akanahe
akanahe
23. 8. 2020 • 0:01

Tak to o tom WD a seagate je lež ... V dobách dávno minulých kapacitu uváděli v násobcích 1024 a ne 1000 ... takže disk s kapacitou 40 mega měl opravdu 40 mega v neformátované kapacitě. Ty disky mám a to jak IBM tak i Seagate a i WD .. u WD to je třeba disk Caviar 1425 .. u Seagate třeba ST506 nebo ST206 ... nebo i novější
třeba ST310212A , a myslím že i ST320410A

T0biasCZe
2. 8. 2020 • 7:35

Ono to není problém u výrobců disků, ale u windowsů.
Oni to zobrazí jako GB, což je 1000, ale ve skutečnosti používají ty GiB, a mají je blbě označené :).
Vyřešili by to buď tím, že by to správně ukázali jako GiB (jako třeba Linux), nebo by tam nechali ty GB, ale počítali s nimi správně že 1GB = 1000 MB

DavidCZE
26. 6. 2020 • 17:27

Pro mě je důležité že 1TB má 1000000000000 bajtů.

Protonic
Protonic
13. 6. 2020 • 11:55

A hlavně že nám EU zakázala pomazánkové máslo, protože není máslo a tuzemský rum, co není rum. (prý kvůli ochraně spotřebitele) Ale aby se na krabicích nepsalo tou "reklamštinou" a že je to napsané milimetrovým písmem někde hodně daleko v manuálu to je v pořádku?

Jakub Mlůno
4. 6. 2020 • 15:08

S pevnými disky nikdy problémy nebyly, i po odečtení režie systému pořád zbývá na uložení dat o trochu víc, než slibuje etiketa. Koukám namátkou na 4TB disk. Tento disk má 4,0 TB (4 000 787 030 016 bajtů), tedy o 787 megabajtů víc, než výrobce slibuje. Na tomto disku děleném systémem GPT je jeden oddíl NTFS (proč jsem tehdy nezvolil ext ani nevim, možná jsem počítal s občasnými přesuny do PC s windows), na něm je 4,0 TB (4 000 785 964 544 bajtů), jak vidno režie systému nezabrala ani 2 megabajty, což je slušný výkon (nevím co vše je v ntfs rezidentní a co se počítá do datového prostoru, ve fat to byly akorát adresáře).
Vezmu-li druhý disk 2,0 TB (2 000 398 934 016 bajtů) zase slibovaná kapacita s rezervou. A do třetice SSD 240 GB (240 057 409 536 bajtů), to nevím kolik slibovalo, jestli to nebylo 256, skříň opravdu otvírat nechci.
Disky se podle mé zkušenosti nešidí, co se šidí jsou flešky, 32GB je často jen 30 nebo 28. Rekordmanem je 512MB fleška, která měla jen 400MB, je to už dávno, ale tento podraz jentak nezapomenu. Když jsem u toho, tak si proklepnu flešky co mám po ruce: Kingston 64GB: 62 GB (62 008 590 336 bajtů), tedy o 2G míň, Sandisk 256GB: 256 GB (256 087 425 024 bajtů) vida sandisk je poctivější, daroval mi 87M navíc, Verbatim 16GB: 16 GB (15 577 645 056 bajtů) zase jeden šizuňk, Kingston 128GB: 125 GB (124 721 823 744 bajtů) to je asi zatím rekord. Víc toho po ruce nemám, ale sedí to s tím, co jsem říkal, že výrobci disků jsou v pohodě, kdo šidí jsou výrobci flešek a paměťových karet (a SSD, tam si taky pletou 30 se 32GB a podobně).
Co je větší problém, že mrkvo$oft stále nevzal na vědomí soustavu SI podle které je kilo 1000, mega milion, giga miliarda, terra bilion, peta biliarda a tak dále a používá ve svých programech stále mocniny dvou což už zhruba od přelomu tisíciletí tak neni (ta výjimka pro výpočetní techniku se dávno zrušila, kromě toho že jak s epíše v článku se tak dělo už od sedmdesátých let). Linux ukazuje velikosti správně, teda pokud výrobce disku opravdu nešidí. Obávám se, že výrobci disků buď budou muset zatlačit na m$ aby uvedl do pořádku svůj operační systém, nebo začít dělat disky podle toho, jinak tady tyto spory budou na věky.
Dvojkové jednotky u pamětí mají jednoduchý důvod, určují počet adresních vodičů a nebývá běžné, nebo alespoň nebývalo dřív běžné vyrábět paměti s dírama, tedy každé kombinaci vstupních bitů odpovídala jedna datová buňka. Proto jsou taky kapacity ostupňované v řadě 1, 2, 4, 8, 16 a tak dále až do 1024 což je kilo 2048 dvě kila a tak dále až někam do terabajtů. U disků, flešek, magnetických pásků a dalších médií nemá toto příliš smysl (možná ještě u flešek ano), ty se nemusí nutně rozrůstat po mocninách dvou, i když se to taky tak děje, někdy s mezikroky (mezi 1TB a 2TB bylo např 1,5TB a podobně). Což je tím, že tyto paměti se neadresují paralelně vodičema, ale tím, že se posílá číslo buňky/sektoru/bloku jako součást příkazu čtení nebo zápisu a neni problém, aby (větší) část adresního prostoru byla neobsazená, a to rozhraní mezi platnými a neplatnými adresami nemusí nutně být na okrouhlém čísle.Pokud jde o optické disky, DVD (4,3 a 8) už považuju za moc malé ale po tom, co vím, že na 25 GB kotouček blu ray uložím 23 giga a na 50GB jen 45GB (kapacita je prostě zaokrouhlená k nejbližší vyšší kulaté číslici), překvapilo mě, že na 100GB kotouček se opravdu vejde 100 miliard bajtů (ne třeba 97 325 789 nebo 95 654 369 ale právě 100 a nějaké drobné). Bohužel toto dělám obvykle ve windows, takže tam si zmatků s jednotkama užívám.

