Oživeno 21. listopadu 2024 | Podle české společnosti SpaceKnow, která se zabývá analýzou dat ze satelitních snímků, může za sabotáží stát Čína. Firma v příspěvku na LinkedIn uvedla, že ve spolupráci se společností Spire odhalila čínskou loď Yi Peng 3, která je podezřelá z účasti na tajných aktivitách spojených se sabotáží dvou podmořských kabelů.
„Algoritmy SpaceKnow naskenovaly více než 12 000 km² Baltského moře. Během několika minut náš systém identifikoval dostupné historické snímky, lokalizoval plavidla v oblasti a pomocí dat AIS ze systému Spire určil hledanou loď.“
„S využitím fúze dat, vesmírných technologií, umělé inteligence, automatizace a škálovatelnosti můžeme řešit problémy, které by pro lidské analytiky byly nesmírně obtížné. Rozsáhlá oblast a obrovské množství satelitních snímků mohou být ohromující, což téměř znemožňuje včasnou lidskou analýzu,“ dodává SpaceKnow na LinkedIn.
Yi Peng 3 je čínská loď pro přepravu volně loženého zboží (další podrobnosti viz VesselFinder). Cestovala z ruské Ust-Lugy do egyptského Port Saidu, následována lodí dánského námořnictva.
V Baltském moři jsou přerušené dva telekomunikační kabely. Může se jednat o sabotáž
Původní článek z 19. listopadu 2024 | V neděli 17. listopadu kolem desáté hodiny dopolední místního času došlo k přerušení telekomunikačního kabelu mezi Litvou a Švédskem. Následně finská společnost Cinia ohlásila také poškození dalšího kabelu spojujícího Finsko a Německo. Incident vyvolal obavy o bezpečnost evropské infrastruktury, ale i spekulace o možné sabotáži v rámci širší geopolitické hry.
Jako první byl poškozen kabel spojující Litvu se švédským ostrovem Gotland dlouhý 218 kilometrů. Druhým poškozeným kabelem je C-Lion1, který spojuje finské Helsinky s německým přístavem Rostock. Kabel dlouhý 1200 kilometrů je jediným přímým spojením mezi Finskem a střední Evropou. Dle dostupných informací přestal fungovat v pondělí 18. listopadu kolem 3:00.
Provoz byl sice rychle přesměrován na alternativní trasy, ale celá situace ukazuje, jak zranitelná je tato neviditelná, ale velice zásadní část světové infrastruktury. Podle litevského poskytovatele Telia Lietuva zajišťoval tento kabel třetinu internetové kapacity země.
Příčina poškození zatím není známa
Přesná příčina poškození obou kabelů zatím není známa, ale odborníci vylučují přirozené příčiny, jako jsou třeba zemětřesení. „Takové poškození se obvykle stane jen v důsledku vnějšího vlivu,“ uvedl generální ředitel finské společnosti Cinia Ari-Jussi Knaapila. Mezi možné příčiny patří například zasažení kabelů kotvami lodí, dno prohrabané trawlery nebo úmyslné poškození.
Obě poškození jsou od sebe vzdálena přibližně sto kilometrů, což vyvolává další otázky. Zatím stále probíhá vyšetřování, přičemž klíčová bude podvodní inspekce místa poškození. Ta může trvat několik dní, protože se jedná o technicky náročný proces.
Incident se odehrává v kontextu rostoucího napětí mezi Ruskem a státy NATO. Finsko a Švédsko, které se k alianci připojily v posledních dvou letech, již dříve čelily zvýšenému riziku špionáže a sabotáže. Podle zpráv z USA i evropských zemí Rusko zintenzivnilo vojenskou aktivitu v blízkosti podmořských kabelů a podezření směřuje právě na Moskvu.
Hluboké znepokojení
Společné vyšetřování skandinávských veřejnoprávních médií už v roce 2023 upozornilo na přítomnost ruských špionážních plavidel v regionu, která mohou mít za cíl narušovat klíčovou infrastrukturu, včetně kabelů a větrných elektráren.
Finsko a Německo vydaly společné prohlášení, v němž vyjádřily „hluboké znepokojení“ a uvedly, že incident „okamžitě vyvolává podezření na úmyslné poškození.“ Obě země varovaly před hybridními hrozbami a zdůraznily potřebu lepší ochrany kritické infrastruktury.
Podmořské kabely přenášejí více než 95 % globálního internetového provozu. Jsou klíčové pro mezinárodní komunikaci, přenos dat mezi datovými centry i finanční transakce. Pokud by došlo k masivnímu narušení této infrastruktury, mohlo by to ochromit ekonomiku a vyvolat chaos v celé Evropě. Incidenty jako tento proto slouží jako důrazné varování, že podmořská infrastruktura musí být chráněna stejně pečlivě jako hranice států.
Už se pracuje na opravě
Oprava podmořských kabelů bude časově i technicky náročná. Specializované lodě musí lokalizovat místo poškození, kabel vytáhnout nad hladinu, opravit ho a znovu ho umístit na mořské dno. Na místo již byla vyslána specializovaná loď pro inspekci a opravy.
Podle firmy Cinia může celý proces trvat pět až patnáct dní, v závislosti na povětrnostních podmínkách. Poškozené části kabelů jsou často vyrobeny z vícevrstvých materiálů, včetně oceli a plastů, což zajišťuje jejich odolnost vůči běžnému opotřebení.
Incidenty v Baltském moři připomínají dřívější útoky na kritickou infrastrukturu. V roce 2022 byly exploze na plynovodech Nord Stream označeny za akt sabotáže, přičemž odpovědnost za ně zůstává dosud nejasná. Podobně byly v roce 2023 poškozeny podmořské kabely mezi Finskem a Estonskem, přičemž vyšetřovatelé jako viníka označili čínskou nákladní loď.
Zdroje: edition.cnn.com, theguardian.com, reuters.com.