Co se skrývá v nitru současného telefonu střední kategorie? Dnes si to ukážeme, provedeme totiž pitvu telefonu Nokia 7.1. Nejprve si ale musíme ukázat zařízení v jeho celistvosti. Takhle znáte Nokii 7.1 z recenzí na Mobilmanii nebo možná i z vlastní kapsy. Je to taková téměř šestipalcová zaoblená placka s minimem designových výstřelků.

V horní části displeje se nachází výřez pro čelní kameru, reproduktor a čidlo přiblížení/ambientního světla. Dobře si ten záběr zapamatujte, až veškerou vnitřní elektroniku uvidíte v detailu.

Z hliníku je pouze obvodový rám telefonu, záda jsou totiž skleněná a stejně jako displej přilepená průmyslovým lepidlem.

Hlavní 12megapixelová kamera s pomocným snímačem a přisvětlením pomocí dvojice výkonných LED. I tento snímek si dobře zapamatujte, za chvíli už totiž budeme obě kamery držet v ruce.

Než se vrhneme do pitvy, podívejme se ještě na dolní okraj s konektorem USB-C a otvory hlasitého reproduktoru.

A ještě tradiční dvířka pro nanoSIM/microSD. Tak a teď už se jdeme podívat opravdu dovnitř.

Nejprve odstraníme skleněná záda. Jsou tenká a přilepená silným lepidlem, namísto zdlouhavého zahřívání proto beru do rukou kladivo.

Rozbít záda tak, abych je dokázal odstranit, není jen tak. Sklo je tenké, ale drží pohromadě.

Po několika silných úderech a páčení šroubovákem skleněná záda konečně dokážu odtrhnout. Mimochodem, elektronika tento necitlivý zásah bez problému přežila a telefon je nadále zcela funkční – i po těchto mukách nastartoval a reproduktor zahrál uvitací znělku.

Horní část okolo hlavní kamery vyplňují tištěné obvody s procesorem, paměťmi, modemem a dalšími čipy. Spodní část okupuje baterie.

Elektroniku chrání plechové kryty, které zároveň odvádějí teplo. Hned pod zády se nachází také tištěný spoj antény NFC.

Plechové kryty několika sekcí s čipy jsme museli opatrně odstranit horkovzdušnou páječkou.

Telefon je vybavený 3,8V Li-ion polymerovou baterií HE342 s kapacitou 3 000 mAh.

Každý vyměnitelný díl je vybavený čitelným evidenčním kódem.

A tím myslím opravdu každý vyměnitelný díl včetně skleněného zadního krytu

Odstranil jsem z rámu baterii a také modul čtečky otisku prstu a hlasitý reproduktor.

Modul čtečky otisku prstu pro instalaci v zádech telefonu v detailu.

Modul čtečky otisku prstu a srovnání s neporušeným telefonem Nokia 7.1.

A toto je už onen hlasitý reproduktor a opět srovnání s nedotčeným telefonem v pozadí.

I tato část je vybavená strojově čitelným kódem pro snadné dohledání náhradního dílu.

Zůstaňme v dolní části telefonu, kde se vedle hlasitého reproduktoru nachází také obvod pro USB konektor a antény v hliníkovém rámu telefonu.

Destička je s hlavní jednotkou výše propojená rozměrným plochým kabelem a samostatným vodičem pro anténu.

Konektor USB-C zbavený všech ochranných prvků.

Tak, odstranil jsem baterii, hlasitý reproduktor a obvody USB, k horní části je ale připojený ještě nějaký další plochý kabel, který vede na čelní stranu telefonu.

Při detailním pohledu je patrné, že tato sběrnice nese pár desítek samostatných signálů, takže to nemůže být nic jiného než datové a napájecí spojení pro dotykový displej.

Ano, správně, displej není připojený na čelní straně telefonu, ale jeho kabel vede na druhou stranu. To je poměrně velká komplikace při snaze o jeho domácí výměnu, musíme totiž odlepit jak samotný displej, tak skleněná záda.

Displej je vybavený vlastní elektronikou pro zpracování signálů z dotykové vrstvy.

Displej je sice velmi tenký, ale i když praskne, stále má ohromnou sílu, aby uchránil elektroniku v nitru mobilu.

Když si z Aliexpressu necháte zaslat nový modul displeje, za pár týdnů vám dorazí přesně toto.

Jak už jsem napsal výše, displej má vlastní elektroniku pro zpracovávání signálů z dotykové vrstvy.

V případě displeje na telefonu Nokia 7.1 se jedná o široce rozšířený ovladač mobilních kapacitních dotykových vrstev GT915L od šenčenského výrobce Goodix Technology.

Displej samotný už dále není nijak zajímavý, a tak se vraťme na zadní část, která obsahuje všechnu klíčovou výpočetní elektroniku od pamětí po procesor.

Abych mohl základní desku mobilu po odstranění několika šroubků vyjmout z rámu, musím odpojit ještě tento konektor. Dle popisku nejspíše slouží k ovládání bočních tlačítek pro nastavení hlasitosti a vypínač.

Tak a je hotovo. Ano, ta malá a vysoce integrovaná destička vpravo je skutečný mozek téměř 6“ mobilního telefonu.

V hliníkovém rámu toho už moc nezůstalo. Snad jen tichý reproduktor pro telefonní hovory.

Mobilní mozek v detailu. Velké konektory při spodním okraji patří displeji a obvodu USB.

