Herní notebooky jsou čím dál oblíbenější, obzvláště kategorie s cenou okolo 30 000 Kč. Aby také ne, když je a ještě dlouho bude problém sehnat grafickou kartu.
Není to tak dlouho, kdy byly herní notebooky exotickou kategorií, zajímavou jen pro hrstku výrobců. Měly v porovnání se stolními počítači mnohem nižší grafický výkon, byly tlusté, hlučné a s mnohem horším poměrem výkonu k ceně.
S tím, jak se Nvidia zaměřila i na notebooky, se situace změnila natolik, že dnes lze koupit základní herní notebook s herní grafikou Nvidia GTX 1650 Ti a Intel Core i5 za cenu od 18 000 Kč, tedy za obdobnou jako kancelářský stroj. Když se k tomu přidal ještě nedostatek grafických karet pro stolní počítače, není divu, že se herní notebooky prodávají jako housky na krámě.
Vyplatí se připlatit si
My jsme se však v tomto testu tentokrát nezaměřili na ty nejlevnější, ale na takové, které skutečně konkurují stolním počítačům, poměrem cena/výkon patří mezi nejvýhodnější a disponují pokročilejší výbavou (třeba RGB podsvit klávesnice). Řeč je o herních strojích s cenou do 35 000 Kč, grafickým procesorem Nvidia GeForce RTX 3060, 16 GB paměti RAM a alespoň 512GB SSD. V současnosti mají tyto notebooky paradoxně podobnou cenovku jako modely s RTX 3050 Ti, to se však může brzy změnit. Výhodné jsou ovšem i díky přítomnosti technologie DLSS 2.0 u RTX grafik, díky které lze u podporovaných her dosáhnout výrazně vyššího počtu snímků za sekundu.
Nicméně kritériem pro účast v našem testu byla pouze cena do 35 000 Kč i s operačním systémem a úhlopříčka displeje 15,6". Jediný Lenovo Legion 5 15ACH6H byl v našem testu v konfiguraci bez Windows 10, ale i když dáte za systém plnou cenu 3 000 Kč, do limitu se stále pohodlně vejdete.
Ideální je, když má notebook alespoň napájecí konektor a grafický výstup vzadu (jako Dell G15 Gaming) aby se vám při hraní po jeho bocích nepletly kabely
Suverénně nejoblíbenější jsou dnes herní notebooky s úhlopříčkou displeje 15,6", které představují ideální kompromis mezi dobrou přenositelností, dostatečně velkou zobrazovací plochou a dostatkem prostoru pro efektivní chlazení výkonného procesoru a grafiky. V porovnání se 17,3" stroji se vám vejdou i do běžného notebookového batohu a oproti 14" mají zase výrazně lepší cenu a možnosti konfigurací. Navíc v posledních dvou letech také u nich došlo k výraznému zmenšení rámečků okolo displeje i k celkovému ztenčení, takže už nejsou tak robustní a neskladné. Například v našem testu měl nejsilnější notebook tloušťku stále příjemných 27,9 mm (Gigabyte) a nejtenčí až neuvěřitelných 21,7 mm (MSI).
Výrobci už se naučili konstruovat notebooky tak, aby i přes celoplastové provedení a tenký profil byly pevné a odolné, přičemž ani jeden v našem testu nevypadá nijak nudně. Spíš se odlišují tím, zda je hned na první pohled patrné, že se jedná o herní stroj, nebo jdou cestou méně nápadného vzhledu, díky kterému po notebooku sáhnou i starší uživatelé využívající stroj i k práci. V našem testu najdete kov na víku notebooku MSI a přesně tam je i problémem, že se snadno upatlá či poškrábe. Plasty jsou v tomto ohledu praktičtější, a to obzvláště na spodku základny, jelikož tolik nevedou teplo a při hraní se tak nepopálíte.
