Tak to o tom WD a seagate je lež ... V dobách dávno minulých kapacitu uváděli v násobcích 1024 a ne 1000 ... takže disk s kapacitou 40 mega měl opravdu 40 mega v neformátované kapacitě. Ty disky mám a to jak IBM tak i Seagate a i WD .. u WD to je třeba disk Caviar 1425 .. u Seagate třeba ST506 nebo ST206 ... nebo i novější třeba ST310212A , a myslím že i ST320410A
Ono to není problém u výrobců disků, ale u windowsů.Oni to zobrazí jako GB, což je 1000, ale ve skutečnosti používají ty GiB, a mají je blbě označené :).Vyřešili by to buď tím, že by to správně ukázali jako GiB (jako třeba Linux), nebo by tam nechali ty GB, ale počítali s nimi správně že 1GB = 1000 MB
Pro mě je důležité že 1TB má 1000000000000 bajtů.
Tak to ti stačí ke štěstí málo. ☺
A hlavně že nám EU zakázala pomazánkové máslo, protože není máslo a tuzemský rum, co není rum. (prý kvůli ochraně spotřebitele) Ale aby se na krabicích nepsalo tou "reklamštinou" a že je to napsané milimetrovým písmem někde hodně daleko v manuálu to je v pořádku?
S pevnými disky nikdy problémy nebyly, i po odečtení režie systému pořád zbývá na uložení dat o trochu víc, než slibuje etiketa. Koukám namátkou na 4TB disk. Tento disk má 4,0 TB (4 000 787 030 016 bajtů), tedy o 787 megabajtů víc, než výrobce slibuje. Na tomto disku děleném systémem GPT je jeden oddíl NTFS (proč jsem tehdy nezvolil ext ani nevim, možná jsem počítal s občasnými přesuny do PC s windows), na něm je 4,0 TB (4 000 785 964 544 bajtů), jak vidno režie systému nezabrala ani 2 megabajty, což je slušný výkon (nevím co vše je v ntfs rezidentní a co se počítá do datového prostoru, ve fat to byly akorát adresáře).Vezmu-li druhý disk 2,0 TB (2 000 398 934 016 bajtů) zase slibovaná kapacita s rezervou. A do třetice SSD 240 GB (240 057 409 536 bajtů), to nevím kolik slibovalo, jestli to nebylo 256, skříň opravdu otvírat nechci.Disky se podle mé zkušenosti nešidí, co se šidí jsou flešky, 32GB je často jen 30 nebo 28. Rekordmanem je 512MB fleška, která měla jen 400MB, je to už dávno, ale tento podraz jentak nezapomenu. Když jsem u toho, tak si proklepnu flešky co mám po ruce: Kingston 64GB: 62 GB (62 008 590 336 bajtů), tedy o 2G míň, Sandisk 256GB: 256 GB (256 087 425 024 bajtů) vida sandisk je poctivější, daroval mi 87M navíc, Verbatim 16GB: 16 GB (15 577 645 056 bajtů) zase jeden šizuňk, Kingston 128GB: 125 GB (124 721 823 744 bajtů) to je asi zatím rekord. Víc toho po ruce nemám, ale sedí to s tím, co jsem říkal, že výrobci disků jsou v pohodě, kdo šidí jsou výrobci flešek a paměťových karet (a SSD, tam si taky pletou 30 se 32GB a podobně).Co je větší problém, že mrkvo$oft stále nevzal na vědomí soustavu SI podle které je kilo 1000, mega milion, giga miliarda, terra bilion, peta biliarda a tak dále a používá ve svých programech stále mocniny dvou což už zhruba od přelomu tisíciletí tak neni (ta výjimka pro výpočetní techniku se dávno zrušila, kromě toho že jak s epíše v článku se tak dělo už od sedmdesátých let). Linux ukazuje velikosti správně, teda pokud výrobce disku opravdu nešidí. Obávám se, že výrobci disků buď budou muset zatlačit na m$ aby uvedl do pořádku svůj operační systém, nebo začít dělat disky podle toho, jinak tady tyto spory budou na věky.Dvojkové jednotky u pamětí mají jednoduchý důvod, určují počet adresních vodičů a nebývá běžné, nebo alespoň nebývalo dřív běžné vyrábět paměti s dírama, tedy každé kombinaci vstupních bitů odpovídala jedna datová buňka. Proto jsou taky kapacity ostupňované v řadě 