V čem bude Windows .NET Server lepší proti Windows 2000?

V současné době je na spadnutí první release candidate Windows .NET serveru, podívejme se tedy, co zajímavého nám přinese ve srovnání s předchozí verzí.
Ačkoli na klientských stanicích jsou již přes půl roku k dispozici Windows XP a postupně nabývají na významu, v oblasti serverových nasazení stále kraluje rodina serverů na bázi Windows 2000. Již samotná Windows XP přinášejí několik novinek zajímavých pro správce systému. Na druhou stranu serverový systém postavený na základu XP ještě na trhu není a podle optimistických odhadů se objeví počátkem roku 2003.

Řada serverů Microsoftu již sice běží na Windows .NET serveru, pro reálné nasazení mimo Microsoft však zatím čas nedozrál. Přesto bude .NET server obsahovat několik zajímavých prvků, jimiž určitě osloví uživatele, kteří mají doposud Windows 2000 a potýkají se nějakými problémy.

Samotná Windows XP neobsahují v kernelu tolik změn, v podstatě se nic nezměnilo, nepřibyly nové subsystémy, neobjevily se nové API, stejně tak kompatibilita ovladačů s Windows 2000 je obecně zachována. Ostatně Microsoft tuto verzi interně čísluje jako 5.1 a ne jako 6.0 (Windows 2000 je verze 5.0). Ke změnám u Windows XP tak došlo většinou v nadstavbách a doplňkových funkcích.

Windows .NET server již přidává změny i do jádra systému, stále se ale nejedná v rámci jádra o takový skok jako z Windows NT 4.0 na Windows 2000. Interní verze je označována 5.2. Kromě změn v jádru systému se objeví i nové varianty samotného .NET serveru:

  • Windows .NET Web Server je novou kategorií a bude obsahovat omezené funkce zaměřené pouze na předkládání webového obsahu. Microsoft tím chce tlačit na kombinaci Apache+Linux.
  • Windows .NET Standard Server je nové označení pro dřívější Server
  • Windows .NET Enterprise Server je nové označení pro dřívější Advanced Server
  • Windows .NET Datacenter Server – zde se název nemění a význam je i zachován.
V oblasti zvyšování výkonu se u .NET serveru objevuje řada prvků, které jsou známé již u Windows XP. Jedná se o přednačítání ovladačů do paměti a jejich asynchronní inicializaci. Při startu systém monitoruje první dvě minuty (zastaví se 30 sekund po naběhnutí plochy nebo 60 sekund po načtení všech služeb). Stejně tak se monitoruje prvních 10 sekund startu každé aplikace. Tyto informace se ukládají na disk a později jsou využity při startu systému i aplikací. Systém prostě přednačítá data z disku dříve, než dostane pokyn od samotné aplikace. Kromě toho každé tři dny systém automaticky defragmentuje soubory, které hrají roli při startování aplikací. Výsledkem je výrazně rychlejší práce s diskem při opakovaném používání aplikací.

U aplikací se také objevuje určování DLL knihoven nejen podle názvu, ale i podle verze, systém tak aplikaci nabídne tu DLL knihovnu, kterou potřebuje, a nemělo by docházet ke kolizím aplikací při vzájemném přepisování DLL knihoven.

Jedním z hlavních přínosů .NET serveru proti Windows XP je možnost práce na víceprocesorových strojích. Vůči Windows 2000 se i zde objevila řada vylepšení. Prostor pro registry je u Windows 2000 zatím omezen na 376 MB; toto omezení bylo odstraněno, samotná část System v registrech je zatím omezena na 12 MB, nově to bude 200 MB nebo čtvrtina RAM, podle toho, co bude menší. Stejně tak registry nebudou ve stránkovaném prostoru, což omezuje počet uživatelů na Terminal Serveru.

Odstraněn byl také limit 200 GB na mapovaná souborová data, což omezovalo zálohování většího množství souborů.

Virtuální adresový prostor .NET serveru je až 1,3 GB (960 MB spojité paměti), Windows 2000 mají tento limit na 660 MB (220 MB spojitě). Stejně se tak zvedla i maximální velikost ovladače z 220 na 960 MB (to už ale upřímně řečeno musí být nějaký ovladač). Varianta .NET Enterprise Server podporuje až 32 GB RAM (Windows 2000 Advanced Server jen 8 GB).