Martin Z
Martin Z
4. 6. 2020 • 6:18

Mibibajty jsou ještě zlatý, ale teď si představte, že po vás recept chce, abyste tam vrazili čtvrtku másla. Kolik to je? No přeci jedno máslo!

Pavel Brand
3. 6. 2020 • 10:06

A ted jeste probrat milí jardy,proc mame u nas tuhle hovadinu,kdyz vsude jinde funguje (1)milion,(2)bilion,(3)trilion,...

ce4aser
3. 6. 2020 • 9:56

Tak niektory to tu nechapu a hovoria o SI. Tak 8bit = 1Byte, 1024Byte = 1kB, 1024kB = 1MB... Z informatiky toto ucia uz na zakladnej skole. Kedze by to nevychadzalo nasobok kilo sa stanovilo 2 na 10tu (2^10) a to je tych 1024. Vyrobcovia proste zneuzivaju pravny system a za menej pyta viacej. Tak vo firmach spravili nemoralny trik ze co keby sme zahodili teoriu a oklameme ludi ze budeme davat SI. Co znamena okolo 7percent dame menej pri 1TB. Pri 1PB tie percenta su vacsie. Toto su proste nekale triky ako u zosilnovacoch namiesto toho aby uvadzali standard vykon pri sinus 1kHz a dlhodobu zataz uvadzaju nesinus, rozlozeny signal, chladeenu tekutym dusikom po dobu max 1ms. Vykon vyjde vyssi a nevadi proste znesie to ale to ze podmienky su nerealne s praxou ich nezaujima. Sprosty ludia naletia.

