pořádná revoluce bude nram už jen proto že nepoužívá křemík ale uhlík stejně jako bio obvody u nás nebo třeba ve st-tng:) každopádně brzo bude průměrná kapacita ram u pc v TB jelikož co 30let se kapacita ztisicinásobuje.. přišel jsem mimochodem (díky mnoha věcem)na zajímavou věc, vyvoj výkonu hw je rychlejší než požadavky sw :) z toho vyplývá že jednou bude výkon pc nepodstatný a na každém pc se rozjede jakákoli hra na max
A prece není svět jen o hrách na PC, že? 🙂
Proboha ... zvyšování výkonu HW není nějaký přírodní zákon. Za chvílu narazíme ne fyzikální limity
Myslím, že fyzikální limity jsou ještě dost daleko, aby se dalo hovořit o "chvíli". Viz takové lidské tělo, nebo obecně příroda. Ta umí být mnohem efektivnější v ledaskterém "počítání" i "ukládání informací". Až se dostaneme na její úroveň, resp. až ji třeba i předčíme, pak bych si začal dělat starosti s fyzikálními limity. V nejbližších 10 letech to však řekl bych nebude...
Mno, kapacita je jedna věc, ta opravdu jde stále zhruba exponenciálně, byť se nám tedy trošku v průběhu času snižuje alespoň základ. U výkonu CPU ale exponenciální nárůst v čase poslední desetiletí příliš neplatí, a to ani tehdy, pokud budu uvažovat, že jde úloha dokonale paralelizovat, a tedy využít všech jader. Pokud budu chtít hovořit o exponenciálním nárůstu i u výkonu CPU, budu muset základ snížit mnohem víc než u té kapacity...
Jak se na jiném webu doporučují pro autora prémie, tak tady doporučuji změnit zaměstnání a dělat něco, čemu rozumím.
Ten článek je děsivá slátanina. Netušit aspoň matně, co chce autor říct, tak fakt není poznat, o čem mluví. Obávám se, že autor to rozhodně netuší.Využívání trojkové soustavy není špatný nápad. Může přinést nejen úsporu využitých bitů (imho v dnešní době velkých pamětí už celkem zbytečné, ale budiž, může se hodit), ale v případě tzv. balancované trojkové soustavy urychlit některé typy výpočtů a logických operací a zjednodušit zápisy záporných čísel (a výpočty s nimi), nebo pak v článku zmiňované logické operace přímo v paměti. Přijde mi hodně nadsazené tvrdit, že by se z paměti stala grafická karta, to mi přijde už jako hodně velká šílenost a spíš si vsadil na nepochopení autorem, ale kdo ví, možná jsem jen já příliš velký tradicionalista. Každopádně by to mohlo radikálně zjednodušit samotné výpočty na skutečné grafické kartě, protože každý objekt by mohl nést více informací a zjednodušit práci s ním, případně by mohly do CPU/GPU putovat data lépe připravená a "předžvýkaná".
Jediný co mě napadlo, jak to mohlo bejt myšlený, že by se podobným mechanizmem, jako se dělá refresh - načte se celej řádek matice a zapíše zpět - tak by se místo zápisu zpět udělala nějaká operace, podobně jako dělají vektorové instrukce. Výhodou by bylo, že by data nemusely putovat po sběrnici z paměti do CPU a zpět.Jinak nechápu (viz článek), proč by na zápis čísla v soustavě o základu n bylo potřeba 2*n stavů. Na zápis v trojkový soustavě stačej jenom 3 stavy a né 6 přece sakra, ne?Jo a změna základu na nějakej podivnej (sedmičková soustava) by docela rozesr*la kompatibilitu programů. Zlatej malej a velkej endian. Jakože bajt by neměl rozsah 0-255, ale něco jako 7 na osmou?
Jenže tyhle paměti mají být nezávislé na napajeni, ty ale z principu žádný refresh jako DRAM nepotřebuji...To 2*n stavu bude možná souviset s počtem tranzistorů nutných k vytvoření paměťové buňky.
