Veřejnoprávní internet, aneb kolik stojí on-line aktivity veřejnoprávních médií

Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář. Provoz těchto médií je z velké části financován z daní občanů této země. Výjimkou je ČTK, která byla ze státního rozpočtu financována až do roku 1995, kdy tuto formu financování odmítla a v současné době je závislá výhradně na vlastních příjmech.

Britská ministryně kultury Tessa Jowell nedávno vyzvala představitele BBC, aby obhájili plánované výdaje této veřejnoprávní instituce na online aktivity, které mají letos dosáhnout 112 milionů liber. Tato suma se totiž ministerstvu kultury zdá příliš vysoká. V reakci na tento fakt jsme si položili jednoduchou otázku – obhájila by výdaje na své online aktivity česká veřejnoprávní média?

Podobně jako všechna ostatní i veřejnoprávní média využívají při komunikaci se svými „zákazníky“ internet. Na rozdíl od nich ale své online aktivity financují de facto z našich peněz (kromě ČTK, která není financována z veřejných prostředků). I proto se domníváme (ve shodě s britskou ministryní kultury), že je více než vhodné se ptát, kolik že za své internetové aktivity ročně zaplatí a posoudit, zda tato suma odpovídá jejich přínosu.

ČTK na internetu vydělává

Česká tisková kancelář je z hlediska využití internetu mezi veřejnoprávními médii výjimkou, neboť jako jediná na internetových službách vydělává.

Online službami (v modelu B2C) se v rámci skupiny zabývá dceřinná společnost Neris. Ta se stará o dodávky zpravodajství na klíč pro internetové vydavatele, zajišťuje MMS a SMS zpravodajství pro mobilní operátory a další služby a mimo to zajišťuje provoz tří vlastních zpravodajských serverů (České, Sportovní a Finanční noviny), jejichž obsah tvoří převážně zpravodajství ČTK. Šéf Nerisu Jan Stejskal nám přitom sdělil, že „hospodaření společnosti bylo v roce 2002 vyrovnané, žádné dotace z rozpočtu ČTK ani jiných zdrojů neobdržela“.

Náklady a výnosy společnosti Neris v roce 2002 dosáhly zhruba 30 milionů korun. „Zpravodajské servery Neris neplní primárně funkci propagační, jsou budovány jako komerční projekt,“ upozorňuje Stejskal. Náklady na jejich vydávání proto nejsou součástí rozpočtu ČTK na propagaci. ČTK tedy na svých online aktivitách, jak již bylo řečeno, (v modelu B2C) vydělává. Tomu ostatně odpovídá i tvrzení Jana Stejskala, že „vydávání internetových novin je mimo jiné způsobem, jak generovat prostor pro reklamu, která je hlavním zdrojem financování“.

Online aktivity mají ale také smysl jako prostředek k získávání technického know-how, jež se dále uplatňuje jak v práci Neris, tak ČTK samé (zde se ovšem uplatňuje spíše B2B model, kdy ČTK významnou část zpravodajství svým zákazníkům distribuuje právě prostřednictvím internetu). Neris je navíc podle Stejskala významným zákazníkem ČTK, neboť zpravodajství pro své servery od ČTK kupuje na základě standardní komerční smlouvy stejně, jako kterýkoli jiný zákazník agentury.

Jistě, ČTK má také vlastní web (www.ctk.cz), na který pan Stejskal ve svých odpovědích poněkud pozapomněl. Podle jeho obsahu se však dá předpokládat, že tato aktivita byla spíše jednorázovou nákladovou položkou a že jeho aktualizace již je běžnou součástí komunikačního mixu a nebude dosahovat nijak závratných hodnot.

Veřejnoprávní rozhlas na internetu

Na rozdíl od ČTK si Český rozhlas za účelem správy svých online aktivit nezřizoval dceřinnou firmu, ale vystačil si s „pouhou“ divizí, která se jmenuje Český rozhlas Online. Kromě internetových aktivit má na starosti také multimédia a od roku 2000 je součástí Úseku programu.

K obsahu webu ČRo (http://www.rozhlas.cz) jeho šéfredaktor Mgr. Miroslav Bobek uvedl: „Internet je v Českém rozhlase vnímám především jako prostředí pro šíření obsahu. Nabídka Českého rozhlasu na internetu přitom vychází nejen ze samotného vysílání, ale prostřednictvím původních produktů usiluje také o oslovení těch skupin obyvatel, které jsou mezi posluchači z různých důvodů zastoupeny jen v menší míře (například mladí lidé nebo děti).“

Rozpočet na online aktivity, respektive na aktivity divize Český rozhlas Online, dosahuje podle Bobka v letošním roce zhruba stejné nominální výše, jako v letech 2001 a 2002, konkrétně je to 8,244 milionu korun. A co za tyto peníze dostaneme? Dejme slovo Miroslavu Bobkovi: „Český rozhlas (prostřednictvím internetu – pozn. autora) rozšiřuje nabídku svým posluchačům (mj. může do jisté míry eliminovat jednu z nevýhod vysílání – totiž jeho pomíjivost) a usiluje o oslovení ‚neposluchačů‘. Samozřejmě jsou tu i další benefity: propagace Českého rozhlasu, prostor ke komunikaci s veřejností a k diskusi, možnost oslovit a získat koncesionáře atd.“

Online aktivity Českého rozhlasu jsou ale podle Bobka především prvotním vkladem do blízké budoucnosti, kdy se zásadním způsobem změní mediální prostředí a vedle klasických forem vysílání se objeví nespočet multimediálních a interaktivních „rádií“. „Český rozhlas by v tomto novém prostředí, kde však kvalita a nezávislost obsahu budou asi ještě důležitější, než dnes, měl hrát významnou roli,“ říká Miroslav Bobek. Nové technologie by přitom podle měj mohly a měly Českému rozhlasu pomoci daleko lépe a účinněji plnit úkoly, které jsou mu vymezeny zákonem.

Česká televize vždy ve službách diváka

Internetové stránky České televize jsou mezi weby veřejnoprávních médií jednoznačně nejmladší – ve stávající podobě totiž byly spuštěny teprve 1. května. Jak přitom zdůrazňuje Richard Klatovský, vedoucí Komunikace a tiskový mluvčí ČT: „Při tvorbě webu klademe důraz na uživatele. Snažíme se, aby se snadno na našich stránkách orientovali, věřím, že pokrok v tomto směru je oproti původní verzi vidět. Zároveň je důležité aby design byl použitelný pro obsahově různorodé stránky.“

Pan Klatovský nám, bohužel, na rozdíl od kolegů z ČTK a ČRo nesdělil, jaký rozpočet je na online aktivity ČT vyčleněn. Na otázku, kolik ČT do online aktivit ročně investuje odpověděl: „Internetové aktivity jsou součástí komplexní služby veřejnosti, kterou Česká televize nabízí svým divákům, takže nelze jednoduše vytrhnout jen část aktivit a ty ocenit. Pro nás je důležitá celková poskytovaná služba – a ta je všem poplatníkům k dispozici za 75 Kč měsíčně.“

Efekt pro koncesionáře je podle Richarda Klatovského jednoznačně v rozšíření služeb divákům, kteří mají k dispozici: aktuální informace o pořadech, fotografie, videoukázky, rozhovory, portréty tvůrců apod., interaktivní prvky (osobní program, filtry v TV programu, chaty s osobnostmi), archiv všech vysílaných pořadů od roku 2000, teletext, nadstavbu klasického vysílání, tedy přidanou hodnotu v podobě online vysílání a archivu zpravodajství, plus veškeré dostupné informace o ČT jako instituci (zákon, kodex, strategie, lidé, atd.). Navíc mohou vyjádřit svůj názor na jednotlivé pořady (hodnocení, komentáře). Online aktivity jsou však podle Klatovského výhodné i pro Českou televizi, a sice proto, že nabízejí okamžitou zpětnou vazbu, dávají k dispozici další formu self promotion a navíc internet dotváří image ČT jako veřejnoprávního média.

Hodnocení je na každém z nás

Pokud bychom měli výdaje jednotlivých veřejnoprávních médií na online aktivity hodnotit podle vzoru britského ministerstva kultury, asi bychom neměli mnoho důvodů vyzývat jednotlivá média k „obhajobě výdajů“.

Nejlépe je na tom samozřejmě ČTK, resp. Neris. Vzhledem k tomu, že si tato společnost na své aktivity sama vydělá, není důvod je zpochybňovat. V horší pozici se samozřejmě ocitá Český rozhlas. Výdaje divize Český rozhlas Online v letošním roce dosáhnou 8 244 000 korun, což není zrovna málo. A je jen a jen na nás – koncesionářích – abychom zhodnotili, zda přínos odpovídá investicím.

U České televize neznáme konkrétní částku a můžeme jen spekulovat (netvrdím, že by se konkrétní suma nedala zjistit, ovšem při přípravě článku jsem dal přednost otevřenosti odpovědných představitelů jednotlivých médií). Těžko tedy můžeme posoudit, zda výdaje odpovídají efektu, který přinášejí.

Jaký je tedy závěr? Pokud bychom chtěli porovnávat výdaje jednotlivých veřejnoprávních médií na online aktivity s výdaji BBC, asi by nebylo o čem uvažovat. BBC sice zastřešuje jak televizní kanály, tak rozhlasové stanice, ale dá se předpokládat, že ani sečtené výdaje Českého rozhlasu a České televize by nedosáhly ani 122 milionů korun (což už by mimochodem byla suma, která by – alespoň doufejme – ministra kultury Pavla Dostála vyprovokovala k podobnému kroku, jaký učinila Tessa Jowell).

Pokud bychom však měli hodnotit výdaje veřejnoprávních médií z hlediska efektivity, asi by se nějaká ta chybička našla – ostatně příkladem může být i chování společnosti Neris, která své servery považuje hlavně za zdroj příjmů. A podobnému přístupu ČT či ČRo také nic nebrání – minimálně na stránkách obsahujících jejich vlastní zpravodajský servis, tedy jejich majetek.

V každém případě je třeba přiznat, že se všechna česká veřejnoprávní média snaží internet využívat naplno a nabízet jeho prostřednictvím svým koncesionářům další služby, včetně archivů audio a video záznamů. A to není nijak levná záležitost. Problémů, které potkaly BBC se tedy česká média zatím asi obávat nemusí.

Diskuze (31) Další článek: Další problémy pro Epson

Témata článku: Internet, Hudba, filmy, seriály, Online, Internetová televize, Významná součást, Osobní program, Klasické vysílání, Video rozhovor, Online televize, Čt televize, ČT, Podobné hodnocení, Česká televize i vysílání, Archiv české televize, Podobná míra, Poskytovaná služba, Česká televize vysílání, MMS, Fotografie video, Teletext, Akt, Televize s internetem, Sto, Televize online, Richard


Určitě si přečtěte

Google Cloud Next: Blíží se bitva o to, kdo ovládne cloud, tedy internet zítřka

Google Cloud Next: Blíží se bitva o to, kdo ovládne cloud, tedy internet zítřka

** Google v týdnu ukázal nové telefony Pixel ** V Londýně se ale také konal Google Cloud Next ** Konference o tom, jak bude vypadat internet v cloudu zítra

Jakub Čížek | 31

Lenovo přivezlo na IFA 2018 skutečné inovace. Tyto tři notebooky stojí za to

Lenovo přivezlo na IFA 2018 skutečné inovace. Tyto tři notebooky stojí za to

** Yoga C930 nabídne revoluční reproduktor v kloubu displeje ** Yoga Book C930 představuje zdařilý reparát podivného Yoga Booku ** ThinkPad X1 Extreme se může pochlubit extrémní výbavou v tenkém těle

Tomáš Holčík | 16

Google má nové telefony, počítač a domácí displej. Česko je stále mimo

Google má nové telefony, počítač a domácí displej. Česko je stále mimo

** Google dnes představil novinky ** Dočkali jsme se nového telefonu Pixel 3, tabletopočítače a domácího displeje ** Rozšíření Google Assistenta do dalších zemí se bohužel nekoná

David Polesný | 45

Šmírování kamerami Googlu: Koukněte se, co zachytily na Street View

Šmírování kamerami Googlu: Koukněte se, co zachytily na Street View

Google stále fotí celý svět do své služby Street View. A novodobou zábavou je hledat v mapách Googlu vtipné záběry. Podívejte se na výběr nejlepších!

redakce | 44


Aktuální číslo časopisu Computer

Jak vytvořit a spravovat vlastní web

Velký test herních klávesnic a DVB-T2 tunerů

Vše o formátu RAW

Vybíráme nejlepší základní desku