Uvažuje Intel o vývoji a využití optických technologií v PC?

Jsme tu s již pátým kolem otázek čtenářů Živě.cz a odpovědí celebrit Intelu. Na dotaz z titulku i na množství dalších dotazů opět odpovídali Pavel Komárek (PK), Internet Strategy Director, Predrag Jakšić (PJ), Business Development Manager, František Fait (FF), Account Manager a Martin Korman (MK), Marketing Manager.

Dnes se nejvíce líbily otázky Jana Vejsady z Prahy 6, který získává mikroskop připojitelný k PC, Intel QX3. Druhý v pořadí, Michal Dušek z Čáslavi, za svůj dotaz obdrží triko Intel a Michal Hala z Dýšiny se může těšit na podložku pod myš Intel. Gratulujeme! Vy, kteří jste nic nevyhráli, jste si mohli alespoň pročíst zajímavé otázky a odpovědi. Teď vzhůru do čtení a nechte se inspirovat pro vymýšlení dalších otázek.

Miroslav Beneš: Budou vaše nejrychlejší čipy postaveny na "čistém" Si, budete využívat kombinace Si+Ge jako IBM nebo se v tomto směru dočkáme nějakého převratného kroku?

FF: Ačkoliv se jedná o velmi zajímavé otázky, nemohu Vám dát odpověď jakou čekáte. Intel, stejně jako ostatní firmy v tomto průmyslu, pečlivě sledují a i laboratorně zkouší různé alternativy současných postupů s tím, že pokud se některý ukáže být perspektivní a vhodný k hromadné výrobě, tak je tímto přístupem možné minimalizovat čas a náklady, za které jej lze adoptovat.

Pavel Vašíček: Jaký bude podle vás trend růstu kmitočtů u procesorů Intel v průběhu příštího roku?

MK: Intel sa už v tomto roku dostane cez 2 GHz a v roku 2002 by sme dokonca mali ísť cez 3GHz hranicu.

Pavel Vašíček: Jak Intel pokračuje s vývojem procesoru na bázi 64bitové technologie?

MK: Momentálne je vo vývoji nová generácia IA-64 s kódovým označením McKinley. Tieto procesory by sa mali dostať na trh v priebehu roku 2003. Okrem toho ste určite postrehol nedávnu dohodu firiem Intel a Compaq ohľadne technológií týkajúcich sa procesoru Alpha, ktoré budú v budúcnosti implementované aj v procesoroch Itanium.

Martin Pokorný: Zaujímalo by ma, nakoľko bude Intel v budúcnosti podporovať vývoj a uplatňovanie nových technológií v oblasti pamätí, ako to bolo pri vývoji štandardu RIMM?

PJ: Intel spolupracuje s mnohými firmami v oblasti IT na vývoji nových technologií a zavádění nových standardů. Tato spolupráce je nutná proto, aby počítač, který si koupíte, byl vyvážený a všechny jeho součástky spolu komunikovaly tak, jak mají.

Michal Paluba: Jak se bude Intel vyrovnávat se skutečností rostoucí konkurence stále úspěšnějšího AMD?

MK: Budeme vyrábať stále lepšie a lepšie procesory :-)

Michal Paluba: Co hodlá Intel dělat s množstvím tepla, které produkují jeho nové procesory a co do budoucna?

MK: Intel v súčasnosti začína používať nové technológie (0,13 mikronové procesy a medené technológie), ktoré do budúcnosti zmenšia množstvo vylučovaného tepla z procesoru.

Jan Vejsada: Uvažuje Intel také o vývoji a následném využití optických technologií v PC? Jedná se například o využití světla jako nosiče informací (místo elektrického proudu). Je možné vytvořit procesor, který by místo elektrických signálů zpracovával signály světelné?

PK: Vzhledem k tomu, že fyzikální meze chování elektronů v křemíkové struktuře byly nedávno publikovanými objevy dále posunuty (zmenšení tranzistorové struktury a zvýšení integrace), není zatím důvod k hledání zcela odlišných přístupů. I základní výzkum v oblasti řízení fotonů je na hony vzdálen tomu, jak snadno lze řídit pohyb elektronů. Polovodivost některých materiálů, která je hlavním principem patří v oblasti pohybu světla pouze do sci-fi. Opticko-elektrická struktura pak nemá vzhledem k malým vzdálenostem v čipu smysl.

