Umíme to s Delphi, 33. díl – rutiny pro obsluhu systémového data a času

V Delphi existuje jeden základní datový typ pro uchování datumu a času: typ TDateTime. Je deklarovaný v jednotce System (je tedy implicitně přístupný bez nutnosti přidávat tuto jednotku do sekce Uses). Pokud očekáváte, že TDateTime je nějaký „bláznivý záznam“, možná budete překvapeni, zjistíte-li, že TDateTime je „obyčejný“ double:

  type  TDateTime = type Double;

Představte si, že máte v některé proměnné typu TDateTime uložen například aktuální čas. Situace je pak taková, že celá část čísla označuje počet dní, které uplynuly od 30.12.1899. Desetinná část pak znamená poměrnou část dne (jaká část z 24 hodin uplynula od půlnoci). Příklady několika hodnot TDateTime:

Je tedy zřejmé, že potřebujeme-li najít počet dnů mezi dvěma datumy, jednoduše příslušné údaje odečteme, apod.

Poznámka pro pokročilé uživatele: Delphi 1.0 počítalo datum od roku 1 místo roku 1899. Potřebujete-li zkonvertovat datum z Delphi 1.0 do současného formátu , odečtěte od hodnoty datumu Delphi 1.0 číslo 693594,0. Tato hodnota je mimochodem definována v jednotce SysUtils celočíselnou konstantou DateDelta.

Nyní tedy víme, jak ukládá datum a čas Delphi. Delphi také přináší mnoho metod pracujících s údaji typu TDateTime. Nicméně občas potřebujeme pro práci s datumem a časem použít některou funkci Windows API (například v aplikaci z následujícího odstavce budeme nastavovat systémový čas pomocí funkce Windows API SetSystemTime). V takovém případě ovšem potřebujeme uchovávat čas ve formátu, který se „líbí“ Windows API. Tímto formátem je v Delphi typ TSystemTime. Dále je deklarován typ PSystemTime, což je ovšem jen ukazatel na TSystemTime.

Poznámka: Je-li v Delphi před názvem nějakého typu proměnné písmeno „P“ (např. zmíněné PSystemTime), je to znamení, že jde vždycky o ukazatel (pointer). Je to zaběhlá (a po všech stránkách dobrá!) konvence a snažte se ji dodržovat i v identifikátorech, které sami vytváříte. Na první pohled je pak zřejmé, že nejde o „normální“ datový objekt, ale jen ukazatel na určité místo v paměti.

Podíváme-li se na deklaraci typu TSystemTime, už spatříme zřejmě očekávaný záznam:

type
  TSystemTime = record

    wYear: Word;
    wMonth: Word;
    wDayOfWeek: Word;
    wDay: Word;
    wHour: Word;
    wMinute: Word;
    wSecond: Word;
    wMilliseconds: Word;
  end;

Nyní zbývá vyřešit otázku, jak v případě potřeby zkonvertovat hodnotu TDateTime na údaj typu TSystemTime a naopak. K tomu slouží dvě konverzní funkce (lépe řečeno jedna procedura a jedna funkce):

Funkce SystemTimeToDateTime Tato funkce s příšerným názvem (zkuste si to párkrát vyťukat na klávesnici:-)) konvertuje hodnotu TSystemTime na reprezentaci TDateTime (je to funkce, takže hodnotu TDateTime přímo vrací):

function SystemTimeToDateTime(const SystemTime: TSystemTime): TDateTime;

Procedura DateTimeToSystemTime Opak předchozí funkce, nicméně odlišnost spočívá v tom, že jde o proceduru, takže údaj TSystemTime vrací v parametru předaném odkazem:

procedure DateTimeToSystemTime(DateTime: TDateTime;
  var SystemTime: TSystemTime);

Nyní již víme, jak údaje mezi sebou převádět a můžeme se stručně podívat na několik metod, pomocí kterých získáváme a zpracováváme časové a datumové údaje (nečiním si nárok býti konkrétní, jedná se pouze o výběr těch, které jsou podle mě nejpoužitelnější. Chybí-li vám zde některá metoda, uveďte ji prosím do diskuse):

V jednotce SysUtils jsou kromě vyjmenovaných metod definovány také tři užitečné konstanty:

Jednotka SysUtils dále obsahuje deklaraci mnoha proměnných, které souvisí s datumem a časem. Hodnoty těchto proměnných záleží zpravidla na nastavení systému a místních zvyklostí. Jednotka SysUtils obsahuje podobných proměnných celou řadu (nikoliv jen proměnných týkajících se datumu a času) a v některém z příštích dílů se podíváme i na zbývající.

Pokud chcete vyzkoušet hodnotu některé proměnné na svém počítači, není nic snazšího, než si ji nechat „normálně“ vypsat, např:

  ShowMessage(LongDayNames[2]);

Musíte pouze zkontrolovat, že v sekci Uses příslušného modulu je uvedena jednotka SysUtils (a to ona určitě je:-)).

*FormatDateTime: tato funkce má tolik možností, že stojí za to věnovat jí samostatný odstaveček. Jak již řečeno, funkce konvertuje údaj typu TDateTime na řetězec podle zadaného formátovacího řetězce. Co je vlastně formátovací řetězec? Už jsme se s ním v některém z předchozích dílů setkali: je to speciální řetězec, který může obsahovat normální text, ale především specifikátory formátu. S jeho pomocí je tedy možné získat údaj o datumu a času takřka „jakkoliv“ – příklady: 25. 7. 2000, středa 23. května 1950 17:05, apod.

V následující tabulce uvedeme většinu formátovacích specifikátorů:

Příklady: následující příklady ukazují, jak pracovat s funkcí FormatDateTime:

  ShowMessage(FormatDateTime(`c`, Now));
  ShowMessage(FormatDateTime(`dddddd`, Now));
  ShowMessage(FormatDateTime(`mm`, Now));
  ShowMessage(FormatDateTime(`hham/pm`, Now));

Poznámka: uvedete-li ve formátovacím řetězci nějaké znaky do uvozovek nebo apostrofů, budou zobrazeny tak, jak je uvedete a nebudou brány jako formátovací specifikátory.