V pátek 9. června se v kostele svatého Pavla v bavorském městě Fürth v Německu zúčastnilo více než 300 lidí experimentální bohoslužby vedené umělou inteligencí. Čtyřicetiminutové kázání obsahovalo text generovaný chatbotem ChatGPT společnosti OpenAI a přednesený avatary na televizní obrazovce nad oltářem, informuje Ars Technica.
Chatbot, zpočátku personifikovaný jako vousatý muž s neměnným výrazem a monotónním hlasem, oslovil posluchače prohlášením: „Drazí přátelé, je mi ctí, že zde mohu stát a kázat vám jako první umělá inteligence na letošním shromáždění evangelíků v Německu“.
Bohoslužba s umělou inteligencí
Neobvyklá bohoslužba se konala v rámci sjezdu Německé evangelické církve (Deutscher Evangelischer Kirchentag), který se v Německu koná každé dva roky a kterého se účastní desetitisíce lidí. Autorem bohoslužby, jejíž součástí byly modlitby a hudba, je teolog a filozof z Vídeňské univerzity Jonas Simmerlein. Ten agentuře Associated Press sdělil, že bohoslužba byla „asi z 98 procent ze stroje“.
Simmerlein řídil každý aspekt tvorby bohoslužby a vycházel přitom z motta akce: „Teď je ten správný čas“. Kázání, které vedli počítačově generovaní avataři dvou mužů a dvou žen, se zaměřilo na témata opuštění minulosti, překonání strachu ze smrti a udržení víry.
„Řekl jsem umělé inteligenci: 'Jsme na církevním sjezdu a vy jste kazatel... jak by vypadala bohoslužba?'“ sdělil Simmerlein agentuře Associated Press. Ve své výzvě požádal ChatGPT o zařazení žalmů, modliteb a požehnání na závěr. „Nakonec z toho vznikla docela solidní bohoslužba,“ konstatoval.
Výsledek vzbudil rozpaky
Reakce na strojem vedenou bohoslužbu byly smíšené. Podle agentury AP počítačové avatary občas vyvolávaly nechtěný smích kvůli svému nezúčastněnému projevu. Jiní brali akci vážněji, ale ne nutně pozitivně. Někteří věřící, jako například čtyřiapadesátiletá IT odbornice Heiderose Schmidt, považovali absenci emocí a rychlou, monotónní řeč za nepříjemnou a poznamenali: „Nebylo tam žádné srdce ani duše.“
Jiní, jako například 31letý luteránský pastor Marc Jansen, měli na celou věc pozitivnější pohled. „Vlastně jsem si představoval, že to bude horší. Ale byl jsem pozitivně překvapen, jak dobře to funguje. Také jazyk umělé inteligence fungoval dobře, i když to bylo občas ještě trochu kostrbaté,“ řekl Jansen.
Simmerlein agentuře AP řekl, že jeho záměrem nebylo nahradit duchovní představitele, ale využít umělou inteligenci jako nástroj, který by jim mohl pomáhat. AI by například mohla poskytovat nápady pro nadcházející kázání nebo by mohla urychlit proces psaní kázání a uvolnit tak pastorům více času, aby se mohli věnovat svému vlastnímu duchovnu.
Zatímco otázka, zda je rozumné svěřit duchovní moudrost stroji, je otevřená, Simmerlein ji formuluje spíše jako hyperbolickou nutnost. „Umělá inteligence bude stále více ovládat naše životy, a to ve všech jejich aspektech,“ řekl agentuře AP. „A proto je užitečné naučit se s ní zacházet.“
Je AI vhodná pro tyto účely?
Kázání umělé inteligence údajně vzbudilo takový zájem, že lidé stáli před kostelem dlouhou frontu už hodinu před jejím začátkem. Událost přitáhla i značnou mediální pozornost, protože použití umělé inteligence na tradičně lidmi moderované situace je zatím něco nového. Záznam celé akce můžete zhlédnout na stránkách věnovaných sjezdu Německé evangelické církve.
Pokud se v budoucnu začnou faráři při psaní kázání spoléhat na nástroje umělé inteligence, může se stát, že věřící budou poslouchat neúmyslně nové výklady náboženství, protože tato technologie si velmi ráda (a snadno) vymýšlí.
V této souvislosti si šéfredaktor časopisu Verge James Vincent na sociální síti Twitter sarkasticky posteskl: „Těším se na budoucí rozkoly způsobené halucinacemi jazykových modelů, jež se mohou stát ekvivalentem chybných překladů mezi aramejštinou a starořečtinou.“