Michal Hala: Co skutečně udělá Intel s procesorem Alpha? Opravdu postupně skončí její vývoj ve prospěch architektury IA-64? Není možná varianta nějaké konvergence obou technologií založená na tom nejlepším z obou světů?

MK: Intel s procesorom Alpha neurobí nič konkrétne. Itanium je vynikajúci procesor, a už dnes predstavuje to najlepšie z oboch svetov (architektúra procesoru EPIC je kombináciou toho najlepšieho z RISC a CISC procesorov). Ale vždy je čo zlepšovať, a práve preto sa Intel dohodol na spolupráci s firmou Compaq, ktorá nám umožní použiť niektoré unikátne technológie, ktoré Compaq mal, a ktoré by sme my museli nákladne a zdĺhavo vyvíjať sami. Na druhej strane, Compaq sa zbaví nákladného výskumu a naopak, bude mať veľmi blízko k výskumu nových procesorov. Takisto, o nič neprichádzajú ani zákazníci Compaqu, pretože Compaq bude portovať operačný systém True64 Unix na IA-64. A áno, dohoda medzi firmami Intel a Compaq z dlhodobého hľadiska znamená koniec procesoru Alpha.

Michal Hala: Jaká bude nejvyšší (oficiální) frekvence procesorů Pentium III Tualatin - jinými slovy kam až chcete tenhle procesor dostat?

PJ: Dnes nejvyšší dostupná frekvence je 1,2 GHz. Budeme se snažit dostat jej na co nejvyšší frekvenci.

Michal Hala: Jak se vypořádáte s faktem, že Tualatin může být konkurencí vašeho vlastního Pentia 4 (resp. jeho variant kolem 1,4 GHz)?

PJ: V době, kdy bude Tualatin na 1,2GHz se nejnižší dostupné frekvence procesoru Pentium® 4 zvýší a 1,4 GHz na trhu nebude dostupné. Pentium® 4 navíc obsahuje instrukce, které v procesoru Tualatin nenaleznete.

Michal Hala: Jaký je názor Intelu na situaci v oblastí pamětí? Rambus je pro vás stále prioritní? Co chcete udělat pro pokles jeho ceny?

PJ: RDRAM paměti jsou nejlepším řešením pro porocesory Intel Pentium® 4 díky své rychlosti. V budoucnu budeme podporovat u těchto procesorů i paměti SDRAM a DDR, ale výkon takové platformy bude nižší. Díky nástupu procesorů Pentium® 4 a použití těchto pamětí i v jiných zařízeních došlo ke snížení ceny za 128MB z více než 350 USD před půl rokem na dnešních asi 70 USD.

Michal Hala: V oblasti výkonných PC (pracovních stanic) na platformě Windows bude podle záměrů společnosti Intel v blízkém horizontu (1-2 roky) nosnou platformou Pentium 4 nebo Itanium (nebo jiný IA-64 čip)?

MK: V oblasti pracovných staníc (myslím, že výraz výkonné PC by sa mnohým ľuďom nepáčil) by mal v najbližšej dobe tvrdiť hudbu procesor Intel XEON, ktorá je postavený na rovnakej architektúre, ako práve procesor Intel Pentium 4. Samozrejme, že je veľmi ťažké takto generalizovať, a treba sa na celú vec pozrieť z hľadiska účelu, na ktorý pracovnú stanicu používate.

Michal Hala: Intel podle svých slov podporuje jak FireWire (IEEE-1394a), tak své vlastní dítě USB 2.0. Neuvažujete vzhledem k chystanému nástupu rychlých variant IEEE-1394b, že by se s ohledem na situaci bylo lepší soustředit se na jediný standard - tedy 1394?

PJ: Každý ze standardů má své výhody a soustředit se pouze na jeden z nich by znamenalo připravit se o výhody toho druhého. FireWire je velice vhodný pro domácí použití, ale v prostředí firmy je flexibilnější a použitelnější USB. Proto Intel bude podporovat oba standardy.

Michal Hala: Nepřemýšlí Intel o podpoře FireWire přímo v čipsetu?

PJ: Ne.

Michal Hala: Není pro vás určitým signálem rozhodnutí Microsoftu nezabudovat (údajně zatím) podporu USB 2.0 do Windows XP a současně masivní podpora standardu 1394 ze strany Redmondu? Jak toto rozhodnutí Intel hodnotí a co pro něj prakticky znamená?

