V čem naučit děti programovat? Pomohou povedené aplikace i hračky

Bezesporu se nedá s ničím nesouhlasit, ale nějak mi uniká důvod, proč to sem psát?
Osobně nevidím důvod, proč nefotit různé věci v různých kontrastech.
Nebo tu někdo neumí pochopit trochu nadsázky?
Zdar Max
PS: jinak je myslím takový pohled celkem běžná věc, trochu nepozornosti a prcek už odlamuje klávesy z ntb, nebo háže s telefonem apod.

Jinak ještě k těm brejličkám, nevím nevím. Já měl třeba v době dospívání horší jedno oko, pak se to zlepšilo a měl zase horší druhé oko a tak dokola.
Tenkrát mi bylo také doporučeno čumítko, ale máma to nechtěla, považovala to za zbytečné. Dřív se takové věci zas tak moc neřešily.
Podle mně tedy neporovnáváte zdraví dětí, ale dvě doby.
Zdar Max

Šesťročné dieťa ešte nemá dokončený vývoj oka?
Čo je zlé na tom, ak vediem desaťročné dieťa ku tvorivosti na PC? Myslím, že sa mi v dvadsiatke poďakuje.

A kdo tady mluví o šestiročním dítěti? Otázka směřuje na miniaturu, kterou Stanislav Janů použil pro samotný článek.
Tam je vyobrazeno max 2-3 roční dítě, které by žádnej rodič neměl k tomuto stroji pouštět.

Baltík je taká sprostosť, že to sa snáď ani ako učebná pomôcka brať nedá.

My sme v tom robili. Nepoužiteľné prostredie, mriežka 11x9 (alebo tak nejak) a jediná zmysluplná činnosť tam bolo chodenie a pokladanie obrázkov pred seba. Nemotorné rádoby podmienky zároveň znemožňujú aj základnú algoritmizáciu, obzvlášť pre cieľovú skupinu - deti.Ja som začínal na JavaScripte (v druhom alebo treťom ročníku) a neľutujem. Tieto všelijaké maľovanky len zblbnú deti ešte viac. Posadíte ich pred textový editor a ani nebudú vedieť, čo im to tam bliká za čiarku (kurzor).

Přesně tak, pokud se někdo chce naučit programovat, tak by se měl produktům SGP vyhnout velkým obloukem. Nás kdysi ve škole taktéž posadili před Baltík (tuším, že tehdy asi verze 2) a jen jsme tam chodili s pitomým čarodějem a dělali obrázky, co to mělo společného s programováním doposud netuším
Sám jsem začínal na nějakém jednoduchém BASICu a pak jsem šel rovnou na C, sice to byl ze začátku šok, ale aspoň když teď dělám v Pythonu, tak má člověk hrubou představu o tom, co se může pod kapotou dít a jak to bude náročné ... tím nicméně netvrdím, že C je jazyk vhodný pro začátečníky
Dnes bych asi volil cestu Scratch na rozkoukání (oproti ostatním dětským jazykům aspoň naučí základnímu procedurálnímu myšlení a klasickým cyklům) a pak bych se vrhnul na Python - Basic done right way

S programováním možní nic, ale s algoritmizací něco jistě.

Názor byl 1× upraven, naposled 25. 01. 2016 11:45

Není dobrých a špatných programovacích jazyků. Jsou jen dobří a špatní programátoři.

Jestli jsem dobře opchopil, tak Project Spark je nástupcem Kodu

Tak zrovna ty algoritmy jsou to nejdůležitější. Naprogramovat je potom umí kdekdo.

Úplně nejdůležitější je to kritické myšlení. To většina Čechů postrádá a pak to tady vypadá, jak to vypadá.

Slované se musí sjednotit proti svému největšímu nepříteli: Rusku!

nejdriv python, pak pascal? to je jako nejdriv se nauc jezdit v aute, pak ti dam kolo

takymto postjom sa zes pytat, naco sa v skole uci chemia, fyzika ci slovensky jazyk a literatura. Ved nie kazdy to bude potrebovat

Pleteš dohromady co k sobě nepatří. Docela jiná věc je znalost fyziky nebo chemie, ale programování pro všechny je nebetyčná hloupost a základní vzdělání má daleko důležitější problémy než je znalost programování.

