky jak pisete vy. Pocitac totiz ze systemoveho disku taha jenom obcas... Vyznam by to melo u raidu treba pri praci s videem, ale takhle...

Zo systemoveho disku taha len "obcas" ???? Prosim Vas poradte mi aky mate OS ??

Slovem obcas v tomto pripade minim takovou frekvenci, kdy usetreny vykon pouzitim dvou disku timto zpusobem je bezvyznamny.

Dokonce si myslím, že i dvě mechaniky, řekněme CDRW a DVD ( už brzo nejspíš rovnou nějaké DVD+-R ) sou tak nějak běžnou součástí výbavy novějšího počítače. Stejně tak i 2 HDD, typicky přestává časem kapacita jednoho, byť se zdál v době koupě nekonečně velký, postačovat, tak se přikoupí druhý, ne?

Lepe napsano, nez predchozi dil, nepotkal jsem zadnou chybu, co by stala za zminku ;)

Ja jo, ta glosa o tom, ze ci je lepsi IDE nebo SCSI je velmi tezko resitelne me fakt dostala... To snad autor nemysli vazne, pokud vi jak obe sbernice fungujou tak mu musi byt jasne ze to vubec neni tezko resitelne...

nemyslíte, že kdyby to bylo tak lehce řešitelné, tak teď všichni máme buď IDE nebo SCSI, podle toho, které by teda bylo lepší ???
Samozřejmě, že výkonově NENÍ co řešit, ale pokud uvažujeme poměr CENA/VÝKON, tak tady bude co řešit asi ještě hoooodně dloho...

Pokud bereme pomer cena/vykon, neni co resit a SCSI je k smichu, pokud bereme jen vykon, tam co resit je. Do servru se muze hodit SCSI, do pocitace na normalni praci nema absolutne smysl, viz treba

http://www.anandtech.com/storage/showdoc.html?i=1799&p=8

Na prvni prispevek odpovim jen tohle - drtiva vetsina lidi nevybira podle vykonu, ale jen a pouze podle ceny. Netyka se to zdaleka jen disku, ale drtiva vetsina populace ozeli vykon pokud usetrej penize.

Co se tyce toho testu na Anandtechu - porovnavat 7 IDE (ATA) a 2 SCSI disky neni zrovna representativni. Navic disky od Seagate a Matroxu - no fuj, kdyz SCSI tak od nekoho kdo umi delat poradny disky, IBM nebo Fujitsu, ty sou vykonostne nekde uplne jinde... Navic to urcite porvnavali tak, ze na jedny ksande byl jeden disk, to taky zrovna neni moc prukazny, hlavni vyhody SCSI se projevjej pokud ma clovek nekolik zarizeni na jedny ksande - pokud mas jeden jedinej disk tak jde o brutalni rychlost, kde je jedno jestli SCSI nebo SATA... Dale, jak uz sem psal, hlavni vyhoda SCSI neni ani tak ve vykonu (zvlast domaci uzivatele nepoznaj rozdil, ale ty nepoznaj ani rozdil mezi ATA-33 a ATA-133) ale v robustnosti, zkuste si do serveru nacpat par IDE disku a pak to nechat nekolik let bezet... Opet, domaci uzivatele co pocitac zapnou na dve hodiny denne toho moc nepoznaj, ale kde disky bezej (a pracujou) 24/7 neni co resit. Uplne stejne jako pro beznyho ridice stacej bubnovy brzdy na aute, prestoze kotoucovy sou neporovnatelne lepsi...

Sem gamer, mam Fujitsu 15k disk a je to setsakramentsky znatelný. Je rozdíl, když se něco instaluje minutu nebo 5 vteřin (z disku).

Spi dal :)

Pekne napsano, diky.

Článek se mi líbí, děkuji. Škoda, že nemá pokračování - např. něco o formátování, defragmentaci,

omezení velikosti starším Biosem apod.

                                                                 Jirka L.

http://harry.crolink.cz/hdd_teorie.htm

Pokračování bude.

S pozdravem Jan Šustr

Hodlám zakoupit HD o velikosti buď 180 nebo 200GB . V této kategorii se vyskytují 2 typy - s 2MB nebo 8MB cache. Může mi někdo vysvětlit, zda disk s 8MB za ty peníze navíc přináší nějakou výhodu? V mém případě bude HD použit zejména na zpracování videa (grabování, konverze, přehrávání), čili velké kontinuální bloky dat, žádné databáze a podobně. Díky.

8mega cache se vyplati pri nacitani dat prave do velikosti 8MB, pokud budes nacitat data pres 8MB tak rozdil nebude patrny.

To je teda kravina. Velka cache se vyplati hlavne pri zapisu velkeho mnozstvi malych souboru kdy si disk muze optimalizovat poradi zapisu na ruzne stopy, aby hlavicky co nejmin kmitaly. Doporucuju 8MB

kup radsej 200vku, ta ma viac gb na jednu platnu, cize je o cosi rychlejsia

Mna by hlavne zaujimalo, ci bude pokracovanie a bude tam nieco viac o SMART

treba ti zatim pomuze:

http://www.adminxp.cz/hardware/index.php?act=view&aid=112

Snad mi někdo poradí:

Mám problém s diskem Maxtor (1555MB), který po zapojení do počítače (staré pentium / 100) hlásí chybu IO. Pokud to bootnu z mahaniky ohlásí pro C: chybné určení jednotky. Žádné další zařízení (disk) tam není, BIOS disk najde. Když ho dám do jiného počítače (novějšího), tak se do něj normálně dostanu, jako master (boot W98) i jako slave. Kabel jsem zkoušel vyměnit - bez výsledku. Zoušel jsem k tomu připojit malý disk (80Mb) - a našel ho. Co stím sakra může být

Jestli máš tak starý procesor, tak máš asi starou základní desku, která nemusí tento HDD podporoval.

nejde o desku, jde o BIOS...

No základní deska sice pamatuje, ale když ho vidím v BIOSU ... tak ho snad podporuje.

No tak to prave jeste nemusi nic znamenat. Nejsa odbornikem na pevne disky jsem resil podobny problem. 15GB disk do starsi desky. V BIOSu byl videt a byl detekovan, ovsem jakakoliv operace dale byla nemozna. Nepomahalo ani rozdeleni v jinem PC. Pomohla az utilitka od vyrobce, ktera disk zpristupnila a bylo to. Experimenty mi trvaly 3 vecery a nainstalovani te ptakoviny par minut.

A máš na něm vůbec nějakou (naformátovanou) partition?

Mám tam naformátovanou IO Chybu.... Když se mi ten disk přihlásí jako nějaké zažízení, pak už si snad s ním poradím. Teď bohužel mnemám na experimentování čas, ale při nejbližší příležitosti zkusím stáhnou neco od výrobce (disku i základní desky). Začínám spíš podezřívat základní desku - je to ACER a ti prý mají všelijaké vychytávky...

zkus vytvorit disk znovu (znova udelat partitions a zformatovat), stary pecko (radic) muze mit trochu jine adresovani nez jiny novejsi radic.

Mam dojem, ze to bude tim, tato deska - BIOS neumi LBA mod, tekze vidi partition jen do 800 MB.

ted nevim, nebo mozna jen 500 MB, uz je to pekna doba, uz si presne nevzpominam...

LBA mód je od 8GB ne 800MB !!!

Psal jsem, ze ta jeho zakladni deska pravdepodobne NEMA LBA mod, ne ze LBA je do 800 MB.

mno psal jste : " BIOS neumi LBA mod, tekze vidi partition jen do 800 MB ". Z toho jsem usoudil, že myslíte, že na to, aby viděl víc než 800MB musí BIOS umět LBA...

uf, a nebylo to tak, drive, ze desky bez LBA neumely velke disky? Nerad bych si ted rval do stroje desku s 486 kou, abych si to overil.

BIOS musí umět LBA aby viděl disky větší než 8GB a vy jste napsal 800MB. o to mi šlo.jinak s Vámi souhlasim.

chvilku jsem patral na netu, abych si osvezil jak to tedy je...

