Videorecenze: čtečka knih s e-papírem

Kamarádi, prosímvás. To, že si "kazím oči" při čtení osvětlených displejů, malých písem, čtení knížky v šeru – NENÍ PRAVDA. Oči bolí a pálí proto, že člověk při obtížnějších podmínkách víc napíná zrak, tj. méně mrká a oči tak vysychají. Ale tím se nekazí (ve smyslu dioptrickém). Kdyby se to vzalo ad absurdum, jestli by na očích probíhaly při namáhání ipso facto nějaké dlouhodobé změny, tak se budou spíš CVIČIT než KAZIT... OK?

trénování by podle mne bylo střídavé koukání do dálky a do blízky. to je je zatížení, jako byste chtěl co nejdéle držet činku nad hlavou, ne ji zvedat. Jako majitel šesti dioptrií vím, že jsem si to nezpůsobil čtením po světlem svíčky nebo sledováním počítače. jde o to, z čeho mne víc bolí oči, z večerního čtení velmi kontrastního podsvíceného displeje bolí víc, než ze čtení papíru. Nejde o kazení očí, ale komfort při čtení.

Podle me jakekoliv jednostranne pretezovani telu neprospiva. Cist by se melo jen tak, dokud z toho nebudete pocitovat nejake nepriznive dusledky (paleni, rozmazane videni, bolesti v zadech, za krkem apod). Pak je nutne cinnost zmenit, jinak si huntujete telo - nemusi to bejt jen oci a nemusej to bejt jen dioptrie, ale treba zanet spojivek, bolesti v zadech apod ...

Mně by se to líbilo na čtení novin a časopisů, člověk by to mohl dostat rovnou do čtečky skrz GPRS, WiFi, EDGE nebo tak hned po vydání a nemusel by čekat až, pokud vůbec a v jakém stavu mu předplatné přijde do schránky. To by bylo užitečné a možná i komerčně průchozí. Akorát ta cena..

Přesně tak - noviny a časopisy! U novin ani nevadí černobílý displej, u časopisů by vadit mohl (přece jenom v časopisech bývá plno fotografií), ale dalo by se to přežít - za tu aktuálnost a pohodlí to stojí.

pochopil jsem to po přečtení článku "Proč se vydavatelé knih nemusí bát pirátů" který zajímavě balancuje někde mezi polopravdou a úplným nesmyslem. Autor ví moc dobře proč zakázal pod článkem diskuzi.

a nakladatele vydelaji jeste vic

Cena až tak nevadí, ale nepodpora .doc či .rtf a nemožnosť priamo zasahovať do textu a robiť korektúry áno. Škoda, konečne niečo, z čoho by neboleli oči...

je to provni vlastovka, to prijde....

Poslední Office umožňuje snadnou konverzi doc, rtf do pdf. Tj. neměl by to být problém.

To je fakt, ale potrebujem mať pri čítaní možnosť texty editovať. Takže zatiaľ PDA.

Ako vidim, v tejto diskusii zislo vela priaznivcov knih (a ako poznam IT-ckarov, vacsina z nich ma urcite rada sci-fi ).

Chcel by tymto som vyjadrit smutok nad smrtou jedneho z najvacsich spisovatelov sci-fi Arthura C. Clarka (zomrel vcera vo veku 90 rokov).

Vdaka za mnoho vybornych knih, ktore bude citat este mnoho generacii (zrejme aj na takychto e-ink citackach...).

Rest in Peace.

Docela se mi zařízení líbí, ale několik důležitých věcí mi chybí. Určitě nejvíc vyhlédávání, ale to je záležitost FW. Ale co by se mi líbilo, by bylo dotykový displej s perem, kde bych si mohl do textu dělat poznámky, zaškrtávat, podtrhávat a pod. A taky by tam mohla být aplikace zápisník, s čistými "papíry". To by byla bomba.

Také zariadenie už existuje... iRex iLiad

http://www.irextechnologies.com/products/iliad

cena 649 EUR

Děkuji za info, to je prakticky ono, ale tu cenu nechápu, copak je E papír dražšínež klasický displej? Aź to bude stát 65 Euro, tak to budu mít doma..

Jasně že je E Ink dražší než klasický LCD... otázka je, jak rychle se ji podaří zlevnit.

Video recenze je super, je to mnohem nazornejsi. Hned je z toho videt jak je zarizeni velky, jak se ovlada a jak se chova displej... Mam pocit ze jsem takhle ziskal mnohem vice informaci v mnohem kratsim case nez ctenim clanku! Super napad!

Tak ze zvedavosti jsem se koukl na Amazon, nevetsi Internetovy obchod s knihama a ten ma obdobne zarizeni "Kindle" s e-papirem za podobnou cenu ($399).

Myslim si ze jeho zarizeni ma vetsi sanci na uspech, nebot se z nej da primo nova kniha koupit (ma to WiFi, EVDO) a tak je postarano o prisun titulu. "Kindle" je momonetalne vyprodane, ale lze si ho objednat.

Ma ale 2 nevyhody, kvuli kterym si ho nekoupim:

1) zda se mi ujety ze e-book stoji stejne jako paperback. Na paperback si nepotrebuju kupovat specialni zarizeni (krome police), da se vzajemne pujcovat, nejde rozbit.

2) nabidka paperbeckovych knih je stale vetsi nez e-booku (ne vsichni autori, co ctu jsou dostupni v el.podobe).

A co se tyce ovladani, meli by vyrobci pochopit ze "touch screen" umoznuje taky psat ale narozdil od klavesnice nezabira misto.

Na druhou stranu - moznost na dovolene zacit cist prave vydanou knihu jen kliknutim na "objednat" se mi zda velmi lakava... oproti shaneni knihy v normalnich obchodech nebo objednanim na Amazonu a cekanim 14 dni nez dorazi.

http://lix.in/2a18931e

nebo http://www.amazon.com

O přísun titulů je postaráno toliko v USA. Jinde EVDO od Sprintu jaksi nefunguje, ani v Británii, čímž padá hlavní krása Kindlu. A když jsme u té krásy... jsem jediný, komu Kindle připomíná telefon Jablotron?

Amazon zatim kindle neprodava mimo US a stejne tak ani elektronicke knihy. Oboje lze koupit pouze na kartu, ktera je vydana bankou v US.

Doufam, ze to nebude trvat dlouho a Kindle pujde koupit i v Evrope. Trochu mi to pripomina iPod, do jehoz obchodu se v CR stale zatim nedostaneme...

..tak podle sefa Amazon.com by chteli dostahnout toho, aby do roku 2013 byly vsechny existujici vytistene knihy v jakemkoli jazyce dostupne v elektronicke podobe na jejich ctece elektroncikych knih "Kindle" (viz. video 21m50s).

Nepredpokladam, ze by se jim to povedlo, ale pokud jim pujde prodej a digitalizace knih stejne rychle jako ted, tak asi opravdu za par let bude mnozstvi prodanych elektronickych knih prevazovat nad tistenymi.

Otazka je, jestli casem knihy nezmizi uplne...

PS: rozhovor se sefem Amazon.com o elektronickych knihach je zde:

http://www.charlierose.com/shows/2007/11/19/1/a-conversation-with-amazon-com-ceo-jeff-bezos

Ano, ty ceny jsou hlavní překážka, a je jasné, že knižní nakladatelství se chtěj vydat stejně špatnou cestou jako nakladatelství hudební - a to je cestou okrádání svých potenciálních zákazníků a posléze jejich kriminalizací. Vidí to každý včetně nich a podplacených lobby, které v parlamentech schvalují nesmyslné zákony. Jak říkám, budoucnost vidím jako novou dobu temna, kdy se za šíření knih, hudby a umění bude zavírat do vězení. První vlaštovky jsou vidět už teď, bohužel lidem stále nedochází, že pokud budou mít takové postoje jako dosud a podobné zloděje a škůdce včas nepošlou tam, kam patří, bude podstatně hůř!

Nechci být hnidopich, ale žádné okrádání jsem zatím u našich nakladatelů nezaznamenal. Zatímco jedno CD leckdy stojí 500 až 600 korun, průměrná knížka u nás stojí tak 200-250 korun. Elektronické knihy se u nás prakticky neprodávají, jistě ale nebudou stát víc :) U zahraničních nakladatelů stojí elektronická verze většinou tolik jako mass market paperback, tak 10 až 12 dolarů: žádná velká drahota. Žádnou dobu temna bych taky neviděl: pokud vím, z IRC se dá celá léta stáhnou tak 60 000 titulů zadarmo, a žádné nakladatelství na to zatím ani nepřišlo, natož aby někoho perzekvovalo.