Saiyans K
3. 6. 2020 • 1:31

V dobách ZX Spectra se značilo ještě jinak, používalo se Sinclair: ZX Spectrum 16K, ZX Spectrum 48K. Násobek se v IT vždy používá s velkým písmenem, ne tedy v článku kB ale KB. Pro výrobce harddisků je nynější praxe výhodná (ostatně proto ji zavedli), výmluva se vždy najde. V IT se pohybuji dlouhou dobu, ale že by se přenosové rychlosti značili v 1000 a ne 1024 jsem si tedy nikdy neuvědomil, vždy počítám 1024, dokonce lehce pochybuji o 1000. Za to vím, že se v přenosech nepíše Kb, ale Kb/s 😀

Kuba12345678
2. 6. 2020 • 22:39

je to jen a jen proto, ze vetsina lidi je uplne tupych. tak je to takto.
mi to divne neprijde

pcmaker
2. 6. 2020 • 22:33

Dříve byl na štítku HDD takový docela nenápadný údaj LBA, následovaný nějakou náhodněchaotickou změtí číslic. Z tohoto údaje se dala lehce spočítat skutečná a přesná kapacita disku. Např. mám tu na HDD AAKS od Westernu napsáno LBA:976773168. Na první pohled nesmysl, ale vynásobte si jej 512ti a hned to smysl začne dávat. Výsledek je ...? Ještě napovím, že to je v Bajtech. ☺

Milan Keršláger
2. 6. 2020 • 22:08

Obávám se, že to autor spíš zatemnil, než vysvětlil. Binární jednotky využívají že 2^10=1024 [dvě na desátou] je kilo, 2^20 je mega, 2^30 giga atd. Je to snaha o poziční soustavu obdobné desítkové.
Počítač u 1 TB disku fakticky neukáže 931,3336 GB, nýbrž ještě méně, protože něco padne na metadata systému souborů a něco i na další režii (zarovnání oddílů, MBR/GPT, EFI oddíl atp).
Megibajt opravdu neexistuje, existuje mebibyte, počeštěně mebibajt (viz CS Wikipedie).
Kdyby Apple (a disková utilita Gnome) používal binární jednotky, musel by ukázat těch 931 GB (správněji 931 GiB). Protože ale používá desítkové jednotky, napíše 1 TB (což je fakticky správně).
U RAM velikost závisí na počtu adresních linek, takže mocnině 2, tedy pokud máte DIMM o velikosti 1 GB, bude mít 2^30=1024*1024*1024, nikoliv 1024*10000000 (to už v duchu článku spíše 1000000000). Označování v historii bylo správně, protože se předpokládalo použití 2^10 = kilo, protože KiB tehdy vůbec jako jednotka neexistovalo a konstrukčně to ani jinak nešlo (viz počty adresních linek). RAM je totiž organizována do matice (tj. obdélník), kde řádky jsou adresní linky a sloupce jsou slova (tj. násobky bajtů).
Mimochodem - počítače byly i desetibitové (deset bitů na slovo), ale kvůli jednoduššími počítání s mocninami [a fyzickou konstrukcí] se ujalo 8 bitů [na bajt]. Sedmibitové slovo se kvůli úspoře místa používalo na sériových linkách a terminálu (viz dolní polovina ASCII).
Přechod u CD/DVD souvisí se zavedením binárního prefixu (KiB, MiB, GiB).
Výrobci používají u HDD historicky jednotky SI, protože je to pro ně marketingově výhodnější (prodají méně a napíšou více).

Názor byl 1× upraven, naposled 2. 6. 2020 22:10

jirik66
2. 6. 2020 • 21:28

Tak ať výrobci uvádí kapacitu disků přímo v bajtech a nemůže nikdo říct ani ň. A zákazníci ať si to převedou na větší jednotky sami, když se jim furt něco nelíbí ... 😀

piErcE
2. 6. 2020 • 21:09

jsem programator, v it se pohybuju ... no 25 let ... s GB a GiB jsem nikdy nemel problem ....
... ale jsem fakt jediny, komu ten clanek prijde strasne zmateny? jako ne-ajtak bych z toho nepochopil teda vubec nic. a navic mi prijde, ze zamenuje pricinu, dusledek ... resp tedy vinika a nevinneho.