CHS - normal - podpora HD jen do 504 MB (tady jsem mel na mysli ty stary desky)
LBA - podpora od 504 MB do 8 GB
LBA s podporou Int13h Ext. - moznost prekroceni hranice 8 GB

viz. BIOS a režimy Normal, CHS, LBA http://www.adminxp.cz/hardware/index.php?act=view&aid=129

hmmm, pokud to tak mají napsáno, tak to mají blbě...sorry že to takhle píšu ale je to fakt...
dovolím si vložit pár odstavců v angličtině...

1)  Extended CHS, also called ECHS or large mode in some BIOSes, uses BIOS translation to get around the 504MiB size barrier inherent in standard CHS mode. It's kind of amusing to realize this, but the BIOS translation that is usually used to get around the 504 MiB barrier is not a great innovation of any sort. In fact, it's basically a hack.  It's a trick that is employed to get around a problem.

The idea behind translation is as follows. Recall that the 504 MiB barrier is a combination of the limitations of the IDE/ATA standard and the BIOS Int 13h routines, due to the different limits they place on the numbers of cylinders, heads and sectors allowed for a drive...

2) Regular IDE/ATA adressing is done by specifying a cylinder, head and sector address where the data that is required resides. Extended CHS adressing adds a translation step that changes the way the geometry appears in order to break the 504 MiB barrier, but the addressing is still done in terms of cylinder, head and sector numbers (they are just translated one or more times before they get to the actual disk itself).

In contrast, logical block addressing or LBA involves a totally new way of addressing sectors. Instead of referring to a cylinder, head and sector number, each sector is instead assigned a unique "sector number". In essence, the sectors are numbered 0, 1, 2, etc. up to (N-1), where N is the number of sectors on the disk.

A drive using LBA is not subject to the 504 MiB disk size barrier, however there has been a great deal of confusion regarding LBA and what it does. In particular, a lot of people think that it is the LBA addressing that "gets around the 504 MiB barrier". Strictly speaking, this is inaccurate. It isn't the LBA that is getting around the barrier, because LBA is just a different way of addressing the same geometry; if you were still limited to 1,024 cylinders, 16 heads and 63 sectors, you would still have logical sectors numbered 0, 1, 2, etc. up to 1,032,191, and you would still be stuck with 504 MiB...

mám-li to shrnout, tak:

1) CHS do 504MiB/528MB
2) Extended CHS do 7.88GiB/8.46GB
3) LBA nad tuto hranici. Problém je v tom, že LBA funguje od 504/528, ale není vyžadováno, protože vyžadováno je až od té kapacity, kde končí i možnosti extended CHS...

S pozdravem Jan Šustr

PS: reseni vzdy bylo vytvorit 1. partition co slo cca 800 MB a 2. partition jako zbytek (C: D:), nebo na strankach vyrobce daneho disku, lze stahnout softik, kterej se nahraje do MBR na HD a ten zajistuje softwarovou podporu "velkych disku".
3. moznost nepouzivat OS jako M$ DOS, kterej sosa informace o hardware z BIOSu, ale pozit jinej OS napr. Novell NetWare; Linux... ktery uplne obchazi nastaveni BIOSu a vubec ho nezajima, jestli je vubec BIOSem detekovan a najde si ho sam.
Resil jsem problem, jak narvat 40 GB HD do staryho Pentaka, kterej sice mel LBA, ale umel partition jen do 2 GB. Protoze se jednalo o server na NetWaru, tak jsem jej nemel vubec nastaven v BIOSu a mel jsem tam jako primary master 800MB HD, kterej byl systemovy a ten 40GB si nesel a mountoval system jiz sam jako datovy svazek. Novell ma podporu jedne partiton az do 2 TB (2000 GB), takze by se mohli vyrobci HD snazit

Takže: zřejmě by pomohlo i rozdělení disku, ale vyzkoušel jsem ten softík (jmenuje se to MaxBlast3), a ten pomohl.

