Hudba, filmy, seriály | VLC

VideoLAN má 20 let. Výrazně ovlivnil svět videa nejen přehrávačem VLC

  • Z původně školního programu je dnes nejoblíbenější přehrávač
  • Na počátku VLC byla satelitní televize a počítačová síť
  • VLC má také spoustu klíčových sesterských projektů

Minulý týden oslavila 20. výročí nezisková organizace VideoLAN a s ní i nejslavnější program, který vyvíjí – přehrávač VLC. Prvního února 2001 se totiž původně školní projekt vyvíjený na francouzské École Centrale Paris otevřel světu. Doslova. Tamní ředitel povolil vydat zdrojové kódy programu pod licencí GNU GPL.

Program ale tehdy ještě nenesl název VLC media player. A mluvit bychom o něm měli v plurálu. Šlo o soubor několika navzájem propojených softwarů jako VideoLAN Client (odtud VLC) a VideoLAN Server (VLS). Na tamní koleji sloužily ke streamování obrazu ze satelitní televize skrz lokální počítačovou síť. Programy se začaly vyvíjet už v roce 1996, první funkční stream ale fungoval až o dva roky později.

Uvolnění zdrojových kódů mělo pomoci projekt nakopnout. Stalo se. Ze školní kratochvíle se postupně stal důležitý kus softwaru, na němž se podílelo více než 1000 dobrovolník§ z celého světa. Ti pomohli s optimalizací i portováním na jiné systémy. Přehrávač původně běžel na Linuxu, FreeBSD, Mac OS a BeOS, takže jedním z prvních komunitních příspěvků byl vznik verze pro Windows.

V červnu 2003 přehrávač poprvé vyšel pod názvem VLC media player (verze 0.6.0). Postupně nabíral i serverové funkce, takže vývoj VLS krátce nato skončil. V roce 2006 se VLC dočkalo ikonického loga s oranžovým dopravním kuželem. A nakonec v létě 2009 vyšla finální verze VLC media player 1.0. To už byl program populární i v Česku a začali jsme se mu věnovat také na Živě.

VideoLAN začal od roku 2005 počítat stažení z vlastního webu. V květnu 2012 padla první miliarda, aktuálně je to již 3,5 miliardy. A to v nich nejsou započteny stažení z jiných stránek, softwarových repozitářů nebo mobilních či televizních „storů“. V Play Storu pro Android už má přes 100 milionů instalací.

Vše v jednom

Už od začátku bylo VLC modulární. Jde o kompilát různých navzájem propojených knihoven, které se starají o chod i vzhled programu, podporu různých multimediálních formátů, filtry a další funkce, takže lze jednotlivé části vyvíjet nezávisle na sobě. A díky modularitě bylo VLC vždy programem, který sám o sobě dokázal přehrát skoro vše bez závislostí na výbavě operačního systému.

To byla klíčová výhoda v minulých letech, kdy lidé používali Windows Media Player, který doplňovali deseti různými codec packy, které se navzájem bily a přehrávání bylo nespolehlivé. Na podobném principu jako VLC fungovaly i jiné „all-in-one“ přehrávače jako MPC-HC či KMPlayer. Jenže ty by možná bez VLC byly poloviční. VideoLAN totiž zaštítil vývoj i dalších důležitých projektů.

Modla pirátů

Ačkoliv se VideoLAN původně zaměřoval na multicastové streamování v intranetu, blízké mu byly i filmové nosiče. Dodnes dohlíží na vývoj knihoven libdvd*, díky nimž mohou VLC a jiné přehrávače dešifrovat obsah DVD. Pod VideoLANem vznikají také obdobné knihovny určené pro přehrávání Blu-rayů nebo práci s digitálním televizním vysíláním.

 

VideoLAN vede Jean-Baptiste Kempf, VLC vyvíjí už 16 let a díky němu je program pořád zdarma a bez reklam

 

Dnes zřejmě největším přínosem této francouzské organizace je sponzorování a dohled nad enkodérem x264. Pokud jste si v minulosti stahovali z internetu filmy a seriály, zcela určitě byl jejich obraz komprimován právě v x264. Enkodér pro práci s videm ve formátu H.264 (MPEG-4 AVC) si zalíbili piráti, ale pro masterování Blu-rayů jej využívalo také studio Warner Bros.

Ačkoliv jde o open source software, má podle komunity lepší výsledky než komerční enkodéry. Ty mohou být rychlejší například díky akceleraci pomocí grafické karty, ale při dané velikosti souboru nebude jejich obraz tak dobrý.

Vedle x264 vzniká i x265 coby enkodér pro novější formát H.265 (HEVC), avšak ten nemá s VideoLANem až na podobný název nic společného. Stojí za ním společnost MulticoreWare.

Nejnovějším projektem VideoLANu je dav1d, který pracuje se svobodným video formátem AV1. Zatímco však x264 slouží k tvorbě videí v H.264 a nikoliv přehrávání, u dav1du je to naopak. Slouží jen k přehrávání. V tuto chvíli jde o nejrychlejší softwarový dekodér. Avšak postupně již hardwarové dekodéry AV1 integrují výrobci grafických karet či mobilních čipsetů, takže v budoucnu už tolik užitečný nebude.

Diskuze (24) Další článek: Naděje na Apple Car ochladly. Apple sice jednal s automobilkami Hyundai a Kia, ale nic z toho nebylo

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,