1, 2, 4, 8, 16 a tak dále až do 1024 což je kilo 2048 dvě kila a tak dále až někam do terabajtů. U disků, flešek, magnetických pásků a dalších médií nemá toto příliš smysl (možná ještě u flešek ano), ty se nemusí nutně rozrůstat po mocninách dvou, i když se to taky tak děje, někdy s mezikroky (mezi 1TB a 2TB bylo např 1,5TB a podobně). Což je tím, že tyto paměti se neadresují paralelně vodičema, ale tím, že se posílá číslo buňky/sektoru/bloku jako součást příkazu čtení nebo zápisu a neni problém, aby (větší) část adresního prostoru byla neobsazená, a to rozhraní mezi platnými a neplatnými adresami nemusí nutně být na okrouhlém čísle.Pokud jde o optické disky, DVD (4,3 a 8) už považuju za moc malé ale po tom, co vím, že na 25 GB kotouček blu ray uložím 23 giga a na 50GB jen 45GB (kapacita je prostě zaokrouhlená k nejbližší vyšší kulaté číslici), překvapilo mě, že na 100GB kotouček se opravdu vejde 100 miliard bajtů (ne třeba 97 325 789 nebo 95 654 369 ale právě 100 a nějaké drobné). Bohužel toto dělám obvykle ve windows, takže tam si zmatků s jednotkama užívám.
Mibibajty jsou ještě zlatý, ale teď si představte, že po vás recept chce, abyste tam vrazili čtvrtku másla. Kolik to je? No přeci jedno máslo!
Ono staci jeden párek 🙂
A ted jeste probrat milí jardy,proc mame u nas tuhle hovadinu,kdyz vsude jinde funguje (1)milion,(2)bilion,(3)trilion,...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Krátká_a_dlouhá_škála
Ha,diky,to jsem nevedel,takze je to jeste horsi :)
Proč to vůbec řešit, když se vyšší čísla než milion v podstatě nikde než ve vztahu k penězům nepoužívají. A i ten milion se používá jen zřídka. Nebylo by jednodušší si zvyknout na "obchvat bude stát dvě giga korun" a názvy vyšších řádů překlasifikovat na jazykové kuriozity?Pravda, to by se musela výrazně zlepšit všeobecná finanční gramotnost.
No tady je jiný zmatek, co znamená dlužíš mi tři kila? :)
Tak niektory to tu nechapu a hovoria o SI. Tak 8bit = 1Byte, 1024Byte = 1kB, 1024kB = 1MB... Z informatiky toto ucia uz na zakladnej skole. Kedze by to nevychadzalo nasobok kilo sa stanovilo 2 na 10tu (2^10) a to je tych 1024. Vyrobcovia proste zneuzivaju pravny system a za menej pyta viacej. Tak vo firmach spravili nemoralny trik ze co keby sme zahodili teoriu a oklameme ludi ze budeme davat SI. Co znamena okolo 7percent dame menej pri 1TB. Pri 1PB tie percenta su vacsie. Toto su proste nekale triky ako u zosilnovacoch namiesto toho aby uvadzali standard vykon pri sinus 1kHz a dlhodobu zataz uvadzaju nesinus, rozlozeny signal, chladeenu tekutym dusikom po dobu max 1ms. Vykon vyjde vyssi a nevadi proste znesie to ale to ze podmienky su nerealne s praxou ich nezaujima. Sprosty ludia naletia.
Že se něco nějak učí ještě neznamená, že to je správně.A že se někomu nějaký výklad hodí marketingově do krámu ještě neznamená, že je špatně.To co píšete dávalo smysl dokud nebyly ty binární předpony. Od té doby je to jen o neznalosti a lenosti.Jaká má podle vás smysl logika, že do jednoho km se vleze 1000 m, do jednoho kg 1000 g, jednoho kA 1000 A, ale do jednoho kB 1024 B?
Nemozes spajat jablka s hruskami. Velkost subora sa pocita s 1024, len vyrobcovia to pocitaju s 1000. Proste zavadzaju.
Ty spojuješ jablka s hruškami. Decimální předpony jsou jablka, binární předpony hrušky. Buď počítáš jablka a musí platit 1kB = 1000B, nebo počítáš hrušky a bude platit 1KiB = 1024B.Vím že počítání 1kB = 1024B je zaužívané a sám jsem na něj zvyklý. Ale to ještě neznamená, že je správně.