Děkuji touto cestou všem za jejich rady a názory, které v tomto případě přinesky kladný výsledek.

vemme si dva extremy. 1. disk s milionem ploten, ktery ma na kazde plotne jeden Byte a pak 2. disk, ktery ma jednu plotnu a na ni milion Bytu. Za jednu otacku precte 1. disk 1MB, kdezto druhy mnohem mene, ohdadem tam 10-50kB. Z toho jsou videt 2 veci, ktere v clanku nebyly zmineny. Pro streamovani velkych souboru je lepsi (pri stejne kapacite a otackach) vice ploten a mensi hustota zaznamu, pro servery naopak vetsi hustota zaznamu, protoze 1. disk ma pristupovou dobu min. celou jednu otacku, kdezto 2. ji muze mit kratsi. Pouceni? Podle me je nejlepsi kompromis, tak 2-4 plotny, mene muze mit dost malou prenosovou rychlost, vice naopak vetsi latenci. Vlozis to autore do tveho jinak dobreho clanku? 

neviem ale asi nepoznáš zákon trhu

rád by som ťa videl vyrábať disk s väčším počtom platní

treba na každú platnňu čítaciu hlavičku a to predražuje výrobu

preto výrobcovia idú na 1-2 platne a zvyšujú hustotu záznamu

Ja se nebavim o trhu, ale vykonu a rychlosti HDD.

ja si nemyslim ze tvoja teoria je spravna, pretoze hlavicky pre kazdu platnu sa nepohybuju nezavisle od seba, ale su na pevno spojene. Takze aj keby mal disk milion platni, tak by precital rovnako , ako disk s jednou platnou (s rovnakym poctom dat na platnu). V tvojom priklade by praveze naopak mal vyssi vykon disk s jednou plantou, kedze ma vyssiu hustotu dat na platnu.

Více ploten a hlaviček také znamená větší riziko poruchy. A těch pár ušetřených sekund za případnou reklamaci nestojí. Navíc dnešní disky časo odcházejí těsně po záruce.

Nejenom zákon trhu, ale taky fyziku. Jak by to asi bylo veliké? Jak moc by se to zahřívalo a hlučelo? Jak silné motory by byly potřeba? Takže díky, ale mít disk s padesáti plotnami a sto hlavičkami poháněný motorem ze sekačky a chlazený klimatizací teda fakt nemusím.

Až na to, že při zápisu nebo čtení je v jeden okamžik aktivní pouze jedna hlavička, ať jich má disk třeba deset.

Presne tak - cim vic ploten a hlav, tim pomalejsi disk, tim vic se zahriva, tim dyl se roztaci a tim rychlejs jde do haje

Panove, musel vam to uz nekdo rict. Vsichni jste mimo:

1)hlavicky se skutecne pohybujou stejne, ale u modernich disku umeji cist a zapisovat vsechny najednou, protoze jednotlive clustery jsou nad sebou na vsech plotnach.

2) ja nechci kounstruovat disk s milionem ploten, to byl extremni teoreticky priklad, ktery mel ukazat, ze cim vice ploten, tim rychlejsi bust (stream) read/write.

Jeste nekdo ma k moji teorii nejakou podobne intelignetni pripominku, jako ostatni? co na to autor?

ad 1) Není pravda, v jednu chvíli může být "aktivní" pouze jedna hlava. také není pravda, že clustery se stejným číslem (takto jste to asi myslel ???) jsou nad sebou...např. cluster 1 cylindru 50 hlavy 1 není nad clusterem 1 cylindru 50 hlavy 2....to by totiž znamenalo, že aby disk přečetl tyto dva sektory, musel by čekat celou otáčku, což je nepřijatelné (kvůli výkonu)...proto je tam posun tak, aby při "dočtení" clusteru 1 cylindru 50 hlavy 1 a po zpracování informací (+ aktivace další hlavy) byla hlava právě nad clusterem 1 následující hlavy... tomuto posunu se říká head skewing a podobně existuje i cylinder skewing...
ad 2) Vy ale počítáte s tím, že aktivace další hlavy trvá 0 časových jednotek (obecně). to ale není pravda, trvá to +- 1ms....zkuste Vaší teorii propočítat znova a s každou změnou hlavy přičtěte 1ms navíc....a uvidíte, co vám vyjde...

nemas pravdu, clustery jsou nad sebou na vsech plotnach zaroven, takze ty hlavicky VZDY(!!) zapisuji najednou, proto cim vice ploten, tim rychlejsi disk

A to ti řekl kdo? Podíváš-li se do jakékoliv recenze, uvidíš, že rychlost sekvenčních přístupů je u disků s jednou, dvěma, třemi nebo kolika chceš plotnami úplně stejná! Konkrétně třeba zde recenze - http://www.xbitlabs.com/articles/storage/display/13-idehdd-roundup.html. Recenzují tam disky IBM 120GXP, které mají 40GB plotny, v testu je 80GB model (2 plotny / 4 hlavičky) a 120GB model (3 plotny / 6 hlaviček). A výsledky jsou stejné! Takže tvoje teorie se právě rozpadla.

