Vše, co jste kdy chtěli vědět o pevném disku - 1. část

Diskuze čtenářů k článku

moen  |  21. 09. 2007 01:27

po letech a porad dobry, kvalitne ulezely clanek ... (-;

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jk  |  13. 04. 2008 00:21

Souhlas, a zmizeli štourali :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pall  |  23. 01. 2007 13:56

Dík

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Alinor  |  04. 12. 2003 22:34

no mě by třeba právě zajímalo jaký je rozdíl třeba mezi Large/LBA nastavení v Biosu, na co to má vliv a co  přesně to znamená?
díky

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Honza Šustr  |  08. 12. 2003 19:49

large se používá od cca 500mb do 8.4gb (je to taková nadstavba nad chs)
lba se používá pro disky nad 8.4gb a sektory čísluje popořadě, ne jako chs

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Miloslav Ponkrác  |  24. 04. 2003 19:56

Článek byl moc pěkný, děkuji.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Radek Sykora  |  24. 04. 2003 00:29

Cao.

Musim oponovat se stavem cache. Podle mych informaci je zaruceno, ze kdyz disk rekne, ze je neco zapsano tak to zapsano je! Proste ma dost energie na to, aby to zapsal, i kdyz mu ustrihneme stavu. Jeden z duvodu proc nejsou vetsi cache je prave tento problem. V opacnem pripade by v kernelu musely byt drsne hacky, ktere by to osetrovaly. O nicem takovem nevim.

Radek Sykora

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
lacola  |  24. 04. 2003 07:27

I data z 8MB cache?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
MM_tank  |  24. 04. 2003 16:44

to se mi tedy silně nezdá, disk sám nemá žádný záložní zdroj případně baterii kondenzátorů - a pokud "dojde štáva" "vyžere" kondíky ve zdroji a na desce během pár desetin sekundy vlastní počítač - a až potom vlastně disk zjistí že není "štáva". Bez elektriky toho moc nezapíše je rád když stihne zaparkovat

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Mark  |  23. 04. 2003 23:04

a co starej disk co nema propojku - jde pouzit se zarizenim s propojkou? Treba s CDckem???

A s tim me zajima - zda na radice u PC 386 slo take pripojit dve zarizeni za sebou. Je to pravidlo?

Diky  M

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Šustr  |  24. 04. 2003 00:05

na ten řadič u 386 asi 2 disky nepřipojíte .
tak do roku 1993 se dělaly jen řadiče pro jedno zařízení, pak už se dělaly na dvě...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Alda  |  08. 12. 2003 13:37

Jojo.. taky mam nekde doma dva takovy disky.Hele ze jsou to SEAGATE, nebo CONNER (ci jak se to jmenovalo...) ?Ty maj propojky taky, ale na desce a neni tam napsany MA,SL,CS,  ale neco jako DS_  .... atd. uz nevim z hlavy.Ale s CD-ROMkou mi fachaly oba.Dokonce i na 386.A to mam doma jeste i jednu desku 286 v provedeni (temer) dnesnim (s radicama, portama a dokonce i vestavenejma 640kb pameti !!!) a ten radic mi tam vzdycky bral DVE zarizeni....  HDD+CD-ROM.Takze si nemyslim ze se IDE radice pro dve zarizeni na kanal delaly aaaz po 1993 (mam doma nekolik 386 a vsechny zerou dva disky... i kdyz... sakr, jak stary je vlastne to moje muzeum ?? ..hmmm..Jo tak mne napada... pokud mate neco zajimaveho, a hlavne STAREHO a funkcniho a vali se vam TO doma, tak piste na: rackman@seznam.cz  !!!!!Beru vsechno do 486DX2 !!!!).Hezkej den lidi...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Mr. No.  |  23. 04. 2003 21:34

Tenhle článek nic objevnýho nepřines...Napsali ste tam to co většina ví, nebo se dovtípěj.

Proč ste vynechali SATA ? A nebo SCSI ? (To by bylo 5x zajímavější!)

Proč se mi zdá že ten článek popisuje technologii 5 let starou?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Šustr  |  23. 04. 2003 23:59

Dobrý den.

1) něco asi přinesl, viz kladné ohlasy výše...
2) viz výše - článek není o SATA ani o SCSI, a to platí i pro pokračování které teprve vyjde...
3) možná jste si nevšiml, ale tento článek NENÍ o rozhraní, jímž komunikuje disk se zbytkem PC a tudíž nemůže být o SCSI ani o SATA, protože není ani o IDE/ATA...to bude až pokračování...
4) možná proto, že takhle disk funguje a v podstatě i vypadá už několik (desítek) let...rozdíl je jen v postupné miniaturizaci a ve zvyšování rychlosti...