V čem je jiná znalost chemie od znalosti programování?Nejde o to, dělat z každého dítěte programátora (nebo chemika, fyzika, matematika). Jde o to, naučit děti, jak svět kolem nich funguje. A dnes je většina světa řízena počítači. V podstatě neexistuje vědní obor (chemii/fyziku nevyjímaje), kde by ses bez počítače obešel. Už dávno to není jen o bílých pláštích a míchání barevných vodiček ve zkumavkách.

Přesně tak, ač sám jsem fyzik - experimentátor, je pro mě jednoduché scriptování prakticky každodením chlebem. Bez znalosti programování se žít dá, ale jakmile člověk potřebuje pracovat s nějakými daty, nebo nejdejbože ovládat nějaký stroj, je život se znalostí programování řádově jednodušší.

Tak asi záleží kde žiješ, když takhle generalizuješ. Já venku potkávám hrající-si/komunikující mezi sebou děti skoro "furt". Nebo alespoň ne o moc méně, než dříve :) Jak si pamatuju, tak v 90tých letech na moje spolužáky taky rodiče čas neměli a když čtu starší články, kteří viní televizi, jak ničí rodinou "kultůru" tak nevím, k čemu se upínáš. Asi si idealizuješ dětství, nebude to tím?

Byla jsem chytrá, byla jsem hezká. Potom jsem si udělala IQ test a podívala do zrcadla.

Mno nevím, já byl v 90.letech taky furt venku a i přesto sem vydržel sedět od šesti let s bráchou hodiny u C64, C128. Hlavně přes týden, po škole. Za to prázdniny jsem trávil u babi, kde sem se ráno najedl a přišel večer, max na oběd. Když bylo hnusně tak pak u modelíny a autodráhy, vláčků. Podle chuti a nálady.Dneska mám děti a nemyslím si, že by to u nich bylo o moc jiné. Jen to mají lehčí, že se nemusí učit Basic;)Každá generace si myslí, že za ní to bylo lepší. To mi přijde normální

A ty v první třídě víš, že se zrovna to které dítě za osm let rozhodne být zedníkem nebo kadeřnicí? Tohle není o tom, dělat z dětí htové programátory. Je to hlavně o tom, naučit děti, jak počítače fungují a co s nimi jde dělat. Dítě se pak může rozhodnout, zda se bude programování věnovat dál nebo zda ho to nezajímá. Tvrdit dnes, že matematika a čestina jsou potřeba, ale počítače ne, je trochu zpátečnické, když počítače řídí většinu činností na planetě. Když se dítě rozhodne, že na studium "nemá buňky" a raději půjde někam na učiliště, tak hádej co - (např. v případě učiliště strojního) v prváku se bude učit řezat pilkou na železo a pilovat pilníkem a ve třeťáku už bude programovat CNC soustruhy nebo tisknout věci na 3D tiskárně.Opět zdůrazňuji - není to o tom, dělat ze všech programátory. Jde o pochopení světa kolem nás, stejně jako v případě matematiky, chemie, fyziky, historie, literatury, ...

Ne, nevím, stejně tak jako nevím že se rozhodne být programátorem, nebo se bude věnovat IT obecně, proto je to holý nesmysl. Jestli pro to dítě má nebo nemá vlohy v první třídě nepozná nikdo. Za nás, se tomu říkalo povinně volitelný předmět a jednalo se o sedmou a osmou třídu (13 - 14 let). "pět zdůrazňuji - není to o tom, dělat ze všech programátory. Jde o pochopení světa kolem nás, stejně jako v případě matematiky, chemie, fyziky, historie, literatury, ..." ... přesně tak to je a k tomu aby se dítě seznámilo s tím co je a jak funguje PC, internetová síť atd, je naprosto zbytečné ho zatěžovat nějakým programováním, na to mu stačí hodina obecné informatiky týdně, na to aby získal ZÁKLADNÍ přehled (což je smyslem ZÁKLADNÍ školy), tedy určitě ...