Zajimavy a detailni clanek, bohuzel az na subjektivni vymysly autora, konkretne to vnucovani, ze se ma CDROMka praskat k HDD apod. cunarny. Clovece, existuje rada mechanik (osobne zkusenost treba s Pioneery), ktere si neporadi s Multiblock transferem (nebo jak se tomu nadava) a pak kdyz je ta mechanika prisata na stejnem kabelu s HDD, tak pri ukladani dat z CDROMky na tento HDD dochazi k nahodnym modifikacim obsahu (tusim ze k zprehazeni posloupnosti sektoru)! Fuj, nez jsem na to prisel, zbyztecne jsem reklamoval CDROMku, ponicil si nekolik souboru a stravil furu casu experimentovanim... a pak prijde saboter a jeste to vnucuje narodu! CDROMku na spolecnem spagatu s HDD nikdy vice (a nejen kvuli popsanemu nedostatku)!

No fajn... A jak zapojíš 3 disky + 1 CD-ROM??? Rada - další řadič do PCI je taky na nic, neb jsou všechny plný... No, tak jak to zapojíš???

Uplne jednoduse, vsechny dnesni desky s trochu nadstandardni vybavou maji dneska RAID, takze soupnu dva disky na RAID a zbytek na mastery standardniho IDE.

asi si nemyslel RAID ale pridavny radic, ktery sice RAID podporovat muze ale tento pripad je uplne na hovn_.

Myslel jsem RAID, ktery je dnes vetsinou integrovan primo na desce.

Ty myslis tu softwarovou prisernost?

porad lepsi nez dratem do oka ... ja sice mam RAID radic od Promise do PCI, ale predtim jsem mel integrovany RAID a tak strasne to zase nebylo.

Zdar noooo tak ne ze by to bylo zle napsano, ale vyhrady bych male mel.... za prve stare disky uz dnes malo kdy pripojime na nove rozhrani........ neni dobre se porad otacet za historii ..... za druhe prave opacna strana problemu je ta ze, kdyz vezmete stare PC  a date do nej disk nad 20 GB malo kdy se vam tento disk povede nahodit ( bereme li tuto hodnotu v GB jako extremni pro pocitac priblizne vyroben kolem roku 2000 a jeho tehdejsi moznosti sic v teto dobe ??? kazdy jen cetl o techto diskach   40 GB atd.. ) Snazite se rict to ze kdyz vezmu dejme tomu disk o velikosti 60 GB a nabehnu s nim do PC  kde figuruje 500 Mhz Celeron a jeden z prvnich ATA/33 ze bude fungovat ? no nevim ja sem mel mnoho moznosti tyto bastli vyzkouset a neni to nic cim bych se chtel zabyvat je to totiz nesmysl. Clovek ktery potrebuje misto na diskovem poli potrebuje i vykon hodny k dobre funkci techto zarizeni ( mysleno vykon radice ) uvazime li uz jenom funkci na tomto kabelu ktera zaznamenala mnohe zmeny ( treba mnohym znas kteri pocitace skladaji uz probehl rukama velmi stary disk a po pripojeni k novemu PC jme zjistili ze disk se chova jako koule na noze a v mnoha pripadech ho nebyl BIOS ani schopen ho radne detekovat a oznacit Model disku.....  Takze me doporuceni lidem kteri se zabivaji popisem techto veci je ... procist si specifikace zarizeni a pokud mozno zjistovat chovani techto zarizeni z minulosti a soucasnosti...... Dik Sprymar

Mam tu na dvou strojich (deska pro Pentia, CPU Cyrix P166 a P133) disk 80 Gb. Je pravda, ze to nejde snadno - BIOS se pri autodetekci zarazi a nevericne zira.