Pavel Pech (igamenir)
2. 6. 2020 • 21:02

"A když se zeptáte na megibajt Googlu, bude tvrdit, že jste si to slovo vymysleli."
... to je samozřejmě správná reakce, když to je mebibajt 😉

Ladislav Strnad
2. 6. 2020 • 20:48

Jsa rejpal, tak jsem šel okamžitě vyzkoušet strejdu Googla. Opravdu ten "megibajt" neumí B-]

Graylag
2. 6. 2020 • 20:18

S tvrzením, že "Bajt dnes odpovídá osmi bitům" bych byl hodně opatrný. Existuje velká spousta sběrnic, které nepoužívají klasické 8 bitové počítání. Zcela typicky SATA, kde 6Gb/s znamená 600MB/s.
Pravda, tím se dostáváme nebezpečně blízko k hranici mezi b/s a baudy a běžný uživatel takové detaily stejně neřeší. Ale ať se nenachytáme na přílišné zobecnění.

Jan Smetana
2. 6. 2020 • 18:45

Sorry jako, ale to ze nekdo neumi pouzivat SI soustavu (mega-, kilo-) a pochopit, ze bite je 0/1 nebo byte jen 8*bite ... nedelejte prosim z ITaku zlodeje, co kradou 1.1 TB z 16TB disku 🙁 Nebo se IT pusti treba do dani a mzdy.

Walkeer_CZ
2. 6. 2020 • 18:21

ono to je spise opacne. Vyrobci disku pouzivaji predpony soustavy SI naprosto spravne: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99edpona_sousta... 1kB je tisic bajtu, stejne jako 1km je tisic metru. Problem nastava ve vetsine operacnich systemu, ktere tyto predpony pouzivaji nespravne a matou tak uzivatele. Ale uz se to lepsi, myslim ze linux uz pouziva binarny predpony s "i" v nazvu.

Karel Veselý
Karel Veselý
2. 6. 2020 • 18:14

Taky něco asi sežere samotnej souborovej systém, takže i kdyby byly jednotky stejný, tak stejně 1TB nebude přesně 1TB.

Anonymizovaný
2. 6. 2020 • 18:12

To je asi jako "A proc ma kilometr jen tisic metru (a ne 1024)?" Toto tema by si zaslouzilo nejmin sedmikapitolovy clanek!

Axel Toronto (xax41)
Axel Toronto (xax41)
2. 6. 2020 • 17:59

To jsou drobnosti, ktere normalniho cloveka neprekvapi a ani nepohorsi. Vetsi pruser jsou cinske Micro SDXC karty 128MB pretistene popisem Huawei s hodnotou 512GB, 1TB. Ale to normalniho cloveka vlastne taky neprekvapi😀

Názor byl 1× upraven, naposled 2. 6. 2020 17:59

tobiasekll
2. 6. 2020 • 17:20

Mám pocit, že exponenty v tabulce jsou o jeden řád posunuté.

Petton Everhail
Petton Everhail
2. 6. 2020 • 17:17

Výrobci mají rádi staré a dnes nesmyslné standardy, které ale vypadají lépe na papíře.
Schválně si vemte digitální fotoaparát s inzerovaným 1" čipem a čip si přeměřte. Taky bude asi o třetinu menší. Omluva výrobce - to je starší a zavedený standard!

KiLLa
2. 6. 2020 • 17:15

..přenosový rychlosti sou v baudech B-] u disků mně nazjímá rozdíl pár % o kterým stejně každej normální člověk ví.. dnešní SMR disky mají problém udržet zapsaná data, kdy po několika letech načtou leda bordel.. :-/

Názor byl 1× upraven, naposled 2. 6. 2020 17:16

Určitě si přečtěte

Články odjinud