Jak se posunul GNU/Linux v uplynulém roce vpřed? Jaké zajímavé události se staly, kdo slavil úspěchy a kam tento systém, získávající stále větší podporu uživatelů, směřoval? Povedlo se jej posunout dopředu na poli desktopů a desktopových aplikací, nebo budeme muset ještě počkat?
GNU/Linuxové webové servery jsou v těchto dnech zaplněny odhady a předpověďmi vývoje v příštím roce. Dokonce jsme měli možnost přečíst si i jednu předpověď na rok přespříští.
Radši než věštit z křišťálové koule s pořadovým číslem 2002 bych se chtěl ohlédnout za rokem minulým a zhodnotit, kam GNU/Linux pokročil a co zatím dokázal.
Událo se mnoho zajímavých věcí a jejich výčet po celou tuto dobu neustále plnil stránky jak linuxových, tak i nelinuxových magazínů. Přesto se však zdá být jasné, že se příliš nespleteme, pokud použijeme slovo jediné – „Desktop“.
Pokrok v této oblasti byl loni obrovský. Viděli jsme nové verze KDE a GNOME, obdivovali jsme nové verze Konqueroru, který se mezitím stal velmi dobře použitelným a poměrně rychlým internetovým prohlížečem, dospěla nám Mozilla. Zkoušeli jsme Nautilus a vyděsil nás krach společnosti Eazel. Ale pak jsme zase viděli fungování modelu Open Source v praxi a sledovali, jak začal být Nautilus vyvíjen nezávisle na zkrachovalém Eazelu.
Posun vpřed zaznamenaly také instalátory jednotlivých distribucí a automatická detekce hardware. Velký podíl na tom má nové jádro 2.4.0.
S uveřejněním Kylixu již definitivně padl mýtus o absenci RAD – grafických vývojových prostředí. Mezi alternativní aplikace patří perfektní KDevelop a také Glade. Možnost s minimálními znalostmi „naklikat“ aplikaci zajisté ještě v budoucnu velmi ovlivní příliv většího množství malých aplikací, které jsou zdánlivě amatérské, nicméně u mnoha lidí oblíbené a vyžadované. Především tím však ale dostali vývojáři *čehokoliv* dobré nástroje, jak snadno vytvořit grafický interface pro již dospělé programy textového módu stejně jako úplně nové komplexnější projekty.
Konečně se zdá být vyřešena i otázka kancelářského software, jehož funkci nyní již velmi slušně zastává hned několik balíků: Koffice, Open Office, StarrOffice. I jednotlivé kancelářské aplikace se mají k světu. Stále více lidí používá Abiword a těsně před Vánoci oslavil verzi 1.0 tabulkový kalkulátor Gnumeric.
Narodila se spousta nových desktopových aplikací, kterým se snad brzy povede zaplnit dosud chybějící oblasti použitelnosti systému. Vzpomeňme si, že jak Stallman tak Torvalds tvořili GNU/Linux hlavně pro domácí použití a v roce 2001 konečně výrazně pokročil tímto směrem.
Loni jsem několikrát zde na Živě obhajoval GNU/Linux jako alternativu pro školství – ani v tomto oboru se nespalo. Mnoho práce odvedla organizace SEUL.Org, byl založen SchoolForge, dobré výukové aplikace byly vytvořeny na půdě TuxGames.
A nemusíme zůstat jen u výukových her. Některé společnosti sice od GNU/Linuxu couvly, ale pokládal bych to spíše za následek přehnaných očekávání, která do něj vkládaly. S menšími obtížemi se hry na GNU/Linuxu opravdu hrát dají. Kupředu se posunul projekt Wine, ten ale zdaleka neslouží jen pro hry. Významným krokem v této oblasti pak bylo vánoční zveřejnění zdrojových kódů Quake II, které je znakem toho, že i přes negativní zkušenost se zajišťováním podpory linuxových verzí her na tuto platformu idSoft nezanevřel. To snad ani nemůže, je známou skutečností, že většina vývoje Quaka probíhá právě zde.
Významným bodem roku 2001 byl zajisté také proces přelicencování Mozilly; mohl by konečně přilákat do vývojářské komunity více lidí, kteří se dříve odmítali podílet právě vzhledem ke kontroverzní licenci.
Hýbat se začínají pod vedením Tonyho Stanca i FreeDevelopers. Jejich prvním větším projektem se stalo DotGnu, chcete-li „.GNU“. To má za cíl vytvořit plně hodnotnou alternativu technologie .Net, a tak se pracuje jak na nezbytném zkompatibilnění (podpora C#, moduly pro návaznost na MS.Net, ...), tak na samostatné verzi konkurenční technologie s podstatnými vylepšeními (decentralizace autentizačních serverů typu Passport a další). Vývoj probíhá rychle, povede se dohnat náskok Microsoftu?
Z pohledu obchodníka – jak již loni několikrát opakovali lidé zaujímající v IT vysoké postavení – se z pozice „rarity“, „módního výstřelku“ či „experimentu“ posunul do daleko stabilnější pozice „business jako každý jiný“. Co by toho mohlo být lepším důkazem než miliardová investice IBM? Objevily se i cenné studie doporučující přechod na tuto platformu; z nich asi nejvíce překvapení vzbudila analýza od uznávané Gartner Group. Rozhodné kroky v této oblasti podnikla Francie, známá svojí podporou Open Source již z předchozích let, a nyní se přidalo také Německo. Hlasy volající po Open Source se ozývají velkou měrou z chudších zemí v Jižní Americe a v Africe. Naopak Velká Británie se vydala směrem ke společnosti Microsoft. Až čas ukáže, kdo se rozhodl lépe.
O rozšíření GNU/Linuxu a hlavně povědomí o GNU/Linuxu a jeho obecném přijímání snad dostatečně vypovídají později potvrzené údaje průzkumu veřejného mínění v Německu, které udávají, že 26 % (resp. 25 % z druhého průzkumu) uživatelů již GNU/Linux používá nebo o jeho používání v blízké budoucnosti uvažuje. To je překvapivě vysoké číslo.
Procento či počet uživatelů, kteří GNU/Linux na světě používají, se dá odhadnout jen velice těžko. Z mého subjektivního pohledu se na diskusních fórech u článků o tomto operačním systému (ať již odborných na GNU/Linuxových serverech nebo úplně laických v obecně zaměřených médiích) objevují jeho uživatelé stále častěji. Zda to je důsledek jejich vzrůstajícího počtu, nebo spíše to, že se ozývají více nahlas, si netroufám odhadnout. Každopádně ve srovnání s předloňským rokem již slovo „GNU/Linux“ zní daleko méně jako nadávka a více jako název operačního systému.
Objektivní informace máme snad pouze v oblasti serverů, kde podle údajů Netcraftu náskok webového serveru Apache stále vzrůstá. Sice již zdaleka ne tak rychle jako dříve, ale přece jen. Pro ty, kteří teď odmítavě kroutí hlavou – ano, hrubý celkový počet serverů s Apachem mírně klesá, ale počet aktivních serverů s Apachem naopak stále mírně stoupá.
Poslední z důležitých událostí na mezinárodní úrovni, o které bych se chtěl zmínit, bylo založení Evropské nadace pro svobodný software [http://www.fsfe.org], která přebírá cíle originální Nadace pro svobodný software založené v USA a chce je prosazovat zde v Evropě. Popřejme jí hodně úspěchů.
Ačkoliv má Česká republika poměrně silnou vývojářskou komunitu pracující na svobodném software pod GPL, situace mezi běžným obyvatelstvem je stále výrazně jiná. Zřejmě za to může náš menší trh, který odrazuje potenciální komerční společnosti, problémy s lokalizací a tak dále. Když v zemích západní Evropy zajdete do trafiky a prohlédnete si všechny ty barevné časopisy s cédéčky, ze kterých na vás vykukuje tučňák, zřejmě ten rozdíl rychle pochopíte.
V Česku se však konalo několik velmi vydařených akcí. Patří k nim např. LinuxBazaar, LinuxExpo, OpenWeekend či Installfesty. V tomto ohledu bych jako méně vydařený hodnotil Invex, i když Linux Hall se opět povedla.
Českého uživatele jistě potěší ohromné množství práce odvedené na lokalizaci, ať již se jedná o kompletně počeštěný SuSE Linux, o češtinu do StarOffice nebo počeštění Mozilly. Za významné také považuji částečné počeštění termínu Free Software alias svobodný software, které (doufám) pomáhá odstranit hodně zmatků a nepochopení. Nezapomenu zopakovat ani link na českou verzi domovského webu GNU/Linuxu http://www.gnu.org/home.cs.html, která byla loni vytvořena společným úsilím dobrovolníků. Pokud jste tam ještě nebyli, dozvíte se zde mnoho zajímavých informací o celém Free Software Movement, z něhož GNU/Linux vzešel.
Tím můj výčet událostí a změn, které považuji za podstatné, končí. Ani zdaleka jsem neobsáhl vše, co se stalo, a možná jsem také na hodně věcí zapomněl, protože i uplynulý GNU/Linuxový rok byl velmi rušný. Proto vyzývám čtenáře, aby mne opravili a doplnili, co jsem vynechal, v diskusním fóru pod článkem. Zajisté bude následovat zajímavá diskuse o tom, co se minulý rok povedlo nebo naopak nepovedlo, s co možná nejmenším počtem nenávistných winxlin příspěvků.