PJ: Podle mých informací bude USB 2.0 podpora ve Windows XP.

Vojtěch Vojík: Jaké ambice si děláte jako Intel v procesorech pro servery?

PK: Rozhodně patří tato kategorie do oblasti, kde Intel očekává významný růst. Dlouhodobě očekávaný růst podílu zejména u 64bitové architektury je podpořen již zveřejněnými záměry HP a Compaqu přejít na Itanium a ukončit vývoj vlastní 64bitové platformy. To, jak brzy přistoupili tito výrobci k těmto krokům, nejlépe dokládá, jak finančně náročný je celý proces vývoje a výroby procesorů. Je zřejmé, že nárůst podílu Intelu v tomto segmentu trhu bude pomalý a dlouhodobý, neboť budování informačních systémů je komplexnější problematika než nákup desktopů.

Jan Rezek: Bude existovat nadále řada síťových karet Intel EtherExpress PCI 100, příp. jakou novinkou budou nahrazeny?

PJ: Intel bude i nadále nabízet síťové karty. Ty budou samozřejmě postupně nahrazovány kartami novějšími. Dnes se v zásadě nabízí dvě varianty karet pro desktopy: dražší verze s podporou enkrypce a levnější bez enkrypce a možnosti dálkové správy.

Pavel Škorpík: Jak Intel reaguje na připravované dvousetmegahertzové procesory IBM?

MK: 200MHz procesory prestal Intel vyrábať pred niekoľkými rokmi, a už sa k nim nechceme vracať len preto, aby sme IBM urobili radosť :-)

Ale vážne, asi ste myslel 200 GHz... Intel má vlastný výskum, ktorý nedávno tiež oznámil nedávno pekné výsledky (0,02 mikrónová technológia, ktorá nám umožní vyrobiť procesory na frekvenciách až 20 GHz). Okrem toho by som Vás chcel opraviť, IBM nevyrobilo 200 GHz procesor, ale iba tranzistor. Od neho je ešte k procesoru dlhá cesta, a budem tiež zo záujmom sledovať, ako bude IBM pokračovať. Okrem toho aj samo IBM hovorí o tom, že prvé procesory budú špecializované (a tým jednoduchšie), čím tiež naznačujú, že to nebude také jednoduché.

Jan Dudek: Jak je to s emulací 32-bitých programů na procesoru Itanium? Na Internetu jsem viděl několik benchamarků, kde Itanium hluboce propadá, dokonce až na úroveň Pentia 100 MHz. Je to pravda? Jestli ne, tak jaká je skutečnost?

MK: Itanium je v prvom rade 64-bitový procesor a ako taký ho firma Intel aj berie. Preto sme si vôbec žiadne benchmarky na jeho 32-bitový výkon nerobili. Samozrejme nás oveľa viacej zaujíma výkon v 64 bitoch a ten je vynikajúci.

Jan Dudek: Přemýšlí firma Intel o návrat na trh s grafickými čipy? Když teď firma nVidia dokonce intervenuje na trhu s chipsety, míní jí firma Intel konkurovat v oblasti grafických čipů? Jestli ano, jaký čip je v laboratořích Intelu vyvíjen?

PJ: Intel je v současnosti největším světovým dodavatelem grafických čipů. Čipsety s integrovanou grafikou si získaly přízeň zákazníků už v době i810 čipsetu. Dnešní i815 čipset, který nabízí nejen integrovanou grafiku, ale také možnost použití grafické karty, je zákazníky velice oblíben. I do budoucna budeme nabízet čipsety s integrovanou grafikou.

Michal Dušek: Vývoj a výroba procesoru je dlouhodobá záležitost; v současné době nastoupily P4, avšak Intel nikdy nespí a už má určitě i vývojové laboratoře na nové Px. Neupustí se od zvyšování závratných frekvencí procesoru a namísto toho by se mohlo začít (možná už se začalo) vyvíjet nanotechnologie (pro kompletní miniaturizaci a úsporu energetických zdrojů) použitelné pro výrobu součástí tak, aby se do malého LCD zápisníku vtěsnal procesor a osazení s paměťmi lepší, než současné P4 ve stolním provedení a nemuselo by to běhat ani v tak závratných frekvencích, třebas by to mělo i upravenou vnitřní architekturu a instrukční sady?