S pozdravem Jan Šustr

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pavel Wisman  |  24. 04. 2003 14:29

ad 3) jestlize se zminujete o 80zilovem kabelu a text doprovazite obrazky o konektoru IDE, tak uz to proste i o rozhrani je... a stejne jako si zaslouzilo zminku (nerikam, to nejak podrobne rozvadet) IDE, tak jste se mohl zminit i o SCSI nebo SATA, obzvlast, kdyz se jim prisuzuje vetsi budoucnost.

ad 4) a taky hustota zaznamu, zmena materialu, ruzne druhy hlavicek a jejich fyzickeho pristupu (napr. nyni pouzivany GMR)...

ale jinak je clanek zajimavy a dobre shrnuty... :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Šustr  |  24. 04. 2003 18:10

ad 3) o ide/ata bude pokračování.
ad 4) njn, ale to, co jste tady vyjmenoval by samotné vystačilo na další článek...a navíc by to asi bylo pro většinu lidí nezajímavé...

S pozdravem Jan Šustr

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
kema  |  25. 04. 2003 00:39

Honzo, nenech se otrávit rýpaly, jako je ten nad tebou, sice jim "nic objevnýho nepřines", ale sami by nesesmolili ani jeden odstavec. Myslím, že pro normálního člověka je to velmi srozumitelně napsáno a pokud i další články budou podobné, bude to super. Ale i já bych se přece jenom přimlouval za SCSI a SATA, ne že bych to přímo já potřeboval ,ale spoustu lidí to prostě zajímá. Kdyby na to nějaký článek časem vyšel, myslím, že by sklidil úspěch.
Zdraví Kema

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pepuska  |  23. 04. 2003 21:13

Mozna by stalo za to jeste zminit skutecnost, ze nekdy se proste nepodari rozchodit dva disky na spolecnem kabelu i kdyz kazdy sam beha bez problemu. Je to zpusobeno obvykle patrne radicem, ktery neni schopen prepnuti na spolecny mod disku. Konkretne mam tento problem pri spojeni disku od Seagate, kdy jeden je ATA-II a druhy ATA-IV, oba Baracudy. Podotykam ze deska je od Intelu s posledni dostupnou verzi BIOSU. Takze pokud neco nefunguje, skutecne se muze stat, ze ani nikdy nebude....

Pro Clarka: Kdyby se v diskuzich objevovalo vic lidi s Vasim nadhledem, byl by svet o dost veselejsi :)) Dle receneho patrime oba do kategorie pametniku...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
smok  |  23. 04. 2003 18:56

Dochází k několikanásobnému překladu adresy dat - z aplikace do operačního systému, dále do BIOSu a do elektroniky disku.

<b>
Tak nie :) do biosu sa to naozaj nepredava. Vsetky operacne systemy maju totiz vlastne drivery. (DOS&Co. NIE su operacne systemy).
cez int 13h sa uz dnes cita iba boot sektor a par dalsich, potom sa natihne disk driver.
</b>

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Šustr  |  23. 04. 2003 20:11

ano, máte pravdu, ale berte v úvahu, že ten článek je pro normálního člověka, který neví nic o int13h...kdybych se zmínil o tomhle, tak se taky můžu zmínit o extensions, lba, block mode, chs atd atd.... (a to beru jen věci, které s tímhle víceméně souvisí...).

S pozdarvem Jan Šustr

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Clarke  |  23. 04. 2003 14:15

Kdyz jsme tady sami fandove HD, nemate nekdo zbytecnej 8-bitovy MFM radic do ISA slotu? Nemohu jej jiz nekolik let sehnat. Mam 16-ti bitovej MFM, ale je mi k nicemu, protoze ho do 8bitoveho ISA slotu v IBM XT nemohu rozjet. Tedy zkousel jsem to, ale fungovala mi jen disketovka.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pepuska  |  23. 04. 2003 20:59

Nektere karty skutecne byly schopne fungovat i v osmibitovem slotu, i kdyz byly 16-bitove (konkretne VGAcka od Tridentu, jestli jeste nekdo z teto diskuze vi o cem je rec).

