O e-books se v současnosti mluví hodně jako o technologii. Na internetu však již nyní existují tisíce knih dostupných jako PDF, sekvence obrázků nebo HTML. Kde se dají takové knihy získat, k čemu jsou dobré a stojí to vůbec za to?
Z internetu se dnes dá stáhnout obrovské množství knih. Některé jsou kvalitní, některé jsou brak. Některé jsou v public domain, některé mají velmi restriktivní licence. Můžete se z nich učit matematiku nebo obdivovat eleganci klasiků literatury. Můžete je použít jako referenční příručku nebo si v nich přečíst, jaká je dvoutisící pětiset čtyřicátá druhá desetinná cifra odmocniny z osmi. Ty knihy tu jsou, nesou s sebou obrovské množství nejrůznějších a okamžitě zdarma dostupných znalostí, záleží jen na vás, jak s nimi naložíte. Drtivá většina je však samozřejmě v angličtině (za nimi následuje němčina a francouzština), takže pokud neovládáte jazyky, asi vás zklamu.
„Duchovním otcem projektu Guttenberg je Michael Hart, který se v roce 1971 rozhodl, že by bylo opravdu skvělé, kdyby bylo mnoho slavných a důležitých děl dostupných komukoliv po celém světě. Od té doby se k němu připojily stovky dobrovolníků, kteří sdílejí jeho vizi. Nyní, téměř o třicet let později, publikuje projekt Gutenberg průměrně jednu knihu denně!“ – Projekt Guttenberg: Často kladené otázky
Projekt Guttenberg je jedním z ohnisek úsilí přinést hodnotné knihy na web a na pevné disky počítačů domácností po celém světě. Sbírá převážně knihy, které jsou již v public domain (tzv. veřejném vlastnictví a tudíž se na ně nevztahuje copyright) a knihy, které jejich autor poskytl pod nějakou nerestriktivní licencí. Text je většinou nabízen jako obyčejný .txt a alternativně ve formátu archivu .zip. To má výhodu snadné manipulace, prohledávání, orientace v knize. Na druhé straně je třeba vzít si na pomoc nějaký rozumný textový editor, popř. i nastavit nějaký rozumný textový mód, jinak se vaše oči brzy unaví. K dispozici je jak online prohledávání databáze, tak rozsáhlý seznam v .txt, čítající něco přes 5000 knih. Nejsou to však pouhé skeny knih, ale měly by být i pečlivě zkontrolovány a upraveny, aby se v nich nevyskytovaly chyby.
Jiným místem, kde můžete snadno přijít k e-knihám a kde občas hledám texty z oblasti matematiky, fyziky a počítačové vědy, ačkoliv je dostupná i široká škála jiných témat, je Digitální knihovna univerzity v Pensylvánii Ne snad, že by všechny knihy byly umístěné na jejich serverech, spíše naopak, ale knihovní „kartotéka“ obsahuje přes 17 000 různých knih, všechny určitým způsobem dostupné online. Jedná se např. o formát PDF, který je, řekl bych, pro e-knihy velmi vhodný. Neméně často se ale můžete setkat s textem dostupným pouze jako html stránky na serveru. Ke stažení lze použít třeba wget, ale následná úprava stránek pro pohodlné čtení je velmi nesnadná. Snad nejhorší variantou (NAP.Edu) jsou pak knihy pouze skenované bez použití jakékoliv OCR, uložené jako .gif či .png obrázky jednotlivých stránek. Určitě nemusím vysvětlovat, proč je jejich offline prohledávání (natož fulltextové) velmi složité.
Ke stažení si opět můžeme vypomoci wgetem s omezením na určitý typ souborů. Některé knihovny, například sbírka historických matematických knih na Cornellu, však mají tak složitý systém zobrazování stránek, že je není možné jednoduše stáhnout. To považuji vzhledem k tomu, co e-knihy znamenají a jak se dají využívat, za velmi hloupé a nechci ani domýšlet, zda to není účelové opatření proti stahování k offline prohlížení. Každopádně např. pro ten Cornell nabízím čtenářům jednoduchý skript (GNU, bash, lynx), který vám knihy na disk stáhne. Postup pro ostatní archivy by měl být obdobný.
Když už jsem nakousl ty učebnice a knihy o vědě, těch najdete na internetu obrovské množství a hodně je hlavně knih o matematice. Bohužel je většina zaměřena na vysokoškolské studium a tak mají středoškoláci až do vyšších ročníků prostě smůlu. Učebnice pro střední či základní školy se objevují pouze jednotlivě a jsou to asi spíš takové pokusy nadšenců. Mnoho knih se dá nalézt pomocí Googlu a kolikrát narazíte na i na online verzi textu, který by podle copyrightového ustanovení asi vůbec online být neměl. Pak již záleží na dotyčném surfaři, jak se s tím vypořádá. Povedlo se mi ale „vygooglovat“ např. i knihovnu zaměřenou na studium literatury, Bibliomania.
Zpět k „normálním“ knihám, ještě zbývá zmínit projekt Internet Public Library. Jde o další rozcestník třídící odkazy do kategorií a poskytující vyhledávání podle různých kritérií. Odlišuje se hlavně tím, že nefunguje pouze jako adresář knih, ale má i sekci časopisů a odkazů na online dostupné sbírky informací, poměrně kvalitní weby věnující se různým tématům.
Otázkou tedy zůstává, má to cenu takové knihy stahovat? Těžko říci. Znám lidi, kteří tvrdí, že prostě nemohou číst dlouhý text na obrazovce monitoru. Na druhé straně mě to žádné potíže nečiní. Přesto ale mám často raději tištěnou knihu. Můj názor je takový, že pro učebnice a různé technické texty (v tom širším slova smyslu) je takováto možnost ideální a má nekonečnou hodnotu. Proč? Odpovědí je spousta: snadné fulltextové vyhledávání, dostupnost lidem po celém světě, snadné opravování chyb a nulová cena, která je pro šíření znalostí velmi důležitá. Jak ale s beletrií a vůbec veškerou ostatní literaturou? Občas to přijde vhod, když kniha v zemi čtenáře prostě v tištěné podobě dostupná není, ale jindy se zdá být užitečnost malá.
Musíme však mít na paměti i to, že tyto projekty neslouží jen k tomu, abychom si teď okamžitě mohli něco přečíst online. Hlavní motivací knihovny historických knih matematiky na Cornellu není dostupnost děl veřejnosti přes internet, nýbrž hlavně konzervace těch knih a v nich zapsaných znalostí na nějakém trvalém médiu, jakým digitální informace a obecně internet zajisté je. Vázané knihy se časem rozpadnou, list se přetrhne, písmo vybledne, ale digitální podoba tu bude navždy a není problém vytisknout nové kopie.
Navíc u knih, které jsou v public domain, si může vytisknout papírovou kopii prakticky kdokoliv, dnes již to technologie dovoluje. Nudná zmínka o rozvojových zemích, chudých studentech a volných informacích je zde téměř povinná. Velký význam to může mít pro školy. Určitě to byla též jedna z motivací, proč se univerzity jako MIT (OpenCourseWare) pouštějí do projektů zpřístupňování svých skript a dalších učebních materiálů (zadání minulých písemek, slajdy z hodin, domácí úkoly, ...) na síti.
Na internetu dostupné knihy, a především ty spadající do kategorie učebních textů, mají ještě jednu velkou výhodu. Velmi snadno se v nich opravují chyby. A každá kniha má chyby. Znáte to, když si půjčíte knihu z STK. Kolikrát tam najdete, že tu nějaká dobrá duše zakroužkovala mínus, které se slilo se zbytkem zlomku, tu někdo přeškrtl špatný termín a nadepsal správný, tu někdo opravil odkaz. Takové drobnosti mohou hodně zmást a u některých pěkných, ale více chybových knih se zdá být dokonce lepší si knihu půjčit než koupit. Potom o ni ale zase za krátký čas přijdete a tak jste skočili z louže do bláta. O takovém tom školním: „Pozor děti, na straně 48 v kapitole 3 je chyba, prosím opravte si to...“ ani nemluvím. Když najdete v e-knize chybu, neřešíte ji pasivním přihlížením, ale prostě pošlete mail dané knihovně či přímo autorovi a za pár dní je již chyba odstraněna. Tudíž můžeme věřit, že podobně jako u svobodného software, budou knihy, které jsou na internetu vystaveny již déle, víceméně bezchybné, a pokud je autor otevřen novým nápadům a radám, i velmi kvalitní. I ohlas typu: „Na straně 87 vysvětlujete xy, ale mě se to nezdá příliš jasné, možná by bylo lepší ještě dodat informaci z.“ má totiž smysl.