MK: Intel v súčasnosti pracuje na rôznych druhoch procesorov pre rôzne zariadenia. Samozrejme, základ sú pre nás stále procesory pre desktop PC, ale jako viete, vyrábame aj procesory pre notebooky (a ich rôzne veľkostné verzie – subnotebooky, mininotebooky, atď.), a v neposlednej rade aj pre handheldy (napr. Compaq iPaq). Hlavne k tým handheldom sme sa dopracovali postupne, a budúcnosť určite spočíva aj v niečom podobnom, ako popisuješ ty (mimochodom, s nanotechnológiami to nemá nič spoločné), ale je to ešte pomerne ďaleko.

Jan Vrbata: Jaká je skutečně nejvyšší dosažená frekvence procesoru k dnešnímu datu. Mám tím na mysli testovací prototypy, zkušební procesory laboratorní testy a podobně (procesor o frekvenci 1 GHz by vyroben již před dvěma lety), a dále, kdy bude dostupné mobilní P4 a jakým způsobem bude zajištěno jeho chlazení a bude umět nějaký úsporný režim?

PK: Frekvence procesorů je trvale rostoucí parametr. Nyní bude uveden na trh procesor s frekvencí 2 GHz. Samozřejmě, že v mobilních zařízeních jsou nasazovány se zpožděním. Spíše než tvorba komplikovaných chladičů, ubírá se Intel cestou minimalizace příkonu, tedy i tepla, které je nutno odvést. Tato oblast rozhodně patří mezi domény Intelu.

Aleš Lukačovič: Hypotetický dotaz pro marketingového šéfa Martina Kormana: Kdyby Intel sponzoroval soutěž o vynikající PC a jedním z úkolů, které se mají plnit, by byl závod po síti ve hře Colin McRae 2, kterou z tratí byste si vybral, aby se na ní soutěžící utkali?

MK: Tak toto je naozaj iba hypotetická otázka... Odpoveď na ňu síce poznám, ale nie je určená pre Vaše uši či oči, aspoň zatiaľ :-)

Oldřich Festa: Jde firma Intel tzv. s dobou a upgraduje výpočetní výkon svých počítačů tak, jak rychle jak vyvíjí nové procesory?

PK: Právě e-byznysové řešení, tj. vytvoření informační infrastruktury pro on-line komunikaci se zákazníky a dodavateli, které naše společnost začala budovat před šesti lety, bylo momentem přechodu IT infrastruktury na naši platformu, která se ukázala jako nejefektivnější. Dnes je Intel svým obratem přes Internet (2 mld. $ měsíčně) oficiálně celosvětově největším on-line prodejcem. K upgradu našich počítačů dochází v periodě, která je obvyklá, tj. 3 - 4 roky podle pracoviště.

Pavel Jansa: Bude Intel svými deskami a procesory podporovat výrobu absolutně tichých počítačů (bez větráků ve zdrojích a pasivního chlazení CPU)?

FF: Odvod tepla z počítače se stává stále větším problémem. S tím, jak rostou frekvence a výkon komponent, a to nemám na mysli jen hlavní procesor, ale např. čipset, grafický čip, paměti ale i pevný disk, generuje se uvnitř skříně stále více tepla, které je nutné odvádět. Nucenou cirkulaci zajišťují v převážné míře ventilátory se svými známými nectnostmi jako hlučnost a nízká spolehlivost. Toto je hlavní proud a v dohledné době se situace nezmění, i když příslibem mohou být nové výrobní technologie jako např. 0.13u poprvé použitá u procesorů Tualatin v kombinaci se SFF (small form factor) iniciativou.

Ivan Semanco: Zaujímam sa o rodinu procesorov i960. Zaoberám sa myšlienkou stavby zariadenia (GPS) na báze tohoto procesora. Nedokážem sa však dopátrať ani približnej ceny tohoto procesora pre kusový odber (treba to vyskúšať). Dokumentáciu som našiel, ale potrebujem skalkulovať či to má vôbec zmysel (či ten procesor nie je príliš drahý) a či sa nemám poohliadnuť po inej značke... Kde sa tieto ceny pre slovenský prípadne český trh dajú zistiť?