Taky bych doporucoval zkontrolovat, jestli nemate nahodou misto MFMka nekterou z komponent pro RLL. Je to dosti bezna chyba, sbernice jsou co se tyce kabelaze identicke, ale nefunguje to. To se jeste predpokladalo, ze skladaci PC budou umet i cist, ale potom se preslo na nezamenitelne konektory, kdy jedinou nezbytnou kvalifikaci ke skladani PC je projit alespon do tretiho levelu od LEGA.

K tomu bych mel skutecnou perlicku: jeden z byvalych kolegu odpral MB unikatnim zpusobem - AGP grafiku narval do PCI slotu a pak to pustil :))))))))))))))))))))))))). Vubec mu nevadilo, ze nejdrive musel prevrtat diry v kejsu na distancni sloupky, protoze plastovy nebylo kam strcit :))))))))). Puvodne jsem tomu neveril, ale skutecne se to stalo.

Stejne tak jsem zazil jineho zoufalce, ktery narval kabel od monitoru do karty v pcku opacne. Myslite si, ze to neni mozne? Ale je, nebyl to jedinny pripad. Schvalne si to zkuste, piny na kabelu zustanou dokonce neporusene !!!!!! (samozreme budete mit na monitoru jenom par horizontalnich pruhu).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
lacola  |  24. 04. 2003 07:18

Ten monitor jsem nepochopil

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pepuska  |  24. 04. 2003 07:52

Konektor od monitoru je lichobeznikovy, tak aby uzivatel neudelal chybu pri jeho pripojovani k PC. Pokud se vsak budete alespon trochu snazit (u nekterych je to standardni chovani), tak se vam povede ho otocit o 180° a zasunout do karty na PC.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
admix  |  23. 04. 2003 12:22

Nazdar, kdyz uz jsme se tady tak sesli, tak bych rad rozpoutal jeste jednu hadku - kde kuci parkujou hlavicky disku? Ja mam za to, ze mimo, nekdo tvrdi, ze u vnitrniho okraje. Tak jak je to ve skotecnosti?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Šustr  |  23. 04. 2003 13:03

To záleží na výrobci disku. Podle mých informací má dnes v podstatě jen IBM (resp. dnes Hitachi) ty "packy", které uchytí rameno pryč z disku...proto taky IBM disky tak charakteristicky "cvaknou" při každém startu a vypnutí !!! Jinak oficiálně se to jmenuje load/unload head ramps a Hitachi to má dokonce patentovaný ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Clarke  |  23. 04. 2003 13:11

No mam nekolik otevrenych DH jako tezitko nebo dekoraci sveho pokoje, pote co pro nektere z nich napr. pad po schodech bylo asi vice G nez mohlo lozisko motoru zvladnout. Po rozdelani disku Quantum, Seagate, WD jsem mel hlavy vzdy zaparkovane na vnejsim okraji ploten, ale ne mimo. To jsem zkusil spodni a horni hlava se scvaknou k sobe a to byla potom sranda je tam narvat vsechny zpadky

Je to to nejspise tim, ze disk se musi zaparkovat i pri vypadku proudu, takze k okraji disku jsou vytlacenu odstredivou silou, ktera pusobi na hlavicky pusobenim virenim vzduchu, pote si u techto disku provedlo zaparkovani (zaaretovani) prichycenim ramenek hlav magnetem, nebo jsem videl s nad v Quantumech, takovou plastikovou pacicku na velmi slabe pruzine, ze kdyz v HD "prestalo foukat" a hlavy uz v te dobe byly tam kde mely byt, tak pruzinkou vychylena pacicka branila jakemukoli pohybu ramena s hlavami. Tech zpusobu parkovani asi existuje mnoho.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zaki  |  23. 04. 2003 13:13

Parkujou na vnitrni stope u vretene. Alespon to tak delal ten disk co jsem mel rozebrany.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Balvan  |  23. 04. 2003 20:10

Já měl rozebranej jenom nějakej 40 MB starej klump, a ten měl lavy na vnějším okraji, bej jakýkoliv aretace

(ale vono to vevnitř vypadalo spíš jako v disketovce, ty hlavy se asi šouraly přímo po povrchu, takže to ani nemůžu považovat za HDD dnešního typu ; -) )

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
admix  |  23. 04. 2003 21:08

Tak to jste me dostali - mel jsem za to, ze parkujou mimo ... bylo by to logicky, protoze kdyby mi treba vypnutej spadnul blbe na bok, tak se ty hlavy mohly svezt po povrchu a adiee :) Ale vzhledem k tomu magnetu co je tam drzi ... a pravda je, ze se ty hlavy secvaknou => asi fakt parkujou kdesi na plotnach
Ad IBM - moj WD pri startu/vypnuti taky klape

