Vyznat se v technologiích chytré domácnosti není snadné. Existuje celá řada standardů a protokolů, které řeší způsoby připojení i typy komunikace. Ke zmatku přispívají také e-shopy, které se s edukací netrápí.
Chytrá domácnost už zdaleka neznamená jen světla, která rozsvítíte z mobilu. V ideálním případě v sobě bude integrovat prvky, které zefektivní fungování bytu či domu, zabezpečí jej, pomůže šetřit a mnohé činnosti zautomatizuje. Za poslední dekádu ale toto odvětví přineslo vývoj, který směřuje k chaosu ve standardech, protokolech a platformách, jimž běžný laik nerozumí. To může vést například k nákupům uzavřených systémů, nekompatibilních zařízení nebo volbě zcela nevhodné platformy. Pokusíme se v současné džungli chytré domácnosti udělat pořádek.
Protokoly vs. platformy
Jedním z prvotních zádrhelů je už samotné názvosloví. I největší tuzemské e-shopy mají v popisech produktů obrovský nepořádek, různě do sebe mixují nesouvisející pojmy a filtry neobsahují nejdůležitější parametry. Hledání kompatibilních prvků chytré domácnosti se potom stává detektivkou.
Na začátek pojďme rozlišit čtyři nejdůležitější pojmy, s nimiž se při budování chytré domácnosti budete potkávat: síťové protokoly, komunikační standardy, platformy chytré domácnosti a ekosystémy.
Síťové protokoly
Začneme na fyzické vrstvě, tedy způsobu připojení jednotlivých prvků do chytré domácnosti. Sem řadíme jak obecné komunikační technologie, tak ty specializované právě na chytrou domácnost:
- Wi-Fi,
- Bluetooth,
- Ethernet,
- Zigbee,
- Z-Wave,
- Thread.
U nich můžeme dále rozlišovat, zda komunikace vyžaduje centrální hub, či nikoli. Například prvky chytré domácnosti komunikující přes Wi-Fi nic takového nepotřebují. Byť se pravděpodobně budou připojovat k domácímu routeru a pro řízení bude využíváno lokální webové nebo cloudové rozhraní, není třeba dokupovat další zařízení.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně