Facebook | Sociální sítě

Věra Jourová: Facebook je stoka špíny. Smazala jsem ho

Věra Jourová: Facebook je stoka špíny. Smazala jsem ho

Věra Jourová se v posledních několika hodinách stala jedním z nejcitovanějších evropských úředníků – přinejmenším na zahraničních technických webech, na tiskové konferenci totiž označila Facebook za „channel of dirt“ s tím, že na něm měla krátce vlastní profil, ale rychle jej smazala.

Facebook je stoka špíny, odpovídá Jourová pro Euractiv:

Asi by o nic nešlo, kdyby ovšem Věra Jourová nebyla eurokomisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví, která má ve své gesci na starost právě i sociální sítě. A jelikož si Evropa poslední roky už docela jasně vyřizuje účty především s velkými americkými technologickými společnostmi, na Hacker Way 1 v Menlo Parku by se měli mít na pozoru.

Následující tweet Věry Jourové už byl trošku vstřícnější, přesto v něm Facebook kritizuje za to, že jsou jeho podmínky služby stále nepřehledné a že jen málokdo ví, že prodává vaše data třetím stranám a má také plná práva k nakládaní s vašimi daty.

V dalším tweetu se pak Věra Jourová těší na spolupráci s Facebookem a další dohodu. Pokud by k ní nedošlo, mohla by se stát největší sociální síť předmětem vyšetřování a případných pokut a sankcí za nedostatečnou spolupráci na evropském trhu.

Jak je to s těmi autorskými právy?

Otázka autorských práv a prodeje dat zní na jednu stranu hrozivě, ale je to zároveň i určitá hra se slovy, anebo odvěké nepochopení, jak fungují sociální sítě a velké webové ekosystémy. Internetem skutečně občas prolétne dotaz, komu sakra patří data, která nahráváme na Facebook, Twitter, Google atp.

Odpověď je jednoznačná: vám, ale…

Tato data jsou nesporně vaše, ale Facebooku, Googlu, Microsoftu atp. udělujete velmi širokou licenci k tomu, aby s nimi mohly tyto společnosti vůbec nakládat. Aby je mohly upravit a de jure tedy vytvořit odvozené dílo (třeba automaticky vylepšit, komprimovat, ořezat), aby je mohly analyzovat (automaticky štítkovat) a nakonec aby je mohly zobrazit (nejen vám, ale třeba i na zdi přátel) a dále zpracovat i v rámci reklamního cílení. A také aby je mohly archivovat, což se dostalo do střetu s Evropou poté, co začala růst poptávka po právu na zapomnění.

V tomto směru sociální sítě po technické stránce docela chápu, absolutní smazání totiž už z principu ničí jejich integritu. Představte si například, že jste se účastnili nějaké velmi rozvětvené webové diskuze. Když poté smažete účet, pro provozovatele je docela velký oříšek, jak naložit s touto diskuzí.

Má ji ponechat, má jen odmazat vaše jméno (ale text ponechat), anebo má smazat všechny vaše příspěvky, ačkoliv ostatní na ně reagují, a tak se rozbije celý smysl diskuze – její integrita? Jinými slovy, na jeden dílek dat navazuje další, a když jeden dílek uprostřed odstraníme, zhroutí se celá řada. Logická provázanost sociální sítě je přitom její podstata.

Prodává Facebook, Google a další osobní data reklamním společnostem?

Druhá výtka se týkala prodeje (osobních) dat třetím stranám – reklamkám. V tomto případě se zpravidla jedná jen o využití hromadných (agregovaných) dat za účelem cílení reklamy. Pokud tedy budete chtít nakoupit reklamu třeba na Googlu, YouTube, anebo promovat příspěvek na Facebooku, můžete jej cílit na konkrétní socioekonomickou/sociogeografickou skupinu. S trochou nadsázky třeba na pětadvacetileté svobodné vysokoškolačky z Brna.

Aby Facebook věděl, komu je v Brně pětadvacet, je svobodný, je žena a promoval na věrohodnějším ústavu než je Vysoká škola života, podívá se do své obří databáze uživatelů, kterým pak tuto cílenou reklamu může nabídnout. V žádném případě to však neznamená, že zadavateli reklamy předá obří tabulkový dokument Excelu s podrobnými kontakty na tyto osoby. Jen na jeho přání zobrazí reklamu tomuto výběru.

Absolutní osobní data se ke třetím stranám, alespoň oficiálně a bez explicitního souhlasu (různé experimenty, testy aj.), nikdy nedostala přímo od Facebooku, ale skrze nejrůznější aplikace ostatních vývojářů, kterým jste dali práva, aby tato data získaly. Poté s nimi už mohly dělat opravdu cokoliv. To byl ostatně i případ aféry okolo Cambridge Analytica, po které Facebook citelně zpřísnil politiku aplikací třetích stran na své síti.

Diskuze (65) Další článek: Youtube snižuje požadavky, kanály s předplatným mohou mít i menší youtubeři

Témata článku: Google, Microsoft, YouTube, Facebook, Sociální sítě, Twitter, Evropa, Brno, Excel, Evropská unie, Reklama, Autorské právo, Integrita, Celý smysl, Sociální síť, Případná pokuta, Explicitní souhlas, Nejrůznější aplikace, Špína, Poslední hodina, Třetí strana, Data, Obří databáze, Velký oříšek, Menlo park


Určitě si přečtěte



Aktuální číslo časopisu Computer

Nejlepší programy pro úpravu fotek zdarma

Externí disky pro zálohu dat

Velký test: herní notebooky

Srovnání 12 batohů