Věrný obraz bez trhání
Všechny notebooky v našem testu mají displej, který zvládá vyšší obnovovací frekvenci než jen základních 60 Hz, ale pouze čtyři podporují adaptivní synchronizaci s grafickou kartou, která zabraňuje roztrhávání obrazu ve hře. U vysoce náročných her to nedává příliš smysl kvůli nižšímu počtu snímků za sekundu, ale v kombinaci s DLSS a méně náročnou hrou si vychutnáte příjemně plynulejší chod.
U notebooků bez adaptivní synchronizace znamená vyšší obnovovací frekvence displeje jen to, že bude obraz méně blikat, což řada uživatelů ani nepozná. Už můžete také zapomenout na TN displeje či lesklé povrchy – všechny displeje jsou IPS s matným povrchem a liší se od sebe hlavně rozsahem jasu a barev, stejně jako přesností barev. Pokud hodláte na notebooku kromě hraní a běžné práce i třeba profesionálně upravovat fotografie, mělo by vás zajímat, zda gamut jeho displeje plně pokrývá barevný prostor sRGB a jak velká je barevná odchylka.
Při studování parametrů herních notebooků si dávejte velký pozor na nejvyšší možné TDP grafického čipu, zda není příliš nízké
Ač se to nemusí na první pohled zdát, velmi důležitým prvkem dnešního herního notebooku je jeho klávesnice. Nejenže musí být kvalitní, ideálně standardně rozložená, a právě u herních strojů s naprosto jistým stiskem. Ale plní také výraznou roli v designu svým podsvitem. Ten můžete mít buď obyčejný bílý či s jinou barvou, nebo RGB s možností volby barvy. Takový pak lze ještě rozdělit na jednozónový, kdy mají všechny klávesy jedinou barvu a vícezónový s většími možnostmi.
Naprosto nekompromisní, ale přítomný až u nejdražších notebooků, je RGB podsvit každé klávesy zvlášť. Přestože to může vypadat pouťově, má více zón podsvitu smysl v tom, že si tak opticky oddělíte klávesy využívané k hraní od ostatních. U herních notebooků není přítomnost numerického bloku pro snadné zadávání čísel kdovíjak nutná, což si třeba v HP a MSI uvědomují a na jeho úkor raději zvětšili pro hraní podstatnější šipky. Ani touchpadu příliš pozornosti věnovat nemusíte, protože kvalita touchpadů už je srovnatelná a pro hraní si jistě připojíte myš.
Pořádný procesor i grafika
U herních notebooků měl dlouhou dobu nadvládu Intel pro svůj vysoký výkon ve hrách, se čtvrtou generací Ryzenů se však situace obrátila a rázem měl Intel problém. Takové 14nm čtyřjádrové Core i5-10300H nemohlo šestijádrovému Ryzenu 5 4600H příliš konkurovat, lepší bylo jen v jednovláknovém výkonu. Však také proto jako reakci vydal Core i5-10500H už s šesti jádry, který v našem testu najdete u notebooků Gigabyte a MSI. Nejnovější generací je však AMD Ryzen páté generace, konkrétně Ryzen 5 5600H a Ryzen 7 5800H.
Jak ukazují i naše testy, jsou procesory s opravdu mimořádným výkonem, které mají jen jednu vadu na kráse – u platformy AMD můžete zapomenout například na rozhraní Thunderbolt. Intel AMD v multivláknovém výkonu dohnal a v jednovláknovém pak i předehnal s novým 10nm procesorem Core i7-11800H z generace Tiger Lake, který v našem testu najdete v notebooku Asus TUF Gaming F15 (2021). Ten už Thunderbolt umožňuje a jde tak o jeden z nejlepších procesorů, jaký v současnosti v herním notebooku můžete mít.