Důležité je podle mě zachovat jakous takous rovnováhu: pokud bude obsah zadarmo (a spisovatel si na rozdíl od hudebníků nemůže ztráty vzniklé pirátstvím kompenzovat na živých koncertech nebo prodejem merchandisingu), pak se prostě nikomu nebude chtít tvořit - oni ti spisovatelé chtějí taky jíst a platit hypotéku. Takže ony možná ty nesmyslné zákony (nemyslel jste třeba vybírání poplatků na kolektivní správu autorských práv) mají i něco do sebe :)

10 - 12 dolarů žádná drahota? Proč ne 1 - 2 dolary? V čem je hlavní cena knihy? A že na to žádné nakladatelství nepřišlo? Pozor - ZATÍM nepřišlo, jen počkejte, až se e-knihy začnou objevovat běžně mezi lidmi. Už to vidím na prvních stránkach knih: "Stahováním knih podporujete pirátství", "Slušný člověk knihy nestahuje.", "Kopírováním knihy se dopouštíte trestného činu!". Jen počkejte, věřím, že se brzo dočkáme.

Jinak samozřejmě, že autorovi se má platit, ale přiměřeně, a hlavně - stejně jako u té hudby - přímo jemu, a né nakladatelství, což je u literatury mnohem jednodušeji dosažitelné.

Heleďte, a proč vy třeba nepracujete za minimální mzdu? Nebo ještě za míň? O ceně knihy jsem už něco napsal, teď ještě něco o nákladu: průměrně tak 1200-1500 kousků, z čehož se průměrně prodají tak dvě třetiny. Z výše napsaného vyplývá, že za dva dolary (32 korun) vám opravdu nikdo knihy neprodá, protože by to by musel provozovat charitu. Máme tu cca 4000 registrovaných nakladatelů, z toho 20 opravdu velkých, a nikdo s tím ještě nepřišel, pročpak asi?

K pirátství: pro osobní potřebu si můžete kopii stáhnout a basta, to náš autorský zákon umožňuje. Nesmíte je nabízet ke stažení, ale i na to je zatím právo krátké. Pro nakladatele je to stejně okrajový jev, protože ke zhotovení kopie je třeba vynaložit nemálo práce (scan + OCR + korektury, bratru takových 80 hodin práce), takže je to vůbec nevzrušuje.

Jinak jsem zvědav, co si představujete pod pojmem "přiměřený" (on to většinou určí trh) a proč pokládáte za nakladatelství za parazity na autorovi (fakt nejsou).

Právě že já si pod pojmem přiměřený představuji zřejmě mnohem větší, než jaký dostává doposud. Náklad na webu je pochopitelně neomezený - a "bez nákladů". Ale myslím, že si docela dobře rozumíme, jak to každý z nás myslí...

Jinak já osobně knihy nakupuji jako pološílený, na mně rozhodně netratíte...

Jak se říká ve vídeu: Zatím nejsou zkušenosti s e-papírem... Ale jelikož už to došlo tak daleko tak to snad fungovat bude... A rozhodně si myslím že tendle druch výrobku půjde technologicky kupředu... Minimálně by bylo dobré podsvětlení, aby se dalo číst po tmě (před spaním)... Pak takové wifi pro stahování knih online určitě také bude časem k dispozici...

Mno a na flashlém PSP se také dají číst knihy a dokonce jsem jich docela dost našel, ale to je na psp kde rozhodně člověk nemá komfort takže tuto funkci vlastně ani nevyužívám...

Jen k tomu podsvícení - není to realizovatelné, jak ukazuju, na videu, když je vidět černá, na druhé straně je bílá, e-papír je tedy z druhé strany inverzní. kdybyste to prosvítil i třeba stowatovou žárovkou, výsledkem bude průměrná šedá plocha. Kupte si ale malou čtecí lampičku na tužkovku. přicvaknete ji ke knížce i e-knížce.

Kromě toho, že podsvícení principielně nejde, by to ještě likvidovalo hlavní výhody e-inku (malá spotřeba, malá náročnost pro oči).

A co 4 bílé LEDky okolo v rámu...?

a co rovnoměrnost osvětlení

... špatná, ale přečíst by to šlo, ne?

Takto jsem to nějak myslel... Místo koupit si lampičku tak by lampička byla integrována a samozřejmě by se dala vypnout...

Řekl bych, že u elekronických knih se autoři obejdou bez nakladatele snáze než muzikanti. Většina má svůj výtvor rovnou v elektronické podobě a k jejich vydání je tak potřeba již jen minimální úsilí.

Dovolím si trochu zavěštit:

- Otevírá se nová éra knih, kde zbude místo jen pro 'pár' klasických knih v exkluzivním vydání a zbytek bude v elektronické podobě (třeba Sudka si v digitálu moc představit neumím).

- Nějakou dobu budou vedle sebe přežívat knihy s/bez DRM. DRM časem zanikne, cena knih sklouzne na desítky korun a jejich čtenáři si budou spíše cenit svého času a komfortu při pořizování eknihy oproti komplikacím při procházení warezových stránek. Těch pár 'principiálních' warezáků věci nijak neuškodí...

- Cenu čteček odhaduji na 3000,-. Pro staromilce v edicích připomínajících skutečné knihy, třeba vázané v kůži. Po experimentexh s různými LiPol a podobně se vrátí k bezproblémovým mikrotužkám. Co se týče různých technických vychytávek, opravdu k použití budou tak záložky a skok na stránku propojený s obsahem a indexem. V jednoduchosti je síla a jak to tak vypadá, pár výrobců to pochopilo.

Přeji vám pěkný den.

Moje vize: Bude to právě naopak. Autorské svazy začnou řvát, stahování knih se začne kriminalizovat a novodobá inkvizice bude potlačovat šíření literatury jako v době Temna - přitom zájmem každého státu by měl být pravý opak...

Dovolil bych si nesouhlasit. Nakladatel je autorům v mnoha ohledech velmi užitečný. Ti zahraniční se bez překladu neobejdou, překlady se zase neobejdou bez redakce a korektur. Totéž platí o původní literatuře, jen málokterý text se obejde bez několikanásobného pozorného čtení. Nakladatel fnguje jako přirozený filtr: když už je na něco ochoten vydat peníze (a věřte mi, nakladatelský byznys je hodně nejistý), pak musí být přesvědčen o kvalitě či komerčním potenciálu textu (třeba do nakladatelství Paseka přijde ročně 200 nevyžádaných prozaických rukopisů, přičemž vydání se dočkají tak dva).

V PaRiho vizi si autor zřídí website (= nemalé náklady) + speciální aplikaci, která čtenáři po zaplacení určité částky umožní stáhnout si knihu ve zvoleném formátu (= další náklady). Nejlépe bez DRM, protože DRM je opruz. Nejlépe tak za padesát korun, protože za tolik by si to asi naši milí geeci představovali. Aby si vydělal 30 000 hrubého, muselo by zaplatit přinejmenším 600 čtenářů. Otázka je, jestli si čtenáři neřeknou, že na warforu si to stáhnou zadarmo... a autor se s pěti prodanými výtisky nezařekne, že za 250 kaček několik měsíců román fakt psát nebude.

A vrátím se na začátek: u spousty autorů byste si knížku nestáhli ani zadarmo, protože o tom člověku nic nevíte a protože nechcete hodinku dvě zkoumat, jestli se vám to bude líbit.

V podstatě máte pravdu, ovšem s těmi náklady nesouhlasím - pro e-knihy je potřeba násobně menší kapitál než pro vydání normálně tištěnoé knihy, také korektury jdou udělat velice snadno - když se přijde na nějaké zásadní chyby, třeba i za pomoci čtenářů, prostě se opraví a stáhnete si v. 2, a i pro začínající spisovatele je velmi zajímavé - mohou vydat i to, co by normálně nikdy nevyšlo, třeba za menší peníze - nebo zadarmo. Překlady a autorská práva - to je trochu jiná věc, to DRM by tam zřejmě být muselo...