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Kessa  |  23. 04. 2003 11:36

Především chci autorovi poděkovat za článek, kterej mně - jako celkem vzdělanýmu laikovi, nikoli však insiderovi - srozumitelně přiblížil, co se děje tam, kam já se nikdy nepodívám. Protože 80pinový kabely mě zajímají asi tak stejně jako 80letý báby.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Šustr  |  23. 04. 2003 12:00

Díky !!!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Ivo  |  23. 04. 2003 10:49

plavou jen asi 15 nm - viz např. http://www.maxtor.com/en/technologies/magnetic_media/index.htm. Kdysi ovšem nejspíš plavaly výše.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin  |  23. 04. 2003 09:48

Jenom poznámka ke Cable Select. Tato propojka určuje, že rozdělení Mater - Slave se provede podle pozice disku na kabelu (na konci je Master, uprostřed Slave). Je nutné mít speciální kabel, který už většinou má popsané jednotlivé konektory (např. Master, Slave, Board, nebo podobně). Tento způsob rozdělení Master-Slave používá odjakživa ve svých počítačích např. Compaq (dnes HP) a pravděpodobně i jiní značkoví výrobci.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Arim  |  23. 04. 2003 13:46

To je zajimave, a kdyz vemu jeden disk Seagate Baraccuda ATA 4 60GB a nastavim na nem CS a jednou ho dam doprostred a jednou na konec (kabel na sobe ma napis BOARD,MASTER,SLAVE), tak vzdy bude MASTER

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
radek  |  23. 04. 2003 09:11

Docela by me zajimalo, kdo a kdy prisel s temi prisernymi kabely pro 5 a 12 Voltu, jsou v kazdem snad i 20 let starem PC, blbe se s nima pracuje a vubec je nemam rad . Ale jinak zajimavy clanek. Diky.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Sherakean  |  23. 04. 2003 09:41

Jo, si taky myslim, ze pri prechodu treba na ATX bednu mohli udelat trochu coro moro s vnitrni realizaci..pocitace se super vyviji z hlediska vykonu, atd...ale co se tyce prace pri sestavovani, tak je to cim dal tim stejny... (

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
zvedavec  |  23. 04. 2003 09:59

Ale tak negativne bych to nevidel. V dnesni hekticke a silene dobe mame aspon nejake jistoty.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Eso  |  23. 04. 2003 18:02

Jo, tak s tim souhlasim.

Obcas se lamou (kabel vypadne z konektoru), nekdy nejdou vytahnout....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Informator  |  23. 04. 2003 22:19

A proč asi podle tebe dělali SATA? Dokonce budou podporovat i vytažení za chodu, ale snad až v Longhornech. Čau

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Miroslav Silhavy  |  23. 04. 2003 07:51

Cely clanek je psany pekne, jen by autor mel odstranit zminku, ze cable select funguje jen na 80-pin kabelu, to totiz neni vubec pravda.
Pokud se s tim autor drive nesetkal osobne, pak tedy budiz "dukazem", ze jumper Cable Select mely i disky z hodne drivejsich dob.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Šustr  |  23. 04. 2003 08:51

Nechtěl jsem zacházet do podrobností - dalo by se o tom tématu napsat mnohem více. Proto jsem nezmínil, že existují klasické 40-pinové kabely, které umí cable select. Není to ovšem standardní kabel a proto je lepší s tím nepočítat...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Miroslav Silhavy  |  23. 04. 2003 09:10

Ani v tomto nemáte zcela pravdu. Standardní kabel toto zvládá. Problém spíše byl v určitých dobách s tím, že disky a hojně také cdrom nepodporovaly tuto funkci správně. Ale kabel byl vždy zcela standardní.

Ale díky za odpověď!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Šustr  |  23. 04. 2003 09:17

Hmmm, myslím že se nedohodneme...opravdu si myslím, že STANDARDNÍ 40-pinový kabel nepodporuje cable select...ale možná máte pravdu...myslím že neexistuje nikdo kdo by nás rozsoudil...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Clarke  |  23. 04. 2003 12:13

Osobne jsem specialni 40zilovy (to ma jako o nekolik zil vice???) kabel nikdy nevidel, a pouzivam HD v prenosnem supliku nastaven Cable select a je mi jedno jakej kabel je pouzit. Disk se musi dohodnout s jinym Master zarizenim, ze tedy bude slavem, pokud zjisti, ze je sam nastavi se jako master. Drive byl nekdy problem, ze zarizeni ruznych vyrobcu se nedokazaly dohodnout a pak se ten disk nehlasil v horsim pripade nesli oba. Nezkousel jsem jak se chovaji dva HD na jednom kabelu oba jako Cable select, vite to nekdo?

