Komunikační služba Telegram se sedm let po založení rozhodla, že začne vydělávat. Zvažuje proto zavedení reklam. Podle zakladatele a šéfa služby Pavla Durova si ale část veřejnosti tento nápad vyložila špatně.
Reklamy, které služba teprve zvažuje, by se nacházely pouze v kanálech, nikoliv v soukromých konverzací. V klasických chatech reklamy nikdy nebudou, říká Durov. Kanály, pomocí nichž firmy, organizace nebo různí influenceři oslovují najednou stovky či miliony lidí najednou, jsou jiný případ.
Podle Durova se v nich už inzerce stejně objevuje, neboť jejich správci za úplatu publikují reklamní příspěvky. Oficiální inzertní nástroje ale pomůžou tento trh narovnat. Pro Telegram by to znamenalo nárůst příjmů, pro sledující kanálů pak relevantnější reklamy.
Zde Durov upozorňuje na další rozdíl oproti reklamním systémům v sítích Facebooku. Ty jsou adresovány na míru uživateli. Proto chce Facebook své uživatele znát lépe než jejich matky. Na Telegramu mají být reklamy relevantní vůči danému kanálu. V kanálu věnovaném autům tak nebudou propagovány plenky nebo televizory, ale inzerci si tam zaplatí například Ford. Uživatelé dokonce budou mít možnost reklamy vypnout, byť standardně se budou zobrazovat všem.
Durov také konečně naznačil další možnosti, jak chce vydělávat. Telegram totiž pro správce kanálů chystá funkci pro darování peněz nebo předplatné, jako to má například YouTube. Z těchto transakcí by si bral provize.
„Naším konečným cílem je vytvořit novou skupinu tvůrců obsahu. Takovou, která bude finančně udržitelná a která si bude moci svobodně zvolit, co je pro její sledující nejlepší. Tradiční sociální sítě příliš dlouho zneužívaly uživatele a vydavatelé zašli příliš daleko v sběru dat a manipulování. Je čas to změnit,“ uzavírá příspěvek Durov.
Telegramu se po skadálech Facebooku stále daří růst. V lednu měl již 500 milionů aktivních uživatelů. Právě minulý měsíc byl pro něj rekordní, když se k němu zaregistrovalo 100 milionů nových uživatelů. Daří se u všude kromě Severní Ameriky. Rovnou 38 % nových registrací přišlo z Asie, 27 % z Evropy, 21 % z Latinské Ameriky a 8 % ze Středního Východu.
