V řadách hráčů se jistě najde velmi početná skupina těch, kteří se skládáním počítače nechtějí vůbec zabývat a dají tak přednost sestavě již složené. Otázkou ale zůstává, jak vybrat tu cenově nejvýhodnější z početné nabídky výrobců. Která nabízí za stejné peníze nejvíce muziky?
Největší výhodou koupě už složeného počítače je fakt, že jej za výrobce navrhne, sestaví, odladí a otestuje zátěžovými testy, aby mohl zaručit bezproblémový chod. Koupíte-li si k počítači operační systém, výrobce jej nainstaluje a nahraje veškeré potřebné ovladače. Jistě se hodí i delší, zpravidla tříletá, záruka na celou sestavu a případná možnost připlatit si za záruku ještě delší. U jednotlivých komponent totiž máte většinou pouze standardní, dvouletou.
Před koupí se informujte
Mnohé uživatele ale může odradit nemožnost instalace dalšího zařízení bez návštěvy servisu. Prosté přidání pevného disku, zvukové karty nebo rámečku na disk se tak může výrazně prodražit kvůli práci techniků. U velké části počítačů totiž naleznete na zadní straně záruční pečeť, po jejímž přerušení ztrácíte záruku. Před koupí sestavy se tedy o tomto faktu raději informujte.
Tentokrát jsme všem výrobcům dali pevnou hranici 25 000 Kč s tím, že by se mělo jednat o herní počítač bez monitoru a měl by již v ceně obsahovat nainstalovaný operační systém Windows XP. Každý se zhostil svého úkolu jinak, což můžete vidět z tabulky parametrů, jednotlivých hodnocení a z námi změřených herních a systémových testů.
Ceny ale tentokrát berte spíše jako orientační. Pokud výrobce prodává stejnou sestavu a má ji v e-shopu, od vydání Computeru 23/06 se ke dnešnímu dni nezměnila. Dá se ale čekat, že se po Novém roce změní. Většina sestav je evidentně poskládána tak, aby se výsledné částce přiblížila co nejvíce a v základní nabídce je nenajdete - musíte si dopomoct v konfigurátoru výrobce. U některých z nich je dokonce zaokrouhlena na baťovských 24 990 korun. Pokud je tedy poskládáte podle konfigurátoru, vyjdou kupodivu levněji. Zajímavé je spíš to, jak při ceně pětadvacet tisíc korun jednotliví výrobci k herním sestavám přistupují a které komponenty jsou podle nich u herního počítače důležité.
Co by měla umět herní sestava?
U herního počítače se předpokládá, že se na něm budou hrát převážně moderní náročné hry. Nemusí mít nutně supervýkonný procesor, ze všeho nejvíce záleží na grafické kartě. Samozřejmě by ale na druhou stranu neměl být procesor žádné ořezávátko, aby silnou grafiku neomezoval. Použití nejmodernějšího výkonného dvoujádrového Intel Core 2 Duo u některých testovaných sestav se proto může zdát oprávněné. Kvůli jeho vyšší ceně se však většinou muselo šetřit na grafické kartě, což se negativně podepsalo na herním výkonu, který je pro hráče nejdůležitější.
Mnohem rozumnějším řešením je tedy použití levnějšího procesoru, například AMD Athlon 64 3800+, který až na nejvýkonnější grafiky osmičkové řady nVidia bohatě dostačuje. Zde se také nabízí otázka – využijí dnešní hry dvoujádrový procesor? Jednoznačná odpověď sice neexistuje, ale dalo by se říci, že spíše ne. Na vině jsou především samotné hry, protože těch, které podporují dvě jádra je pořád málo. Zajímavý článek o tomto tématu naleznete v aktuálním Computeru speciál hardware.
Na desce raději nešetřit
Ve snaze ušetřit sáhli někteří výrobci po nejlevnějších základních deskách, protože se nepřepokládá, že by uživatelé chtěli počítač přetaktovávat. Navíc mají někteří výrobci ve svých záručních podmínkách výslovně zakázáno přetaktování, můžete tak dokonce přijít i o záruku. Levnější desky ale často neoplývají FireWire porty nebo mohou být příčinu nižšího výkonu. Některé ani nemají lepší správu otáček ventilátoru a může se také stát to, že větráčky běží zbytečně naplno a způsobují tak vysoký hluk. Pokud nevíte, jakou základní desku si vybrat, můžete nahlédnout opět do Computeru speciál, kde se utkalo celkem 40 základních desek pro procesory AMD i Intel.
U pevného disku se již stalo rozhraní SATA 3 Gb/s standardem i díky tomu, že jej podporují prakticky všechny základní desky. Cenově nejvýhodnější jsou jednoznačně pevné disky s kapacitou 250 nebo 320 GB. Pevné disky se však výrazně liší v rychlosti, hlučnosti a zahřívání. O tom se můžete přesvědčit i z naměřených hodnot v naší tabulce. Optické mechaniky pálící i na dvouvrstvá DVD se staly samozřejmostí a díky srovnatelné ceně oplývají často i některou z kreslících technologií LightScribe nebo LabelFlash.
Vysoká hlučnost, věčný nepřítel
Téměř každému záleží na hlučnosti jeho počítače. Chladiče, které dostanete společně s procesorem (tzv. boxované chladiče) jsou většinou velmi výrazným zdrojem hluku. Proto je více než žádoucí osadit procesor jiným, tišším chladičem. Další hluk je způsoben grafickou kartou. Můžete sice použít grafickou kartu s pasivním chlazením, ale často za cenu vysoké teploty chladiče, který stejně vyžaduje správné odvětrávání skříně. Nejlepším řešením jsou dva pomaloběžné ventilátory. Jeden umístíte do přední části skříně (nasává studený vzduch) a druhý do její zadní části (vyfukuje teplý vzduch). Tím je většinou chlazen i pevný disk, čímž prodloužíte jeho životnost a zvýšíte spolehlivost.
Náš test je příkladem, že se bohužel velmi často šetří na počítačovém zdroji. Přitom čím výkonnější komponenty sestava obsahuje, tím výkonnější musí být také její zdroj. Pro kancelářskou sestavu stačí zdroj 300W, kdežto při použití dvoujádrového procesoru kombinovaného s výkonnou grafickou kartou by měla být sestava osazena alespoň 400W zdrojem.
Dejte si ale pozor při výběru jeho značky. Například levný zdroj Eurocase s udávaným výkonem 450 W může být mnohem horší, než 350W zdroj značky Fortron, Tagan atd. Levné zdroje mají často nižší účinnost, tudíž se více zahřívají a jsou zdrojem vysokého hluku i přes použití 12cm ventilátorů. Nehledě k tomu, že mívají slabší 12V větve (často pouze jedinou), které jsou u moderních počítačů nejdůležitější. Je z nich totiž napájen procesor, grafická karta, optické mechaniky i pevný disk. S výběrem toho pravého zdroje vám jistě pomůže jejich cenový přehled v Computeru 17/06.