MK: U nás 960 nezoženiete. Najbližšie by som skúšal v Nemecku u špecializovaných distribútorov. Jedným z nich je napríklad Avnet, a keď si na jeho stránkach do Searchu zadáte „960“ od výrobcu „Intel“, tak hádam nájdete, čo potrebujete.

Roman Kasal: Jak to vypadá s použitím germania ve vašich procesorech? Jaký bude váš marketingový tah po zveřejnění výsledků IBM? Je opravdu 20 GHz procesor v roce 2002 jen podstřelený odhad, abyste měli co říci a upozornili na sebe (po zveřejnění výsledku IBM to tak vypadá) a poté oznámili, že překvapivě dosáhnete daleko lepších výsledků nebo na IBM momentálně ve výzkumu nestačíte?

MK: Intel pracuje na rôznych technológiách, ale použitie germánia (ale tým nevylučujem iné materiály) medzi nich zatiaľ nepatrí. Každá firma sa uberá určitou cestou, v ktorej vidí perspektívu. My ju stále vidíme v silikóne, IBM v germániu. Tiež ďalšie vyhlásenia nemajú z hľadiska blízkej budúcnosti veľký význam, pretože od technológií k skutočným výrobkom vyrábaným vo veľkom je ešte strašne ďaleko. Za príklad vezmem spomínané IBM (bez znižovania významu výsledkov, ktoré dosiahli ich vývojári). IBM oznámilo, že v laboratóriách rozbehli niečo na 210 GHz. Ale 1) bolo to „iba“ v laboratóriách, 2) bol to iba jeden tranzistor, od ktorého je k procesoru ďaleká cesta, 3) aj keby časom ten procesor vyrobili, stále sú otázne výrobné náklady, atď. To isté sa samozrejme týka Intelu. Takže ako vidíte, nemá význam dnes špekulovať nad tým, čo ktorá firma dokáže. Dôležité sú iba súčasné výsledky a produkty.

Roman Kasal: Proč nereagujete dosti účinně na marketing AMD (jejich procesory mají všeobecně lepší výkon, cenu a to je dnes dosti podstatné, čím je ovlivněno určení vaší vyšší ceny, náklady na výzkum, či je zde něco jiného)?

MK: Myslím, že na každá firma má svoj marketing, ktorým presadzuje svoje výrobky. A marketing každej firmy je tiež zameraný hlavne do tých segmentov, kde to firma považuje za najdôležitejšie. AMD sa v súčasnosti (teda podľa môjho názoru) zameriava hlavne do segmentu PC, do domácností a hlavne na hráčsku komunitu. Pre Intel sú dôležité iné segmenty a preto možno ten náš marketing až tak nevidíte.

Vít Bednář: Jaký je prodej procesoru Intel oproti AMD v České republice?

PJ: Vzhledem k tomu, že neznám prodejní výsledky firmy AMD v ČR, nemohu tuto otázku zodpovědět.

Josef Kříž: Plánuje firma Intel provést na svých motherboardech vylepšení vedoucí k možnosti přímého propojení dvou počítačů, např. USB - USB, nebo snad již podobné vlastnosti některé vaše desky podporují?

FF: Rozhrani USB je naprosto standardní, současná implementace je ve verzi 1.1 s postupným přechodem na verzi 2.0 příští rok. Žádné vylepšení či úprava není pro komunikaci mezi zařízeními USB zapotřebí, jedná se pouze o propojovací kabel a software. Ačkoliv někteří výrobci toto nabízejí, Intel prosazuje USB rozhraní jako spojení počítače s periferiemi a přenechává spojení počítačů specializovaným rozhraním speciálně navrženým pro tyto účely, jako je např. Ethernet.

Petr Matocha: Kdy bude Pentium 5?

MK: To sa pýtate toho nesprávneho. Myslím, že náš Pán Boh má lepšie jasnovidecké schopnosti :-)

A teraz trochu vážnejšie. Myslím, že či sa niečo volá Pentium alebo Xentium s poradovým číslom 4 alebo 167832, na tom veľmi nezáleží. Čo je dôležitejšie, je skutočný produkt. A tak Vás možno bude zaujímať ten a informácia napr. o tom, že Intel predstaví 2 GHz na Pentium 4 procesor ešte toto leto, alebo o tom, že budeme mať aj 1 GHz Celeron, a to tiež čo nevidieť.

Jakub Kozák: Procesor Pentium 4 využívá integrované RAMky pro sebe nebo pro systém?