Ale jinak to slape naprosto bez problemu - akorat staci ten disk zakazat v BIOSu. Radic uz si snim poradi (jako UDMA2).

Rakze to neni tak jednoduche jak se zda.

chtel bych videt desku s Celerem 500 a s "jednim z prvnich ATA/33" radicu!!! Pocitac s C500 pocitam by mohl zvladnout disky do hranice 32GB, a s upgradem BIOSu mozna i vetsi. Jinak si kup pridavny radic a dej si tam treba 250GB disk, potrebujes na to jen 486 s PCI slotem

No ja mam Celer 400@500 v Socket 370, desku SOYO a po upgradu BIOSu ma udajne podporovat disky vetsi nez 80GB. Jinak bez problemu jede s 20 a 40 GB disky. A Uz na 486 sem provozoval disky pres 2 Giga...ale ty desky umely LBA. Ale ze by to nejake Pentium neumelo???Snad ty uplne prvni desky, ale spis pochybuju...

príspevok bol vymazaný, redakcia

Me na pentiu 166 mmx (deska nejaka fic ???)funguje 40GB disk a naopak v novim pocitaci - athlon 1800+ disk 100MB. Tak bych rek, ze ta kompatibilita docela funguje.

Článek mi připadá, že je napsán pro lidi, kteří v životě neměli v ruce HDD ani CD-ROM mechaniku a jsou se znalostmi na úrovni článku "člověk pro každého". Naprosto neznalým lidem detaily nic neřeknou a znalejšího člověk se nedozví nic nového či zajímavého ...

No nic, budiž ...

Docela dobrej clanek na osvezeni pameti. Zajimalo by me jestli kdyz na jednom kanalu mam treba disk co jede v Ultra-DMA 5 jako master a ZIPku co jede jen v PIO4 jako slave, jestli kdyz zrovna nekopiruju z disku na ZIP, nebo opacne ta ZIPka muze disk brzdit. Drive sem slysel, ze se to nema tak zapojovat, ale ted uz nevim.

Je to tak, ze v kazdem pripade se zadost o prenos dat vzdy prenasi pomalu, cili stejne u ZIP s PIO4 jako u HDD s UDMA5, ale nasledny datovy blok uz potom jede pokazde jinak. Diky tomu je vubec mozna spoluprace napr. UDMA5 zarizeni s PIO1 zarizenim, proste ten i ten "hloupejsi" na ksande, rozumi povelum a cizich dat si proste nevsima. Cili, jak to popisujes je to jedno a bude to rychle, ale je tu jedno ale, starsi verze ovladacu IDE disku (tusim ze to byly orig. ovladace ve Win98 a nizsich od MS) nekdy neumoznuji kombinovat UDMA mod s PIO modem na jedne ksande (netusim proc, protoze INTEL driver s tim nema problem) a pak je to skutecne vzdy pomalejsi. Jina situace je pochopitelne kdyz prenasite data do obou zarizeni najednou (resp. napr. mezi nimi), potom totiz kdyz napr. PIO4 disk pojede naplno, tj. 16MB/s a zaroven tim vytizi sbernici na 100% (tedy kdyz ji zrovna dostane pridelenou) a obdobne se bude chovat i UDMA5 disk, tak v praxi se bude zatez delit v pomeru dle pomeru delky souvisle prenasenych bloku dat (ktere jsou obvykle stejne, tj. maximalni), resp. pomeru zabraneho casu, z toho plyne, ze realna prumerna rychlost se potom bude delit dle vzorce v=v1*v2/(v1+v2), tj. bude cca 13.8 MB/s.