A že byste u spousty autorů knížku nestáhl - to je jako byste tvrdil, že od spousty autorů si knížku nekoupíte, protože je neznáte - je to naprosto to samé. Samozřejmě, že pokud bude kniha od neznámého autora levná, je pravděpodobnost, že ji někdo koupí za 50,- Kč mnohem větší než u papírové knihy za 300,-. A to zkoumání knihy - jestli mne kniha zaujme nebo ne dokážu posoudit přibližně po 5 minutách a spletu se přibližně tak v 1 knize ze 100. Stačí mi na to stručný obsah a libovolný úryvek z knihy.

"když se přijde na nějaké zásadní chyby, třeba i za pomoci čtenářů, prostě se opraví a stáhnete si v. 2"

Pokud by to mělo fungovat tímto stylem, tak by ovšem autor měl platit čtenářům, ne naopak.

Ono by třeba stačilo dát prvních 20stran k nahlédnutí zdarma...

He, to mě nenapadlo. Errata v elektronické formě, žádné papírky, to by bylo něco. Dotisky, revidovaná vydání, mít v el. podobě i předchozí znění, to by se mi líbilo.

Násobně nikoliv. Odpadne vám tiskárna (to máte 20-100 korun na kus, podle velikosti, použitého papíru atd.) Do jisté míry odpadnou náklady na klasickou distribuci a klasický prodej v kamenných knihkupectvích (zato vzrostou náklady na IT; navíc jen málo knih bude vydáno čistě elektronicky, většinou půjde o vydání duální). Náklady na redakci a korekturu neodpadnou ani omylem, pár překlepů sice čtenář odpustí, ale víc než deset rozhodně ne, a stylistických hrubostech a kiksech v reáliích ani nemluvě.

Kvalita může být nižší, bude vyvážena cenou, a jak jsem říkal - korekce klidně mohou udělat i čtenáři. A že by cena výtisku knihy byla v desetikorunách? Kam tedy jde ten zbytek ze 300,-? Autorovi?

Tady se evidentně neshodneme, kvalita pod dost vysoko nasazenou laťku spadnout prostě nesmí. A k tomu potřebujete profesionála, nikoli bandu amatérů. Cena knihy... to je na dlouho, ale zjednodušeně: o polovinu se rozdělí distributor s knihkupcem. Z té druhé poloviny musí nakladatel zaplatit u překladové knihy práva (řekněme 1500 dolarů, ale mnohem více, pokud je komerční potenciál vyšší), překlad (150 Kč/nms, tedy u třísestránkové knihy 45 000), redakci a korekturu (u téže knihy 12 000), sazbu (u levnějšího DTP studia tak 50 Kč na stránku, tedy 15 000), návrh grafické úpravy vnitřku (řekněme 6 000) + obálku (tak 5000). K tomu tiskárnu, tam už hodně záleží na nákladu a typu provedení, ale pořád mluvíme o šestimístných cifrách. K tomu mzdové náklady, administrativní náklady, energie, kafe (to byste nevěřil, kolik se ho v nakladatelství vypije a tak. Bez tiskárny a bez fixních nákladů (nemluvě o daních a DPH) to máte 110 000 na průměrný román.

... ano, tady se neshodneme. K vydání knihy nepotřebujete nic (narozdíl od nahrávacích studíí) - stačí knihu napsat a dát na web. Kvalitu posoudí sami čtenáři. Nic víc není potřeba...

... nebavím se o překladech...

Vy platíte překladatelům 150 Kč za normostránku? Tak to je síla, to se pak nedivím, že většina knih vypadá tak, jak vypadá. Já dostávám téměř 3x tolik (angličtina), a to zdaleka nejsem špička v oboru.

Já nejsem nakladatel, nýbrž překladatel s poměrně dobrou znalostí nakladatelské praxe. Sazba 150 Kč za nms znamená, že si literární překladatel pracující od nevidím do nevidím vydělá tak třicet tisíc hrubého. Tedy netře bídu s nouzí, ale na dovolenou jezdí do Chorvatska. S kvalitou překladu špičkové beletrie nemá cena kupodivu nic moc společného: skvělí překladatelé (a že jich znám celou řadu) nedělají rozdíl mezi překladem za 120 Kč za nms či 160 Kč za nms. Za nízké ceny mohou dílem VELMI nízké náklady drtivé většiny knih (tak 1200 - 1500 kusů), které nakladateli neumožňují platit o moc víc, a velká setrvačnost v cenách (já si za 14 let praxe polepšil o 30 korun na nms, a to nemám úplně malé renomé) a idealismus literárních překladatelů, které prostě beletrie baví a neměnili by. A čistě mezi námi, já si také vydělávám technickým překladem: mnohdy jsem se k zakázkám dostal tak, že jsem zachraňoval příšerně zprasené překlady, za které si technický překladatel neváhal říct cokoli mezi 400 až 500 korunami na nms, aniž by měl ponětí o stylistice nebo terminologii oboru. O ceny za stránku primárně nejde, spíš o profesní poctivost a řemeslnou zdatnost.

Kuck! V mnoha knihach jsem byl nucen pretrpet _desitky_ preklepu a chyb (hrubek), o stylistickych podivnostech a kiksech v realiich (diky _velmi_ slabymu prekladu) radeji nemluve.

to je pecka, to kdyby fungovalo u nás... Samozřejmě, pirátům by to asi moc úžasné nepřipadalo, ale lidé, co jsou zvyklí za knihy platit, tak tím musí být nadšeni!

... já jsem pro, ale chci vidět cenu knihy do 50,- Kč, bestselery za 100,-. A mám obavy, že to se nestane...

Četl jsem článek, že trh s e-knihami je v CR segment, který může brzy rychle expandovat. Až budou podobné přístroje v přiznivější ceně, tak nakladatelé i čtenáři zjistí, že vydávat knihu např. v nákladu 1.000, 2.000, 5.000 ks vyjde v elektronické formě na zlomek ceny v porovnání s tištěnou formou. V tom je náš stát v jisté výhodě oproti velmocím aka Německo, Francie, USA. A možná se i v budnoucnu dočkáme i e-knihoven. (či jen sci.fi?) Nevýhodou pak je, že takovou e-knihu nemůžete nikomu darovat, nebo půjčit.

Ještě dodatek...když bude e-ink třeba v provedení např. A5, čtečka bude mít pevné desky a dva listy,které se budou otevírat, tak pocit, že čtu z knihy bude velmi blízký běžné knize.

Ani nevíte, jak jsem rád za jediný displej: když ležím na boku, špatně se mi čtou knihy na obou stranách. tady si pohodlně ležím a jen mačkám tlačítko. zabere to méně místa i v dopravních prostředcích

Formát A5 dám pohodně do klína, když stojím, tak číst nejde. A zase chápu, že když čtete v posteli, tak to může být výhodnější, je to velmi individuální. Já v takovém případě usínám ani nemám dočtenu jednu stránku.

Stránka by mě stačila jen jedna, ale na přední straně nechci žádné tlačítka a okraje by měli být jen minimální (kdyby display zabíral celou přední stranu bez okraje tak by to bylo ideální).

Uplne bokem...

Proc se v pripade _elektronickyho_ nakladu knihy omezovat na urcitej konkretni pocet "vytisku"? Tohle je mozna nejpodstatnejsi duvod, proc elektronizovat - proda se (mozna) vic, nenarazim na vyprodanej naklad (coz se mi pri nakladu 2500 knih na CR bezne stane, pokud nejde o mainstream - ono i u nej |: - a vsimnu si vydani o neco pozdeji... |: )

Jinak muzeme... i se cteckou ((:

Skusali ste uz na citanie pouzit fotoramik ? Celkom sa mi pozdaval HAMA fotorámik pre digitálne fotografie 8” (4:3). Je to za dobru cenu. Je mi jasne, ze si na tom neprecitam knizne formaty, musi sa to previest na podporovany format. Ale mohla by to byt cenovo prijatelna alternativa.

Krajně nedoporučuji - mizerné pozorovací úhly při čtení na výšku, musí to být v zásuvce, nulový komfort pro přesun mezi stranami a mnoho dalšího

Je to sice hezké, ale vzhledem k tomu, že drtivá většina českých ebooks, co jsem kdy viděl a které mám, je v pdb, tak bohužel nic pro mne. Jde o tisíce titulů.

Používám PDA a jsem maximálně spokojen. Když podtaktuju procesor, snížím podsvícení na minimum a vypnu bezdráty, klesne baterka za tři hodiny čtení asi o 15%. Uznávám, že je to malé a kazím si oči, ale tohle mi zase přijde neskladné... V PDA mám všechno, co potřebuju...