Dale jen poznamku k tomu razeni disku na kabelu. U IDE je to celkem jedno na kterem konektoru je disk pripojen rozlisuje se to jumperem M/S, ale je pravidlem pokud je ke kabelu pripojen jediny disk, aby byl na konci kabelu. Zamezime tim stojatemu vlneni, ktere by mohlo v kabelu vzniknout jako na neukoncenem vedeni. Konec kabelu pro cast elektrickeho signalu tvoril "zrcadlo" a vracel by jej, tim by vznikly nezadouci interference, ktere by mohly komunikaci v kabelu rusit. Napr. SCSI disky museji mit konec kabelu obsazen a disk ma zapojene terminovaci rezistory, cele je dost podobne jako poc. sit Ethernet realizovana koax kabelem.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Šustr  |  23. 04. 2003 13:09

1) ne, více žil nemá - má "žílu" čislo 28 uzemněnou pro master a neuzemněnou pro slave (možná jsem to prohodil, sorry...)

2) nevidím problém proč by dva disky oba na cable select neměly spolu fungovat ??? Ten co bude na konci bude master a ten uprostřed slave....pokud je to 80-ti žlový kabel samozřejmě....jinak je to tuším přesně opačně  (myslím tím ten specialní 40-ti žilový kabel...)

S pozdravem Jan Šustr

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Arim  |  23. 04. 2003 13:42

No tak to ja taky nevidim duvod, proc by dva disky na jednom kabelu  na CS od ruznych vyrobcu spolu nemeli fungovat, presto se to velice casto stava, ze se prostenedohodnou jestli bude master ten nebo ten a na kabelu to vubec nezalezi, konec se osazoval pouze kvuli el. vlastnostem, viz prispevek vise, ale dnes uz to snad take moc neplati.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Clarke  |  23. 04. 2003 13:45

Ted jsem to zkousel

1. HD naswitchovanej jako CS na 80-zil kabelu se opravdu detekoval na krajnim konektoru Master a na prostrednim konektoru Slave.
Na 40-zil kabelu nebyl rozdil, kde byl zapojen vzdy se detekoval jako Master.
2. 2 HD na 80-zil kabelu oba SC, detekovali se: Master na kraji kabelu Slave uprostred.
3. Na kraji switch SL uprostred CS, disk na CS se nechce detekovat.

Castecne jste mel pravdu...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Miroslav Silhavy  |  23. 04. 2003 14:02

Já ještě dodám svoje zkušenosti:

1. Z různými 40pin kabely jsem se opravdu nesetkal
2. Když se disky/CD-ROM hádají, tak je nastavím OBA ručně. S kombinací jeden CS a druhý MA/SL nemám dobré zkušenosti.
3. Když se nehádají, dávám vždy CS, což jde dnes už snad na každém zařízení bez  problémů
4. Setkal jsem se s IDE raid řadičem, který bez problémů fungoval na 40pin kabelu (pochopitelne do UDMA33 max.), ale nebyl schopen nadetekovat dva disky, pokud nebyly CS, ale to byla jen jedniná zkušenost s tím, že by řadič ruční nastavení odmítal.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Lábus  |  29. 04. 2003 09:41

Jsem laik . Můžete mi někdo vysvětlit k čemu je vhodný 80 žilový kabel ide s 40 pinovým konektorem ? Dostal jsem ho k základové desce   Asus P4S8X 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Šustr  |  02. 05. 2003 22:33

Je potřeba pro UDMA mode 4 a vyšší, tedy u všech dnešních disků (aby jely na maximum)...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Stepan  |  23. 04. 2003 07:38

Autor mohl zminit Serial ATA.

Poznamka o tom, ze by jste se zapnutym diskem radeji nemeli hybat je trochu mimo- hybejte jak chcete, ale nebouchejte

  • zapnuty disk by mel vydrzet par [nektere mobilni az par stovek] G

  • vypnuty par stovek G

  • Ono to zni hodne, ale bouchnuti rohu disku o kamenou podlahu udela sok v radu tisicu a vic G (podle vysky, muzete to nekdo spocitat ;).

