Doba lithium-iontových baterií už trvá příliš dlouho na to, aby mohla ještě několik let vydržet. Na výsluní už se tlačí další alternativní způsoby dodávání energie pro přenosná zařízení. Kromě speciálně upravených palivových článků jsou to i rychlonabíjecí baterie.
Ač se může zdát, že technologický vývoj baterií pro notebooky, mobilní telefony, kapesní počítače a další přenosná zařízení pomalu stagnuje, není tomu tak. Dalo by se jen říct, že tentokráte byli na řadě výrobci mobilních procesorů a hardwarových komponent, které se na výdrži rapidně podepisují. Mobilní Centrina a podobné technologie už se dnes stávají pomalu standardem, a tak budou zřejmě na tahu opět výrobci baterií, aby přišli s novinkami pro pohodlnější a hlavně delší možnost práce s přenosnými zařízeními. První takové krůčky už učinila společnost Toshiba a současně společnost Sanyo ve spolupráci s IBM.
Nabíjejte za pochodu
První dnešní představenou novinkou je technologie společnosti Toshiba. Ačkoliv by se mohlo zdát, že půjde o výdrž baterií, tentokráte tomu tak není. Věcí, která zabere asi nejvíce času, je nabíjení baterie. V některých případech trvá úplné dobití i přes čtyři hodiny. A právě na dobu nabíjení se Toshiba zaměřila. Díky dlouholetému vývoji přichází s převratnou technologií umožňující nabití baterie na 80% celkové kapacity za jednu jedinou minutu. Přitom nejsou použity žádné speciální články, ale dnes běžně prodávané lithium-iontové baterie.
Prototyp nové "rychlonabíjecí" Li-Ion baterie
Během první minuty je baterie nabíjena až šedesátkrát rychleji než při klasickém způsobu dobíjení. Zbývajících 20% z celkové kapacity baterie je dosaženo během několika málo dalších minut. S takovým postupem jistě vyvstává otázka, jak dlouhou životnost taková baterie může mít. Není možné, aby po několika nabitích kapacita klesla. Samozřejmě že i k této věci bylo při vývoji přihlíženo. Proto se nemusíte obávat opakovaného nabíjení a vybíjení. Ztráta 1% celkové kapacity se projeví asi po tisíci cyklech, což je opravdu zanedbatelné minimum.
Srovnání klasických a nových Li-Ion baterií
Všechny výše zveřejněné údaje pocházejí z testování reálného prototypu s kapacitou 600 mAh. Do notebooků a podobných zařízení se však chystají kapacity vyšší. Prvních kousků bychom se mohli dočkat už v příštím roce a to nejspíše právě v noteboocích Toshiba.
Natočit a jedem
Druhou novinkou jsou často diskutované palivové články. Zatímco u mobilních telefonů byla tato technologie zatlačena mírně do ústraní, ve světě počítačů, zdá se, je tomu přesně naopak. Důkazem je i spolupráce společností Sanyo a IBM. Miniaturní palivové články založené na bázi methanolu jsou vyvíjeny speciálně pro úspěšnou řadu notebooků IBM ThinkPad.
ThinkPad umístěný v dockstationu napájeném palivovým článkem
Největší nevýhodou dosavadních palivových článků byla téměř nulová možnost přizpůsobení tvaru a rozměrů cílovému zařízení. Notebook by sice získal kvalitní zdroj energie, ale za cenu zdvojnásobení rozměrů či hmotnosti. Spolupráce s konkrétní řadou modelů ale dává Sanyu úplně nové možnosti. Díky vnitřní architektuře notebooků a plné podpoře ze strany IBM mohou být články upraveny tak, aby mohly být bez problém použity na kterémkoliv počítači z řady IBM ThinkPad.
Notebook je s dockem spojen bočním konektorem
Methanol nebude doplňován přímo do notebooku, ale za pomoci speciálních výměnných kazet do dockstationu napájejícího připojené zařízení. Jedna kazeta methanolu vydrží nepřetržitě dodávat energii až osm hodin. Po této době může být jednoduše vyměněna za novou atd. Nepůjde tak jen o samotné palivové články. Svoji úlohu tu sehrají i klasické nabíjecí baterie, do nichž je energie přenášena. Pokud vám výše popsaný postup příliš mnoho neříká, podívejte se na demozáznam (formát MPEG, 3,75 MB) prototypu vypovídající o technologii napájení prakticky vše podstatné.
Vydržíme déle?
Ať už se podobné technologie uchytí v masovém měřítku, nebo se jejich účinek projeví jen na jednotlivých kusech, je dobře, že doba Li-Ion a Li-Pol baterií není poslední na již tak dlouhém seznamu. Možnosti vývoje jsou v dnešní době prakticky neomezené a byla by škoda jich do budoucna nevyužít naplno.