V dobách ZX Spectra se značilo ještě jinak, používalo se Sinclair: ZX Spectrum 16K, ZX Spectrum 48K. Násobek se v IT vždy používá s velkým písmenem, ne tedy v článku kB ale KB. Pro výrobce harddisků je nynější praxe výhodná (ostatně proto ji zavedli), výmluva se vždy najde. V IT se pohybuji dlouhou dobu, ale že by se přenosové rychlosti značili v 1000 a ne 1024 jsem si tedy nikdy neuvědomil, vždy počítám 1024, dokonce lehce pochybuji o 1000. Za to vím, že se v přenosech nepíše Kb, ale Kb/s 😀
A jak chcete rozlišit tímto způsobem M, G a T, které jsou i v desítkové Si velké?
Nynější praxe je možná výhodná, ale zavedli ji v době kdy kapacity disků byly tak malé, že rozdíl udávaný v SI jednotkách vs 2^10 byl zanedbatelný vzhledem k tomu, že mnohem více z kapacity užrala režie souborového systému.
je to jen a jen proto, ze vetsina lidi je uplne tupych. tak je to takto.mi to divne neprijde
Možná ti to nepřijde divný právě proto, že jsi jenom tupej.
Dříve byl na štítku HDD takový docela nenápadný údaj LBA, následovaný nějakou náhodněchaotickou změtí číslic. Z tohoto údaje se dala lehce spočítat skutečná a přesná kapacita disku. Např. mám tu na HDD AAKS od Westernu napsáno LBA:976773168. Na první pohled nesmysl, ale vynásobte si jej 512ti a hned to smysl začne dávat. Výsledek je ...? Ještě napovím, že to je v Bajtech. ☺
jj, LBA je pocet logickych blokov, ktory ma kazdy 512 bajtov
Pamätám sa ako som to musel v biose ručne nastavovať aby systém vedel pracovať s väčším hdd.
Driv se nastavovalo jeste HCS - head, cylinder, sector a z toho vysla kapacita
Někteří výrobci to stále uvádí. Nabízím lepší postup, po vydělení dvěma vznikne kapacita v (dvojkových) kilobajtech. Je to asi na stejné nic jako kapacita v bajtech, ale dvěma se dělí lépe než se násobí 512 (tedy bez kalkulačky asi nejlépe opakovaně 9x dvěma). Ale nesetkal za posledních 20 let jsem se s tím, že by HDD měl méně, než uvádí, vždy to bylo o něco málo více (s bohatou rezervou na režii systému souborů), to že windows to výrobcům disků kazí tím, že používá dvojkové jednotky zatímco kapacity disků jsou v desítkových jednotkách je věc jiná. Splývají tak dohromady dvě věci: jednotkový babylon mezi windows a výrobci disků (tedy zdánlivé šizení uživatelů) a opravdové šizení, které se ale děje u všeho jiného, jen ne právě u (klasických) disků.
Obávám se, že to autor spíš zatemnil, než vysvětlil. Binární jednotky využívají že 2^10=1024 [dvě na desátou] je kilo, 2^20 je mega, 2^30 giga atd. Je to snaha o poziční soustavu obdobné desítkové.Počítač u 1 TB disku fakticky neukáže 931,3336 GB, nýbrž ještě méně, protože něco padne na metadata systému souborů a něco i na další režii (zarovnání oddílů, MBR/GPT, EFI oddíl atp).Megibajt opravdu neexistuje, existuje mebibyte, počeštěně mebibajt (viz CS Wikipedie).Kdyby Apple (a disková utilita Gnome) používal binární jednotky, musel by ukázat těch 931 GB (správněji 931 GiB). Protože ale používá desítkové jednotky, napíše 1 TB (což je fakticky správně).U RAM velikost závisí na počtu adresních linek, takže mocnině 2, tedy pokud máte DIMM o velikosti 1 GB, bude mít 2^30=1024*1024*1024, nikoliv 1024*10000000 (to už v duchu článku spíše 1000000000). Označování v historii bylo správně, protože se předpokládalo použití 2^10 = kilo, protože KiB tehdy vůbec jako jednotka neexistovalo a konstrukčně to ani jinak nešlo (viz počty adresních linek). RAM je totiž organizována do matice (tj. obdélník), kde řádky jsou adresní linky a sloupce jsou slova (tj. násobky bajtů).Mimochodem - počítače byly i desetibitové (deset bitů na slovo), ale kvůli jednoduššími počítání s mocninami [a fyzickou konstrukcí] se ujalo 8 bitů [na bajt]. Sedmibitové slovo se kvůli úspoře místa používalo na sériových linkách a terminálu (viz dolní polovina ASCII).Přechod u CD/DVD souvisí se zavedením binárního prefixu (KiB, MiB, GiB).Výrobci používají u HDD historicky jednotky SI, protože je to pro ně marketingově výhodnější (prodají méně a napíšou více).