     

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Honza  |  23. 04. 2003 08:26

    Souhlas, autor se mohl aspon trosku zminit o SATA. K tem G pri narazu, pro predstavu (nekde jsem to cetl), pokud postavite HDD na jeho delsi bocni stranu na drevenou podlozku a povalite ho. Jeho vnitrni casti jsou timto "nicotnym" padem namahane priblizne 200G! Coz je kolikrat prave tolik, co vyrobce garantuje pro naraz ve vypnutem stavu. Takze bouchani o kamene podlahy urcite nedoporucuji

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jan Šustr  |  23. 04. 2003 08:49

    Dobrý den.

    Tento článek (ani jeho druhá část, která teprve vyjde) neměl za cíl informovat o SATA. Jinak souhlasím s tím , že jsem trochu přehnal tu větu o nehýbání s hdd při provozu - bylo to myšleno i pro starší disky a navíc opatrnosti není nikdy dost

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Honzík  |  23. 04. 2003 18:47

    Máš pravdu je článek, který hlavně informuje nás začínajicí nadšence.

    Podle mě je naprosto dostatečný a navíc bude mít pokračování. Já jsem vděčen za tyto informace a těším se na další díl. Určitě se najde spousta anomalii a různých, disku  které mají různé otáčky rozměry a pod. Ale je to lepší takhle všeobecně pro všechny. Studenti se holt musí podívat do skript a svoje dovednosti předvést u zkoušky.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Clarke  |  23. 04. 2003 11:52

    Souhlasim, jen doplnim pro obrazek, jak moc to je, astronauti pri navratu do atmosfery jsou v kabine pri brzdeni vystaveni cca 8 G a moc to asi prijemne neni. Lidske telo je schopno vydrzet pretizeni cca 8-10 G pak dochazi k poraneni patere

    Takze ty stovky G co musej hlavy disku vydrzet je celkem husty...

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    ufik  |  23. 04. 2003 13:16

    Trenovany clovek vydrzi kratkodobe i zrychleni kolem 15G. Vetsi pak ma za nasledek trvale poskozeni organismu. Jinak co vim,ta k v americe to jeden clovek zkousel a prezil zrychleni kolem 20G.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    8an  |  23. 04. 2003 15:44

    Trénovaný člověk asi jo, ale normální při 10G ztácí vědomí a 14G ho zabije. Ale na disk to jde přepočítávat těžko. Ale viděl jsem jeden disk (myslím Seagate), kterej měl zakulacené rohy a celý byl ještě v gumovém obalu (takže celý pak yl normálně hranatý). Ten by mohl zvládnou i pád na dlaždičky.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Myšel  |  24. 04. 2003 17:22

    20G? To byste musel hodně přidat..
    Šlo o experimenta NASA s použitím raketových saní. Odkaz nemám, leda zkusit starší ročníky L+K.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Bob  |  25. 04. 2003 01:44

    Z hlediska fyziky je dost jedno jestli na podložu dopadne HDD, nebo hlava člověka. Dlouhodobé přetížení (jednotky až 10 sekund případně více) člověk vydrží tak 8 G s anti G oblekem (zabraňujícím odkrvení hlavy) něco přes 10 G. Nárazy vyvolávají obrovská přetížení ovšem trvají jen zlomky sekund. G-metr v letadle kolikrát do přistání "natočí" např. max do 6 G a pak se i jemným drcnutím při dosedu div neutrhne např. 15 G. Když butete mít bouračku s autem možná také zažijete přetížení několikaset G a pravděpodobně to přežijete. To harddisk by to asi nepřežil.

     

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    tazi  |  23. 04. 2003 15:46

    Jo vydrži spoustu G ale zapoměl si pridat jeste za jaky casovy okamžik..... a v tom je drobec zadrhel...!

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Petrvvv  |  23. 04. 2003 19:04

    Seagate Barracuda V náraz povolený:

    za běhu :  2 milisekundy : 63 G

    vypnutý : 2 milisekundy : 350 G

    zdroj: pdf datasheet k disku.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    JirkaL  |  23. 04. 2003 06:44

    Článek s mi líbí, pouze ke kapitole "Propojky" bych měl výhrady.  

    Například si nemyslím, že propojky M a S jakkoli souvisí s výběrem konektoru na kabelu.

    Naopak nastavení propojek například určuje, který z disků bude použit jako bootovací.