Tak pardon, spojil jsem si recenzovaný výrobek s jiným, probíraným v diskusi, tenhle pdb umí...

Kazdej potrebuje neco jinyho. Osobne PDA k nicemu nevyuziju... na to mam NB

Ja treba PDA nemam a nepotrebuju ho, ale tenhle bookeen by se mi libil, pac hodne ctu :) Vypada to, ze cteni bude z nej jak z knihy. Bohuzel dokud to clovek asi nevyzkousi neuveri :)

čtení je JAK z knihy, jen kontrast je horší, ale zase písmenka větší. čte se na tom příjemně. jen opravdu počítejte s tím, že přijdete o kvalitní layout stránky a precizně vložené obrázky (no dobře, hodně knih na to dnes už kašle).

a pročpak? víte co je to formát PDF? ten přeci na jakýkoliv operační systém, nebo jeho přehrávač přenáší bezchybný layout i obrázky, které jsou přesně tam, kde mají být. mám docela slušnou eknihovnu v pc a všechno si převádím právě do pdf, jelikož na takovéhle zařízení čekám už několik let a logicky předpokládám, že pdf bude umět.

Umi, problem je asi ten ze PDF neni delane na ruzne displeje. Tzn, ma pevne rozmisteni textu - npohyblive. Takze PDF bude na bookeenu vypadat krasne, ale pouze pokud bude udelano do rozmeru bookeena, tedy 9x13 tusim. Pak to bude parada.

V sobotu ráno jsem to vytáhl z nabíječky, od té doby nevypnul, používal více, než jen pro čtení, a baterka je na 70%. displej sice není nic moc, ale je výrazně kontrastnější než staré čb Palmy, tak oblíbené jako čtečky, a to nepočítám čitelnost na slunci, kde jste s PDA i na silné podsvícení v háji.

to je příjemná zpráva. Na čtení mám starý černobílý Handspring Visor a nevýhody má tyto:

- malý displej

- nemožnost nacpat větší fonty

- paměť jen 8MB

Tan bokeen vypadá dost slibně. Jak se na tom čte v horším osvětlení? Myslím třeba večer v autobusu? Visor je v těchto podmínkách poněkud horší.

Jinak s vámi souhlasím, že na sluníčku i velmi kvalitní displej Palmu m515 je výrazně méně čitelný než ten Visor.

displej je kontrastnější než na tom Visoru a dá se nastavit větší písmo, čitelnost tedy bude lepší. Vzhledem k většímu písmu se také zmenšuje rozdíl mezi lepším kontrastem u tradiční knihy s malými písmeny a čtečkou s většími písmeny.

Od toho máme konvertory. Podpora konkrétního formátu je skoro zbytečná, pokud jsou podporovány ty hlavní, do kterých zkonvertujete všechny ostatní.

Myslim, ze cena 350euro(450e za lepsi edici) je jen diky absenci konkurence. Ale to se zmeni:

http://www.mobileread.com/forums/showthread.php?t=21972 za 199 liber coz by melo byt neco pres 6000,-.

jinak pro zajemce:

existuji i alternativy viz:

http://wiki.mobileread.com/wiki/E-book_Reader_Matrix

Zdravim vsechny.

No je otázka jestli to umí všechny formáty, ať nemusím všechny texty zase někam převádět... a taky otázka jestli zvládá české znaky ?!

Prodává se už i v čechách nebo jen v zahraničí? Otázka jaká bude cena tady u nás.

Pěkná věcička. Hodně čtu tak bych si to i pořídil, ale ta cena je dle mého neúměrná pro takto jednoúčelové zařízení. Za ty peníze nebo i méně si mohu bez problémů pořídit zařízení které zvládne totéž a ještě hromadu věcí navíc (přehrávání filmů, kontakty, úkoly, telefon, atd.), jen bez e-ink (PDA např.). Jako velký čtenář bych možná akceptoval i cenu cca poloviční (do 5000), ovšem za předpokladu že by u nás existovalo i odpovídající zázemí, tedy možnost nakupovat e-knihy atd. jak je tomu v Americe) Za stavu kdy je ke koupi zařízení bez jakékoli další návaznosti a podpory e-knih u nás je podle mne adekvátní cena tak cca třetinová. Jako výhodu tady vidím v podstatě otevřený formát, takže lze číst (resp. upravit pro čtení) prakticky cokoli, narozdíl od jiných zařízení podobného typu která využívají vlastní formáty.

Také bych se přimlouval spíše k psaným článkům a recenzím než pouze video. Video je dobré jako doplněk.

... jsem též velký čtenář a vidím to úplně stejně jako vy. Ale první vlaštovky e-knih se u nás už objevují, a doufám, že do budoucna se budou nadále rozšiřovat. Osobně vidím v e-knihách budoucnost - knihy miluji, ale bohužel je už doma nemám kam dávat...

Přesně - teď jsem si kupoval novou knihovnu, aby vypadala trochu k světu a ladila s ostatním nábytkem a stála 4,5 tisíce. A taky mívám rozečteno několik knih najednou a válí se se leckde na nočním stolku, v obýváku, některé bichle i dost váží. Jenže to by ceny e-books musely jít řádně dolů a tady prostor teoreticky je, knihy jsou velké, těžké, náročné na skladovací prostor, dotisk pomalý, takže tady by ta logistika měla tvořit podstatnou část ceny, ale po zkušenostech bych to viděl tak, že normální kniha bude za 500 a e-book za 399 . A možná po letech ji budou Levné e-knihy prodávat za 9,90

Ale zas ten pocit, když člověk otevře poprvé tu voňavou knížku...

Nechápu proč nakladatelství neudělají eBooky alespoň na takové knihy, které se jim už nevyplatí dotiskovat... tady je myslím velký prostor...

Těžko bude nakladatel dotiskovat 200 nebo 500ks to se mu prakticky nevyplatí. Navíc zákazník v případě vyprodání knihy nemá prakticky šanci ji koupit - právě protože dotisk se nevyplatí.

Je jasný, že třeba u novýho pottera by byl rozdíl minimální, protože co si budeme namlouvat v tomto případě je cena papíru jen minimální položkou.

haló lidi, mrkněte se do historie kolik stály ty úplně první CD přehrávače, mobily, MP3 atd. a o kolik se snížila ceny po pár letech....

Srovnávat to s PDA zatím také nejde, po čtečce chci velkou plochu, super nízkou spotřebu a hlavně komfort pro oči. Po PDA rychlý displej schopný zobrazovat i video, než se tohle prolne, budou muset výrobci displejů ujít ještě pořádný kus cesty.

Ovšem trochu se děsím, co to přinese pro knihkupectví a tvorbu obecně ...

Pokud by do toho knihkupectví šla okamžitě, mohla by z toho mít docela slušný byznys. Pokud by se teď hned našlo knihkupectví, které mi udělá nabídku ve smyslu "Pošlete nám seznam knih a 50 Kč za každou a my vám je dodáme v digitálním formátu", tak neváhám ani vteřinu a celou svoji knihovnu okamžitě kupuju ještě jednou. Pokud by se na mě s tímtéž obrátilo zahraniční knihkupectví, mohlo by z toho mít docela zajímavý zisk (čtu převážně v angličtině, takže od zahraničního shopu bych zřejmě koupil o řád - nebo dva - víc knížek).

Jenže se obávám, že knihkupectví půjdou tradiční cestou, kterou už před nimi ověřily hudební firmy, to jest že si budou stěžovat na klesající prodeje klasických knih a knihu elektronickou mi nenabídnou, než bude pozdě (protože si ji mezi tím někde stáhnu nebo v některých případech třeba i naskenuju z originálu).

plně s vámi souhlasím snad jen že knihkupectví v tom jsou nevinně, jde o problém nakladatelství.

ve srovnání s CD ale u knih chybí snadná cesta k digitalizaci, musel byste to ukrást rovnou od vydavatele nebo pracně naskenovat. až se to začne prodávat v digitalizované verzi, warez z toho odstraní DRM a pak to bouchne. Knihy budou devalvovat v hodnotě jako dnes CD, budete mít u sebe kompletní velkou knihovnu, tradiční paperbacky půjdou k šípku a smysl budou mít zase kvalitní knížky.