Názor byl 1× upraven, naposled 2. 6. 2020 22:10
"Výrobci používají u HDD historicky jednotky SI, protože je to pro ně marketingově výhodnější (prodají méně a napíšou více)."Ano, a uplne nahodou je to spravne pouziti mezinarodniho standardu pro predporny soustavy SI :)
To neni nahodou, ale naprosto cilene. Byl to jediny zpusob jak osulit* a pritom neriskovat zalobu. Naopak jeste ziskat casem podporu od lidi jako ty.*) Jak jinak popsat stav, kdy je bezne zazity a udavany prepocet a pak se nekdo rozhodne pouzit jednotky, ktere daji vyssi cislo?
Pro vsechny minusare: Ukazte alespon jeden pripad kdy se vyrobce rozhodl vlastnim uvazenim pouzit jednotky ktere daji nizsi cislo a zaroven zcela vynechal hodnotu v puvodnich jednotkach.
Trochu jsem zabrouzdal do tohoto staršího článku... Pokud chápu správně, tak pokud by se reálně prodával disk s označením 1 TB, tak by měl opravdovou kapacitu (dle vzorce 2^40) cca 1 099 511 600 000 bajtů, ale 1 099,5 GB by to nebylo. Pro přepočet na gigabajty bych musel číslo opět vydělit číslem 1024 a úložiště má tedy 1 073,7 GB. A pro přepočet na MB to samé atd. Pokud bych pouze u hodnoty 1 099 511 600 000 bajtů posunul desetinnou čárku 3 desetinná místa doprava, tak bych ale už počítal v desítkové soustavě a míchal bych 2 odlišné soustavy dohromady. Co vůbec jako laik nechápu je, jak to, že jsou výrobci schopni vyrobit úložiště dle parametrů desítkové soustavy, jestliže úložiště samo o sobě je založeno na dvojkové soustavě. Kapacita se zvyšuje s mocninami 2, tak jak reálně může někdo vyrobit disk o skutečných 931 GB? To by odpovídalo přibližně 2^39,76, což už je dost zvláštní výpočet.
Názor byl 3× upraven, naposled 3. 5. 2024 15:21
Pevné disky a SSD většinově používají desítkovou soustavu úplně pro všechno. Když něco chybí, je to rezervovaná oblast (pro náhradu vadných částí disku nebo buněk u SSD).
Tak ať výrobci uvádí kapacitu disků přímo v bajtech a nemůže nikdo říct ani ň. A zákazníci ať si to převedou na větší jednotky sami, když se jim furt něco nelíbí ... 😀
Třeba 8x10^12 B? To by se ale obávám musela významně zlepšit výuka matematiky na školách :)
Už jsem se setkal i s papírovým magazínem, kde z toho díky nějaké chybě typu ztraceno v překladu vzniklo 8.1012 a zjevně je korektor zbytečné zaměstnání :)
jsem programator, v it se pohybuju ... no 25 let ... s GB a GiB jsem nikdy nemel problem .... ... ale jsem fakt jediny, komu ten clanek prijde strasne zmateny? jako ne-ajtak bych z toho nepochopil teda vubec nic. a navic mi prijde, ze zamenuje pricinu, dusledek ... resp tedy vinika a nevinneho.