    Je-li disk sám na kabelu, většinou se neosazuje žádná propojka - možná by to uměl někdo vysvětlit.

    Rád se nechám poučit od znalejších kolegů.                  

                                                                                                                             Jirka L.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jan Šustr  |  23. 04. 2003 08:45

    Dobrý den.

    Máte pravdu, ale to co jsem tam napsal o M a S je standardní rozvržení, které se ale samozřejmě nemusí dodržet...

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    TM  |  23. 04. 2003 09:02

    M = Master, tedy disk, který řídí komunikaci po kabelu, z tohoto disku se bootuje (některé BIOSy dovedou bootovat z jakéhokoli disku).

    S = Slave (otrok), při komunikaci se řídí Masterem, ale některé mainboardy dovedou pracovat s diskem Slave i když na stejném kabelu není Master

    Dále může být propojka Single. Obvykle je toto nastavení zvoleno, není-li propojka osazena. U některých výrobců je Single a Master totéž (elektronika je schopna stav rozlišit).

    Cable select funguje obvykle tak, že disk může být na kabelu sám (Master) nebo se Slavem - to je vhodné, pokud je na druhém konektoru šuplíček na disk.´Slyšel jsem, že tato poloha je určena pro speciální kabely, kde pak disk rozliší, zda má být Master nebo Slave (viděl už někdo takový kabel?).

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jan Šustr  |  23. 04. 2003 09:23

    Nemáte pravdu. Master nijak neřídí komunikaci na kanálu a slave mu není nijak podřízený. je to jenom dlouho používané nepřesné označení...

    ad vaše poslední věta: to umí všechny 80-žilové kabely a některé 40-žilové...

    S pozdravem Jan Šustr

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Sherakean  |  23. 04. 2003 10:13

    Taky si myslim, ze Master komunikaci ridit nemuze uz z principu......

    Dale si myslim, ze nezalezi, jestli je disk pripojeny na konec nebo stred kabelu - jde prece jen o sbernici a prave proto se pouziva oznaceni Master a Slave - Master ma vetsi prioritu, co se tyce pridelovani IDE kabelu (sbernice) - jiny rozdil nevim...

    Pokud ne, opravte me

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    MM_tank  |  24. 04. 2003 15:26

    k zapojení disku na kabel - u 40ceti žilového si nepamatuji problém ať byl master na konci či uprostřed. Často blbnul cable select zejména v kombinaci když druhé zařízení mělo napevno master nebo slave.

    U 80žilového disku by se mělo dodržovat master na konci slave uprostřed. Pokud disk nastavíte jinak než odpovídá jeho pozice na kabelu dochází často k poblémům zvlášť když je na kabelu ještě druhé zařízení. Protože jsem to osobně zažil dávám si pozor.

    MM_tank

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Petr Balas  |  23. 04. 2003 16:15

    Zkuste zapojit samotny disk (NE CDcko) jako slave a pak ze znova zmyslete nad svym tvrzenim. Jinak to ze master ma byt na konci a slave uprostred je blabol.. Nikdy jsem to nedodrzoval a nikdy jsem nemel sebemensi problemy. Neco jineho je SCSI kde musi byt terminator na konci.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    MM_tank  |  24. 04. 2003 15:27

    viz výše

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    baran  |  23. 04. 2003 12:31

    Kabel ktory ma pred krajnym konektorom preruseny jeden vodic, potom disku na tomto konektore priradi MASTER ak je ako Cable Select.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    bb  |  23. 04. 2003 13:32

    Kdysi se delaly kabliky s jednou zilou prerusenou mezi M a S, nevim ktery pin, prave kvuli CS, UATA kabely to zvladaji samy, M musi byt na konci.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jerry III  |  23. 04. 2003 03:33

    7,200 rpms maji v dnesni dobe stare disky, nove maj min. dvakrat tolik (15,000).

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    nekdo  |  23. 04. 2003 04:20

    Dnesni bezne (E)IDE disky maj 7200 nebo 5400 RPM, 15000 maj jen SCSI

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    SATAk  |  23. 04. 2003 12:02

    ....a slusnejsi S-ATA disky! Kdyz uz nekoho opravujete, tak poradne...

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Eagle  |  23. 04. 2003 12:59

    To by mě opravdu zajímalo, který slušnější S-ATA disk má víc než 7200 otáček za minutu...

