Delphi je vývojovým nástrojem, jehož první verze byla vypuštěna firmou Borland v roce 1994. Dnes – o sedm let později – patří Delphi k nejpoužívanějším programovacím prostředkům. Zajímá-li i vás, čím Delphi tak magicky přitahuje vývojáře na celém světě, setrvejte u tohoto seriálu, který vám o Delphi prozradí vše podstatné.
Delphi je vývojovým nástrojem, jehož první verze byla vypuštěna firmou Borland v roce 1994. Dnes – o sedm let později – patří Delphi k nejpoužívanějším programovacím prostředkům. Přestože je založeno na jazyce Pascal, jenž je sám již poněkud za zenitem, jeho popularita snad stále roste. Zajímá-li i vás, čím Delphi tak magicky přitahuje vývojáře na celém světě, setrvejte u tohoto seriálu, který vám o Delphi prozradí vše podstatné.
Seriál, jehož první díl na Živě.cz právě začínáte číst, není určen pro úplné začátečníky. Za minimální považuji tuto vaši „konfiguraci“:
- základní uživatelská znalost operačního systému Windows verze alespoň 95;
základní znalosti programovacích technik (např. byste měli vědět, co je cyklus for :-));
základní znalost programovacího jazyka Pascal v libovolné mutaci (Turbo Pascal, Object Pascal výhodou).
Tento odstavec mohou směle přeskočit všichni, kteří již Delphi někdy viděli. Ostatním prozradím, že Delphi je komplexní vizuální programovací prostředí pro operační systém Windows. Jeho hlavní síla spočívá především ve významu slova
vizuální. Vzhled, rozhraní, prostředí vaší aplikace, které byste v Turbo Pascalu nebo v podobném programovacím jazyce tvořili týden, zvládnete vytvořit v Delphi za hodinu.
Vysvětlení tohoto zdánlivého zázraku je dvojí:
- vlastnosti Windows a vůbec způsob programování pod tímto operačním systémem: o mnoho problémů se vůbec nemusíte starat, zvládne to systém;
- vytvoření vizuálního prostředí a maximální zjednodušení návrhové fáze umožňuje programátorům věnovat se vlastní algoritmizaci.
Co si představit pod kouzelným slůvkem „vizuální“, kterým se neustále oháním? Nejlepší představu si zřejmě uděláte z obrázku. Největší šedá plocha se nazývá
formulář. Na něj myší umístíte tlačítka, nápisy, dialogy, textová pole a veškeré další prvky. Nazýváme je
komponenty. Tím vytvoříte vzhled aplikace.
Na zvolenou komponentu budeme nahlížet za dvou pohledů.
- Z pohledu jejích vlastností. Můžete nastavovat např. velikost, barvu, kurzor, font, styl, okraj, viditelnost nebo vlastnosti spojené s dědičností.
- Z pohledu jejích událostí, přesněji z pohledu událostí, které detekuje systém, ale vy na ně chcete reagovat. Zjednodušeně řečeno - co se stane, když např. na komponentu kliknete myší (lze rozlišit událost typu „tlačítko myši bylo stisknuto“, „tlačítko myši bylo uvolněno“), změníte její velikost, stisknete nad ní klávesu, apod.
Již v době, kdy bylo vytvořeno první Delphi, si programátor mohl vybírat z mnoha vývojových nástrojů. Zdůrazňuji to proto, že totéž platí i dnes. Rozdíl je však v tom, že slovo „mnoho“ dnes označuje mnohonásobně větší počet vývojových nástrojů a pomůcek. Programátoři tedy musejí mít mnoho pádných důvodů, proč preferovat právě Delphi. Vyjmenovat valnou většinu je obtížné, vyjmenovat všechny je nemožné. Přesto se lze alespoň pokusit dobrat se podstatných bodů:
firma Borland je známým výrobcem spolehlivých, osvědčených kompilátorů pro Pascal a C;
jednoduchý návrh vizuálního prostředí aplikace s využitím vlastností operačního systému;
objektově orientovaný přístup;
podpora databází, v posledních verzích velmi podstatná a v dnešní době velmi ceněná (nezbytná);
neobsáhnutelné množství integrovaných nástrojů (namátkou TeamSource pro správu činností);
významná podpora Internetu (např. integrovaná komponenta WebBrowser);
možnost vytvářet vlastní komponenty;
... a mnoho dalších důvodů
Již jsem zmínil, že poslední vydanou verzí Delphi (informace ze dne 2.3.2001) je verze 5. Verze 6 se podle Richarda Kubáta, ředitele Borlandu.cz, připravuje pro druhé až čtvrté čtvrtletí roku 2001. Pátá verze existuje ve třech edicích - Standard, Professional a Enterprise (řazeno od nejořezanější). Abyste si mohli vybrat edici, která vám bude nejvíce vyhovovat, podívejme se na hlavní rozdíly:
- Edice Standard je určena především začátečníkům v oblasti programování pod Windows. Neobsahuje zdrojové texty knihoven komponent a nenajdeme v ní ani podporu pro práce s databázemi. Cena se pohybuje kolem 4 370 Kč.
