Jednička nebo nula - na to by měl stačit jeden atom, ne? Výzkumníci z místa, kde se zrodila první atomová bomba, už přišli na to, jak to provést.
Kvantový computing, ve kterém jednotlivé molekuly či atomy fungují jako "bity", už zřejmě není jen teoretickou hypotézou. Vědci z Massachusetts Institute of Technology a Los Alamos National Laboratory demonstrovali "tříbitový" kvantový počítač; využili k tomu magnetickou rezonanci atomového jádra a potvrdili, že dříve v teorii popisovaná tzv. quantum error correction skutečně funguje.
Kvantový počítač první generace je sestaven z molekulárních přepínačů nazývaných qubity (qubits), což je jednotka, která může reprezentovat jak nulu, tak jedničku, a ještě stav "někde mezi tím" - proto se jedná o tříbitový počítač; v budoucnu bude zřejmě možné využívat více stavů mezi nulou a jedničkou (tj. pojmenovat je a kalkulovat s nimi).
Za zatím těžko překonatelný problém se považovala nepřesnost kvantového chování: stejné a opakované operace dávají většinou správné, ale někdy nesprávné výsledky. Výzkumníci z Los Alamos ale právě dokázali díky opakování operací (mnohonásobnému) zajistit neustálé zpřesňování výsledků; lze odvodit, kolik těchto korekčního operací je nutné provést, aby byl výsledek s jistotou správný.
K jakým praktickým závěrům mohou tyto výzkumy vést? Teorie jednoznačně dokazuje potenciál kvantových počítačů - díky rozměru a rychlosti jejich "tranzistorů" je mezi nimi takový rozdíl, jako mezi dřevěným abakusem a dnešními počítači. Druhá věc je ale technologie výroby takovýchto strojů a i optimističtí vědci odhadují, že sériová výroba kvantových počítačů je ještě vzdálená mnoho let, neboť zatím nikdo příliš netuší, jakým způsobem bude možné manipulovat s velkým množstvím atomů. Mezitím se budou kvantové počítače postupně vyvíjet od experimentů k prvním, zřejmě na univerzitách vyráběným prototypům, používaných však i k praktické činnosti, jako je například výpočet faktoriálů velkých čísel, což je známý úkol, těžko řešitelný dnešními počítači a přitom velmi potřebný například v oblasti šifrování.