To je právě důvod, proč by do toho měli jít nakladatelé - ti určitě svoje knihy v elektronické podobě už mají, takže by šlo jen o to, vhodně to upravit. V tom mají obrovskou konkurenční výhodu proti ostatním: Kdo by si dával tu hroznou práci se skenováním, když by měl možnost si to za pár drobných koupit? Navíc v lepší kvalitě - nakladatelství mohou zajistit kompletní obsah (obrázky, uspořádání) a bezchybnost (co jsem tak zkoumal legální i ne zcela legální zdroje, jejich chybovost je docela velká).

Ještě k dostupnosti ve warezu: Myslím si, že to nebude pro nakladatele problém. Proč? Protože už dnes jsou v elektronické podobě k dispozici tak obrovská kvanta knih, že stejně nemá zájemce šanci je za život přečíst (e.g. experimentálně jsem stáhnul jednu Sci-Fi jednu knihu můžeme počítat tak asi 500 KB nekomprimovaných...). Možnost specificky si vybrat, "chci všechno od autorů XY, AB a CD a k tomu knihy K, L a M", by pro mě měla větší hodnotu než stahování dalších a dalších takových archívů a hledání, jestli náhodou neobsahují něco navíc nebo v lepší kvalitě než archívy předchozí. I kdybych za to měl platit, tak mě to vyjde levněji (v ceně volného času).

Ale jak říkám, nepochybuju o tom, že nakladatelství touto cestou nepůjdou a jen budou nadávat, jak je ti hnusní piráti ničí.

Jsem přesvědčen, že by do toho nakladatelství velmi ráda šla. Akorát by musela mít jístotu, že neprodají jednu knihu, kterou si pak přes výměnné sítě přečtou všichni ostatní. Myslím si, že bohužel většina lidí se raději bude přehrabovat v obrovských archivech, než by platila. Je to stejné jako u hudby.

Navíc není velký problém tyto obrovské warezové archivy rozčlenit tak, aby si člověk mohl specificky vybrat „Chci všechno od autorů XY, AB a CD a k tomu knhy K, L, M"

Takže nakladatelství raději budou spoléhat na to, že sken knihy je (a zřejmě i bude) mnohem obtížnější než grabnutí cédéčka nebo DVD. Je k tomu potřeba skener, software, chce to čas. To je nejlepší DRM :)

Myslím si, že hudební firmy jasně ukázaly, že tudy cesta nevede - pokud budou trvat na nekopírovatelnosti a na "jistotě, že se to nebude masově šířit", tak jenom zaženou i těch pár bláznů, kteří by byli ochotni si knihu koupit, na P2P sítě. Nakonec neprodají vůbec nic, zatímco při rozumné cenové politice a hlavně snadné dostupnosti knih by mohly mít aspoň něco.

S těmi warezovými archívy nejsem zdaleka tak optimistický jako vy. Teoreticky by šlo udělat, co říkáte, ale pokud mohu soudit z těch několika málo archívů, které jsem na zkoušku stáhnul, tak prakticky to nestojí za to - duplicity, chyby vzniklé při OCR, každá knížka vypadá jinak, často různé podivné vydání... Ano, samozřejmě, pokud mi nakladatelé nedají jinou možnost, tak to budu muset využít (a nebudu to brát jako krádež, protože ty knihy už tak jako tak mám koupené v papírové podobě), ale mnohem radši bych dal nějaké ty peníze nakladateli a měl to okamžitě, v dobré kvalitě a se vším servisem.

Btw., schálně jsem teď jednomu menšímu nakladatelství napsal, že bych měl zájem o jistou sérii v digitální podobě. Jsem zvědavý, co mi odpovědí (pokud vůbec něco).

Hudba v digitální podobě se kopíruje velice snadno. S analovou knihou je to ale tak komplikované, že na to podle mého názoru zatím vydavatelé mohou spoléhat. Vaše zkušenost se současnými warezovými ebooky plných chyb to dokazuje. Podobné to je i v anglofonních zemích - stáhnul jsem si jeden průvodce Lonely Planet, a než bych louskal špatně oskenované stránky (byly to opravdu jen obrázky), to si ho raději koupím.

Vy byste dal peníze nakladateli rád. Jsem ale přesvědčen, že mnohem víc lidí, a to i těch, kteří by si jinak knihu koupili, by potom neodolalo a knížku by zkopírovali.

Já bych také kupoval. Už několik let s sebou na dovolenou netahám deset kilo knih, ale už jen PDA nebo dnes už jen mobil. Ebooky stahuji z internetu, protože není alternativa. Opravdu si ale nejsem jistý, jestli by se vydavatelstvím globálně vyplatilo vsadit na elektronické knihy.

A proč by nemohli el. verzi dávat k papírové. Snad si nebudu kupovat normální knihu a pak na warezu sosat el. verzi.

Protože když elektronickou verzi nabídnou, rozšíří se a lidé si nekoupí běžnou knihu. Zatímco u hudby najdete na netu úplně všechno, knih zatím pouze minimum, a to hlavně beletrii. Protože knihu je obtížné dostat do digitální podoby.

Tak odpověď už bych měl: "O prodeji elektronických knih neuvažujeme." Čili jak jsem předpokládal, budou čekat, než jim ujede vlak, a pak to všechno svedou na zlé piráty.

... vždycky je to tak. Zloděj křičí "Chyťte zloděje"...

Ještě k tomu Warezu... dá se tam najít opravdu skoro všechno (samozřejmě záleží na stylu čtenáře). Osobně jsem si již tuhle čtečku objednal a předpokládám, že kromě nějakých novinek si dalších 5 let žádnou papírovou knihu nekoupím. Momentálně mám vyhlédnuto cca 168knih v el. podobě, které si chci přečíst.

Přidávám jen krátký výčet autorů, kteří se dají na netu najít:

Adams, Douglas

Agent JFK

Aldiss, Brian W

Anderson, Paul William

Andrews, Adam

Arnaud, Georges-Jean

Asimov, Isaac

Baldwin, Bill

Barker, Clive

Bear, Greg

Benford. Gregory

Bialolecka, Ewa

Bilenkin, Dmitrij

Birdman

Block, H. Thomas

Bondy, Egon

Borovička V. P

Bowden, Mark

Bradbury, Ray

Bradley, Marion Zimmer

Brand, Kurt

Brett, Simon

Brian, Aldis

Brin, David

Brooks, Terry

Brosnan, John

Brossmann, Jiří

Brown, Dan

Brunner, John

Buchheim, Lothar - Günther

Bukowski, Charles

Bulgakov, Michail

Bulycov, Kirill

Burger, Gottfried A

Burgess, Anthony

Burroughs, Edgard Rice

Buškov, Alexandr

Camp & Carter

Campbell, J.W

Card, Orson Scott

Carre, John Le

Carrol, Lewis

Carter, Carmen

Chandler, Raymond

Chase, James H

Cherryh, C. J

Cherryhová, Carolyn Janice

Christie, Agatha

Clancy, Tom

Clark, Simon

Connelly, Michael

Conrad, Joseph

Cook, Glen

Cook, Robin

Crichton, Michael

Dammet, Dashiel

Daniken,Erich Von

Darlton, Clark

Deaver, Jeffrey

Delmont, Joseph

Dever

Devlin, Dean

Dick, Philip K

Dneprov, Anatolij

Doležálek, Jan

Donald, Wollheim

Dostojevskij, Fjodor M

Doyle, Arthur Conan

Duane, Diane

Dumas, Alexander

Durrel, Gerald

Dyk, Viktor

Eco, Umberto

Eddings, David

Elison, Harlan

Ellis, Bret E

Enter, Jindřich Henry

Erich von Däniken

Ertner, Jindřich

Feist, Raymond E

Fleming, Ian

Foglar, Jaroslav

Ford , John M

Forester, Cecil S

Forstchen, William

Forsyth, Frederik

Foster, Alan D

Foustka, Ivan

Fradkin, Boris Z

Francis, Dick

Gaiman, Neil

Gardner, Erle S

Garen, J. P

Gellner, František

Gemmell, David A

Georges, Simeon

Gerrold, David

Gibson, William

Glut, Donald F

Golding, William

Goodkind, Terry

Grab, Herman

Graves, Robert

Grisham, John

Gubb, Jeff

Guin, Le

Gulik, Robert van

Hailey, Artur

Haldeman, Joe

Hammet, Dashiel

Hamřík, Miloslav

Harris, Thomas

Harrison, Harry

Hawke, Simon

Hawking, Stephen

Hašek, Jaroslav

Heinlein, Robert

Heitz, Markus

Heller, Joseph

Hemingway, Ernest

Hendrix, Howard V

Herbert, Frank

Herriot, James

Hesse, Herman

Higgins, Jack

Hitchcock, Alfred

Hobb, Robin

Hoff, Benjamin

Hoffmann, E.T.A

Hoffmanová, Nina Kiriki

Hoffmeister, Adolf

Hohlbein, Wolfgang

Hrabal, Bohumil

Hrabě, Václav

Huxley, Aldoux

Jaroslavcev, S

Jarry, Alfred

Jefremov, Ivan

Jeschke, Wolfgang

Jeter, K. W

Jiran, Jaroslav

Jirasek, Alois

Jirotka, Zdeněk

Jones, ALois

Jordan, Robert

Kearney,Paul

Keith jr., William H

Kennedy, Adam

Kerouac, Jack

Kessey, Ken

Keyes, Daniel

King, Stephen

Klostermann, Karel

Knaak, Richard A

Kneifel, Hans

Kopta, Josef

Kuglerová Ivana

Kulhánek, Jiri

Kundera, Milan

Kuttner, Henry

Lem, Stanislaw

Leroux, Gaston

Levis, c.s

Lewandowski, Konrad T

London, Jack

Longyear, Barry B

Lovecraft, Howard Phillips

Lucas, George

Ludlum, Robert

Lukjaněnko - Vasiljev

Lumley, Brian

Lytton, Edward Bulwer

Machiavelli, Niccolo

Mahr, Kurt

Martin, George Raymond Richard

Matzner, Antonin

McBain, Ed

McCaffrey, Anne

McClure, Ken

McInerney, Jay

Mcnab, Andy

Milne, Ch.R

Moorcock, Michael

Morrell, David

Morressy, John

Neff, Ondřej

Nepil, Frantisek

Niles, Douglas

Niven, Larry

Norman, John

Nosov, Nikolaj

Notkin, Debbie

Oramus, Marek

Orwell, George

Paolini, Christofer

Parker, Robert

Pavlowská, Halina

Payne, C.D

Pecinovský, Josef

Pelc, Jan

Peretti Frank

Pergill, A.S

Petiska, Eduard

Petrie, John

Piers Anthony

Pleva, Josef V

Poe, Edgar Allan

Pohl, Frederik

Pournelle, Jerry

Pratchett, Terry

Procházka, Jiří

Prokop, Gert

Puzo, Mario

Rehfeld, Frank

Remarque, Erich M

Resnick, Mike

Rhodan, Perry

Richards, M.R

Roberson, Jennifer

Robinson, Patrick

Rodda Emily

Rowling, J. K

Rushdie, Salman

Ryan, Patrick

Saint-Exupéry, Antoine de

Salinger, J.D

Salvatore, Robert Anthony

Sapkowski, Andrzej

Saylor, Steven

Schink, Petr

Scortia & Robinson

Sedláček, Miroslav

Seltzer, David

Shakespeare, William

Shaw, Bob

Sheldon, Sidney

Sienkiewicz Henryk

Silverberg, Robert

Simak, Clifford D

Simeon, George

Simmons, Dan

Siodmak, Kurt

Sjöwallová, Mar, Wahlöö, Per

Smith, Wilbur

Souček, Ludvík

Star Trek

Star Wars

Stasheff, Christopher

Steele, Allen

Stephenson, Neal

Sterling, Bruce

Stern, Dave

Stoker, Bram

Strugackij, Arkadij a Boris

Thomas H. Block

Thomas, Dylan

Tolkien, J. R. R

Troska, Jan Matzal

Uris, Leon

Vančura, Vladislav

Varley, John

Vejdelek, Cestmir

Velinský, Jaroslav

Verne, Jules

Vian, Boris

Viewegh, Michal

Villon, Francois

Volmovi

Vonnegut, Kurt

Vrchlický, Jaroslav

Vyskočil, Ivan

Wahlöö

Wallace, Edgard

Waltari,Mika

Weber, David

Weinland, Manfred

Weis - Hickman

Werich, Jan

Westlake, Donald E

Wilde, Oscar

Williams, Walter Jon

Williamson, Jack

Wishart, David

Wu Čcheng-En

Wyndham, John

Zahn, Timothy

Zajdel, Janusz A

Zelazny, Roger

Čapek, Karel

Červený trpaslík

Šimek&Grosmann

Šusta, Richard

Švandrlík, Miloslav

Žamboch, Miroslav

Žák, Jaroslav

Žáček, Jiří

... ale koupíte, já je mám už všechny, ale stejně knihy pořád kupuji...

Zdar,

mě kdysi moje první mptrojka stála 6 000 (přehrávač 64MB + 128MB CF karta) a to umělo "jen" přehrávat muziku + fungovat coby diktafon

Zajímá mě zda při prohlížení a vyhledání Jpg obrázku podporuje adresářovou strukturu a jak barevný Jpg vypadá ve čtyřech odstínech šedé?

soubory včetně e-knih si nahrňte do jakýchkoli adresářů, čtečka je prohledá a zobrazí je najednou v jednoúrovňové knihovně. tedy nemůžete mít adresářově řazenou knihovnu, (sci-fi, detektivky, ...)

Na fórech jsem vyčetl, že adresářová struktura byla přislíbena v dalším firmware, což bude jedině dobře.

Pěkná hračka, až na tu cenu - jak tady už zaznělo, cena kolem 3000,- by byla přiměřená. Jinak k legálnosti e-knih - samozřejmě je možné, stejně jako všechno ostatní kromě sw, je stahovat pro osobní potřebu - platí stejný autorský zákon jako pro hudbu a vše ostatní. Je to stejné, jako byste si knihu zkopírovali na kopírce. Ale až taková zařízení budou běžná (a to do 5 let budou), budou knižní nakladatelství řvát jako tuři, místo aby knihu prodávali v e-podobě za 50 Kč.

Za 3000,- nekoupíš ani takhle velký LCD displej, natož E-ink !!! Ale jinak souhlas.

Ale právě že koupím, dokonce za to koupím celý notebook. Samozřejmě hlavní výhodou e-inku je obrovská výdrž, ale proti notebooku v podstatě jediná.

... samozřejmě za těch 10000,-...

Pokud to chceš srovnávat s notebookem, tak to je o něčem jiném.. jednak velikostí, váhou, výdrží na jedno nabití a hlavně displejem, ze kterého tě po dvou hodinách čtení jistě nebudou bolet oči.

Prostě na dovolenou k moři na pláži nevytáhnu notebook, ale tohle je celkem šikovné... až spadne cena na cenu 10-ti tištěných knížek, tak do toho jdu.

V podstate jsem si to spocital, ze to stoji jako 30novych knih. Kdyz bych se podival do moji knihovny, tak tam nenejadu jen jeden bookeen ale nekolik...ale je to na zvazeni, ta investice je jednorazove velka (knizky jsem si kupoval postupne a tak moc to nebolelo). Spocitejte si kolik jste utratili za knizky v knihovne, mozna budete prekvapeni.

Kdybych vzal svoji mnoho let budovanou knihovnu, tak pri dnesnich cenach je tam bookeeenu ne jeden, ne dva, ale mozna i deset. To nic nemeni na faktu, ze pozadovana cena je prestrelena. Velmi podobnou sluzbu mi odvadi letity pracovni pda a ne, v porovnani s cenou pda to neni konkurenceschopny. BOHUZEL.

Srovnavas nesrovnatelne.

E-ink nova technologie = stoji majlant, az bude OLED bude to taky stat hrozny prachy. Proste ten displej je drahej a casem se zlevni jako vsechny nove technologie. Takze kdo to chce , musi si pockat az se to zlevni na pulku a ono se to casem jiste zlevni jako vzdycky vsechno.

... no, to jsou přibližně ty 3000,-

Promin, ala tahat sebou 1,5k notebook misto knizky, to fakt nechci. Tohle je tak velke akorat abych to mohl nosti v kapse kabatu.

Nezapomeňte na skvělý kontrast a obraz, ze kterého ani při dlouhém čtení nebolí oči.

Milý RomaneL,

trochu si pletete autorský zákoník. Pro vlastní potřebuje je možné dělat si vlastní kopie z děl, která vlastníte. Např.: koupíte si CD a nechcete, aby se poškodilo - máte právo si udělat kopii a tu používat. Nebo chcete mít kopii CD navíc v autě, třeba i pro jiíného člena domácnosti. To vše je podle autorského zákona v pořádku.

Pochopitelně je absolutně nelegální dělat si kopii z jakéhokoliv autorského díla, které jse si nekoupil. To platí i na fotokopie knih. Prosím nevykládejte si tedy po svém ono "pro osobní potřebu" :)

Myslím, že se pletete vy. Zmnoženina autorského díla pro vlastní potřebu NENÍ VÁZÁNA na vlastnictví originálu. Není možno pouze tuto zmnoženimu dále poskytovat a šířit. Platí to stejně pro hudbu, obrazy, filmy a knihy - tedy jakákoliv autorská díla. Za to se také platí autorským svazům výpalné z každého media, nosiče a přístroje na kterých je možno pořídit kopie. Je to tedy LEGÁLNÍ.

To si opravdu velmi špatně vykládáte § 12 odst. 4, který sice taxativně vyjmenovává, co se rozumí užitím díla - a v něm opravdu soukromé užití není napsáno.

Ale pak tam máme odstavec 5, který říká: "... Dílo lze užít i jiným způsobem než způsoby uvedenými v odstavci 4."

Z povahy věci je pochopitelně i osobní využití "užitím díla" a jako takové podléhá autorské ochraně.

Týž zákon pak v §§ 31-39 vyjmenovává tzv. Bezúplatné zákonné licence, tj. okamžiky, kdy lze dílo nebo jeho části použít volně. Jedná se např. o citace, použití v knihovnách, výstavy atp. Soukromé užití rozhodně jako bezúplatné vyjmenováno není.

Takže prosím opravdu nemaťte slušné lidi svými zmatenými výklady - mohli by za to nést odpovědnost. Kdyby byly věci takové, jak říkáte, nemusel by se vlasně nikdo bát krást software, že ano?

Meles nesmysly. V autorskem zakone se jasne pise:

§ 30 Volná užití

(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.

A kdybys nebyl idiot, vedet, ze se toto nevztahuje pro software, takze tvoje poznamka o software je naprosto zcestna. Dilo samozrejme podleha autorske ochrane. Ale to neznamena, ze zkopirovanim pro svou osobni potrebu do nej zasahujes, viz vice uvedeny BOD 2.

OK, vypadá to, že máte pravdu.

No to by mě tedy zajímalo, jak se vypořádáš s tím, že pokud pro svou osobní potřebu zhotovíš rozmnoženinu díla, které jsi nezakoupil a dostal ses tak do rozporu s tebou zmiňovaným odstavcem 1 par.30, protože "...jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu..."

Totiž tím zkopírováním jsi dosáhl přímého hospodářského prospěchu, neboť jsi nemusel vynaložit prostředky na nákup předmětného díla a neoprávněně jsi se obohatil.

Prosím vysvětli mi to. Díky!

... zjistěte si, co je hospodářský prospěch...

1. Takto se hospodářký proscpěch opravdu vykládat nedá!

2. Všichni jsme za právo pořídit si kopii zaplatili - autorské poplatky.

Je to přesně tak. Navíc právo udělat si kopii pro osobní potřebu NENÍ ZDARMA, jak jsem již výše uvedl, autorským svazům je z těchto kopií autorský poplatek ZAPLACEN a ODVÁDĚN!

A v zakone je jeste toto:

§ 30a Rozmnožování na papír nebo na podobný podklad

(1) Do práva autorského nezasahuje

a) fyzická osoba, která pro svou osobní potřebu,

...

zhotoví tiskovou rozmnoženinu díla na papír nebo podobný podklad fotografickou technikou nebo jiným postupem s podobnými účinky, s výjimkou případu, kdy jde o vydaný notový záznam díla hudebního či hudebně dramatického, a v případech podle písmen c) a d) řádně a včas platí odměnu podle § 25.

Takze, pokud si zkopiruju na kopirce pujcenyho harry pottera, jednam v souladu s timto zakonem.

Dobry den

Velice zajimave video, velice zajimavy produkt, dekuji.

Nicmene mam urcitou vyhradu k forme teto zpravy. Prestoze sledovani videa je pro mnohe pohodlnejsi nez cteni textu, prostudovat text a zamerit se jen na podstatne veci (plusy, minusy, cena, zaverecne ohodnoceni) je mnohdy dostacujici a hlavne mnohem rychlejsi. Takze doufam, ze v budoucnu budeme mit moznost u podobnych zprav volby mezi videem a textem.

Verim, ze nejsem sam, kdo si nemuze dovolit stravit 30 minut nad 5 zpravami na Zive.cz

Dekuji.

Pavel

Zrovna u tohohle zařízení je video nad tisíc slov...

ale suhrn by tu mohol byt....

Je to prilis krasne, bohuzel to nema alespon slabe podsviceni..takze kazit si tim oci zatim nebudu. Prozatim si budu dal ve vlaku cist a pres blouetooth brouzdat na klasickym pda.

Jestli jsem to pochopil tak jedina zasadni vyhoda je citelnost na slunci+vydrz (mozna by to mohlo byt napajeno ze solarnich clanku jako pidi kalkulacky)

E-ink z principu podsvícení nemá a mít nebude - šlo by to přímo proti jeho největší výhodě (pasivní zobrazování a dlouhá výdrž). To s kažením očí je doufám vtip - e-ink je první technologie, na které se dá číst dlouhodobě bez toho, aby to člověk nějak negativně cítil (mám Sony Reader PRS-505 a dát tisíc stránek v kuse s tím není nejmenší problém - zkuste si něco takového na jakémkoliv LCD...).

Zdravím, zanedlouho budu majitelem tohoto taky toho Sony readeru, zajímalo jak jste s ním spokojen, případně jak se Vám ho podařilo sehnat.

Snaha kočkovat se se smečkou zmutovaných psů je nejlepší způsob jak si pořídit značně ošklivou mrtvolu.

Sehnal jsem to na eBay. Kde jinde?

Pokud jde o spokojenost, tak asi takhle: Pokud jde čistě o čtení knih, je to super věc. Ten e-ink je naprosto úžasná věc, čte se to stejně dobře jako klasický tisk na klasickém papíře. Jak jsem už psal, dát tisíc stránek v kuse není nejmenší problém. Oceňuju, že si čtečka pro každou knihu pamatuje, kde jsem skončil, takže ani nemusím používat záložky (i když je čtečka podporuje). Podporovány jsou linky v dokumentech, takže z obsahu jde přeskočit přímo na danou kapitolu (pokud ovšem ty linky v dokumentu jsou). Taky jde skočit přímo na zvolené číslo stránky, naproti tomu nejde prohledávat (celkem logicky, když na to nejsou ovládací prvky).

Nedostatky jsou spíš v detailech: Ovládací software od Sony je příšerný, free alternativa (libprs500) snad ještě o něco horší, takže jsem si musel napsat vlastní prográmek, kterým knihy do čtečky nahrávám. Ještě to bude chtít doplnit, aby to přepočítalo velikosti písmen, protože čtečka sice má třístupňový zoom, ale na dokumenty dělané pro počítač to nestačí. V klasických RTF nefunguje čeština ve Windows-1250, možná by pomohla konverze do ISO (čtečka je postavená na linuxu) nebo vložení fontů do RTF, určitě pomůže PDF (nicméně jsem to nezkoušel, čtu převážně v angličtině).

Jediné, co mě vadí, je výdrž baterie - těch údajných 7500 stránek to nevydrží ani náhodou, chce to s sebou nosit USB kabel, kterým se dá baterie nabít.

Jen doplním, ten Cybook Gen 3 si také pamatuje, kde se skončilo a také umí linky v dokumentech (interaktivní obsah). Jinak koukám že je ten Sony opravdu podstatně horší. tady Win1250 funguje, lze nahrát vlastní písma a velikostí písma je na výběr cca 10. Nahrávání knih pak znamená nakopírování dokumentu na připojený disk. čtečka si to sama zaindexuje.

Dobry den, zajimalo by mne, zda je teoreticky mozne pouzit jeste vetsi fonty nez je zobrazeno napriklad na strankach ceskeho prodejce. Jde mi o perspektivu pouziti u slabozrakych - tj. pouziti fontu Arial 20 bold a vice.

dekuji

Tady je to krásně vidět... http://www.bookeen.cz/products/Cybook-Gen3/photos.aspx

je tam zobrazení výběru fontů od nejmenšího po největší... ten největší je skoro přes půl stránky

Mam taky Sonyho a jsem s nim naprosto spokojeny. S cestinou byl problem jen chvilicku, fonty se daji jednou nahrat a od te doby je to bez starosti. Ceske RTF se musi prevest, treba timto programkem, ktery jsem si napsal a dal k dispozici komunite: http://www.roomarranger.com/reader/

Dik za info i program

Snaha kočkovat se se smečkou zmutovaných psů je nejlepší způsob jak si pořídit značně ošklivou mrtvolu.

