Velký srovnávací test 18 LCD panelů s úhlopříčkou 17 palců

Pozvolný nástup dříve velmi drahých a pomalých LCD displejů nyní vystřídalo téměř šílenství. Kdo nemá na stole tenký LCD panel, jako by nebyl. Prodeje těchto mnohdy designérských skvostů již dávno překonaly prodeje starších velkých CRT monitorů, a to i přes stále ještě výrazně vyšší pořizovací náklady. V současné době se tyto náklady u 17“ LCD panelů pohybují řádově od 8 000 do 20 000 Kč, přičemž vám za vynaložené prostředky nabízí stabilní obraz, rychlou odezvu, bohatou stavitelnost a příslušenství a minimální úroveň vyzařování. Pokud vám ale tato částka stále připadá oproti CRT monitorům vysoká, měli byste vědět, že budete-li počítat náklady formou předpokládaných nákladů na nákup a provoz dané techniky po celou dobu její životnosti (TCO), dojdete k překvapivému zjištění: díky nižší spotřebě, delší životnosti a vyššímu komfortu uživatele vychází LCD panely srovnatelně a v některých případech dokonce lépe než klasické CRT monitory.

Láska na první pohled

U LCD panelů platí mnohonásobně více, že byste si panel měli před nákupem řádně vyzkoušet. Už jenom kvůli vadným pixelům a subpixelům, které většina výrobců do určitého počtu a seskupení nereklamuje (více viz rámeček LCD a vadné pixely). Pokud panel žádný vadný pixel nemá, měli byste se podívat na rovnoměrnost podsvícení a pozorovací úhly (zda se výrazně nemění barevné podání, či dokonce některé barvy nepřechází pod větším úhlem v inverzní). Je také dobré použít nějaký testovací obrazec na jas a kontrast. Pokud je jejich podání špatné, budete ve velmi světlých a tmavých místech ochuzeni o řadu jemných detailů – barevné odstíny se slijí v jeden.

Bohužel ještě dnes není samozřejmostí, že by 17“ LCD panely obsahovaly analogový i digitální vstup. V některých případech se totiž můžete u analogového vstupu setkat s neostrostí písma nebo nepříjemným moiré, které se projeví na jemných rastrech. U digitálního vstupu nic takového nehrozí, protože signál se nikde nepřevádí a jde přímo z grafické karty až na displej v digitální formě. U analogového vstupu je naopak dvakrát převáděn – poprvé v grafické kartě z digitálního na analogový a podruhé v LCD panelu zase z analogového na digitální. Proto, pokud vám to finanční možností dovolí, upřednostněte LCD panel s oběma vstupy.

Rychlý jako blesk

Alfou a omegou LCD panelů je rychlost jejich odezvy. Ta je udávána v milisekundách (ms) a prozrazuje, za jak dlouhou dobu je panel schopen rozsvítit a opět zhasnout jeden bod. Standardní osmibitové LCD panely umožňují zobrazit až 256úrovňovou škálu hodnot (od 0 do 255), a tak lze výše popisovanou změnu také charakterizovat zápisem: 0-255-0. Mnohem častěji však LCD panel přechází mezi různými úrovněmi šedých bodů (typicky 196-250-196 nebo 30-100-30), které jsou však pro displeje s TN technologií podstatně náročnější a panely vykazují v tomto směru i několikanásobně delší odezvu. Oproti tomu panely s technologií PVA II (EIZO L568-AS) nebo S-IPS mají dobu pro rozsvícení a zhasnutí bodu téměř totožnou s dobou přechodu mezi dvěma odstíny. Tím pádem jsou podstatně vhodnější například pro práci s pohyblivým videem, kde je situací 0-255-0 skutečně poskromnu.

Pomalou odezvu přitom poznáte na první pohled – pohybující se obraz je rozmazaný, v horším případě za sebou pohybující se objekt zanechává ještě šmouhy. Kromě videa poznáte pomalou odezvu například při rolování textů, kdy nedochází k jejich včasnému překreslení. Posunovaný text se pak jeví jako rozmazaný.

