popularizační článek ok ale nechápu proč zde není o české firmě: Marek Rosa, Keen Software House Artificial intelligence - AI Umělá inteligence - UI http://jaknatoo.blogspot.com/2015/08/artificial-intell... ...
Čistě co se týče hardware, tak já si myslím, že ono to s tou umělou inteligencí nebude tak žhavý, pokud nedojde k nějaké opravdu radikální změně ve výrobě čipů. Poslední změna z 22nm na 14nm přinesla minimální nárůst hustoty tranzistorů a snížení spotřeby a jak se zatím zdá, ani budoucí výrobní procesy nebudou z tohoto hlediska znamenat nějaký superzázrak.Z toho mě vyplývá, že pokud nedojde k nějaké radikální modernizaci postupů výroby čipů, pokud nepřijde něco, co by dokázalo řádově navýšit hustotu tranzistorů a zároveň snížit energetické nároky čipu, tak výkonná umělá inteligence bude stále realizovatelná maximálně tak na obrovských, žravých a drahých superpočítačích - tzn. nebude to nic, co by bylo na Zemi k dispozici v nějakém větším množství.
a toho se nedočkáme, protože kdo donutí s intelem hnout? mám pocit, že teď už nikdo, takže pokrok? k čemu? jednou za rok "novou" architekturu, která ve výsledku nabídne max o pár procent větší výkon, který se vlastně ztratí, protože ho pohřbí disk, ve hrách grafika a tak dále... můj názor je že jsme už teď mohli být naprosto někde jinde (když nepočítám utajované projekty o kterých nemáme ani páru), ale proč by si intel pohřbil svůj biz sám, když může v klidu vydělávat. navíc jejich zisk je z velké většiny tvořen serverovým segmentem a dodáváním komponent k superpočítačům
Při čtení článku mne napadlo, že autor je bohužel spíše nadšenec, než že by tématu rozuměl. Ale co, také jsem kdysi byl student...Netuším např. proč se všude odkazuje na Turingův stroj, notabene když srovnání není přesné. Turingův stroj má z definice neomezenou kapacitu paměti (jeho páska je nekonečná a může na ni zapisovat kde chce). Žádný současný a ani budoucí počítač nikdy nekonečnou kapacitu mít nebude, Turingův stroj je tedy silnější, což lze relativně triviálně dokázat (pro každý existující počítač najdu tak velkou potřebu paměti, že se počítač chytat nebude, zatímco TS ano).Další věc je ta determinističnost. Ani to není pravda. Už já se na škole učil (a to je už 20 let nazad, uff, to to běží) mj. o genetických algoritmech, jež dokáží při vyhledávání optima NP problémů předčit klasické počítače prohledávající všechny možnosti jednoduše proto, že by to deterministický počítač pro určitý vstup celkem malé velikosti nikdy nedopočítal. Okružní jízda obchodního cestujícího je v tomto ohledu klasika. Genetické algoritmy využívají náhodu, tedy buď běžný generátor náhodných čísel, který je částečně deterministický, a nebo kvalitní generátor, který bude úplně nedeterministický (z hlediska výsledku).Na to, že slovo deterministický a nedeterministický se u Turingových strojů používá v úplně jiném významu pak snad nemá smysl raději ani upozorňovat.
S tým všetkým súhlasím, len by som ešte podotkol že GA nezaručujú optimálny výsledok. Len nerozumiem ako sa to dotýka článku 🙂 Turingov stroj je teoretickým modelom na ktorom sú všetky dnešné počítačové architektúry v princípe založené (s obmedzenou pamäťou, samozrejme). Poskytuje teoretický základ tomu ako študovať zložitosť problémov z výpočetného hľadiska (P,NP,NPC,R,RP,Ld atď - viac napr. na https://en.wikipedia.org/wiki/Complexity_class)...
Ano, tohle všechno samozřejmě vím. Souhlasím, že je TS dobrý jako abstraktní konstrukt toho, co se dá zvládnout (a ke klasifikaci obtížnosti úloh). Nicméně to, že je TS jakýmsi předobrazem dnešních počítačů, to je dle mého názoru prostě nesmysl. Protože počítače se ovládají programy, a programy se interpretují či kompilují kompilátory. A není mi znám žádný kompilátor, který by dokázal kompilovat jazyk složitosti L0 (tedy RS). Tedy přesněji řečeno není mi znám ani žádný jazyk, který by patřil do třídy L0, a tedy takový kompilátor vůbec potřeboval. O tom, že von Neumannova architektura byla ještě před tím, než si Chomski začal hrát se svou hierarchií, ani nemluvě (čímž nepopírám Chomskiho genialitu, jen si prostě nemyslím, že by jakýmkoli způsobem ovlivnil architekturu počítačů).Jinak jsem nikde netvrdil, že GA zaručují nalezení optima (ale asi jsem to pro úplnost přidat měl, souhlasím). Poukazoval jsem jen na to, že GA jsou nedeterministické, a že se při hledání optima používají. A hledání optima je typická úloha umělé inteligence. A to je právě to, proč jsou GA relevantní k obsahu článku.