FF: Bohužel smyslu této otázky jsem zcela neporozuměl, ale architektura počítače pracující s procesorem Pentium 4 se přes mnohá vylepšení ve své zásadě neliší od ostatních architektur a používá i paměti standardním způsobem.

Pavel Kouba: Kdy bude Pentium 2 GHz?

PK: Už je a budou brzy další…

Jan Dušek: Objeví se někdy - a pokud ano, tak kdy - Itanium i v pracovních stanicích a ne jen v serverech?

MK: Itanium sa v pracovných staniciach objavuje už dnes, a len tak z hlavy ma napadá napr. Hewlett-Packard alebo SGI.

Roman Matějovec: Je pravda, že pro základní desky pro P4 musí být speciální zdroj?

FF: Zdravím do Holoubkova. Ano, podmínkou je zdroj ATX 12 V či mikroATX také s dodatečným konektorem 2x2, který přivádí na motherboard posílených 12 V. Všechny detaily či specifikace jsou k dispozici na webu.

Petr Klabazna: Uvažuje do budoucna výrobce u svých procesorů o zařazení funkce "flash" pro změnu instrukční sady, která by umožnila změnu zpracování pro různě optimalizovaný software a nebo i různé platformy (obdobně jako to má - ovšem v omezené míře - ve svých procesorech Transmeta)?

FF: Ne, o této možnosti se podle mých informací neuvažuje. Doufám však, že zde nedochází k záměně s mikrokod updatem, kdy se do procesoru již od dob Pentium Pro nahrávají některá konfigurační data.

Rastislav Makýš: Konalo sa nejaké stínanie hláv vo vašej spoločnosti v súvislosti s neúspechom presadenia RDRAM na trhu? Boli vyvodené nejaké zaujímavé dôsledky, alebo ste to hodili za hlavu a idete ďalej?

PK: Prosazení RDRAM rozhodně není vnímán jako neúspěch, spíše naopak. Dnes stojí 128MB RDRAM pod 50 dolarů. Před rokem to byl ještě několikanásobek. Podařilo se významně přispět k zásadnímu zvýšení dostupnosti nové technologie RDRAM. Vezmete-li navíc v úvahu celou dobu života nové architektury procesoru, je zřejmé, že bude varianta s SDRAM spíše marginální záležitost a většina uživatelů využije vyšší paměťovou propustnost.

Vít Ožana: Proč firma Intel u svých procesorů neustále mění patice? Vysvětlete k čemu potřebuje 32 bitové CPU 370, 423 nebo dokonce 478 pinů.

FF: Stručná odpověď zní, že rozhraní, a to nejen mechanické, ale i elektrické, se mění tehdy, když to doba a daná technologie vyžaduje či umožňuje. Pěkným příkladem může být konverze slot – socket a naopak, která závisela na schopnosti zaintegrovat cache do stejného křemíku jako jádro procesoru. Vysoký počet pinů ovlivňují hlavně dva faktory, elektromagnetické rušení a odběr procesoru. Z toho vyplývá, že většina pinů je tvořena zemí či napájecím napětím. Zkuste prohnat desítky ampér tak tenkým drátkem jakým je nožička procesoru a pochopíte.

Václav Skočdopole: Jaké jsou fyzické meze maximálního kmitočtu, na kterém pracují procesory Intel vzhledem k současně používaným materiálům a jaké jiné materiály se budou používat?

PJ: Za několik málo let budou na trhu procesory na kmitočtech v řádově desítkách GHz. Většina dnešních procesorů je výráběna na hliníkové technologii. Procesor Pentium® III s kódovým označením Tualatin je vyroben na měděné technologii, na které budou vyráběny i další procesory. V laboratořích se testují i další materiály a technologie pro výrobu procesorů.

Petr Boněk: Plánuje firma Intel označovat své další procesory v posloupné řadě Pentium 4 - Pentium 5 - Pentium 6... nebo v budoucnu přejde jen na "slovní" označování procesorů i v komerční sféře?

MK: Už som na to odpovedal trochu vyššie. Nad takýmto niečím je príliš skoro špekulovať. Okrem toho, samotný produkt za označením je asi dôležitejší, však?!

Dan Chytil: When will be Pentium 5 (or V)? And what new things will it include? Or are you preparing brand new type of processor?