Ano, je zmatený. Vcelku to motá, až místy asi zmátl i samotného autora, třeba"Koupený modul s kapacitou 1 GB (přesněji 1024 MB) tak načte 1 073 741 824 bajtů, nikoliv 1 024 000 000 bajtů. Podle definice IEC to odpovídá 1073 MiB.".Asi měla zmatenost článku odpovídat celkové zmatenosti používání jednotek 😝
"A když se zeptáte na megibajt Googlu, bude tvrdit, že jste si to slovo vymysleli."... to je samozřejmě správná reakce, když to je mebibajt 😉
Jsa rejpal, tak jsem šel okamžitě vyzkoušet strejdu Googla. Opravdu ten "megibajt" neumí B-]
ten fakt neumí protože to není megibajt, ale mebibajt (g vs b) a ten umí.https://www.google.com/search
S tvrzením, že "Bajt dnes odpovídá osmi bitům" bych byl hodně opatrný. Existuje velká spousta sběrnic, které nepoužívají klasické 8 bitové počítání. Zcela typicky SATA, kde 6Gb/s znamená 600MB/s.Pravda, tím se dostáváme nebezpečně blízko k hranici mezi b/s a baudy a běžný uživatel takové detaily stejně neřeší. Ale ať se nenachytáme na přílišné zobecnění.
Na ten příklad se SATA jsem myslel taky :), ale reálně se tam stejně pracuje s 8bitovými slovy, jen jsou tedy převáděné do 10bitových. https://en.wikipedia.org/wiki/8b/10b_encoding
Vím. Nešlo mi ani tak o to kolik dat se doopravdy přenese, jako spíš jak se to počítá. Protože i když přepočet 600MB/s = 4,8Gb/s je v případě SATy "skorosprávně", formálně správně je přepočet 600MB/s = 6Gb/s.
Ja som to pochopil tak, že je to proste blud. 600 MB nie je 6 Gb a opačne. Buď (1) ide o 6 Gb/s a teda o 750 MB/s, lebo 1 G = 1000 M, alebo o 768 MB/s ak platí, že 1 G = 1024 M, alebo (2) o 600 MB/s a teda 4800 Mb/s (príp. 4,68 Gb/s. OS ukazuje SATA 3 ako 6 Gb/s, tak by mal platiť prvý prepočet = 0,75 GB/s, ale kvôli režii je realita do cca 0,54 GB/s)
To právě chápete špatně a není to blud. SATA prostě potřebuje na přenesení jednoho Bajtu přenést 10 bitů a tečka. Neznamená to, že Bajt má 10 bitů a neznamená to, že ty dva bity jsou režie. Nemusíte to chápat, ale prostě to berte jako realitu.Ohledně režie, ta se samozřejmě přenáší taky. A kvůli ní nevidíte 0,6 GB/s ale jen 0,54 GB/s. Ale i kdybyste veškerou režii zrušil, na 0,75 GB/s se prostě nikdy nedostanete, protože strop je 0,6 GB/s.
Bežne sa predsa udávala priepustnosť dát aj s režiou, s tým, že reálne čísla boli menšie. T.j. v tom prípade by malo podľa mňa platiť, že ide o 6 Gb/s = 0,75 GB/s, ale reálne len 0,6 GB/s. Ale vidím, že takto funguje aj PCIe 1.x a 2.0
6 Gb/s = 0,75 GB/s opravdu není správně, opravdu se počítá 10 bitů/s na 1 Bajt a s režií to nesouvisí. To co říkáte sice zní logicky, ale není to tak.PCIe na to jde z hlediska zápisu chytřeji, protože neuvádějí Gb/s ale GT/s. Právě aby si ušetřili tyhle zmatky a nepochopení. Ale jinak ano, je to totéž.
U SATA je to rakovy zpusob kodovani dat. Svym zpusobem to je rezie, u prenosu se proste musi prenest vic veci, nez vlastni data. Nakonec u magnetickych zaznamu jako diskety a harddisky se taky uklada vic veci, nez data. Tam je problem precist treba 10 nul za sebou, tak se to koduje tak, aby se vzdycky stridaly 0 a 1.
Byte (bajt) dnes skutečně odpovídá 8 bitům. Asi jediný počítač, o kterém vím (ale nikdy jsem ho neviděl) byl jakýsi Honeywell s 36 bitovým slovem (a tedy 9 bitovým bytem). Pokud jde ale o precizní formulace, pak se místo "byte" používá "octet". To najdete ale spíš v normách (CCITT X.500 a takových).
Což ale nic nemění na tom, že jsou sběrnice, které na přenesení 1 Byte potřebují více než 8 bitů :)
To je dane spis pouzitym kodovanim dat. Akorat ze nekdy se udava ta prenosova rychlost kodovanych dat v bitech/s misto tech uzivatelskych v B/s a nekdo to pak prevadi, jako by to bylo totez.