polke z toho co si napisal som nerozumel, ale kazdopadne ludsky mozog tiez nedokaze vyriesit problem obchodneho cestujuceho(ani tak ako pocitace pred 20 rokmi) a napriek tomu su mozgy niektorych ludi inteligentne
V principu jsem chtěl říct to, že způsob, jakým hledá řešení tohoto problému lidský mozek, je velmi pravděpodobně to, jakým na to jdou právě genetické algoritmy. Ty nezaručují nalezení optima, ale s trochou snahy a s určitým počtem iterací naleznou velmi pravděpodobně řešení, které je optimu dostatečně blízko, a tedy použitelné v praxi. Jinými slovy, pokud dodávka od Tesca či PPL za den rozveze nějakých 30 balíčků či nákupů, musí na to dispečing jít nějakým podobným způsobem, protože opravdové optimum by dnes nikdo spočítat nedokázal. Alespoň tedy ne v rozumném čase a za rozumnou cenu (30! je cca 10^30)...
podle mne jde vynaleznout i softwarovou inteligenci ktera se dokaze sama naucit, ale jde o to kdo prijde s nejakou takovou genialni formulkou, jako ze warp pohon vymyslel zefram cochran
Sci-fi je dobrá literatura, ale pořád jenom literatura... 😉
scifi je vetsinou jen predzvest budoucnosti nebo si snad myslis ze nejde letet rychlejs nez je rychlost svetla ?
Ovšem že jde. Vesmír se rozpíná rychleji než světlo a tachyony také létají rychleji než světlo. Jen jaksi nemohou zabrzdit. Teorie relativity neříká, že nelze letět rychleji než světlo, říká že nelze letět stejně rychle jako světlo. Obyčejná částice s nemůže tuto rychlost překročit, a tachyon ji nemůže "podkročit".
to je opak toho co som doteraz o tom pocul.priestor sa moze rozpinat rychlejsie, ale hmota nemoze byt rychlejsia ako svetlo, pretoze to vyzaduje nekonecne vela energie
Hmota dosáhnout rychlosti světla nemůže, ale právě faktu že se vesmír dokáže rozpínat nekonečně rychle je teoreticky možné využít k FTL pohonu. Z relativistického hlediska je pak taková loď stále na místě v rámci své prostorové „bubliny“, ta se ale pohybuje vůči okolnímu vesmíru podstatně rychleji než světlo.https://en.wikipedia.org/wiki/Alcubierre_drive... Na papíře to funguje, ale jestli ten princip někdy půjde využít k mezihvězdnému cestování je ve hvězdách :)
Jenže to potřebuje hmotu se zápornou hmotností, kterou nikdy nikdo neviděl stejně jako jednorožce.
https://www.ted.com/talks/alex_wissner_gross_... ...
AI skôr či neskôr bude určite realitou, ak sa ľudstvo ešte predtým nezničí samo alebo sa o to nepostará nejaká prírodná katastrofa. Skutočná AI vrátane sebauvedomenia sa dá považovať ďalší vývojový stupeň, hoci nie biologický. Takáto AI bude napredovať vo svojej evolúcii tak rýchlo, že ľudstvo na to nebude stačiť. Ktovie, možno z nás vzniknú Borgovia ako v Star Treku, časť biologická, časť stroj. Možno sa príde na to, ako preniesť alebo skopírovať vedomie z človeka na stroj. Možnosti sú neobmedzené a scifi sa veľmi často stáva s odstupom času realitou.
Pro lidstvo je mnohem pravděpodobnější návrat k době kamenné, než vynález umělé inteligence.
Vy asi obdivujete Raye Kurzweilla. 😀
sem zvedavej jestli se opravdove umele inteligence doziju, kazdotadne si myslim ze jakmile prijde tak se vsechno neskutecne rychle zmeni, otazka lidske nesmrtelnosti by mohla byt ihned vyresena a pak prijde otazka regulace tech co na to nebudou dost vlivni a budou jen zabirat misto 😀
do 20r tu urcite silnu ai mat budeme, moj tip je este omnoho skor
ja sa na ai tesim z 3 dovodou:1. objav novych fyzikalnych zakonov - mozno rozlustenie vzniku zivota, vesmiru2. osobny otrok - vsetko co sa mi dnes robit nechce(tj vacsina veci), bude robit nejaka siri...3. konecne casom niekto plosne vyhubi toto vycurane primitivne chrapunske ludstvo
A 25 jadernou fůzi, za 30 kvantový počítač, za 35 warp pohon. 😀
jadrova fuzia funguje, len vzhladom na teploty ju nieje mozne ovladat/vyuzit.kvantovy pocitac uz tu nejaky je, takze sa mozno niekedy dockame.a ci funguje warp pohon, nam mozno povie prave ta AI 😝
Základní výzkum funkčnosti warpového pohonu už vesele probíhá :) https://en.wikipedia.org/wiki/Alcubierre_drive...
a dovolená v Jugoslávii a pak už jen samá pozitiva a životní jistoty 😀
Do 20 let tu určitě silnou AI mít nebudeme, ale do 100 let bychom ji mít mohli. Alespoň dle mého skromného názoru (a to pokrok v AI sleduji nějakých 25 let).
pokrok ide exponencialne, co bude za 20r sa naozaj neda predpokladat. tj ani vylucit. staci prist na nejaky prelomovy objav a potom to uz pojde velmi rychlo.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.