Každou konferenci Adobe MAX uzavírají „sneaks“ – ukázky technologií, které si zatím Adobe drží pod pokličkou. Letos to skutečně stálo za to. Přesvědčte se sami.
Konference Adobe MAX už sice skončila, nicméně zapomněl jsem zmínit to nejzábavnější – Sneaks! Adobe MAX Sneaks je každoroční závěrečná keynote, na které se Adobe chlubí technologiemi, které jsou stále ve vývoji a které se koneckonců možná ani nedostanou do skutečné produkce. V minulosti se to stalo už mnohokrát, občas se ale něco skutečně prosadí. Na milánském MAXu v roce 2008 tak jedním „sneakem“ byla třeba technologie na odstraňování objektů z fotografie. Dnes je součástí Photoshopu a koketuje s ní i nový Zoner Photo Studio 14.
Vybral jsem a natočil pět zajímavých experimentů, které se snad dostanou do skutečné produkce a stanou se součástí InDesignu, Photoshopu a Premiere Pro.
RubaDub: hlas někoho úplně cizího
RubaDub existuje zatím pouze v podobě speciálního skriptu. Ten porovná dvě zvukové stopy a tu druhou načasuje takovým způsobem, aby byla synchronní s tou první. K čemu je to dobré? Představte si, že chcete udělat dabing k cizojazyčnému videu. Ve studiu natočíte alternativní zvukovou stopu a RubaDub ji pak přesně načasuje, aby co nejvíce odpovídala originálu. Na výsledek se podívejte ve videu níže, ve kterém přednášející díky RubaDubu paroduje Rainna Wilsona ze seriálu The Office, který celou akci MAX Sneaks moderoval.
InDesign Liquid Layout: stejný časopis na iPadu i Androidu
Dalším projektem, který by měl být součástí příští verze InDesignu, byl Liquid Layout. Jedná se o technologii, která přizpůsobí podobu elektronického časopisu na iPadu odlišnému rozlišení a poměru stran na tabletech s Androidem. Jeden časopis se tak na obou zařízeních správně „roztáhne“ podobně jako webová stránka. Doposud měla publikace z InDesignu fixní rozměry a grafik tak musel vytvořit více verzí, nebo se musel spokojit s černým pruhem u neoptimalizovaných rozměrů.
Pixel Nuggets: lepší vyhledávání podobných fotografií
Tento projekt by zase měl vylepšit vyhledávání podobných obrázků. Nejde přitom o žádnou magii, ale o přenesení algoritmů z vyhledávačů osob. Zatímco Google a další tedy doposud vyhledávají podobné obrázky analýzou zdrojového obrázku jako celku, Pixel Nuggets vyhledává na základě objektu, který na fotografii označíte. Pokud tedy na obrázku označíte třeba most, systém vyhledá všechny fotky s tímto mostem a to v různých kompozicích, což doposud nebylo možné, protože se fotka hodnotila jako celek.
Video Meshes: už nevěřte žádnému videu
Toto je skutečně lahůdka. Představte si ten luxus, kdybyste jako střihač mohli ve scéně změnit prostorové parametry. To přesně dokáže Video Meshes, statickou scénu (pozadí) totiž převede na 3D objekt, takže budete moci měnit kompozici náklonem kamery, budete moci měnit hloubku ostrosti a dokonce přesouvat a duplikovat pohybující se objekty. Letícího racka tedy můžete vložit do scény třeba desetkrát, přičemž jeden poletí poblíž kamery, druhý za blízkou skalkou a třetí poletí kdesi na obzoru. Více vám vysvětlí video níže.
Photoshop Magic: skoro jako ve filmu a CSI: Miami
A nakonec funkce, kterou by ocenil asi každý. Magic je experimentální doplněk pro Photoshop, který dokáže opravit rozmazané fotografie. Zatím je v rané fázi vývoje a je pochopitelně hardwarově náročný, pomocí svých algoritmů nicméně odhadne posun čočky při pořizování snímků a provede vlastně pravý opak nejrůznějších „motion blur“ efektů.
Programátoři na MAX Sneaks představili celou desítku zajímavých experimentů včetně lepšího debuggeru pro Flash Builder a Actionscript, lepšího využívání GPU, podpory NFC v AIRu a nádherného analyzátoru vytěžování CPU při zpracovávání Flashe. To by se jistě hodilo všem programátorům a designérům animovaných reklam, jak se totiž ukázalo, dobře napsaný a navržený Flash moderní procesor prakticky nevytěžuje.
Profiler Monocle pro Flash Player – vlevo vidíte vytěžování CPU při přehrávání videa z YouTube (úvodní špička je způsobena inicializací videa a dekodéru), vpravo pak profiler spuštěný nad kódem Actionscriptu, přičemž barva v grafu odpovídá rutinám kódu, takže vývojář hned vidí, jaké části jeho kódu patří k nejnáročnějším.
Nejvíce mě ale zaujala praktičnost všech experimentů. V podstatě o všech se dalo říci, že se nejedná o bláznivý nesmysl, který je v praxi k ničemu. Všechny by se někomu skutečně hodily a po každém představení tedy následoval bujarý potlesk. Snad se tedy tentokrát „sneaků“ skutečně dočkáme.