Zvednout, otočit, převrátit

Velmi důležitá je u LCD panelů i jejich polohovatelnost. Otáčení kolem osy alespoň o pár desítek stupňů zvládá většina panelů. Horší je to již s výškovou stavitelností, která je ale velmi důležitá pro správný úhel pozorování. Pokud nastavujete panel na výšku, budete jej s největší pravděpodobností potřebovat i naklonit (nejčastěji v rozmezí –5o–20o). Pro uživatele, kteří pracují převážně s textem, je praktická možnost otočit panel na výšku. Pokud tak učiníte, vejde se vám na jednu obrazovku nezmenšená strana A4. Nastavení ideální polohy věnujte patřičnou pozornost – předejdete tak rychlému unavení očí nebo krční páteře.

Vše na jeden dotek

Při výběru panelu by měla hrát důležitou roli také jednoduchost a intuitivnost ovládání. Vůbec nejjednodušší je ovládání základních funkcí přímo pomocí tlačítek na monitoru bez nutnosti vstoupit do mnohdy složité nabídky OSD. Ve většině případů lze přímo ovládat alespoň úroveň jasu a kontrastu, případně režimy podsvícení nebo datový vstup. Ostatní položky, jako barevné profily nebo vyladění analogového vstupu, již musíte hledat v nabídce OSD. Ta by měla být především přehledně graficky zpracovaná s intuitivním ovládáním. Asi nikdo nechce trávit čas dumáním nad tím, kterým tlačítkem má danou volbu potvrdit, nebo naopak zrušit. Od lesa na tuto problematiku šlo EIZO, které kromě nabídky OSD umožňuje kompletní nastavování monitoru přímo z počítače.

Poměrně důležitou položkou je v nabídce OSD nebo na speciálním tlačítku volba podsvícení. Některé LCD panely mají již přednastavených několik základních úrovní podsvícení, které by měly korespondovat s okolními světelnými podmínkami. Správnou volbou podsvícení předejdete rychlému unavení očí, které by bylo způsobeno dlouhým díváním do rozzářené plochy panelu.

Příslušenství a doplňky

Panely však nemusí sloužit pouze pro zobrazování. Postupem času na ně byly nabalovány přídavné funkce, které by měly zpříjemnit a zjednodušit práci s počítačem. V první řadě se do této kategorie řadí reproduktory. Vzhledem k jejich velikosti však nelze očekávat, že se z LCD panelu bude linout zvuk specifikace THX, který by dokázal rozdrnčet okenní tabule. Reproduktory v LCD panelech jsou určeny spíše pro tichý poslech hudby nebo kancelářské pípání Windows. V tomto ohledu jsme ale během testování narazili na několik výjimek, které ale jinak toto pravidlo potvrdily. Jedná se především o panely Philips 170P5, AG Neovo M-17, Benq FP783, jejichž reproduktory mohou svou hlasitostí i kvalitou zvuku vhodně doprovodit i promítaný film. Na druhou stranu je však nutné říct, že je také spousta lidí, kterým integrované reproduktory na LCD panelech z estetických nebo i funkčních důvodů vyloženě vadí a nikdy by si panel s nimi nekoupili. Proto má každý větší výrobce ve své nabídce i modely bez reproduktorů.

Kromě integrovaných reproduktorů se na LCD panelech můžete setkat také například s rozbočovačem USB. Ten většinou nabízí dva porty USB, k nimž můžete snadno připojit digitální fotoaparát nebo přenosný USB disk. Dejte si ale pozor na umístění portů, protože například u panelu HP L1740 najdete porty USB trochu nesmyslně na zadní straně panelu, kde jsou velmi špatně přístupné. Vůbec nejlépe byl v tomto testu vybaven LCD panel Benq FP783, který kromě rozbočovače USB obsahoval i mikrofon a webkameru. Takové příslušenství je již ale spíše výjimkou.

LCD a vadné pixely

Kvalitou displejů se zabývá norma ISO 13406-2. Všichni významní výrobci reklamace podle této normy posuzují. Je potřeba rozlišovat, zda jde o chybu pixelu (stále bílý nebo stále černý bod), nebo subpixelu (chybná je jen jedna ze složek RGB). Dále se rozeznává chyba v tzv. clusteru – bloku 5 × 5 bodů. Údaje uvedené v tabulce platí pro nejrozšířenější kvalitativní třídu II. Třída III dovoluje více vadných bodů, třída I (která se ale vyskytuje minimálně a je patřičně drahá) nedovoluje žádné vadné body.