Velký test profesionálních 19" monitorů - část třetí

EIZO T765

Protože EIZO je pouze "levný standard pro grafiku", jak kdosi poznamenal v Poradně Živě, očekávali jsme od něj hodně. Jak jsme byli informováni českým zastoupením společnosti EIZO, tento monitor používá plochou trinitronovou obrazovku Sony Flatron (?) s roztečí 0,24 až 0,25 mm, ne tedy DIAMONDTRON, jak jsem se původně domníval. Dva stabilizační drátky jsou v ní ovšem vidět i tak.

Za striktním firemním designem se skrývá elektronika schopná maximální horizontální frekvence 115 kHz a dot clock 280 MHz. Z příslušenství bychom měli zmínit čtyřcestný USB rozbočovač, který má vstup a tři výstupy v zadní části monitoru. Čtvrtý výstup je velmi chytře umístěn zespodu přímo u ovládání.

Stačí odklopit a můžete velmi rychle použít. Vstup signálu je zajištěn pomocí D-Sub a BNC.

Naše dojmy

Již první pohled na EIZO prozradil, že tento monitor evidentně bude jedním z lepších.

Geometrie byla vynikající, čáry rovné po celém obraze... vyjma pravého horního rohu, kde byla viditelná menší deformace. Těžko by si jí ale někdo při běžné práci všimnul.

Následoval test barevného podání. Kontrast byl na výbornou, černá byla opravdu černá, bílá jasně zářila. Červená, zelená a modrá si udržely konzistenci ve všech částech obrazu a celkově vypadaly velice pěkně. Jedinou naší výtkou je stejně jako v případě Sony G420 absence korekce Landing v rozích.

Při testu High Voltage se obraz hýbal jen o 0,2 mm, přičemž ve Windows byl stabilní. Taktéž velice dobrý výsledek.

Co se týče konvergence, monitor na tom již tak dobře nebyl. Jakmile se seřídila podle středu, téměř po celé části obrazu se vychylovala modrá barva, a to někdy dost znatelně.

Focus byl uprostřed vynikající, v krajích ale mírně rozostřen. Při testu Resolution se za nejmenšími čárami vyskytovaly lehké stíny. Ovšem čitelnost textu byla opravdu vynikající, nebylo problém přečíst text i z velké vzdálenosti. Ve Wordu jsme přečetli písmeno velikosti 6.

Na tomto skvělém výsledku má patrně podíl moiré, které se narozdíl od ostatních monitorů vyskytovalo velmi málo. Pouze v 1024x768 se objevilo "jen" málo. Vynikající výsledek.

Ovládání pomocí OSD menu je řešeno taktéž klasicky, tentokrát s využitím pětitlačítkového joysticku (vpravo, vlevo, nahoru, dolu a střed). Toto řešení není špatné, má ovšem jednu zásadní vadu - je nepřesné. Narozdíl od joysticku na monitoru iiyama, který je spíše pevný, tento musíte zmáčknout opravdu hodně hluboko a to při jeho malém odporu znamená, že se snadno trefíte někam jinam.

Obraz byl celkově stabilní.

Speciální režimy

Jedno tlačítko na monitoru je vyhrazeno pro přepínání speciálních režimů jako Text, Video atd. Těchto režimů je všeho všudy pět (!) a co je ještě zajímavější, opravdu mají efekt. Je sice pravda, že režim pro obrázky nedosahuje takové svítivnosti jako DIAMONDTRON M² monitoru iiyama, avšak výsledek je značně lepší než u ostatních monitorů, které evidentně manipulují pouze s kontrastem.

Stejně jako iiyama HM903DT i EIZO T765 v režimu Video používá "rozmazávací" filtr. Video pak vypadá o poznání lépe.

Kolem a kolem je EIZO i co se týče multimédií poměrně zdařilý monitor, ostatně obrázky nevypadaly vůbec špatně.

Celkové hodnocení

Přestože ani EIZO nebylo zcela dokonalé (především co se týče konvergence a focus), je to jeden z nejlepších monitorů na trhu. Má opravdu kvalitní obraz, pěkné podání barev a konečně také speciální režimy zobrazení, které ho činí vhodným i pro multimédia.

Dlouho jsme váhali, zda nakonec vyhraje Sony nebo EIZO. Oba monitory jsou velice kvalitní a oba mají stejnou nevýhodu - absenci korence Landing. Rozhodování to bylo tak těžké, že jsme se rozhodli udělit ocenění PCtuning Golden Award oběma.

Červenec 2002 / July 2002
"Vynikající obraz" / "Outstanding picture"