Konverze určitě fungovat bude, fonty pro PRS-505 zatím myslím ještě nejsou (jen pro PRS-500).

Čtu další reakce a napadla mě ještě jedna nevýhoda, specifická pro PRS-505: Velikost. Jde o to, že výška je stejná jako u klasického paperbacku, tloušťka je poloviční nebo menší, ale šířka je asi o 2 cm větší - což je přesně tolik, aby se mi to o pár milimetrů nevešlo do kapsy...

... je pravda ze ta Sony ctecka nezvlada .pdb format?? Jinak vypada od pohledu pouzitelneji. Dekuji P.

Co jsem cetl, tak sony neumi PDB ani PRC. Pouziva svuj proprietarni format BBeB.

Zvládá PDF, RTF, TXT a vlastní formát (myslím LRF). Na ostatní formáty se vždycky dá najít nějaký konvertor.

Pro pepak moc prosím měla bych možnost si nechat přivést Sony čtečku ale nikdo mi nedokáže vysvětlit jest-li čte česky. Můžeš mi prosím tě napsat jest-li tam máš češtinu a jak jsi ji tam dostal? Děkuji za odpověď.

Češtinu jsem zatím zkoušel jen v obyčejném RTF bez integrovaných fontů a tam nešla (zobrazovaly se ksichtíky). Během dneska ji zkusím v PDF.

Po exportu do PDF je čeština v pořádku.

mně se to líbí moc, ale ta cena mně dost vyděsila. Čekal bych tak maximálně 3000.

Ale myslím, že stačí počkat tak rok až dva a cena půjde hodně dolů. Už se těším.

Jo cena není pro každého, ale na druhou stranu, když jeden díl Harryho Pottera stojí 549,-Kč !!! Tak průměrnému čtenáři se to vrátí ještě během záruční doby

no doufam ze neco podobnyho se zacne hodne brzo sirit a cena se srazi nekam do akceptovanejsich mezi, kdyz si predstavim kolik lesa by se usetrilo jen za ucebnice kdyby se to nasadilo do skol, jedna takovahle vecicka muze pri robustnejsi konstrukci vydrzet pri rozumnym zachazeni i nekolik let(pokud se tedy ten elink display nejak rychle neoochodi) takze by na tom usetrili vsichni, vcetne rodicu deticek

ja by som do skôl nasadil radšej OLPC notebooky. Myslím, že je to plnohodnotnejšia alternativa a dokonca lacnejšia...

Věř tomu, že s OLPC ani s žádným jiným notebookem si na slunci nepřečteš vůbec nic. Zkoušel jsem to a není šance na LCD obzvlášť s lesklou úpravou cokoliv vidět.

Byl bych jen rád kdyby se technologii e-paperu podařilo zobrazovat i barvy a zrychlit dobu odezvy, ale ono to časem přijde.

OLPC má mít speciální displej čitelný v ČB režimu i na přímém slunci.

ved ale do škôl... A myslím našich škôl, nie afrických bez strechy. Čiže nepredpokladám použitie na slnku.

Ale áno, tento e-papier je super technológia a je super, že sú s tým už aj prvé produkty

A hlavne v škole neobstojí zabudol si si učebnicu slovenčiny :D.

Je to zaujímavé až na tú cenu.

Je to genialni zarizeni, ale ve chvili, kdy vedle nej postavim PDA 4" 640x480 za 8k (ipaq 214), tak ho to dost srazi... do peti by to byl genialni kousek, takze se budu tesit, az (vyrazne) klesne cena... a do ty doby budu cist v (skoro tom samym, jen barevnym a sviticim |: ) mobipocketu na svym starickym pda...

A ty jsi to vedle sebe mel ? Ze tak rychle soudis ?

Co s drahym JEDNOUCELOVYM zarizenim, kdyz PDA odvede nesrovnatelne vice a vice muziky za mene penez?

Proč kupovat televizi, když si můžu koupit počítač, který ji plně zastoupí a za nižší cenu, že.

Výhoda čteček založených na e-inku je právě ten e-ink - čte se to nesrovnatelně lépe než jakákoliv jiná elektronická technologie, jakou jsem zatím viděl. Jistě by šlo do readeru přidat další funkce, ale vždy to půjde na úkor pozitiv, která přináší e-ink. Sony Reader třeba umí přehrávat MP3, ale opravdu budete chtít využít špičkové čtecí zařízení pro podprůměrné přehrávání hudby, když si můžete za pár stovek koupit specializovaný přehrávač, který to zvládne mnohem lépe?

Ale o tom mluvim... ja nemam NIC proti jednoucelovymu zarizeni. Jsem vsema deseti pro. Ale tomu, ze je to jednoucelovy musi odpovidat cena a ta nesmi zasadne prekracovat cenu PDA vyrazne lepsich vlastnosti. Konkretne - koupil byste si dvd prehravac (bezny), ktery by stal 1,2 nasobek pocitace? Pochybuji.

Protoze televize temer ve vsech (beznejch) pripadech zere o dost min proudu a na pc se da stale pracovat...

Konkretne... pc sice umi zastoupit tv, ale asi bych jen nerad zjistoval, ze v dobe, kdy potrebuju pracovat si zena vymysli koukani na nejakou cipovinu na tv (potazmo pc...).

Nemusim to mit vedle sebe. Pro tuhle _hracku_ mluvi par fakt - zere malo proudu, je to e-paper. Pro (dany) PDA mluvi vyssi vykon, vice pameti, kvalitnejsi displej (byt to neni epaper a nema e-ink), wifi, CF+SD, plnohodnotny WM6, dneska jiz (ten samej) mobipocket zdarma, pokud si dobre vzpominam. Pokud bych si mel vybrat mezi ipaq 214 (cca 8k) a timto (cca 9k, 10 i s tou 2GB sd kartou), tak VZDY zvolim 214.

Smutny je, ze tohle je de facto neprodejny, diky tomu se to vyhodnoti jako "neni o to zajem" a nedoveze se pristi verze.

Opakuju - do peti tisic vsema deseti, i kdybych se mel postekat s manzelkou. Nad pet tisic temer neprodejny a diky tomu hrebicek do rakve ebookum v ceskym jazyku.

To "_ef_" : Myslím, že se mýlíš. čtečku jsem si koupil raději než PDA a to hned z několika důvodů: vyšší výkon PDA na čtení knih opravdu nepotřebuji, stejně jako nepotřebuji jakékoli další funkce PDA. Ono je to totiž stejné jako s nejnovějšími telefony... taky stojí 10K, ale mezi námi kolik lidí z těch co si koupi novou stylovou Nokii s ní dělá něco jiného než že telefonuje nebo posílá SMS.... a přitom to má WiFi a Internetový prohlížeč atd... v mém okolí se pohybuje jen minimum lidí, kteří si to kvůli tomu kupují...

Zpět k PDA vs. E-Ink. Pro mě je nejdůležitější pohodlí a výdrž baterie, což jednoznačně mluví ve prospěch takovéto čtečky. Přečetl jsem na tom knihu o cca 450ti stranách (větší font) a baterie hlásí 70%.

PS: Čtečka má taky SD a Mobipocket je zdarma pro všechny .

Podle toho, že mi prodejce psal, že má poslední kusy skladem, tak se mi nnezdá, že by to bylo neprodejný, ale kdo ví, třeba jich přivezl jen pár kusů...

Protože si e-book stáhne nebo myslíte že v el. formě budou knihy stát 20 Kč?

škoda že to za ty prachy čte jenom SD a nemá to Wifi - ale to by asi rychle někdo hacknul, vnutil tomu browser + čtečku mailů, to by pak bylo PDA

PS: to vyhledávání tam nejspíš nebude proto, že tam není vůbec žádná klávesnice ani dotykový displej na zadávání vyhledávaného textu (vím že by to šlo i šipkama, ale to už by asi byla pěkná pruda...).

stranky produktu.

http://www.bookeen.cz/

bylo by asi vhodne uvadet oboje, na bookeen je daleko vice informaci...