Diky za vysvetleni, shodou okolnosti jsem si ted cetl u Intelu o IAA a tam mi potvrdili co si rikal.

může mi někdo říct, kde se uvádí jednotlivá hustota záznamu disku, nikdy sem to v žádném ceníku neviděl?? děkuji

Hustotou zaznamu se prodejci disku nechlubi. Musis si ji zjistit na strankach vyrobce nebo v prirucce k disku. Ale pokud si vyberes HDD urcite rady, ma v naproste vetsine ve vsech velikostech stejnou hustotu zaznamu, velikost disku se zvysuje poctem ploten. Ty nejnovejsi disky maji myslim 60 GB/plotna, starsi 40 GB atd, takze treba ve starsi 60 GB Barracude IV mas pri hustote zaznamu 40 GB/plotna (tzn 20 GB na kazde strane) celkem 2 plotny a 3 hlavicky, pricemz jedna plotna se vyuziva pouze z jedne strany.

Do diskuze - a do článku je podle mě třeba doplnit jednu maličkost, kterou tady všichni opoměli - firmware (disku).Jak už v diskuzi padlo, zapisovaní na disk není tak úplně jednoduché.Nejpve by asi slušela poznaámka, že disky se (na rozdíl od CD) plní od kraje ploten.
Svazek hlav vytvoří při jedné otáčce jednu stopu.A co dál? No jistě, přejde na další - jenže než svazek hlav vystaví, disk se pootočí, takže je záhodno, aby (pro čtení) začínala další stopa o pár sektorů dál... a na další stopě zase... a zase.A pak se už na zbytek stopy další soubor nevejde a tak začne na následující...Jenže...Teď máme hlavy někde uvnitř svazku disků a jdeme zpátky a ouha!Než by se disk pootočil pod hlavy, trvalo by to podstatně déle, kdyby byl optimalizovaný jen v jednom směru.A tak nastupuje firmware, který optimalizuje - posouvá začátky stop a vynechává místa pro "zpětný chod" - zápis (a čtení) od středu ke kraji - jinak by to zase trvalo moc dlouho, než by se hlavy přesunuly zase na začátek - na vynechané a vymazané "díry".A do toho filozofie o praktickém zaplnění disku a pravděpodobnosti umístění nejpoužívanějších souboru (aby právě váš disk uživatelé shledali nejrychlejším)...zkuste si zateoretizovat, na kterém místě je vlastně disk nejrychlejší...a umístění výlučných stop (MBR,FAT) a jejich (časová) dostupnost ...no a navenek se disk tváří pěkně standartizovaně - jinak by se v tom prase vyznalo.A tak teď už víte proč disk se stejnýma plotnama od IBM a stejnýma hlavičkama od Seagatu firmy X má poněkud odlišné parametry než hardwarově stejný disk firmy Y - klíčem je firmware (a jak se taky může položit a proč vždycky neplatí "selský rozum" a taky budete trochu líp vidět výrobcům "do kuchyně").

Rád bych poprosil o radu,mám XP Professional,Chipset Via KT 266 Pro 2-A a pořád se mi nechce rozjet Ultra Dma na Seagate Barracudě IV,zkoušel jsem nejnovější ovladače via 4 in 1 ale furt nic a teď mě to ani nepustilo do Windows takže nové nejdou nainstalovat! Disk mi běží pořád v Pio modu na Primárním řadiči a sekundární řadič je na UDMA.Chtěl jsem nainstalovat řadič přímo od výrobce a systém ukončil instalaci s hláškou,že nemám Amd,ale přece mám Amd napsané v systému.Poraďíte mi ???? Já už fakt nevím ten disk jede strašně pomalu a jak kopíruji z Cd romky tak to taky strašně brzdí.Mimochodem film 700 Mb z hardu na hard mi kopčí za 4 minuty!!! Předem děkuji za kladné vyřešení!!!

vyresetujte BIOS. pokud nepomůže, dejte disk na sekundární kanál - pokud bude i na sekundárním kanále jako PIO, zkuste stáhnout utilitu od výrobce www.seagate.com , která otestuje, jestli je disk nastaven jako udma mode 5 compatible...pokud jste s tím diskem nic takového jako změna udma mode compatible z diskety nedělal, neměl by v tomhle být ale problém...takže pokud je disk i na sekundárním kanále jako pio, je vadný a reklamovat (možno rpo jistotu zkusit ještě v uplně jiném pc - pokud možno jiná chipová sada atd...)
pokud disk na sekundárním kanále jede bez problémů na dma, bude problém ve windows nebo je vadný řadič na desce