- Edice Professional je již podobná verzi Enterprise, obsahuje zdrojové kódy, podstatné omezení spočívá v absenci komponent pro vývoj aplikací Klient/Server. Nelze také přistupovat k datům pomocí technologie ADO, tento nedostatek však lze eliminovat dokoupením příslušných komponent. Cena je podstatně vyšší, zhruba 21 360 Kč.
- Edice Enterpise je kompletní vývojový nástroj; je samozřejmě také nejdražší: chcete-li jej, musíte se rozloučit s 97 150 Kč! Stále je to však méně, než když budete pořizovat nejnovější JBuilder ve verzi Enterprise (vizuální vývojový nástroj, na rozdíl od Pascalu je však základem jazyk Java), který stojí skoro 125 000 Kč.
Pozn.: ceny jsou uvedeny např. na oficiálním obchodu Borlandu.
Podrobnější seznam dostupných komponent jednotlivých verzí viz následující tabulka:
| Součást |
Standard |
Professional |
Enterprise |
| Rychlý vývoj aplikací (RAD) |
částečně |
úplně |
úplně |
| Standardní komponenty pro RAD |
85+ |
150+ |
200+ |
| Objektově orientovaná architektura |
částečně |
úplně |
úplně |
| Integrované vývojové prostředí |
částečně |
úplně |
úplně |
| Podpora vývoje vícejazyčných aplikací |
částečně |
úplně |
úplně |
| Nástroje Translation Suite |
ne |
ne |
úplně |
| Nástroje CodeInsight |
částečně |
úplně |
úplně |
| ActiveInsight |
částečně |
úplně |
úplně |
| Ladicí nástroje |
částečně |
částečně |
úplně |
| Visual Component Library |
částečně |
úplně |
úplně |
| Corba |
ne |
ne |
úplně |
| Podpora Oracle8 |
ne |
ne |
úplně |
| ActiveX |
ne |
úplně |
úplně |
| Vývoj databázových aplikací |
ne |
částečně |
úplně |
Na závěr této kapitoly poznámku ke kompatibilitě verze 5 s předchozími verzemi: platí, že aplikaci napsanou ve starší verzi Delphi v „pětce“ otevřete, ale ... je zde právě to jedno významné ale. Pátá verze obsahuje poměrně velké množství novinek a některé mohou (negativně) změnit chování vaší aplikace. Nejde o základní věci – budete-li mít „obyčejnou“ aplikaci, která bude obsahovat „obyčejné“ komponenty, nemusíte se ničeho bát. Jde-li ovšem o „vypečenější“ projekt, můžete se dostat do problémů. Většina jich je popsána v nápovědě v páté verzi, takže se nemusíte bát, že byste se dostali do slepé uličky, považuji ovšem za slušné na toto úskalí upozornit. Problémy mohou způsobit změny v definici datových typů (např. HRESULT byl definován jako 32bitový integer bez znaménka, nyní je to 32bitový integer se znaménkem), změny parametrů funkcí (do funkce CustomDrawItem přibyl parametr) apod.
Tolik na úvodní stručné seznámení s vývojovým prostředím Delphi. V příštích dílech seriálu se už podíváme na konkrétní ukázku programu, na základní prvky aplikací (tj. komponenty), vysvětlíme si, jak vytvořit aplikaci a kterak reagovat na události.