Ak som to spravne pochopil (podla tohto clanku to nebolo jednoduche chapanie), tak by ta pamat dokazala urobit aj ine operacie, nez citanie a zapis. Riadiaci obvod pamate by ale napr. pri operacii "add" tiez neurobil interne operaciu citania stavu, sucet, zapis, ale by rovno vykonal operaciu pridania hodnoty k hodnote priamo na mediu, ktore hodnotu uchovava. (Nieco, ako ked pridate 1dl vody do pohara, tak to predtym neprelejete do inej nadoby, aby ste pomiesali "staru" vodu s "nouvou" a potom to naliali naspat do pohara.) Pri takychto operaciach ale mozu vzniknut aj stavy, ktore sa uz nevojdu do zvolenej "trojkovej" sustavy, napr. pri preteceni. A vtedy budu potrebne tie stavy navyse. Po operacii, kde mozu vzniknut dalsie stavy ale budu musiet "upratat" pred dalsou podobnou operaciou. To uz ale moze urobit pamat aj sama na pozadi. Dost by taketo nieco urychlilo napr. vypocty s velkymi maticami. Ak sa im to podari, tak to bude najskor zaujimavy doplnok k lacnej binarnej pamati.
Tak pokial by naozaj dokazal nadobudnúť 3. stav tak by bolo super, konecne nieco co by bol aspon trochu posun vpred.O tomto som hovoril pri kvantovom počítači. Pokial by použal len dva stavy, nebol by to kvantov počitač. Bol by strašne obmedzený a málo výkonný.
Názor byl 1× upraven, naposled 8. 1. 2017 10:11
Podle mě pleteš kvantovej počítač a analogovej počítač: https://cs.wikipedia.org/wiki/Analogov%C3%BD_po%C4... ... U kvantovýho počítače budou ty stavy na částici IMHO dva - spin horní, dolní. Vtip je v tom, že částice může mít oba stavy naráz.
Ten závěr článku wtf 😀
No, těch zázračných technologií se v posledních letech vyskytlo desítky. Pořád ale fungujeme na architektuře z roku 1945, kterou popsal von Neumann.Ne že bych novinkám nefandil, ale aby to nedopadlo jako supravodivost při pokojové teplotě, nebo studená fúze...
Konspirační teorie bych na technický web netahal...
Cituji "použít tyto paměti pro logické operace. Tyto operace probíhají přímo v samotné paměti, což je u klasických dvoustavových pamětí nemožné."Nechápu. Proč proč by to bylo nemožné? Sice už jsem poměrně dlouho ze školy, ale pořád si pamatuju, že každý kombinační obvod lze nahradit pamětí ROM. A Sekvenční obvod je kombinační obvod + paměť (RAM). Procesor je obyčejný sekvenční obvod, takže proč by nešel nahradit současnou dvoustavovou pamětí?
Ono jde spíš o konkrétní typ paměti. Prostě všechny doposud běžně používané paměti mají buňku, jež nabízí pouze dva stavy (vyjímka - MLC/TLC NAND Flashky). No a pokud se do té paměti dostane nějaká složitější řídící logika, šlo by pak v takové paměti provádět operace.Tzn. jde zřejmě o paměť, která je odolná (takové TLC s cca 1000 přepisy max by velmi rychle "dopočítalo"), nevolatilní, vícestavová a dá se nad ní postavit i nějaká logika umožňující operace. Proto to se současně běžně používanými typy pamětí nelze vytvořit (aby to k něčemu bylo).
zaver clanku totalny bullshit
Taky jediná část, kterou psal Javůrek sám.
Ech, jen závěr článku? Mně to přišlo jako bulshit celé, o trojkové soustavě jsem již slyšel, ovšem ve smyslu značně anekdotickém (Sověti zkoušeli opět něco lepšího než západ)...
Nevím za co tolik mínusů, Sověti fakt měli počítač, kterej používal trojkovou soustavu: https://www.root.cz/clanky/pocitac-setun-1057... ... Jinak moderní flashky používají na jednu buňku klidně i osm nebo šestnáct stavů: http://diit.cz/clanek/na-qlc-nand-flash-... ... Problém spíš je, jak udělat logiku, která umí víc stavů používat - logický funkce, sčítačky, multiplexory, ...
Sověti skutečně zkoušeli počítače s trojkovou soustavou, ale používali tzv. balancovanou trojkovou soustavu se stavy 0,1,-1. Ten systém byl zajímavý a v určitých ohledech opravdu lepší (mimo jiné to umožňovalo přímý zápis záporných čísel a některé rychlejší výpočty), ale celkově to neuměli dotáhnout a hlavně vyrábět elektroniku opravdu spolehlivě.To, že se to využívalo i jako anekdota, je celkem pochopitelné, ono tehdy byl humor často jedinou obranou.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.