Základní deska včetně kamer se vejde do dlaně. Není větší než běžná vizitka.

Pro pořádek opět srovnání s nedotčeným telefonem. Základní deska okupuje zhruba třetinu těla. Právě ta se bude při práci nejvíce zahřívat.

Otočil jsem základní desku na čelní stranu, kterou si prohlédneme jako první.

Zcela nahoře najdeme tichý reproduktor pro telefonní hovory, přední 8Mpx kameru a senzor přiblížení/okolního světla. Tyto tři součástky vyplňují notch – výřez v displeji.

Podstatnou část čelní strany základní desky vyplňuje také kombinované pouzdro pro nanoSIM/microSD.

Jen pro připomenutí, jedná se o dnes už klasický otvor pro paměťové karty/SIM na telefonech s pevně zabudovanou baterií.

Jak čelní kameru, tak čidlo přiblížení/okolního světla lze snadno vyměnit, k desce jsou totiž připojené pomocí konektoru.

Maličké čidlo přiblížení/okolního světla v detailu, které se asi nebude příliš lišit od čidla APDS-9960, které jsme si už vyzkoušeli v našem seriálu o programování elektroniky.

Pro lepší představu, o jakých rozměrech se tu bavíme…

Modul 8Mpx čelní kamery v detailu

A opět pro lepší představu, jak je vlastně titěrná.

Mobilní telefon Nokia 7.1 je vybavený 3,5mm audio jackem, který je při čelní orientaci vpravo nahoře

Konektor pro sluchátka je připájený k čelní straně základní desky.

A opět srovnání s nedotčeným telefonem, v jaké oblasti se vlastně pohybujeme.

Tak, jdeme se podívat konečně na nějaké ty čipy, které byly původně schované pod plechovými kryty. Na čelní straně vpravo, zhruba na úrovní tlačítka hlavního vypínače, se nacházejí dva největší čipy telefonu.

Jedná se o 64GB flashovou paměť SDADA4CR-64G od Sandisku a SoC SDM636 střední třídy od Qualcommu – tedy Snapdragon 636 s osmi jádry Kryo 260 a GPU jednotkou Adreno 509. Všimněte si ještě malého čipu nahoře s označením PX8418. Jedná se o obrazový koprocesor Pixelworks Iris, který se stará o podání barev, vylepšení obrazu a především HDR.

Nad 64GB úložištěm se nacházejí další části platformy Snapdragon 636. Všimněte si čipu s patrným velkým Q na povrchu. Jedná se o obvod Qualcomm WCN3980, který se stará o Wi-Fi 5 (802.11ac a nižší @ 433 Mb/s), Bluetooth 5 a měl by podporovat dokonce i FM rádio. Telefon jej ale nenabízí.

V levé části čelní strany základní desky se nachází několik menších pomocných čipů. Třeba MAX14605 pro rychlé nabíjení skrze USB.

Nyní se pojďme podívat, co se nachází na zadní straně základní desky.

Nejprve odpojím společný modul hlavní kamery a pomocného snímače.

Zadní kamerový modul se skládá z hlavního 12Mpx f/1,8 snímače a pomocného 5Mpx f/2,4 čipu pro proměnlivou hloubku ostrosti.

Opět srovnání s nedotčeným telefonem, kde optiku chrání sklo zvýšených zad.

Odstranil jsem modul zadních kamer a už dříve s Tondou Trčálkem z Computeru odpájel plechové kryty čipů. Tak se na ně pojďme podívat.

V pravé části fotky se nacházejí dva rozměrné čipy SKY78188-11 a SKY78185-11 od amerického výrobce Skyworks Solutions. Jedná se o tzv. front-end moduly (FEM/MIPI RFFE) pro velmi komplexní rádiovou komunikaci v mobilních sítích 2G, 3G a 4G. Stručně řečeno, starají se o rádiovou část 2G až 4G (kmitočty, zesílení atp.) a hotový signál předávají Snapdragonu.

Na levé straně zadní části základní desky najdete dva téměř totožné čipy označené Qualcomm PM660L a PM660. Jak už název napovídá, jedná se o komplexní obvody pro power management (PM). Tyto čipy se tedy starají o přísun velmi stabilní energie do všech částí mobilního telefonu počínaje displejem a jeho podsvícením a konče záblesky dvojice výkonných LED.

Mimochodem, pokud je tu řeč o výkonných zábleskových LED, přesně toto je jejich místo. Čočka skleněných zad je ještě zesílí.

Při snaze o jejich odpájení, se nám doslova rozpadly před očima. Jsou velmi křehké.

Pitva je na konci. Většinu modulární elektroniky telefonu lze rozložit do několika málo samostatných částí.

Takže si to rychle znovu projděme. Toto je základní deska s 64GB úložištěm a SoC Snapdragon 636 (vpravo dole), pomocnými procesory pro rádiovou komunikaci, power management nebo třeba HDR. Nahoře jsou moduly kamer, detekce přiblížení/osvětlení a tichý reproduktor.

Pod základní deskou se nachází Li-ion polymerová baterie, čidlo otisku prstů a při spodním okraji telefonu hlasitý reproduktor a obvod USB konektoru a antén. A to je vše. Dnes jsme se tedy podívali, jak v nitru vypadá současný 5-6“ telefon střední třídy. Ten váš na tom bude nejspíše velmi podobně.