Ale tam je stale byte=8xbit, jen je tam navic omacka pro omezeni chybovosti prenosu - bezne se pouziva starsi 8b/10b a 64b/66b kodovani a nebo novejsi 128b/130b, ktere je uspornejsi.
Jo, to taky nezpochybňuji. Ale to nic nemění na tom, že v případě SATA je formulace 600MB/s = 6Gb/s formálně správná, přestože to odporuje tomu jak se to počítá v jiných případech. Jde mi jen o to, že generalizovat přepočet 1B/s = 8b/s je v lepším případě zavádějící, v horším případě jednoduše špatně.
Mohol by si napísať vzorec?
On je tam dobry hokej:6Gbit/s je to "raw", proste vsechny bity (kterejch je 10 na bajt)4.8Gbit/s je "cistejch", tedy payload (8 bitu na bajt)no a ted ten rovnak na ohybak: 4.8 : 8 = 0.6GB/s = 600MB/s
Byte = znak, znaková sada = 8bit (256 znakov). Ako môže byť 10 bit? 2 bity sú ECC? A nechce sa mi veriť, že limit 600 MB/s, realita až 550 MB/s.
Takovy obycejny seriovy port muze mit:1 start bit8 datovych bitu (jeste nedavno se pouzivalo i 7, ale myslim ze uplne minimum je 5) = tohle jsou uzitecna data1 paritni bit (licha, suda parita nebo dnes obvykle "neparitni mezera")1, 1.5 nebo 2 stop bityTim se dopracujes k tomu, ze pro preseni 8 bitu spotrebujes az 11 bitu.Hadam ze SATA to bude mit podobne.
Pardon za tu paritni mezeru. Ve snaze to zjednodusit jsem se do toho trochu zamotal. To bezny “N” znamena ze paritni bit uplne chybi.
Najděte si na wikipedii 8b/10b kódování. Výše v diskuzi je dokonce odkaz. Není to ECC, ty dva bity jsou tam z pohledu přenášených informací zcela do počtu a jsou tam v podstatě jen z HW důvodů. Nicméně jsou tam a počítá se s nimi.
Dík, našiel som si to u PCIe 1.x a 2.0.
Pekne 🙂Safra, v tehle vecech jsem nejak zastydl u Manchesteru :-/
Neni to spravne, protoze ty rychlosti pocitaji ruzne veci. Asi jako kdyby si di zip souboru dal 10 bytu dat a z velikisti chtel pocitat, kolik bude mit archiv, kam tech souboru das 1000. Vyjdou nepouzitelna cisla, protoze zip ma hlavicku vetsi nez ta data a u tech 1000 souboru se to uz ztrati.
To ani nevím, tam se započítávají nějaké opravné kódy? Ale přenosové rychlosti bych sem raději nemíchal, o GSM se třeba data přenáší nějakou rychlostí, jenže jsou v těch paketech kontrolní součty, pak nastupuje časový multiplex a nějaká časová rezerva mezi pakety, nevím jestli některé bity nejsou i "učící" z kterých se čte zkreslení signálu a určitě všechna data nejsou hlas, ale některá jsou servisní.
Nějaká režie je prakticky vždy. Ale efektivně vzato jde o to, jestli tvůrce standardu zadefinuje počítání tak nebo tak. A pokud jeho způsob počítání má nějakou oporu v realitě, nikdo mu nemůže říct, že to počítá špatně.Viz zrovna ta SATA, kde přepočet 600MB/s = 4,8Gb/s i 600MB/s = 6Gb/s jsou v podstatě správně a první z nich i z pohledu běžného uživatele správnější. Ale z pohledu definice standardu je formálně správně počítání druhé.
Sorry jako, ale to ze nekdo neumi pouzivat SI soustavu (mega-, kilo-) a pochopit, ze bite je 0/1 nebo byte jen 8*bite ... nedelejte prosim z ITaku zlodeje, co kradou 1.1 TB z 16TB disku 🙁 Nebo se IT pusti treba do dani a mzdy.
bohuzel, ti lide nemohou za to, ze nevedi, co je soustava SI, se zakladnim vzdelanim to tak proste je
Tak někdo třeba ani neví, že soustava SI obsahuje jen sedm základních jednotek a z nich odvozené jednotky. Čili do soustavy SI rozhodně nepatří bit ani byte a využívání předpon dílčích a násobných jednotek soustavy SI tedy vlastně nemusí odpovídat použití u bitu a bytu. I když je samozřejmě dobrý nápad, aby to bylo shodné a nemátlo to lidi, jako se to děje nyní.
dobre, tento argument beru ;)
ono to je spise opacne. Vyrobci disku pouzivaji predpony soustavy SI naprosto spravne: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99edpona_sousta... 1kB je tisic bajtu, stejne jako 1km je tisic metru. Problem nastava ve vetsine operacnich systemu, ktere tyto predpony pouzivaji nespravne a matou tak uzivatele. Ale uz se to lepsi, myslim ze linux uz pouziva binarny predpony s "i" v nazvu.
Od pradavna bol 1 kB = 1024 B, ale niekto si povedal, že nebudú dve "kilá", "Megá", "Gigá".... tak sa to zjednotilo. Ale pôvodne to tak nebolo. Keby OS začal vnímať kilo, Mega... inak, neviem si to predstaviť. Dnes 4196 B alokačná jednotka by zrazu mala 4,196 byteov? A novo naformátované disky by mali alokačnú jednotku 4000 B a staršíie OS by ju ukazovali ako 3,90625 B a vyhodilo by nebodaj disk/oddiel ako RAW? Nepredstaviteľné.
Taky něco asi sežere samotnej souborovej systém, takže i kdyby byly jednotky stejný, tak stejně 1TB nebude přesně 1TB.
za to ale vyrobce disku opravdu nemuze, je pouze na uzivateli jak bude ten disk pouzivat. Klidne ho muze pouzivat RAW bez jakohokoli filesystemu, minimalne v linuxu to jde velmi snadno, protoze /dev/sda je proste cely blockdevice se kterym si muzete delat co chcete, napr. jej zaplnit nulama: dd if=/dev/zero of=/dev/sda
Něco spolkne souborový systém, něco tvoří vadné bloky apod. To také snižuje kapacitu, ale článek jsem tím už nechtěl komplikovat. Šlo jen o ty rozdíly v definici megabajtů.
vadne bloky se mapuji na rezervovane misto mimo udavanou kapacitu a pro uzivatele jsou neviditelne, dokud tato rezervovana kapacita nedojde.
Samosebou, technicky mam z jednoho TB 902.1G(i)B ciste formatovane kapacity, ale to je jiny pribeh.Teoreticky by SSD, pametovky a USB flashky mely drzet linii pameti, jelikoz jsou to pameti a nikoli pevnych disku.
SSD, USB i HDD je proste block device, coz RAM neni (nemyslim tim ram disk)
Prečo 902? Ja mám 1 TB Baracuda HDD 931 GiB. Píše to Eplorer aj Diskpart.
Pretoze filesystem a format*... a dost pochybuju, ze ve tvem pripade u Windows by NTFS melo 0% reziji, takze spis bohuzel zijes v nevedomosti 😀* # df -gFilesystem 1G-blocks Used Avail Capacity Mounted on/dev/ada7p1.eli 9021 9021 0 100% /var/disks/_source/ada/07😊^ 10TB HDD => 9021GiB
To je asi jako "A proc ma kilometr jen tisic metru (a ne 1024)?" Toto tema by si zaslouzilo nejmin sedmikapitolovy clanek!
A proč je "kilo" vlastně stokoruna? 😀 A vadí někomu, že to není podle SI? 😀
jj a jeste petka je 10 kc😁
Ta pětka má historický původ - když se přecházelo ze zlatých na koruny, tak 10 korun bylo 5 zlatých (tedy pětka). A tak nějak se to dochovalo až dodnes.
To jsou drobnosti, ktere normalniho cloveka neprekvapi a ani nepohorsi. Vetsi pruser jsou cinske Micro SDXC karty 128MB pretistene popisem Huawei s hodnotou 512GB, 1TB. Ale to normalniho cloveka vlastne taky neprekvapi😀
Názor byl 1× upraven, naposled 2. 6. 2020 17:59
Aha už mi dochází důvod k tvé patologické nenávisti k číně. Pán si asi koupil podezřele levnou flashku.
Normálního člověka nenapadne objednat 2TB SSD z Wish za 10USD
na druhou stranu, normalni by melo byt nekrast a nelhat
JJ to řekněte politikům 😝peníze až na prvním místě ... kapitalismus :-/
Vymluvy... "az budou filmy levnejsi budu je urcite kupovat" 😀
politikum?? zacnete u sebe!! jste uplne stejni jako oni
Mám pocit, že exponenty v tabulce jsou o jeden řád posunuté.
Díky, máte pravdu. Tabulku jsem několikrát upravoval, až jsem v článku omylem nechal špatnou verzi. :-/ Teď už je to v pořádku.
Výrobci mají rádi staré a dnes nesmyslné standardy, které ale vypadají lépe na papíře.Schválně si vemte digitální fotoaparát s inzerovaným 1" čipem a čip si přeměřte. Taky bude asi o třetinu menší. Omluva výrobce - to je starší a zavedený standard!
mate na mysli standard SI? Protoze mega, giga a tera jsou velmi dobre definovane predpony mezinarodniho standardu SI zalozene na desitkove soustave. Ze OS pro reportovani velikosti pouziva tyto predpony spatne (=jinak nez dle SI) neni problem vyrobcu disku.
odkaz na predpony soustavy SI: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99edpona_sousta...
O „podvodech“ ve foťácích bude další díl. :)
SI je podle tebe nesmyslný standard? Kam jsi chodil do školy?
Nesmyslný je možná špatně zvolené slovo. Možná "nedávající smysl v současném kontextu"? Udávání velikosti senzorů fotoaparátu podle rozměru vidikonových trubic taky není "nesmysl" v kontextu původního standardu, ale dnes to prostě neodpovídá reálným číslům.
Názor byl 1× upraven, naposled 3. 6. 2020 08:34
Tak ono spousta veci je tak nejak "ze zvyku"...3.5" disk ma rozmery 4"x5.79" a plotna ma prumer 3.72"2.5" disk ma vnejsi rozmery 2.75"x3.94" a plotna ma prumer 2.71"
3.5” mela flopka(medium), 3.5” disk zabira stejnou pozici/velikost jako mechanika pro 3.5” flopky. Na 2.5” argument nemam 🙂Ale jo, jde o zvyk.
Diskety tu uz nemam, ze bych ji zmeril 🙂 Budu ti muset verit, ze mely opravdu 3.5" (obal nebo disk ?)...
Ja uz taky ne, ale mela 🙂.Pomuze tohle?: https://www.fileformat.info/media/3.5-floppy/top.jpg
Od oka mi prijde jako 3.55" 😀
Tak se jeste podivej kde je nula toho pravitka 🙂
Hezkej pokud, ale nevysel... 3.6875" - 0.125" = 3.5625"Kazdopadne, co to asi musi byt za idiota, kdyz uz foti predmet s metrem, tak ho dam od "0" 🙂
..přenosový rychlosti sou v baudech B-] u disků mně nazjímá rozdíl pár % o kterým stejně každej normální člověk ví.. dnešní SMR disky mají problém udržet zapsaná data, kdy po několika letech načtou leda bordel.. :-/
Názor byl 1× upraven, naposled 2. 6. 2020 17:16
SMR disky seagate archive 8TB prvni generace pouzivam v linuxovem RAIDu roky a zadny problem nenastal, co delam spatne?
Nepise on o situaci, ze na ten disk neco zapises, ulozis ho na par let do supliku a pak vytahnes?
To by jste ale neměl dělat s žádným dnešním diskem. Pokud vám záleží na uložených datech.
přenosovou rychlost udávat v baudech/s je poněkud zmatečné. v baudech se udává symbolová rychlost. Přenosová rychlost a symbolová rychlost můžou být 2 naprosto odlišné věci. Jeden symbol může nést více bitů. Je to běžné například u internetu přes kabelovou televizi, používá se např 512 stavová modulace, rychlost 10 baudů/s v takové síti odpovídá 5120 b/s.
1 baud = 1 změna za sekundu. baud/s je hloupost.512 stavová modulace znamená že do každé změny signálu se kóduje 8 bitů (2^8=512), tudíž při "modulační rychlosti" 10 baudů a 512 stavové modulaci je "přenosová rychlost" 80 bitů/sekundu.
Dovolil bych si podoktnout, ze 2^8 ma k 512 dost daleko :) Jinak mate ale pravdu.
Skoro by se dalo rict, ze je to na pul cesty 😀
Presnejšie 256. Teda je to na pol ceste 😀.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.