MK: Ahoj Dan, dúfam, že Ti nevadí, že tiež odpovedám v cudzom jazyku :-) Ohľadne tých nových produktov Ti zatiaľ nemôžem veľa povedať, hádam okrem toho, že budú. Sám k takýmto informáciám ešte prístup nemám. A ohľadne toho brandu-označenia, už som to komentoval v predchádzajúcich otázkach.

Daniel Martinek: Jak dlouho si myslíte, že bude hlavní konkurence (ve smyslu výkonu CPU) AMD a myslíte si, že by vás mohla ohrozit třeba VIA nebo Transmeta?

PK: Intel dnes zdaleka není jen producent procesorů. To je určitě při „sázkách na dostihy“ nutno brát v úvahu. Ať už se podaří udělat v PR či marketingu společnostem leccos, důležitý je výsledek celku na dlouhé trati, nikoliv v jednom parametru. Očekávání byla zvlášť u nových konkurentů velká – asi si pamatujete, jak tomu bylo např. u příkonu. Dnes je to oblast, kde Intel dosáhl vynikajících výsledků. V přenosných počítačích, kde je tento parametr jedním z klíčových mají uživatelé rozhodování poměrně jednoduché.

Dominik Adler: Zajímalo by mě, kde je zhruba teoretická hranice maximálního výkonu procesoru při současné technologii (s vyloučením drobných inovací), například vztaženo k P4.

PJ: “Drobné inovace” často posunují výkonovou hranici hodně směrem vzhůru. Přechod z 0,18 na 0,13 mikronovou technologii také umožní další zvyšování výkonu. Proto konkrétní teoretická hranice neexistuje.

Libor Foltýnek: Kdy se dá očekávat základní deska pro CPU P4 podporující paměti SDRAM nebo DDR?

FF: Začátkem září (druhý týden) bude trh zaplaven výrobky všech výrobců motherboardů s čipovou sadou Intel 845 podporující SDRAM 133 MHz. V tu dobu ale bude rozdíl mezi SDRAM a RDRAM opět nižší než je nyní, při zachování maximálního výkonu systému právě za použití pamětí RDRAM.

Karel Vejrosta: Můžete nastínit jakou vizi má firma Intel do budoucnosti? Mám na mysli, jaký předpokládá vývoj v oblasti IT.

PK: Rozhodně je to „Extended PC éra“. Jinými slovy PC se stane jakýmsi datovým centrem, které bude integrovat řadu dalších digitálních zařízení a samozřejmě je navzájem synchronizovat. Mobilní zařízení tak určitě velmi výhodně doplní funkci PC, ale řadu operací učiníte přes něj. Samozřejmě, že bude postupně přibývat hlasový interface a hlavně narůstat robustnost celého řešení. Pevně věřím, že slovo „instalace“ bude v budoucnu patřit do slovníku pouze IT specialistů a zapálených fandů. Pro všudypřítomné rozšíření PC jsou zejména v oblasti softwaru ještě značné rezervy…

Jiri Gutman: Kolik let zpoždění bude asi mít Intel v "měděné" technologii za firmami jako Motorola, IBM a AMD?

MK: Intel rozhodne v medených technológiách žiadnu stratu alebo spozdenie nemá. Dokonca sme technológiu ako takú mali pripravenú už skôr, ale z rôznych dôvodov (hlavne vyššia výrobná cena) sme je zatiaľ nepoužívali. Procesory od Intelu s touto technológiou sa však na trh dostanú už toto leto.

Branislav Kopun: Prečo sa menia názvy vývojových verzií? Viem, že Intel vyrába aj komponenty na stavbu sieti - prečo okolo nich nie je taký boom a reklama ako okolo procesorov? Keď som chcel niečo kúpiť, trvalo strašne dlho, kým som našiel čo som hľadal.

MK: Neviem, aby som povedal pravdu. Predpokladám, že je to kvôli potenciálnym zmenám v zameraní produktov, alebo použitej technológii... Ohľadne našich sieťových komponentov, bez problémov by ste mal všetko bežné zohnať u našich distribútorov v Českej Republike. A ak to náhodou nebudú vedieť zohnať, tak aj tak zavolajú nám :-)

Aleš Holinský: Myslíte si, že má Intel svoji budoucnost jistou nebo bude nahrazena jinou společností, které řekněme jako první uvede v praktické použití novou technologii v procesorech? Má firma rozjetý nějaký výzkum v oblasti nových technologií?

PK: Samozřejmě, že výzkum a částečně i akvizice patří mezi klíčové strategie každé technologické firmy. Intel investuje ročně do vývoje 4,3 mld. dolarů; celkově do akvizic, investic včetně nákladných továren je to astronomických 7 mld. dolarů. Četná ohlášení technických novinek a řada patentů, za něž musí ostatní platit (tj. i naše přímá konkurence) dokazuje, že Intel je společnost založená na trvalých inovacích a nových objevech.

Martin Rýdel: Jaké novinky chystáte ve sféře procesorů?

FF: Nejdůležitější změnou bude postupný přechod všech rodin procesorů od procesoru Celeron až po Itanium na výrobní technologii 0,13 μm, a s tím spojený nárůst výkonu a snížení spotřeby.

Václav Kořánek: Jaká je záruka na CPU?

PJ: Na procesory dodávané distributory v krabici (boxed procesory) je záruka 3 roky. Na ostatní (nebalené) jeden rok.

Milan Mašek: Dá to "fušku" řídit takový gigant, jakým Intel bezesporu je? Můžete uvést několik příkladů, které naozaj změnily tvář vašich nadřízených tak, že jste se min. 14 dní báli o své zadky?

MK: Ale nie, robím to každý deň večer dve hodinky, keď sa vrátim z mojej plno-úväzkovej práce :-)

A vážne? Skutočne neviem, my si tu „riadime“ iba sami seba. A jednu vec Intelu uprieť nemôžem. O svoj zadok som sa báť ešte nemusel (a nemyslím, žeby niekto iný z nás mal inú skúsenosť), a to hlavne preto, že Intel je veľmi liberálny a všetko sa dá vydiskutovať.

Diskuze (4) Další článek: Intergraph se soudí s Intelem o Itanium

Témata článku: Internet, Adler, Vývoj, Určitý signál, Brandy, Čáslav, Současný postup, Dnešní standard, Používaný materiál, Cez, Mali, Nema, Nemo, Stručná odpověď, Rostoucí konkurence, Elektron, Brand, Paluba, Nejrychlejší čip, Stolní provedení, Optimalizovaný software, Nový čip, Technolog, Kmitočet, Nový konkurent


Určitě si přečtěte

Nejlevnější router s Wi-Fi 6 v testu: vážně ještě chcete kupovat routery jen pro 802.11ac?

Nejlevnější router s Wi-Fi 6 v testu: vážně ještě chcete kupovat routery jen pro 802.11ac?

** Otestovali jsme TP-Link Archer AX10, nejdostupnější router s Wi-Fi 6 ** Šetřilo se, ale zatím ty ústupky tolik nebolí ** Pro domácí síťování pohodlná volba, do firmy ale chcete něco lepšího

Tomáš Holčík | 45

USA rozdávají chudým dotované telefony s Androidem. Jsou z Číny a plné virů

USA rozdávají chudým dotované telefony s Androidem. Jsou z Číny a plné virů

** Chudí Američané mohou dosáhnout na dotovaný mobil ** Jeden takový rozdává třeba tamní Virgin Mobile ** Má to jeden háček. Je prošpikovaný malwarem

Jakub Čížek | 46

Chrome se naučí dokonale odkazovat. Jeho odpůrci bijí na poplach, prý je to bezpečnostní katastrofa

Chrome se naučí dokonale odkazovat. Jeho odpůrci bijí na poplach, prý je to bezpečnostní katastrofa

** Google zavádí techniku ScrollToTextFragment ** Umí vytvořit odkaz na konkrétní slovo na stránce ** Podle kritiků by to mohl být bezpečnostní problém

Jakub Čížek | 40

Vyzkoušeli jsme TP-Link Deco P9: zajistí doma Wi-Fi díky drátům ve zdi

Vyzkoušeli jsme TP-Link Deco P9: zajistí doma Wi-Fi díky drátům ve zdi

** Nová generace Mesh Wi-Fi s propojením přes elektrické rozvody ** Lepší parametry a nižší cena než u předchůdce ** Aplikace zatím podporuje jen základní nastavení bez rozšířených funkcí

Tomáš Holčík | 25



Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test autokamer

Test ATX skříní

Jak surfovat pohodlně

Sportovní aplikace

Jak funguje procesor