Pokud šlo jen o studenty, tak bych v tom žádný problém neviděl. Jako studenti jsme měli přístup do digitálních knihoven. Kdybych jako normální člověk si chtěl to samé přečíst, stála by mě každá položka desítky dolarů (párkrát jsem se na to doklikal, když jsem listoval v knihovně nepřihlášený). Jako student bych to dával těžko a pochybuju, že kterýkoliv jiný. Škola měla nějaké předplatné, což umožňovalo přístup skoro ke všemu potřebnému (myslím že s výjimkou knih a norem bylo dostupné vše). Papírové materiály (šlo spíš o články, knihy jsou pro studium přecejenom trochu out off date, nejžhavější informace jsou v konferenčních sbornících a časopisech a k těm jsme měli přístup) nejsou v dnešní době to pravé, kdo by se přehraboval v regálech knihovny.
Takže je otázkou, jestli to spíš neni reklama, než nějaká úhona a o kolik případně přišli. Byla to náhrada knihovny ne obchodu, nelze tedy počítat s tím, že jeden stažený kus = jeden ztracený zákazník. Spíš je to že jeden stažený kus = knihovna to nemusela kupovat (ale třeba to v budoucnu koupí a bude to mít do rozthání nebo zcizení), takže ona ta ztráta ve výsledku bude mnohem menší, pokud vůbec nějaká (knihovna jistě za uspořené peníze zakoupí jiné tituly tohoto vydavatele, nebo právě na základě referencí tento titul, případně si ho někdo i koupí domu, třeba i někdo, kdo by proto do knihovny nešel). Je to složitá otázka, na kolik vyjde vydavatele pirátství a už se to mnohokrát řešilo, ale už se dávno ví, že reálná ztráta ani omylem neni počet stažení krát cena natož aby byla určená počtem zpřístupněných titulů.