V oblasti SMP je vylepšena rovněž správa spolupráce procesorů a omezení vzájemného zamykání zdrojů. Windows .NET server je také připraven na novou funkci procesorů Xeon – tzv. virtuální procesory. Jeden Xeon může vystupovat pro operační systém jako více procesorů a může lépe využít svou maximální výkonovou kapacitu. Doposud ale Windows 2000 podporovala tolik virtuálních proceserů, kolik umožňovala licence na fyzické procesory. Nejvýše čtyřprocesorový Windows 2000 Advanced Server tak využil nejvýše 4 procesory, i když jich počítač nabídl na 4 fyzických více virtuálních. .NET server již počítá licence pouze na fyzické procesory, a tak je schopen využít 8 procesorů na fyzicky čtyřprocesorovém serveru.

Pochopitelně se chystá i 64bitová verze .NET serveru, ta ale představuje hlavní přínos v oblasti větších podporovaných paměťových kapacit – například uživatelsky adresovatelný prostor je u 32bitových Windows 2 nebo 3 GB, u 64bitových Windows 7152 GB. V oblasti výkonu se ale o výraznější přínos nejedná, 32bitové aplikace běží na 64bitech pomaleji a vývoj 64bitových aplikací pro Windows se zatím rozjíždí. Zatím jsou tak 64bitová Windows určena pro paměťově náročné aplikace.

V oblasti podpory souborových formátů se objevuje řada novinek, z nichž některé již samy o sobě budou dostatečným lákadlem pro přechod na Windows .NET Server. Řada je společných s Windows XP, některé jsou nové: podpora FAT32 na DVD-RAM, podpora UDF 2.01 na DVD discích, Read-only NTFS disky, šifrovaná data na disku lze sdílet, defragmentovat a mohou být mezi běžnými daty na disku.

Nejzajímavější je ale Volume Shadow Copy – umožňuje kvalitní a inteligentní obnovu dat na síťových discích. Když si dnes uživatel smaže něco na síťovém disku, nemá sám příliš mnoho možností k obnově souborů. Při zapnutí Volume Shadow Copy jsou vytvářena vždy při změně souboru rozdílová data, takže se ukládá spolu se souborem i historie jeho změn. Uživatel proto může ve vlastnostech souboru (nebo složky) vrátit stav k určitému datu. Když si přepíšete omylem důležitý soubor, prostě se vrátíte k jeho předchozí verzi. Kromě toho tato služba umožňuje i zálohování otevřených souborů bez nutnosti vše uzavírat.

Z aplikací, které se využijí především v rackových serverech, lze uvést možnost startování systému z ROM včetně spouštění aplikací z ROM. Pochopitelně RAM je potřeba, není ale nutný pevný disk. Stejně tak není nutné vůbec připojit k počítači klávesnici, myš či grafickou kartu a vše lze spravovat vzdáleně. V případě nehody je pak možné využít speciální nouzové ovládání systému přes sériový port nebo síť.

Nevěnoval jsem se např. vylepšením v rámci nového webového serveru IIS 6.0, ale o tom jsme již ostatně psali a je to jen doplňkem samotného operačního systému Windows .NET server.

Diskuze (129) Další článek: Boxované procesory AMD... konečně

Témata článku: Windows, Advanced, Fyzické jádro, Virtuální procesor, Win +, Nová změna, Omezená kapacita, Hlavní lákadlo, Dostatečná změna, Optimistický odhad, Windows Server, Window, Windows +, Řada vylepšení, LEP, Copy, Shadow, Bude


Určitě si přečtěte

Volitelná aktualizace Windows 10 opravila několik chyb, způsobila ale další problémy
Karel Kilián
Windows UpdateAktualizaceWindows 10
Technici nestíhají. Cetin dočasně přerušil zavádění VDSL bondingu
Lukáš Václavík
CETINPřipojení k internetu
Windows 10 vylepšují správu aktualizací ovladačů hardwarových komponent počítače
Karel Kilián
OvladačeWindows UpdateWindows 10
Čekali jsme skoro šest let. Android Auto jede do Česka i na Slovensko
Lukáš Václavík
Android AutoNavigaceGoogle
Nejlepší notebooky do 20 000 Kč. Tipy, co se dnes vyplatí koupit

Nejlepší notebooky do 20 000 Kč. Tipy, co se dnes vyplatí koupit

** S cenou do 20 tisíc lze vybrat solidní notebook na práci i hry ** Přenosné notebooky nabídnou i kovová těla a rychlý hardware ** Možná největší problém je nedostupnost, nejžádanější kusy jsou vyprodané

David Polesný | 36

David Polesný
VánoceNotebooky
Vodafonu se zhroutila kabelovka. Síť bývalého UPC má výpadky
Lukáš Václavík
VodafoneUPC

Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest rychlých Wi-Fi 6 routerů

Jak ztišit počítač

Velký test mATX skříní