U grafických procesorů rozhodování mezi konkurencí odpadá, jednoznačně zde vládne Nvidia se svými GeForce. Notebooků s grafickými kartami AMD Radeon RX 6000 je na trhu poskrovnu a ani nejsou prakticky nikde skladem. Z aktuální generace tak máte na výběr od GeForce GTX 1650, 1650 Ti a 1660 Ti až po GeForce RTX 3050, 3050 Ti, 3060, 3070 a 3080. Zatímco GTX 1650 je naprostým minimem, na GTX 1650 Ti a 1660 Ti už se dá při rozlišení Full HD obstojně hrát i náročnější hry. Tyto grafiky jsou postaveny na architektuře Turing, ale neobsahují žádná Ray Tracing a Tensor jádra. Proto dává větší smysl sáhnout raději rovnou po notebooku s grafikou RTX 3050 využívající architekturu Ampere, abyste mohli využívat technologii DLSS. Zde však není tak účinná jako u jen o chlup dražší RTX 3060, ostatně i proto jsou notebooky s touto grafikou aktuálně velmi výhodnou koupí.
Pozor na grafické TDP
Všimněte si také, že u grafik RTX 3000 už vymizel přídomek Max-Q a všechny tak na první pohled vypadají stejně, přitom se ale zásadně liší, a to v maximálním možném dosažitelném TDP (či GDP apod.), které jim umožňuje dosáhnout chlazení a napájení daného stroje. Od toho se pak také odvíjí maximální výkon grafiky, což vidíte i v našem testu. Supertenké MSI, u kterého výrobce TDP grafiky neudává, poskytlo oproti Lenovu se 130W RTX 3060 přibližně o čtvrtinu nižší grafický výkon. Při výběru notebooku si proto dávejte velký pozor na udávané TDP grafického čipu.
Existuje ještě jedna věc, která má výraznější vliv na výkon notebooku, a to technologie Nvidia Optimus. Ta přepíná mezi integrovanou a dedikovanou grafikou, aby notebook při běžné práci zbytečně nehřál a nevybíjela se rychle baterie – třeba u Lenova se tato funkce jmenuje hybridní režim. Jenže displej notebooku je v takovém případě připojen přímo k integrované grafice, která se pak při hraní stává úzkým hrdlem – dle měření tak přicházíte o 10 až 17 % výkonu. Pokud tak chcete z notebooku vyždímat maximum, musíte buď hrát na připojeném monitoru, nebo v dodávaném softwaru najít tzv. MUX Switch, který integrovanou grafiku vypne. V našem testu ho mělo pod položkou hybridní režimu jen Lenovo ve svém softwaru Vantage, což je také v kombinaci se 130W grafikou důvodem, proč poskytlo nejvyšší grafický výkon.
Už samozřejmostí je i u herních notebooků přítomnost rychlého M.2 PCIe SSD, které by mělo mít kapacitu alespoň 512 GB. Při nenažranosti dnešních her ale jistě uvítáte i kapacitu 1 TB nebo alespoň přítomnost druhého M.2 slotu pro přidání dalšího SSD. A ani volná pozice pro 2,5" disk/SSD není k zahození, má ji však v honbě za co nejtenčím profilem čím dál méně strojů. Pokud to myslíte s hraním her vážně, bude vám 8 GB operační paměti málo, je potřeba alespoň 16 GB nebo volný druhý SO-DIMM slot pro přidání dalšího modulu. Jasným trendem je také kompletní přechod na Wi-Fi 6 – všechny notebooky v našem testu Wi-Fi 6 podporovaly.
Přesto se rozdíly najdou – herní Wi-Fi Killer AX1650x umí prioritizovat pakety pro snížení latence. Naproti tomu čipsety MediaTek a Realtek nepodporují 160MHz šířku kanálu, takže nedosáhnete maximálních rychlostí, ale to bude trápit jen hrstku uživatelů s nejvýkonnějšími Wi-Fi 6 routery. V neposlední řadě se zaměřte i na kvalitu zvuku z vestavěných reproduktorů a portovou výbavu, ve které by neměl chybět alespoň jeden klasický grafický výstup a USB-C s co největší funkcionalitou.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně
