V neděli 31. března 2019 patrně naposledy posuneme ručičky svých hodinek o hodinu vpřed, čímž takzvaně „přejdeme na letní čas“. Proti předchozím rokům tu bude ale jedna velká změna: na podzim se už nevrátíme k původnímu, tedy středoevropskému času.
Začalo to v podstatě nenápadně: 4. července spustila Evropská komise veřejnou internetovou anketu (označovanou jako „veřejná konzultace“), ve které se obyvatelé EU mohli vyjádřit k otázce střídání letního a středoevropského času.
Do uzávěrky, která byla stanovena na 16. srpna, dostala 4,6 milionů platných odpovědí, ze kterých vyplynulo, že většině respondentů – konkrétně 84 % – posouvání ručiček tam a zpět vadí.
Z výsledků ankety například vyplynulo, že 76 % účastníků má negativní zkušenosti s přechodem ze středoevropského času na letní a naopak. Celkově 3 800 000 odpovědí občanů EU (84%) byly pro zrušení každoročních přechodů mezi standardním a letním časem.
Každopádně 4,6 milionů odpovědí na veřejnou konzultaci o uspořádání letního času v EU jsou působivým číslem. Ukázal se tak vysoký zájem o zapojení obyvatel Unie z celého kontinentu do procesu rozhodování o tomto problému.
Návrh Evropské komise
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker po oznámení výsledků v rozhovoru pro německou televizi ZDF prohlásil, že komise rozhodne a podá návrh na zrušení střídání času. Hlavním a celoročním časem by měl v Evropě zůstat současný letní.
Tento čtvrtek europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) na sociální síti Twitter uvedl, že „Evropská komise přijala legislativní návrh na zrušení střídaní času, podle něhož by se čas změnil příští rok naposled.“
Od roku 2001 až dosud se letní čas v EU řídí směrnicí 2000/84/ES, která stanovuje povinnost všech členských států přejít na letní čas v poslední neděli v březnu a přejít zpět na standardní čas („zimní čas“) poslední neděli v říjnu.
V současné době existují v EU tři standardní časová pásma: západoevropský čas (Irsko, Portugalsko, Spojené království), středoevropský čas (17 členských států včetně Česka) a východoevropský čas (Bulharsko, Kypr, Estonsko, Finsko, Řecko, Lotyšsko, Litva a Rumunsko).
Od příštího roku už zřejmě jen letní čas
Změna směrnice o úpravě letního času musí ještě projít Evropským parlamentem, Radou a legislativním procesem v jednotlivých státech. Pokud bude akceptována v nezměněné podobě a proces se nijak nezdrží, bude to znamenat, že „členské státy provedou poslední změnu času na konci března 2019 a poté si ponechají celoročně letní čas“, informuje Svoboda v tiskové zprávě.
Ne všechny země ale musí zůstat na letním čase – pokud to některému nebude vyhovovat, provede poslední změnu 27. října 2019, kdy se navždy vrátí ke středoevropskému času (v tiskové zprávě i mnoha materiálech EU nesprávně označovanému lidově jako „zimní“). Do dubna příštího roku musí všechny země Evropské komisi oznámit, který čas si vybraly.
Ať se země rozhodnou pro středoevropský (GMT +1), nebo středoevropský letní čas (GMT +2), nejzásadnější je ukončení střídání těchto dvou časů, které probíhalo poslední neděli v březnu (o hodinu dopředu) a říjnu (o hodinu zpět).
Současné pojetí letního času v Evropě pochází z doby ropné krize v sedmdesátých letech. Právní předpisy EU byly poprvé zavedeny v roce 1980 s cílem sjednotit stávající odlišné postupy a rozvrhy letního času z důvodu harmonizace přístupu v rámci jednotného trhu.