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    bb  |  23. 04. 2003 13:27

    kdyz poradne tak poradne , nejrychlejsi SATA (WD Raptor) ma 10000rpm

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jerry III  |  23. 04. 2003 16:42

    Aha, a SCSI disky nejsou harddisky? Pokud je clanek jen o IDE discich tak by to tam mohlo byt napsano... Ale podle me veta "Rychlost otaceni ploten je u novych pevnych disku 7200 otacek za minutu" nerika nic o IDE discich, mozna by to stalo upresnit ze poradny disky maj dvakrat tolik a jen IDE pro setrilky se delaj pomaly (muj nejstarsi disk doma ma 10,000 otacek prestoze je 4 roky starej)...

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    zaza  |  23. 04. 2003 18:19

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    kema  |  23. 04. 2003 19:58

    Aha, už jsem pochopil, že tady jde o chlubílka, co má SCSI. Nicméně by ten chlubílek měl vědět, že SCSI disk není o tolik rychlejší než IDE disky a například boot WinXP trvá 15k rpm SCSI disku 2x déle než 8MB 7200rpm IDE disku!

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jerry III  |  24. 04. 2003 06:42

    Ale ja nemam SCSI kvuli rychlosti... Za prve, fyzicky sou ty disky vice mene nastejno (i kdyz takovy Fujitsu na SCSI preci jen nema mezi IDE konkurenci). Za druhe, SCSI sbernice je navrzena trosku lepe nez IDE (S-ATA je uz neco jineho, ale kdo je v dnesni dobe ma)... Za treti - na jeden radic mam pichlejch sest zarizeni, u IDE bych asi dost brecel... A za ctvrte (a to je ten hlavni duvod proc sem kupoval SCSI disky) - SCSI disky sou delany o dost kvalitnejc nez IDE. Sou staveny na provoz v serverech, 24/7 po nekolik let. To dnesni (a zvlast dnesni, viz zkracena zaruka) IDE disky proste nevydrzej...

    BTW hadej proc ten boot na SCSI radici trva tak dlouho... Zkus se podivat do nastaveni a kdyz si povypinas autodetekci vsech zarizeni (tak jak to urcite mas na IDE) tak se ta doba o dost zkrati... Na druhou stranu, kdyz podle toho jak dlouho trva incializace radicu soudis rychlost tak asi nema vyznam se s tebou vubec bavit (videls nekdy bootovat z velkych RAID poli? To je na kafco...).

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    kema  |  25. 04. 2003 00:31

    Tak za prvé, já jsem nemluvil o bootu BIOSu desky ani řadiče, ale o čistém bootu woken, kdy už řadič našel všechny zařízení. Jde mi o čistý boot, kdy na stejné mašině se stejným počtem disků jednou bootuje z IDE a jednou z SCSI (BTW na U320, o čemž si zřejmě zatím můžeš nechat jenom zdát).
    Za druhé, ta moje kritika nebyla vůči SCSI diskům, ale vůči tomu, že opovrhuješ těmi, kdo mají IDE disky. Napsat, že jenom staré disky mají 7200 otáček je pitomost, která se hned tak nevidí a to ví každý školák, který má počítač. Téměř všechny nové IDE disky mají 7200 rpm a spousta nových SCSI disků má 7200rpm (viz Seagate Barracuda). Naopak jen velmi málo disků ma 15k rpm, protože nejenom že jsou dražší, ale ani výkonově na tom nejsou o moc lépe než jejich 10k rpm kolegové a navíc jsou náročnější na chlazení.
    Tento článek vůbec byl psán spíše pro běžné uživatele, kteří v drtivé většině mají IDE disky, proto je článek orientován spíše na IDE, i když většina z popsaného platí i pro SCSI. Je pravděpodobné, že se o SCSI autor zmíní v některém z dalších článků.
    S výhodami SCSI zařízení vesměs souhlasím, jenom o té kvalitě IDE vs SCSI se dá polemizovat, je samozřejmé, že disk pro 10k rpm bude asi kvalitněji stavěný než 7200rpm disk, nicméně to neznamená, že musí déle vydržet. Vím o čem mluvím, protože s SCSI disky a serverovými deskami denně pracuji. Hlavní síla SCSI je v možnosti zapojení až 15 zařízení na kanál při daleko větší propustnosti sběrnice s menším zatížením procesoru. Dále nemá cenu se rozepisovat, dalo by to na celý článek.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    zaza  |  23. 04. 2003 09:40

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Hujer  |  23. 04. 2003 10:31

    Jo Jery II to je bedna... plna blbosti!

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor