Plán Digitální Česko – součást programového prohlášení vlády z roku 2018 – je zatím silný jen na papíru. Jak ukazuje analýza Rekonstrukce státu zpracovaná Hlídačem státu a advokátní kanceláří Frank Bold, vládě se dosud nepodařilo naplnit žádný z osmnácti bodů programu. Čtyři jsou splněné jen částečně, jeden nešlo ověřit.
Vláda ANO a ČSSD si mj. dala za cíl, aby občané mohli komunikovat se všemi úřady elektronicky prostřednictvím jednotného portálu. Místo velkých veřejných IT zakázek měly přijít menší a transparentnější. Všechna zveřejnitelná data za peníze daňových poplatníků měla být otevřená a k dispozici zdarma. Na to vše měl přitom efektivně dohlížet centralizovaný orgán.
Chybí ministerstvo informatiky
Jenže se to rozsypalo už u té centralizace. Formálně vznikly Rada vlády pro informační společnost (RVIS) a pozice vládního zmocněnce pro digitalizaci, kterou vykonává Vladimír Dzurilla. Jenže nemá prakticky žádné pravomoci, zodpovědnost ani vlastní rozpočet, takže o úlohách a zakázkách stejně rozhodují jednotlivá ministerstva.
„České nastavení digitalizace státu se zásadně liší od postupu úspěšně digitalizujících se států, jako je Estonsko, Dánsko, Velká Británie nebo Německo. Tam obvykle centrální úřad či autorita řídí, motivuje celý proces digitalizace, předává potřebné know-how úřadům a vzájemně sdílí dobré i špatné zkušenosti. Tyto úřady zaměstnávají 100 až 900 lidí podle velikosti státu. A to nám v ČR velmi chybí,” říká Michal Bláha, zakladatel Hlídače státu.
Chybí i centralizovaný web, na němž by občané našli všechny důležité informace o činnosti státu. Existují desítky jednoúčelových webů. I ty by se přitom daly sjednotit alespoň po stránce uživatelského prostředí a na ministerstvu vnitra přitom právě proto vznikla designová šablona, kterou mají tyto weby používat. Dosud ji však najdeme jen na gov.cz.
Veřejnost má komunikovat se státem prostřednictvím Portálu občana, avšak jeho součástí je zatím jen 29 služeb. Celkem jich je 258, z toho dvě třetiny jsou dle úřadů nedigitalizovatelné.
Vláda slibovala jednu digitální identitu, ve skutečnosti je jich už několik a těžko se v nich dá vyznat. Stát vytvořil eObčanku, Datovou schránku, NIA ID a mobilní klíč eGovernmentu. Od soukromých poskytovatelů pochází MojeID, bankovní identity a čipová karta od První certifikační autority. Ne všechny jsou si rovnocenné.
NKÚ tvrdí, že v roce 2019 si Portál občana vyzkoušelo jen 0,5 % plnoletých občanů (46 000 lidí), ale provozní náklady činily 300 milionů korun. Rekonstrukce státu tvrdí, že za nezájmem veřejnosti jsou složitost systémů i to, že nikdo neprovedl analýzu potřeb uživatelů, aby se vědělo, co digitalizovat nejdříve.
Podle Indexu digitální společnosti a ekonomiky (DESI) sestavovaného Evropskou komisí je na tom Česko podprůměrně a svou pozici zlepšuje jen pomalu. Pokud se zaměříme jen na digitalizaci veřejných služeb, tak patříme k nejhorším v EU.
Data otevřená jen napůl
Na opendata.gov.cz je popsáno čtyřiadvacet datových sad. Většina z nich je stále uzavřená a ty otevřené zase často nevyhovují, protože nemusí používat strojově čitelný a otevřený formát či je práce s nimi ještě něčím podmíněna. Často jsou tak otevřená jen kvůli splnění zákonné povinnosti, ale úřadům chybí motivace dělat open data kvalitně.
Otevřená data mají sloužit občanům, firmám i akademické sféře, aby se dalo analyzovat, že stát skutečně funguje efektivně. V době covidu přitom stát naopak často aktivně bránil ve zveřejňování informací týkajících se testování, obsazení nemocnic a teď i očkování.
Tristní je též databáze soudních rozhodnutí, přestože už mají povinnost verdikty zveřejňovat soudy na všech úrovních. „Zatímco slovenská databáze však obsahuje téměř tři a půl milionu soudních rozhodnutí, v Česku jich je na internetu dostupných pouze necelých šest tisíc,“ uvádí Rekonstrukce státu.
Co se musí udělat?
Co by oné digitální revoluci skutečně pomohlo? Rekonstrukce státu navrhuje, aby vznikla centrální autorita, která bude mít dostatek lidí, peněz a pravomocí, aby státní IT mohla opravdu řídit, nikoliv s ním jen radit.
Projekty se musí vyhnout uzamčeným (vendor lock-in) technologiím a úřady by si na pomoc měly pozvat i externí konzultanty, kteří s jejich zaváděním mají zkušenosti ze soukromé sféry. A všechny projekty se musí neustále analyzovat a vyhodnocovat, jestli se na nich nedá něco zlepšit směrem k uživateli. Vláda přitom musí o všech službách eGovernmentu informovat srozumitelně a neúřednickým jazykem.
Sledujte Týden Živě o startu Portálu občana:
Osmnáct cílů programu Digitální Česko
1. Komplexní a perspektivní digitální strategie ČR se zaměřením na služby pro občany (částečně splněno)
Digitální strategie ČR je popsána v dokumentu Digitální Česko. Ačkoliv jde o komplexní strategii s výhledem na další volební období, služby pro občana jsou pouze jedním z řady cílů, nikoliv hlavním zaměřením.
2. Připravíme a zajistíme nezaměnitelnou koordinační roli státu a státních orgánů. (nesplněno)
Centrálním, koordinačním a řídícím orgánem je Rada vlády pro informační společnost (RVIS) v čele s vládním zmocněncem. Pro efektivní koordinaci a digitalizace však nemá pravomoci ani kapacity. Koordinační roli neplní ani vláda.
3. Zlepšení efektivity státní správy, zjednodušení a zpřehlednění využívání digitálních technologií pro komunikaci se státními orgány, zvýšení uživatelské dostupnosti služeb pro všechny občany a v důsledku realizace projektu tak i úspora vynakládaných veřejných prostředků pro fungování státní a místní správy. (nesplněno)
Ve zjednodušení komunikace mezi občanem a státem nenastal významný posun. Legislativní úpravy směřující k tomuto cíli byly zejména poslaneckou iniciativou. Úkoly, které z nich vyplývají pro vládu (např. katalog služeb) nejsou uspokojivě plněny. Portál občana a datové schránky občané využívají jen velmi omezeně a významnější úspora a zefektivnění fungování veřejné správy zatím není patrné.
4. Učiníme klíčová opatření zejména v oblastech uživatelsky přívětivých online služeb, digitálně přívětivé legislativy a centrální koordinaci ICT. (nesplněno)
Dostupnost digitálních služeb státu je velmi omezená, služby jsou uživatelsky nepřívětivé a zatím k nim není zajištěn jednoduchý přístup. Veřejnost o možnostech digitálních služeb není dostatečně informována. Klíčová opatření (zákon o právu na digitální služby, BankID) byla iniciována poslanci. Žádná klíčová opatření, mající vliv na posílení centrální koordinace, obsazení IT a projektových pozic, změny zadávání IT zakázek či definice IT projektů a jejich realizace, nebyla přijata a do konce volebního období zřejmě ani nebudou.
5. Zavedeme jednu Centrální IT autoritu pro digitalizaci státu, řízenou vládním zmocněncem pro IT a digitalizaci, která bude podléhat přímo premiérovi. Bude zastřešovat tvorbu standardů, koordinaci prací, enterprise architekturu a další činnosti, které zjednoduší ministerstvům rozvoj služeb. (nesplněno)
Centrálním, koordinačním a řídícím orgánem je Rada vlády pro informační společnost (RVIS) v čele s vládním zmocněncem. Pro efektivní koordinaci a digitalizace však nemá pravomoci ani kapacity. Koordinační roli neplní ani vláda. Za naplňování stanovených cílů prostřednictvím vládního zmocněnce a RVIS zodpovídá ministr vnitra.
6. Vytvoříme vládní akční plán s jasnými termíny, kdy budou agendy jednotlivých ministerstev a státních úřadů zapojeny do Digitálního Česka. (částečně splněno)
Formálně realizováno v implementačních plánech strategie Digitální Česko. V praxi se jedná o seskupení IT záměrů jednotlivých resortů a organizací, které však nejsou jakkoliv prioritizovány, efektivně řízeny ani realizovány moderními postupy.
7. Zkoncentrujeme IT agendu, definujeme základní standardy platné pro státní správu, budeme centrálně řídit náklady, architekturu a dodávky projektů, za které Centrální IT autorita ponese přímou odpovědnost. (částečně splněno)
Vznikla Národní architektura eGovernmentu veřejné správy ČR zahrnující metody řízení ICT, národní architektonický rámec a národní architektonický plán. Centrální řízení a odpovědnost chybí.
8. Základem Digitálního Česka bude jedna digitální identita pro každého občana, kde budou všechny služby státu dostupné na jednom místě. (nesplněno)
Digitálních identit je již nyní řada a další budou přibývat. Neplatí, že každá z identit zpřístupňuje všechny dostupné služby. Řada služeb je přístupná pouze uživatelům, kteří mají s portálem propojenou datovou schránku. Podle návrhu katalogu služeb navíc většina služeb dostupná na jednom místě (kterým by měl být Portál občana) nebude, převládá přístup prostřednictvím datových schránek. Jako nedigitalizovatelné je označeno více služeb než těch, které se digitalizovat budou.
9. Zmapujeme všechny právní předpisy, které v sobě obsahují případné bariéry pro úspěšnou implementaci digitálních technologií, a zároveň trvale sledovat, aby v nově přijímané legislativě se neobjevovaly bariéry další nebo nové. (nesplněno)
Vládní návrh zákona o změně zákonů související s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci (DEPO), který vyplynul jako úkol pro vládu z poslaneckého zákona o právu na digitální služby, stále čeká na druhé čtení Sněmovny, ačkoliv byl na vládě schválen již v lednu roku 2020.
10. Budeme prosazovat digitálně přívětivou legislativu, každý nový návrh jakékoliv právní normy určené k projednání vládou ČR bude muset obsahovat kromě již existujících analýz dopadů i tzv. ITIA. (nesplněno)
Zásady pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy (ITIA), vzniklo v srpnu 2018. Současně vznikla také metodická instrukce k sebehodnocení souladu legislativního návrhu se zásadami digitálně přívětivé legislativy. Návrhy touto analýzou však neprochází, ITIA není závazné a není obsaženo ani v legislativních pravidlech vlády ani v RIA.
11. Místo složitých a velkých veřejných zakázek budeme soutěžit jednotlivé menší, nicméně vzájemně kompatibilní a spolupracující části a platformy, které zapadnou do celkové architektury. (nesplněno)
Nedošlo k významnému posunu a v řadě případů IT zakázky směřovaly zcela opačným směrem. Nevyřešená však nadále zůstává otázka faktické závislosti na jednom dodavateli (tzv. vendor lock-in) v IT projektech státu.
12. V maximální míře budeme využívat sdílených služeb, a to nejen datových center a serverů, ale i celých agend společných pro více úřadů. (nesplněno)
Sdílené centralizované řešení není k dispozici, eGovernment Cloud dosud není v provozu. Sdílené služby tak nejsou v praxi sjednoceny ani podporovány.
13. Vytvoříme moderní centrální portál státu, kde bude pro občany jednoduché najít informace a vyřídit tam, co potřebujeme. (nesplněno)
Portál občana tuto funkci neplní. Informace pro občany jsou roztříštěné na webových stránkách ministerstev, dostupných služeb je velmi málo a občané je nevyužívají.
14. Na modernizaci státu budeme spolupracovat s odborníky z ostatních politických stran a hnutí a společně změníme zákony. (částečně splněno)
Do digitalizace jsou zapojeni experti ze soukromé sféry i další politické strany. Iniciativa však přichází při řešení klíčových opatření právě od nich.
15. Využijeme také volnou kapacitu dnes již jednotlivými ministerstvy vybudovaných komunikačních sítí, které jsou ve vlastnictví státu (přímo či prostřednictvím státních podniků), k propojení jednotlivých subjektů státní správy (nehodnoceno)
Nedostatek dostupných informací k hodnocení.
16. Všechna dostupná a zveřejnitelná data, která vzniknou za peníze daňových poplatníků, musí být neprodleně bezplatně zveřejňována jako otevřená data. (nesplněno)
Datové sady nejsou publikovány v uspokojivé podobě k požadovanému datu dle nařízení vlády o seznamu informací zveřejňovaných jako otevřená data, většina datových sad neodpovídá technickým požadavkům a nenaplňuje standardy publikace a katalogizace otevřených dat veřejné správy.
17. Zlepšíme přístup občanů k informacím, a to i o hospodaření veřejných institucí tak, aby byly informace poskytovány včas a bez nepřiměřených nákladů. (nesplněno)
Vládní návrhy úprav zákona o svobodném přístupu k informacím během volebního období směřovaly naopak k omezení přístupu k informacím.
18. Samozřejmostí bude online platba u všech státních institucí České republiky. (nesplněno)
Online platba samozřejmostí není. Platby nelze přes Portál občana realizovat. Zaplatit kartou při osobní přítomnosti na řadě úřadů lze, avšak ani zde neplatí, že je to možné u všech státních institucí ČR.
